Zákon o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ OPATŘENÍ PŘI VÝVOZU NEBO DOVOZU VÝROBKŮ A LICENČNÍ ŘÍZENÍ
Tento zákon upravuje přijímání některých opatření při vývozu nebo dovozu výrobků, jakož i licenční řízení pro vydávání úředních povolení k vývozu nebo dovozu výrobků.
HLAVA I OPATŘENÍ PŘI VÝVOZU NEBO DOVOZU VÝROBKŮ
Tímto zákonem není dotčeno uplatňování opatření podle zvláštních právních předpisů1) z jiných důvodů, než které upravuje tento zákon. Vymezení základních pojmů
Opatřením při vývozu nebo dovozu výrobků (dále jen "opatření") se rozumí
1. množstevní omezení vývozu nebo dovozu,
3. úprava cel nebo celních sazeb,
6. omezení nebo zákaz tranzitu,2)
7. jiné opatření, přijaté v souladu s mezinárodními závazky České republiky,
1. sledování vývozu nebo dovozu,
2. úprava dovozních nebo vývozních podmínek ovlivňujících obchod s příslušným státem.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dovozem propuštění výrobků do celního režimu volného oběhu,3) nestanoví-li tento zákon jinak,
b) množstevním omezením vývozu nebo dovozu stanovení množství výrobků, které je možno vyvézt nebo dovézt ve stanoveném období,
c) dovozní přirážkou peněžní částka vybíraná při dovozu výrobků a stanovená procentem z celní hodnoty,
d) dovozním depozitem peněžní částka, která se skládá bezúročně při dovozu ve stanovené výši a na stanovenou dobu,
e) omezením tranzitu výrobků stanovení množství výrobků nebo dopravních prostředků anebo způsobu či směru dopravy výrobků přes území České republiky,
f) domácím výrobním odvětvím domácí výrobci obdobných4) nebo přímo soutěžících výrobků jako celek nebo alespoň ti výrobci, jejichž společná výroba obdobných nebo přímo soutěžících výrobků tvoří více než 50 % celkové domácí výroby těchto výrobků,
g) přímo soutěžícím výrobkem výrobek, který není totožný s výrobkem obdobným, ale je možno jej užít pro stejný účel a pro plnění stejných funkcí a vzhledem k jeho ceně může být náhradou za výrobek dovážený,
h) vážnou újmou významné poškození domácího výrobního odvětví,
i) hrozbou vážné újmy situace, ze které je možný bezprostřední vznik vážné újmy.
Obecné podmínky přijetí opatření
(1) Opatření může být přijato na základě závěrů šetření provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") nebo jiným postupem podle tohoto zákona a v souladu s mezinárodní smlouvou,5) kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
(2) Opatření musí být přijato, vyplývá-li povinnost přijmout opatření z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
Opatření podle tohoto zákona lze uplatnit z důvodu ochrany
a) před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví (dále jen "zvýšené dovozy"),
b) před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin,
c) nově se rozvíjejících výrobních odvětví,
d) před nedovolenými překážkami obchodu, nebo
(1) Opatření je možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu, po kterou existují okolnosti, které byly důvodem k jeho zavedení.
(2) Na tentýž výrobek nelze ze stejného důvodu přijmout souběžně více ochranných opatření podle tohoto zákona.
§ 8 Sledování dovozu nebo vývozu
(1) Jestliže dovoz určitého výrobku dosahuje temp a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, nebo v případech, kdy to vyžadují zájmy České republiky nebo kdy to vyžaduje mezinárodní smlouva,5) předloží ministerstvo vládě České republiky (dále jen "vláda") návrh na přijetí nařízení vlády pro sledování dovozu nebo vývozu tohoto výrobku.
(2) Pokud není stanoveno jinak, skončí platnost opatření spočívající ve sledování dovozu výrobku, jehož dovoz dosahuje temp a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, uplynutím 18 měsíců ode dne, kdy bylo toto opatření uplatněno.
DÍL 2 OCHRANA PŘED ZVÝŠENÝMI DOVOZY
ODDÍL 1 OBECNÁ USTANOVENÍ O ZVÝŠENÝCH DOVOZECH
§ 9 Podmínky přijetí ochranného opatření
Vláda může nařízením přijmout ochranné opatření, pokud se výrobek dováží do České republiky v takových zvýšených množstvích a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit
a) vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, nebo
b) vážnou poruchu v některém odvětví hospodářství nebo obtíže, které by mohly vyvolat vážné zhoršení hospodářské situace v některém regionu České republiky.
§ 10 Podnět k zahájení šetření
(1) Fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen "navrhovatel") může podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem přijetí opatření k ochraně určitého domácího výrobního odvětví před zvýšenými dovozy (dále jen "šetření").
(2) Podnět se podává v písemné formě a musí obsahovat
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) podrobný popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,6)
c) podrobný popis obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyráběného v České republice (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,
d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo přímo soutěžící ve vztahu k výrobku dováženému,
e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu dováženého výrobku,
f) doklad o podpoře podnětu od výrobců vyrábějících obdobný nebo přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za 3 předcházející roky a v roce, ve kterém je podnět podáván, podle statistických údajů Českého statistického úřadu,
h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného v tuzemsku za 3 předcházející roky a předpokládaný objem výroby v roce, ve kterém je podnět podáván,
i) údaje dokazující vážnou újmu nebo její hrozbu způsobené zvýšeným dovozem uvedeného výrobku domácímu výrobnímu odvětví, včetně finančního vyjádření jejího rozsahu,
j) údaje dokazující existenci příčinné souvislosti mezi zvýšeným dovozem stejných nebo obdobných výrobků a újmou z toho plynoucí.
(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem anebo neexistují-li dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.
(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu odložení.
(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 11 odst. 1 a pokud údaje v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.
(2) Ministerstvo může zahájit šetření z vlastního podnětu v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že zvýšené dovozy určitých výrobků způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.
(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat
a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě podnětu,
b) označení dováženého výrobku, který je předmětem šetření, podle kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky a účel použití,
c) navrhovatelem předložené údaje o vzniku vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,
d) lhůtu, ve které se mohou dotčené subjekty písemně vyjádřit nebo poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření, anebo se přihlásit k dalšímu průběhu šetření jako zúčastněná strana; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,
e) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska dotčených subjektů.
(5) Dotčenými subjekty podle odstavce 4 písm. d) se rozumí
a) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo ke zvýšenému dovozu,
b) domácí výrobci obdobného výrobku, kteří podnět podpořili nebo se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců zastupující jejich zájmy,
c) další osoby, prokáží-li přímý právní zájem na věci, která je předmětem šetření.
Zúčastněnými stranami jsou pro účely dalšího průběhu šetření navrhovatel a ty dotčené subjekty uvedené v § 12 odst. 5 , které se výslovně písemně přihlásily k šetření ve lhůtě podle § 12 odst. 4 písm. d) .
(1) Při šetření, zda došlo ke zvýšenému dovozu, který způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, ministerstvo vezme v úvahu
a) objem dovozu šetřeného výrobku v absolutním vyjádření nebo poměrně ve vztahu k výrobě nebo spotřebě v České republice,
b) podmínky, za nichž se realizuje dovoz výrobku, který je předmětem šetření, cenu dováženého výrobku a její vztah k cenám v tuzemsku vyráběného obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
c) vliv zvýšených dovozů na ekonomické ukazatele domácího výrobního odvětví, mezi něž patří zejména objem výroby, využití výrobních kapacit, zásoby, prodej, podíl na trhu, zisk (případně ztráta), produktivita práce, návratnost investic, zaměstnanost,
d) příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a způsobenou vážnou újmou nebo hrozbou vážné újmy,
e) další faktory, které způsobují nebo mohou způsobit újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví,
f) skutečnosti nasvědčující tomu, že situace nemá přechodnou povahu.
(2) Při posuzování hrozby vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví ministerstvo vezme v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 také
a) tempo růstu dovozu šetřeného výrobku do České republiky,
b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo v zemi vývozu a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu do České republiky.
(3) Jestliže vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví způsobují ve stejné době jiní činitelé než zvýšené dovozy, nebude tato újma nebo její hrozba přisuzována zvýšeným dovozům.
(1) Za účelem posouzení, zda došlo ke zvýšenému dovozu výrobku, v jehož důsledku byla způsobena vážná újma, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů dotčených podle povahy věci. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.
(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách stanovených podle odstavce 1 , provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.
(3) Na základě žádosti ministerstva předloží v průběhu šetření údaje o objemu dováženého výrobku a jeho celní hodnotě Český statistický úřad.
§ 16 Důvěrné zacházení s informacemi
(1) Je-li informace označena jejím poskytovatelem za důvěrnou, nesmí být bez jeho souhlasu zveřejněna nebo dána k dispozici zúčastněným stranám. Tímto nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující obchodní tajemství7) a nakládání s utajovanými skutečnostmi.8)
(2) Ministerstvo požádá poskytovatele takové informace, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výtahu není možné, musí to náležitě zdůvodnit.
(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje poskytovatele.
(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo jeho konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo zveřejní také prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat bez účasti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které má k dispozici.
(2) Ústní informace poskytnuté ministerstvu v rámci konaného ústního jednání nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá dodatečně v písemné formě a ve lhůtě stanovené ministerstvem; tato lhůta nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
V průběhu šetření umožní ministerstvo zúčastněným stranám seznámit se se všemi důležitými písemnostmi nemajícími důvěrný charakter a předloženými některou ze zúčastněných stran. K těmto písemnostem se zúčastněné strany mohou vyjádřit do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se zúčastněná strana s písemnostmi seznámila.
§ 19 Prozatímní ochranné opatření
(1) Jestliže dosud známé skutečnosti dokazují, že zvýšené dovozy způsobily nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví a že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, může na základě návrhu ministerstva vláda stanovit nařízením prozatímní ochranné opatření ve formě úpravy cla. Doba účinnosti nařízení vlády o uplatňování prozatímního opatření činí nejvýše 200 kalendářních dnů.
(2) Jestliže ministerstvo zastaví šetření podle § 20 , předloží vládě návrh nařízení na zrušení prozatímního ochranného opatření.
(3) V případě, že prozatímní ochranné opatření vláda nařízením zruší nebo pozbyde-li nařízení o přijetí prozatímního ochranného opatření účinnosti uplynutím 200 kalendářních dnů, vybrané clo se vrátí.9)
(1) V případě, že navrhovatel neposkytne potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření zastaveno s tímto odůvodněním.
(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže nejsou splněny podmínky k přijetí ochranného opatření podle tohoto zákona.
(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku nejpozději do 9 měsíců ode dne zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
§ 21 Přijetí ochranného opatření
(1) Není-li zastaveno šetření podle § 20 a je jím prokázáno, že zvýšený dovoz výrobku způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do 9 měsíců od zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh nařízení na přijetí ochranného opatření. Současně navrhne ukončení prozatímního opatření, je-li uplatňováno.
(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení vlády o přijetí ochranného opatření nebo zamítne návrh na jeho přijetí. Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na jejichž základě byl návrh ministerstvem předložen.
(3) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 12 měsíců od zahájení šetření, má se za to, že šetření je ukončeno.
(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí ochranného opatření obsahuje
a) označení dováženého výrobku, který byl předmětem šetření, podle kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky a účel použití,
b) skutečnosti prokazující, že se uvedený výrobek dováží na území České republiky ve zvýšeném množství,
c) zjištěné skutečnosti svědčící o vzniku vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,
d) označení důkazů prokazujících příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a vážnou újmou nebo její bezprostřední hrozbou,
e) informace o přijatém opatření.
Podmínky a doba uplatňování opatření
(1) Ochranné opatření se přijímá v rozsahu a na dobu, která je nutná k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby výrobnímu odvětví a postačuje k tomu, aby si výrobní odvětví vytvořilo takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově vzniklým okolnostem.
(2) Pokud má ochranné opatření formu množstevního omezení, nesmí toto opatření snížit objem dovozů pod úroveň průměrného objemu dovozů v posledních 3 letech, pro které jsou k dispozici statistiky, ledaže je nepochybně prokázáno, že k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby domácímu výrobnímu odvětví je potřebná jiná úroveň snížení objemu dovozu.
(1) Ochranné opatření je možno přijmout až na dobu 4 let. Do této doby se započítává doba trvání prozatímního opatření.
(2) Pokud je stanovená doba uplatňování ochranného opatření delší než 1 rok, musí nařízení vlády o uplatnění tohoto ochranného opatření obsahovat časový rozvrh snižování jeho rozsahu v pravidelných intervalech tak, aby si domácí výrobní odvětví mohlo vytvořit takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově vzniklým okolnostem ovlivňujícím situaci v daném výrobním odvětví.
(3) Ministerstvo v průběhu uplatňování ochranného opatření, které bylo přijato na dobu delší než 3 roky, přezkoumá v polovině doby jeho trvání další nezbytnost jeho uplatňování. Pro účely tohoto přezkoumání je ministerstvo oprávněno vyžádat si informace od dotčených subjektů, které jsou povinny je ministerstvu poskytnout. Pokud nebudou požadované informace předloženy, může vláda zrušit nařízením uplatňované opatření bez přezkoumání. Pokud zcela nebo částečně pominou důvody, které vedly k přijetí opatření, vydá vláda nařízení, v němž zruší nebo sníží rozsah uplatňovaného opatření.
§ 25 Prodloužení ochranného opatření
(1) Období uplatňování ochranného opatření může být nařízením vlády prodlouženo na základě podnětu podle § 10 podaného nejpozději 9 měsíců před ukončením tohoto období. Podnět může podat ministerstvu zúčastněná strana šetření, na jehož základě je ochranné opatření uplatňováno. Podnět musí kromě náležitostí podle § 10 odst. 2 obsahovat údaje, které prokazují, že delší trvání opatření je nadále nezbytné k zabránění nebo nápravě vážné újmy domácího výrobního odvětví a zároveň že se výrobní odvětví přizpůsobuje nově vzniklým okolnostem. Na průběh šetření se použijí ustanovení § 11 až 18 .
(2) Celková doba platnosti ochranného opatření včetně prodloužení nesmí přesáhnout 8 let.
(3) V případě, že vláda nařízením prodlouží uplatňování ochranného opatření, nesmí být více omezující než na konci původního období a musí být stanoven časový rozvrh dalšího postupného snižování jeho rozsahu.
§ 26 Opětovné přijetí opatření
(1) Opětovné přijetí ochranného opatření je možné na základě podnětu k zahájení šetření podle § 10 . Na průběh šetření se použijí ustanovení § 11 až 18 .
(2) Opatření nelze znovu přijmout na stejný výrobek po dobu, která se rovná době předchozího uplatňování opatření.
(3) Bez ohledu na délku období, po které bylo předchozí ochranné opatření na stejný výrobek uplatňováno, je možno přijmout ochranné opatření nejdříve po 2 letech, ledaže se jedná o opatření trvající 180 dní nebo méně, jestliže
a) uplynul nejméně 1 rok od data přijetí ochranného opatření na dovoz tohoto výrobku a
b) toto ochranné opatření se neuplatňovalo na stejný výrobek více než dvakrát v pětiletém období bezprostředně předcházejícím datu zavedení tohoto opatření.
Opatření se nepřijme k omezení dovozu výrobků z rozvojové země, která je členem WTO, pokud podíl dovozu těchto výrobků z této země nepřesáhne 3 % z celkového objemu dovážených výrobků do České republiky za předpokladu, že dovoz z rozvojových zemí s podílem nižším než 3 % nepředstavuje více než 9 % z celkového objemu dovážených výrobků do České republiky.
ODDÍL 2 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZVÝŠENÝCH DOVOZECH DOSUD NEZAČLENĚNÝCH TEXTILNÍCH VÝROBKŮ
Pokud ustanovení tohoto oddílu nestanoví jinak, použijí se pro přijímání ochranných opatření podle tohoto oddílu obecná ustanovení o zvýšených dovozech uvedená v oddílu 1.
§ 29 Zvýšené dovozy nezačleněných textilních výrobků
Pokud se textilní výrobky nebo ošacení, které jsou v celním sazebníku označeny jako nezačleněné do rámce GATT 199410) (dále jen "textilní výrobek") a pocházejí z členského státu WTO, dovážejí do České republiky v takových zvýšených množstvích, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, může vláda nařízením přijmout opatření ve vztahu k jednotlivému státu nebo k více státům, z nichž textilní výrobek pochází.
(1) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se přihlíží také zejména k situaci dotčeného domácího výrobního odvětví a k tomu, zda zvýšení dovozů je náhlé a podstatné, skutečné nebo hrozící. Přitom zvýšení dovozů pocházejících z jednoho nebo více států bude posuzováno individuálně a na základě výše dovozů srovnávané s dovozy z jiných států, podílu výrobků na trhu, jakož i dovozních cen a cen vnitřních.
(2) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se nepřihlíží k technickým modifikacím textilních výrobků nebo ke změnám v zájmu spotřebitelů.
Podmínky a doba uplatňování opatření
(1) Má-li ochranné opatření při dovozu nezačleněných textilních výrobků formu množstevního omezení
a) nesmí být stanovené množství nižší než skutečná výše dovozu textilního výrobku, který se uskutečnil do České republiky v průběhu 12 měsíců předcházejících před měsícem, kdy bylo zahájeno šetření,
b) je-li delší než 1 rok, musí být množství stanovené podle písmene a) každoročně zvyšováno nejméně o 6 %,
c) stanovené množství může být po roce uplatňování ochranného opatření překročeno zálohovým užitím a zpětným užitím až o 10 %, přičemž zálohové užití nesmí přesáhnout 5 %.
(2) Zálohovým užitím je předčasné použití části množstevního omezení stanoveného na následující období.
(3) Zpětným užitím je použití nevyužitých množství z předcházejícího období v rámci odpovídajícího množstevního omezení období následujícího.
Ochranné opatření při zvýšených dovozech nezačleněných textilních výrobků je možno přijmout nejvýše na dobu 3 let nebo na dobu, dokud není textilní výrobek začleněn, a to podle toho, která skutečnost nastane dříve.
Při navrhování ochranného opatření při dovozu nezačleněných textilních výrobků se vezmou v úvahu zájmy
a) států, jejichž objem vývozu textilních výrobků je ve srovnání s celkovým objemem vývozu ostatních států nepodstatný a jejichž vývoz do České republiky představuje nízký podíl na jejím celkovém dovozu,
c) rozvojových států v případě textilních výrobků z vlny, pokud jejich hospodářství a obchod jsou na těchto textilních výrobcích založeny.
ODDÍL 3 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZVÝŠENÝCH DOVOZECH Z NEČLENSKÝCH ZEMÍ WTO
Pokud ustanovení tohoto oddílu nestanoví jinak, použijí se pro přijímání ochranných opatření podle tohoto oddílu obecná ustanovení o zvýšených dovozech uvedená v oddílu 1.
Pokud se výrobek, který pochází z nečlenského státu WTO, dováží do České republiky v takových zvýšených množstvích nebo za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, může vláda nařízením přijmout opatření ve vztahu k tomu státu nebo těm státům, ze kterých výrobek pochází.
DÍL 3 OCHRANA PŘED DOVOZEM NĚKTERÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ A POTRAVIN
(1) Zvláštní ochranné opatření v podobě dodatečného cla, které se připočítá k dovoznímu clu zemědělského výrobku, je možné přijmout, jestliže při dovozu zemědělského výrobku uvedeného v příloze k tomuto zákonu
a) objem dovozů v měrných jednotkách stanovených celním sazebníkem překročí spouštěcí úroveň zjištěnou postupem uvedeným v § 38 , nebo
b) cena, za kterou se dovozy zemědělského výrobku uskutečňují, včetně nákladů na dopravu a pojištění dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska, nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, vyjádřená v tuzemské měně (dále jen "dovozní cena") klesne o více než 10 % pod spouštěcí cenu zjištěnou v souladu s postupem uvedeným v § 41 .
(2) Dodatečné clo nelze stanovit podle odstavce 1 písm. a) a b) současně.
Podmínkou pro stanovení dodatečného cla je splnění závazků na běžný a minimální přístup, kterým je propuštění určitého minimálního množství zemědělského výrobku do volného oběhu za preferenční celní sazbu tak, jak se Česká republika zavázala podle mezinárodní dohody.10) Dovozy v rámci závazků na běžný a minimální přístup dodatečnému clu nepodléhají.
Dodatečné clo pro případ překročení spouštěcí úrovně objemu dovozů
(1) Spouštěcí úrovně pro jednotlivé zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků pro každý kalendářní rok stanoví vláda nařízením.
(2) Při stanovení spouštěcí úrovně se vychází z podílu průměrného ročního objemu dovozu příslušného zemědělského výrobku na průměrném ročním objemu domácí spotřeby tohoto zemědělského výrobku v předcházejících 3 kalendářních letech, za které jsou k dispozici údaje.
(3) Základní spouštěcí úroveň činí
a) 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je nižší nebo se rovná 10 %,
b) 110 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je vyšší než 10 %, ale nižší nebo se rovná 30 %,
c) 105 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je vyšší než 30 %.
(4) Ve všech případech může být dodatečné clo uloženo v kterémkoli roce, kdy absolutní objem dovozů příslušného zemědělského výrobku do České republiky přesáhne součet základní spouštěcí úrovně stanovené podle odstavce 3 násobené průměrným ročním objemem dovozů za předcházející 3 kalendářní roky, za které jsou k dispozici údaje, a změny absolutního objemu domácí spotřeby zemědělského výrobku v posledním roce, pro který jsou k dispozici údaje v porovnání s předchozím rokem, za předpokladu, že spouštěcí úroveň bude vyšší než 105 % průměrného množství dovozů.
(5) V případě, že domácí spotřebu zemědělského výrobku nelze zjistit, základní spouštěcí úroveň se stanoví ve výši 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku.
(6) Pro zjištění spouštěcí úrovně u zemědělského výrobku rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku může být s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků stanoveno kratší časové období než 3 roky.
(1) Podkladem pro zjišťování spouštěcí úrovně objemu dovozů jsou statistické údaje Českého statistického úřadu.
(2) Do objemu dovozů sledovaných pro zjištění, zda bylo dosaženo spouštěcí úrovně objemu dovozů, se započítají i dovozy realizované podle závazků na běžný a minimální přístup vymezených mezinárodní dohodou.10)
(1) Dodatečné clo stanoví vláda nařízením.
(2) Dodatečné clo nesmí překročit jednu třetinu stanoveného dovozního cla uplatňovaného v roce, ve kterém se dodatečné clo stanoví.
(3) Dodatečné clo lze uplatnit pouze do konce kalendářního roku, ve kterém bylo stanoveno. Dodatečné clo pro případ poklesu dovozní ceny pod úroveň spouštěcí ceny
(1) Spouštěcí cenu pro jednotlivé zemědělské výrobky stanoví vláda nařízením.
(2) Spouštěcí cena se stanoví jako průměr dovozní ceny zemědělského výrobku za období, které vyplývá pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy.
(3) Podkladem pro zjišťování spouštěcí ceny jsou statistické informace Českého statistického úřadu.
(1) Dodatečné clo se vyměří ve výši
a) 30 % částky, o kterou rozdíl mezi dovozní cenou a spouštěcí cenou (dále jen "rozdíl") překročil 10 % spouštěcí ceny, jestliže je tento rozdíl vyšší než 10 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 40 % spouštěcí ceny,
b) 50 % částky, o kterou rozdíl překročil 40 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 40 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 60 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmene a) ,
c) 70 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 60 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a) a b) ,
d) 90 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a), b) a c).
(2) Pro zjištění spouštěcí ceny u zemědělského výrobku rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku se stanoví s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků rozdílné dovozní ceny pro odlišná období.
§ 43 Neuplatnění dodatečného cla
Vláda může nařízením stanovit, že dodatečné clo nebude uplatněno na zemědělský výrobek,
a) u něhož to vzhledem k potřebám domácího trhu s takovými zemědělskými výrobky vyžaduje obecný zájem, nebo
b) jehož objem dovozů klesá, a to až do zastavení poklesu objemu dovozů tohoto zemědělského výrobku, pokud to nezpůsobí vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobný nebo přímo soutěžící zemědělský výrobek.
(1) Na všechny zemědělské výrobky a potraviny lze, pokud to mezinárodní závazky včetně dvoustranných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, umožňují, uplatnit i vstupní hodnotu jako minimální základ pro výpočet dovozního cla, pokud nebylo uplatněno jiné opatření podle tohoto zákona.
(2) Vstupní hodnota se stanoví součtem průměrné roční ceny vybraných zemědělských výrobků vyrobených domácími výrobci, zjištěné za předcházející kalendářní rok, a dovozního cla.
DÍL 4 OCHRANA ROZVÍJEJÍCÍCH SE VÝROBNÍCH ODVĚTVÍ
Za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,11) může vláda nařízením přijmout opatření na ochranu domácího nově vznikajícího průmyslového odvětví nebo odvětví procházejícího restrukturalizací nebo čelícího vážným obtížím zejména tam, kde tyto obtíže působí výrazné sociální problémy, (dále jen "rozvíjející se výrobní odvětví").
§ 46 Návrh na přijetí opatření
(1) Navrhovatel může podat ministerstvu návrh na přijetí opatření k ochraně rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků.
(2) Návrh na přijetí opatření se předkládá v písemné formě a musí obsahovat
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,
c) popis tuzemského výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,
d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo přímo soutěžící jako výrobek dovážený,
e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu,
f) doklad o podpoře návrhu od výrobců vyrábějících obdobný nebo přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za 3 předcházející roky a v roce, ve kterém je návrh podáván, podle statistických údajů Českého statistického úřadu,
h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného v tuzemsku za poslední 3 roky předcházející dni podání návrhu, a nejedná-li se o nově vznikající odvětví, předpokládaný objem výroby v roce, ve kterém je návrh podáván,
i) údaje o předpokládaném nárůstu objemu výroby, exportu a počtu pracovních míst rozvíjejícího se domácího výrobního odvětví,
j) údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozem obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku a nepříznivým vlivem na rozvíjející se domácí výrobní odvětví.
(1) Za účelem posouzení, zda je potřebné uplatnit opatření k ochraně určitého domácího rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků, může si ministerstvo vyžádat další potřebné informace od navrhovatele, od subjektů dotčených podle povahy věci, ministerstev a jiných správních úřadů. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.
(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách podle odstavce 1 , provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.
Jestliže se po posouzení prokáže potřebnost ochrany domácího rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků, předloží ministerstvo nejpozději 5 měsíců od podání návrhu vládě návrh nařízení na přijetí opatření formou zvýšení cla.
§ 49 Podmínky a doba uplatňování opatření
(1) Clo zaváděné opatřením podle § 48 nesmí převýšit 25 % celní hodnoty. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících tomuto opatření nesmí převýšit 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků ze zemí podle § 45 za poslední rok, za který jsou k dispozici statistické údaje.
(2) Opatření bude uplatňováno po dobu nepřevyšující 5 let nebo do ukončení platnosti příslušného ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a to podle toho, která skutečnost nastane dříve.
(3) Opatření týkající se uvedeného výrobku nemůže být přijato po uplynutí 3 let od odstranění všech cel a kvantitativních omezení nebo poplatků souvisejících s dovozem stanovených pro uvedený výrobek.
DÍL 5 OCHRANA PŘED NEDOVOLENÝMI PŘEKÁŽKAMI OBCHODU
Jestliže některý stát ovlivňuje vzájemný obchod s Českou republikou uplatňováním nedovolených překážek obchodu, může vláda nařízením přijmout opatření za účelem
a) odstranění nepříznivých obchodních dopadů plynoucích z těchto překážek, nebo
b) odstranění újmy způsobené těmito překážkami domácímu výrobnímu odvětví.
(1) Nedovolenou překážkou obchodu (dále jen "překážka obchodu") je takové opatření, přijaté nebo udržované jiným státem, které mezinárodní pravidla obchodu, stanovená dohodami uzavřenými v rámci WTO a jinými mezinárodními smlouvami, zakazují a poskytují České republice právo odstranit účinky tohoto opatření.
(2) Nepříznivými obchodními dopady jsou takové dopady, které působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu na trhu jiné země ve vztahu k výrobku původem v České republice, jež má materiální dopad na hospodářství České republiky nebo její region nebo na domácí výrobní odvětví.
(3) Újmou je pro účely tohoto oddílu zákona škoda, kterou působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu domácímu výrobnímu odvětví ve vztahu k výrobku původem v České republice.
§ 52 Podnět k zahájení šetření
(1) Navrhovatel může podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem posouzení možnosti přijetí opatření, jež by směřovalo proti obchodním zájmům státu uplatňujícího překážku obchodu.
(2) Podnět k zahájení šetření se podává v písemné formě a musí obsahovat
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) dostatečné důkazy o existenci překážek obchodu uplatňovaných jinou zemí, včetně uvedení, která mezinárodní smlouva tuto překážku obchodu zakazuje,
c) údaje o nepříznivých obchodních dopadech nebo o újmě, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu,
d) údaje o existenci příčinné souvislosti mezi překážkami obchodu uplatňovanými jinou zemí a nepříznivými obchodními dopady nebo újmou.
(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem, anebo v případě, že nejsou shledány důvody pro přijetí opatření.
(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu odložení.
(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 53 odst. 1 , obsahuje všechny stanovené náležitosti a pokud skutečnosti v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy, že určitá překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky.
(2) Ministerstvo může zahájit šetření i v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že určitá překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky.
(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat
a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě podnětu,
b) údaje svědčící o překážce obchodu, předložené navrhovatelem,
c) údaje svědčící o vzniku újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, předložené navrhovatelem,
d) lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit nebo poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,
e) adresu, na kterou mají být zasílána podání zúčastněných stran.
Zúčastněnými stranami jsou
b) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo k újmě nebo nepříznivým obchodním dopadům způsobeným existencí překážky obchodu,
c) tuzemští výrobci, kteří podnět podpořili nebo se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců, zastupující jejich zájmy,
d) příslušný orgán státu, který zavedl nebo udržuje překážku obchodu.
§ 56 Zjišťování újmy a nepříznivých obchodních dopadů
(1) Při šetření,zda v důsledku existující překážky obchodu došlo ke způsobení újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, ministerstvo vezme v úvahu
a) celkový objem příslušných dovozů nebo vývozů, zejména tam, kde došlo k podstatnému nárůstu či poklesu, buď v absolutním vyjádření, nebo relativně k objemu výroby nebo spotřeby na dotčeném trhu,
b) ceny výrobců, kteří jsou v soutěžním vztahu k domácímu výrobnímu odvětví, zejména s cílem zjistit, zda došlo na trhu v České republice nebo v jiných zemích k výraznému poklesu cen pod úroveň domácího výrobního odvětví,
c) nepříznivé dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, které odrážejí vývoj ekonomických ukazatelů, jako jsou: výroba, využití výrobních kapacit, objem skladových zásob, objem prodejů, podíl na trhu, ceny (tzn. pokles cen nebo zabránění zvýšení cen, ke kterému by za normálních okolností došlo), zisk, návratnost investic, zaměstnanost.
(2) Při posuzování hrozby újmy ministerstvo také přešetří, zda lze předvídat vznik skutečné újmy. V tomto případě se mohou vzít v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 i další rozhodující skutečnosti, kterými jsou
a) míra nárůstu vývozu na trh, na kterém dochází k soutěži s domácími výrobky,
b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo ve vývozní zemi a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu na trh uvedený v písmenu a) .
(3) V případě vzniku nepříznivých obchodních dopadů musí ministerstvo prozkoumat jejich celkový dopad na hospodářství České republiky nebo jejího regionu nebo na určité domácí výrobní odvětví. Za tímto účelem může ministerstvo v případě potřeby vzít v úvahu skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 .
(4) V případě hrozby vzniku nepříznivých obchodních dopadů ministerstvo také prošetří, zda lze předvídat, že nastalá situace přeroste ve skutečný vznik nepříznivých obchodních dopadů.
(5) Jestliže újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky způsobují ve stejné době jiní činitelé než překážka obchodu, nebudou tyto dopady přisuzovány překážce obchodu.
(1) Za účelem posouzení, zda jiný stát udržuje překážky obchodu, v jejichž důsledku byla způsobena újma nebo nepříznivé obchodní dopady, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů podle povahy věci dotčených. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.
(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách stanovených podle odstavce 1 , provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.
(3) Zacházení s informacemi se řídí ustanovením § 16 .
K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných státech, nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných států. Vyžádání nebo šetření ministerstvo provede za předpokladu, že příslušný orgán daného státu byl úředně vyrozuměn a nevznesl proti tomu námitky.
(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat v nepřítomnosti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které má k dispozici.
(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá ministerstvu v písemné formě a v ministerstvem stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
V průběhu šetření umožní ministerstvo zúčastněným stranám seznámit se se všemi důležitými písemnostmi nemajícími důvěrný charakter a předloženými některou ze zúčastněných stran. K těmto písemnostem se zúčastněné strany mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené lhůtě, která nepřekročí 10 pracovních dnů ode dne, kdy se zúčastněná strana s písemnostmi seznámila.
(1) V případě, že kterákoli zúčastněná strana neposkytne potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření zastaveno na podkladě údajů, které jsou ministerstvu k dispozici.
(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže
a) zjistí, že nejsou splněny podmínky k přijetí opatření podle tohoto zákona,
b) příslušný stát nebo několik států přijme závazek odstranit překážky obchodu, které jsou předmětem šetření, nebo
c) dospěje k názoru, že nejvhodnějším prostředkem pro vyřešení sporu plynoucího z překážky obchodu bude uzavření dohody s příslušným státem nebo státy.
(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo zveřejněním v Obchodním věstníku ve lhůtě nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(1) Není-li šetření zastaveno podle § 61 a je jím prokázáno, že překážka obchodu způsobila nebo hrozí způsobit újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na hospodářství České republiky nebo jejího regionu nebo určitého domácího výrobního odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh na přijetí opatření ve formě
a) pozastavení nebo odejmutí výhod stanovených obchodně politickým smluvním dokumentem s příslušným státem,
b) množstevního omezení vývozu nebo dovozu a nebo dalších opatření upravujících dovozní nebo vývozní podmínky jinak ovlivňující obchod s příslušným státem, nebo
c) úpravy cel spojených s dovozem výrobků původem z příslušného státu.
(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení vlády o přijetí ochranného opatření nebo schválí usnesení o jeho nepřijetí.
(3) Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na základě kterých byl ministerstvem návrh vládě předložen.
(4) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 7 měsíců od zahájení šetření, je šetření ukončeno bez přijetí ochranného opatření.
(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí opatření obsahuje
a) zjištěné skutečnosti prokazující existenci nedovolené překážky obchodu,
b) zjištěné skutečnosti prokazující vznik újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na hospodářství České republiky nebo její region nebo na určité domácí výrobní odvětví nebo prokazující jejich bezprostřední hrozbu,
c) důkazy existence příčinné souvislosti mezi překážkou obchodu a újmou nebo nepříznivými obchodními dopady nebo jejich bezprostřední hrozbou,
d) informaci o přijatém opatření.
§ 64 Podmínky a doba uplatňování opatření
Opatření se přijímá v rozsahu, který je nutný k zabránění nebo nápravě újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví způsobených překážkou obchodu, a na dobu, po kterou příslušný stát překážku obchodu udržuje.
DÍL 6 OCHRANA NĚKTERÝCH DALŠÍCH ZÁJMŮ STÁTU
Vláda může nařízením přijmout opatření při vývozu nebo dovozu výrobků také z důvodů ochrany některých dalších zájmů státu, jestliže si to vyžádá
a) situace směřující ke kritickému nedostatku nezbytných potravin nebo jiných výrobků,
b) uplatňování právních předpisů nebo technických norem pro uvádění výrobků na trh,
c) ochrana života nebo zdraví lidí, zvířat anebo ochrana rostlin,
d) ochrana vyčerpatelných přírodních zdrojů,
e) ochrana bezpečnosti České republiky,
f) kontrola obchodu se štěpnými materiály nebo surovinami, z nichž se vyrábějí,
g) kontrola obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami,
h) ochrana jednotlivých složek životního prostředí,
i) řešení platební bilance státu.
(1) Výrobky, pro něž to stanoví nařízení vlády vydané k provedení tohoto zákona, mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě úředního povolení ministerstva (dále jen "licence"), a to v rozsahu a za podmínek v této licenci stanovených.
(2) Zboží, které nemá obchodní charakter,12) nepodléhá licenci.
(1) Automatickou licencí se pro účely tohoto zákona rozumí licence povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků, která slouží ke sledování dovozů do České republiky nebo vývozů z ní.
(2) Neautomatickou licencí se pro účely tohoto zákona rozumí licence povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků, na něž se vztahuje množstevní nebo jiné omezení.
(3) Bezpečnostní licencí se pro účely tohoto zákona rozumí licence povolující vývoz nebo dovoz výrobků, jejichž držení a nakládání s nimi je v České republice omezeno z důvodů bezpečnostních nebo jiných důležitých zájmů státu zvláštními právními předpisy.13) Bezpečnostní licencí podle tohoto zákona nejsou povolení nebo licence udělované na dovoz nebo vývoz podle zvláštních právních předpisů.14)
(1) O udělení licence rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti fyzické osoby s trvalým pobytem nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky oprávněné provádět obchodní činnost (dále jen "žadatel").
(2) Žádost o udělení licence musí obsahovat
a) identifikační údaje žadatele (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, číslo telefonu a faxu),
b) podpoložku a v případě, že není stanovena, položku kombinované nomenklatury celního sazebníku označující výrobky, na jejichž dovoz nebo vývoz se žádá licence,
c) název výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v jednotkách uvedených v nařízení vlády, v případě bezpečnostní licence další specifikace výrobku,
d) identifikační údaje dodavatele, pokud žadatel není výrobcem uvedeného výrobku, v případě bezpečnostní licence též identifikační údaje výrobce,
f) navrhovanou dobu platnosti licence,
g) název země smluvní strany žadatele a název země původu výrobku v případě dovozu, název země smluvní strany žadatele a název země určení výrobku v případě vývozu, jde-li o automatickou nebo neautomatickou licenci,
h) nabídkovou nebo smluvní cenu za jednotku množství dovážených nebo vyvážených výrobků v Kč a jejich celkovou cenu v Kč,
i) prohlášení žadatele, v případě právnické osoby podepsané jejím statutárním orgánem, že informace uvedené v žádosti o udělení licence na vývoz nebo dovoz jsou v souladu s předloženými doklady a že všechny uvedené údaje jsou pravdivé,
j) v případě žádosti o bezpečnostní licenci prohlášení žadatele, že se zavazuje vrátit udělenou licenci do 10 dnů po ukončení její platnosti ministerstvu,
k) v případě žádosti o automatickou nebo neautomatickou licenci prohlášení žadatele, že se zavazuje vrátit udělenou licenci do 10 dnů po ukončení její platnosti ministerstvu, jestliže celá nebo její část nebyla využita,
l) datum vyhotovení, jméno a příjmení žadatele, podpis žadatele a otisk razítka žadatele.
(3) Žádost o udělení licence musí být doložena
a) výpisem z obchodního rejstříku nebo v případě, že zvláštní zákon nepožaduje zápis do obchodního rejstříku, průkazem živnostenského oprávnění, v obou případech vztahujících se k předmětu dovozu nebo vývozu výrobku a s uvedením skutečného stavu zapisovaných skutečností,
b) povolením nebo jiným dokladem podle zvláštních právních předpisů,15)
c) smlouvou na dovoz nebo vývoz výrobku, jde-li o žádost o automatickou dovozní nebo vývozní licenci,
d) dalšími doklady, pokud tak stanoví nařízení vlády.
(4) V žádosti o bezpečnostní licenci žadatel kromě požadavků uvedených v odstavci 2 uvede též údaje o třetích zemích, jimiž se má zboží provážet, údaje o zahraničním smluvním partnerovi, konečném uživateli a vybrané údaje o obchodním případu. Pro udělení bezpečnostní licence si ministerstvo může vyžádat od žadatele též poskytnutí dalších údajů nebo dokladů potřebných pro posouzení žádosti, které je žadatel povinen poskytnout ministerstvu ve stanovené lhůtě.
(5) Žadatel je povinen před vydáním licence zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.16)
(1) Automatické a neautomatické licence se udělují na kalendářní rok, pokud nařízení vlády nestanoví jinak.
(2) Žádost o udělení neautomatické licence musí být předložena nejpozději 15 dní před obdobím, na které se vztahuje, pokud nařízení vlády nestanoví jinak.
(3) Předkládání žádostí o automatické nebo bezpečnostní licence není časově omezeno, pokud nařízení vlády nestanoví jinak.
§ 70 Lhůty pro rozhodnutí a způsob rozhodování
(1) O žádosti o automatickou licenci rozhodne ministerstvo ve lhůtě 14 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.
(2) O žádosti o neautomatickou licenci ministerstvo rozhodne podle časového pořadí došlých žádostí, přičemž pořadím se rozumí datum evidence a číslo jednací doručené žádosti až do úrovně množstevního omezení určeného výrobku. Zároveň se přihlédne k výši dřívějších dovozů nebo vývozů žadatele a k míře využití jemu poskytnutých licencí v předcházejícím období. Vláda může nařízením stanovit poměrné rozdělení mezi všechny žadatele, kteří podali žádost ve stanoveném období, nebo jinou metodu rozdělení licencí.
(3) O žádosti o bezpečnostní licenci ministerstvo rozhodne ve lhůtě 60 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.
(1) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a) identifikační údaje žadatele (jméno a příjmení, trvalý pobyt a identifikační číslo fyzické osoby, obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
c) podpoložku a v případě, že není stanovena, položku kombinované nomenklatury označující výrobky, na něž se licence vydává,
d) název výrobku,jeho množství nebo objem vyjádřené v měrných jednotkách, včetně celkové ceny,
f) název země smluvní strany žadatele a název země původu výrobku v automatické a neautomatické dovozní licenci, název země smluvní strany žadatele a název země určení výrobku v automatické a neautomatické vývozní licenci, název země vývozní v bezpečnostní dovozní licenci, název země určení v bezpečnostní vývozní licenci,
g) další podmínky, pokud tak stanoví nařízení vlády,
h) upozornění na povinnost vrátit udělenou bezpečnostní licenci do 10 dnů po ukončení její platnosti ministerstvu,
i) upozornění na povinnost vrátit udělenou automatickou a neautomatickou licenci do 10 dnů po ukončení její platnosti ministerstvu v případě, jestliže celá nebo její část nebyla využita,
j) poučení o opravném prostředku,
k) datum vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.
(2) Rozhodnutí o udělení bezpečnostní licence může obsahovat kromě údajů podle odstavce 1 další podmínky, zejména údaje o třetích zemích, jimiž se má zboží provážet, údaje o zahraničním smluvním partnerovi, konečném uživateli a vybrané údaje o obchodním případu.
(3) V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních orgánů o využívání udělené licence.
(1) Automatická a neautomatická licence, která je jinak potřebná k propuštění určených výrobků do celního režimu, se nevyžaduje k propuštění
b) výrobků do režimů s podmíněným osvobozením od cla,
c) výrobků do režimů s ekonomickým účinkem s výjimkou režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení a pasivního zušlechťovacího styku,
d) výrobků dovážených nebo vyvážených v rámci reklamací, a to proto, že jsou vadné, nebo proto, že neodpovídají smluvním podmínkám,
e) výrobků dovážených nebo vyvážených náhradou za reklamované.
(2) Bezpečnostní licence, která je jinak potřebná k propuštění určených výrobků do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu, se nevyžaduje k propuštění
b) do režimu uskladňování v celním skladu.
(3) Automatická, neautomatická a bezpečnostní licence se nevyžaduje k umístění určených výrobků do svobodného celního pásma a svobodného celního skladu.
Automatické, neautomatické a bezpečnostní licence jsou nepřevoditelné. Osoba, které byla licence udělena, musí proto licenci předložit celnímu úřadu jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce.17)
(1) Automatickou, neautomatickou nebo bezpečnostní licenci ministerstvo neudělí, jestliže nejsou splněny náležitosti stanovené v § 68 . Bezpečnostní licenci neudělí ministerstvo také tehdy, jestliže to vyžadují bezpečnostní nebo jiné důležité zájmy České republiky.
(2) Neautomatickou licenci ministerstvo neudělí, jestliže to vyžadují obchodně politické, ekologické, zdravotní, bezpečnostní nebo jiné důležité zájmy České republiky nebo byla-li žadateli v bezprostředně předcházejícím období odejmuta licence podle § 75 odst. 2 písm. a) nebo písm. b) .
(3) Automatickou, neautomatickou nebo bezpečnostní licenci ministerstvo neudělí, porušil-li žadatel podstatně povinnosti stanovené tímto zákonem v době kratší 1 roku.
(4) V případě neudělení licence podle odstavců 1 až 3 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě za případnou škodu, která jí vznikla neudělením licence.
(1) Ministerstvo udělenou automatickou licenci odejme, jestliže licence byla udělena na základě nepravdivých údajů nebo jestliže nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v ní stanovené.
(2) Ministerstvo udělenou neautomatickou nebo bezpečnostní licenci odejme, jestliže
a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v ní stanovené, nebo
c) to vyžadují obchodně politické, ekologické, zdravotní, bezpečnostní nebo jiné důležité zájmy České republiky.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí licence podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek.Fyzická nebo právnická osoba, které byla licence odejmuta, je povinna vrátit originál licence ministerstvu nejpozději do 5 kalendářních dnů po převzetí rozhodnutí o odejmutí licence.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě, které byla udělena licence, za případnou škodu, která jí vznikla oprávněným odejmutím licence.
(1) Ke dni účinnosti tohoto zákona stanoví vláda nařízením výrobky, které mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence v souladu s tímto zákonem, jestliže pro ně bylo vyžadováno úřední povolení k dovozu nebo vývozu podle předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Přílohou nařízení se stanoví vzory žádostí o udělení licencí.
(2) V nařízeních vlády vydaných k provedení tohoto zákona podle § 8 , 19 , 21 , 29 , 35 , 38 , 40 , 41 , 43 , 45 , 48 , 62 , 65 a podle odstavce 1 vláda podle potřeby stanoví podmínky, za nichž lze dovoz nebo vývoz výrobků uskutečnit, zejména země dovozu nebo vývozu, množství výrobků, možnost zálohového a zpětného užití pro nezačleněné textilní výrobky a u jednotlivých výrobků náležitosti podle § 68 odst. 3 písm. b) a d) , § 68 odst. 4 , § 69 odst. 3 a § 70 odst. 2 .
Šetření podle části první tohoto zákona a licenční řízení podle části druhé tohoto zákona probíhají v jazyce českém. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině a listinné důkazy musí být opatřeny úředním překladem do češtiny. V případě, že zúčastněnou stranou šetření nebo účastníkem licenčního řízení je cizinec, ministerstvo povolí při ústním jednání účast tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, pokud si jej na své náklady obstará zúčastněná strana šetření nebo účastník licenčního řízení.
§ 78 Poskytnutí údajů pro účely tohoto zákona
(1) Nejsou-li pro účely tohoto zákona k dispozici statistické údaje o objemech a celní hodnotě dovozu nebo vývozu, poskytované Českým statistickým úřadem, poskytne je na základě žádosti ministerstva Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel.
(2) Ministerstvo a Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se licenčního a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 71 odst. 1 .
Stát neodpovídá za škodu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů stanovených tímto zákonem, jakož i přijetím opatření podle tohoto zákona; tímto není dotčena odpovědnost státu podle zvláštního právního předpisu.18)
(1) Na postupy podle části první hlavy I tohoto zákona se nevztahuje správní řád.19)
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, na postup ministerstva při licenčním řízení podle části první hlavy II tohoto zákona se vztahuje správní řád.
§ 81 Vztah k mezinárodním smlouvám
Ustanovení tohoto zákona se použijí,pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, nestanoví jinak; v takovém případě se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy.
ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 42/1980 SB., O HOSPODÁŘSKÝCH STYCÍCH SE ZAHRANIČÍM
V zákoně č. 42/1980 Sb. , o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., zákona č. 113/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 223/1994 Sb. , se § 52 , 53 , 54 a 56 zrušují.
ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA Č. 252/1997 SB., O ZEMĚDĚLSTVÍ
V zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, se § 3 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH
Příloha zákona č. 368/1992 Sb.
, o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb.
, zákona č. 36/1995 Sb.
, zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb.
, zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto: Položky 93, 94 a 95 znějí:
"Položka 93
|
a) Úřední povolení (licence) povolující vývoz |
0,5 % z ceny vyváženého zboží nebo služby nejméně Kč 500,- |
|
|
b) Úřední povolení (licence) povolující vývoz oceli, uhlí a koksu |
0,1 % z ceny nejméně Kč 500,- |
|
|
c) Úřední povolení (licence) povolující dovoz |
Kč |
500,- |
|
d) Úřední povolení (licence) povolující vývoz v souladu s mezinárodní smlouvou |
Kč |
500,- |
|
Osvobození: |
||
|
Od poplatku podle této položky se osvobozují úřední povolení (licence) povolující vývoz pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu vzorků. |
||
|
Poznámka: |
||
|
Zpoplatněny podle této položky jsou licence vydané podle zákona č. 62/2000 Sb. , o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. |
||
Položka 94
|
a) Povolení provádět obchod s vojenským materiálem |
Kč |
5 000,- |
|
b) Licence na vývoz vojenského materiálu a licence na obchod s vojenským materiálem bez přímého průvozu územím České republiky |
0,5 % z ceny vyváženého zboží nebo služby nejméně Kč 500,- |
|
|
c) Licence na dovoz vojenského materiálu |
Kč |
500,- |
|
Osvobození: |
||
|
Od poplatku podle této položky se osvobozují licence povolující vývoz vojenského materiálu pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu vzorků. |
||
|
Poznámka: |
||
|
Zpoplatněny podle této položky jsou povolení a licence vydané podle zákona č. 38/1994 Sb. , o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání ( živnostenský zákon ), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
||
Položka 95
|
Udělení povolení k dovozu nebo vývozu kontrolovaného zboží (zákon č. 21/1997 Sb. , o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům) |
Kč |
500,- ". |
ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
(1) Platná úřední povolení udělená podle dosavadních předpisů20) se považují za úřední povolení vydaná podle tohoto zákona.
(2) Řízení o udělení licence zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
1. Nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
2. Vyhláška č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb.
3. Vyhláška č. 130/1993 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb.
4. Vyhláška č. 300/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb.
5. Vyhláška č. 88/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb. a č. 300/1993 Sb.
6. Vyhláška č. 175/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb. a č. 88/1994 Sb.
7. Vyhláška č. 192/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb. a č. 175/1994 Sb.
8. Vyhláška č. 156/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb., č. 175/1994 Sb. a č. 192/1995 Sb.
9. Vyhláška č. 115/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb., č. 175/1994 Sb., č. 192/1995 Sb. a č. 156/1996 Sb.
10. Vyhláška č. 233/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
11. Vyhláška č. 56/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
12. Vyhláška č. 141/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
13. Vyhláška č. 261/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
14. Vyhláška č. 331/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
15. Vyhláška č. 335/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
16. Vyhláška č. 30/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
17. Vyhláška č. 51/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
18. Vyhláška č. 148/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v.r.
Havel v.r.
Zeman v.r.
PŘÍLOHA K ZÁKONU Č. 62/2000 SB.
Zemědělské výrobky, na které lze uplatnit zvláštní ochranná opatření podle dílu 3
|
0102 90 |
živý skot |
|
0103 92 |
Živá prasata |
|
0104 10 30 |
Jehňata |
|
0104 10 80 |
Ovce |
|
0201 |
Hovězí maso |
|
0202 |
|
|
0203 |
Vepřové maso |
|
ex 0204 |
Skopové maso (kromě 0204 50) |
|
0207 11 |
Drůbeží maso |
|
0207 12 |
|
|
ex 0207 13 |
(kromě 0207 13 91) |
|
ex 0207 14 |
(kromě 0207 14 91) |
|
0210 20 |
Maso solené, sušené, uzené |
|
0210 90 11 |
|
|
0210 90 19 |
|
|
0210 90 21 |
|
|
0210 90 29 |
|
|
0210 90 60 |
|
|
0402 10 |
Mléko a smetana, sušené |
|
0402 21 |
|
|
0402 29 |
|
|
040310 |
Jogurty |
|
040510 |
Máslo |
|
0405 20 90 |
|
|
0405 90 |
|
|
0701 90 10 |
Brambory |
|
0701 90 90 |
|
|
0806 10 93 |
Vinné hrozny |
|
0806 10 95 |
|
|
0806 10 97 |
|
|
1105 |
Mlýnské výrobky z brambor |
|
1108 11 |
Škrob pšeničný |
|
1108 12 |
Škrob kukuřičný |
|
1108 13 |
Škrob bramborový |
|
1205 00 |
Semena řepky |
|
1206 00 91 |
Slunečnicová semena |
|
1206 00 99 |
|
|
1512 11 |
Slunečnicový olej |
|
1512 19 |
|
|
1514 |
Řepkový olej |
|
1517 |
Margaríny |
|
1702 30 |
Glukóza a glukózový sirup |
|
1702 40 |
|
|
ex 1902 |
Těstoviny (kromě 1902 40) |
|
2105 |
Zmrzlina |
|
2202 10 |
Voda s přísadou cukru nebo jiných sladidel |
|
2204 |
Víno |
|
2207 10 |
Ethylalkohol nedenaturovaný |
|
2208 60 |
Vodka |
|
2208 70 |
Likéry |
|
2208 90 |
Ostatní lihoviny |
|
3505 10 |
Dextriny a jiné modifikované škroby |
1) Například zákon č. 152/1997 Sb. , na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
2) § 139 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon. Úmluva a statut o svobodě tranzitu, sjednané v Barceloně dne 20. dubna 1921, uveřejněné pod č. 22/1924 Sb. Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.
3) § 2 písm. m) bod 1 zákona č. 13/1993 Sb.
4) § 1 písm. c) zákona č. 152/1997 Sb.
5) Například Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb. , Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb. , Středoevropská dohoda o volném obchodu uzavřená mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou, uveřejněná pod č. 54/1995 Sb.
6) § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 13/1993 Sb.
8) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.
9) § 286 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
10) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.
11) Například Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb. , Středoevropská dohoda o volném obchodu uzavřená mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou, uveřejněná pod č. 54/1995 Sb.
12) § 2 písm. g) zákona č. 13/1993 Sb.
13) Například zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 21/1997 Sb. , o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
15) Například zákon č. 288/1995 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země, zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. , zákon č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb.
16) Zákon č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
19) Zákon č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
20) Vyhláška č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.