Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 13 odst. 3 písm. d) a odst. 7, § 18 odst. 1 písm. a) a c) a přílohy I.8. zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., (dále jen "zákon"):
Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c) , d) , e) , f) , g) , i) , j) , m) a o) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti1) jaderných zařízení a pracovišť, kde se provádějí radiační činnosti, (dále jen "pracoviště") a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a určených radioaktivních látek2) (dále jen "přeprava"), pro které se vyžaduje povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad"), a rozsah a způsob jejího provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Úřadu.
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) mimořádnou událostí - událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců, popřípadě dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště nebo do životního prostředí, případně ke vzniku radiační nehody 2a) nebo radiační havárie, 2b) a tím i ke vzniku radiační mimořádné situace, 3)
b) zásahem - provádění opatření vedoucích k
1. omezení příčin vzniku mimořádné události,
2. zamezení a omezení rozvoje mimořádné události,
3. zamezení a omezení úniku radioaktivních látek,
4. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření,
c) další osobou - fyzická osoba, která je nebo může být přítomná na jaderném zařízení nebo pracovišti nebo při přepravě v době vzniku a vyhlášení mimořádné události nebo která se podílí na řízení nebo provádění zásahu,
d) aktivací zasahujících osob - vyrozumění fyzických nebo právnických osob a jejich uvedení do stavu připravenosti plnit úkoly podle zásahových postupů a zásahových instrukcí,
e) nepřípustným ozářením - takové ozáření, v důsledku kterého by zaměstnanci nebo další osoby nebo jednotlivci z obyvatelstva 3a) byli nebo mohli být ozářeni dávkami překračujícími limity ozáření stanovené ve zvláštních právních předpisech nebo autorizované limity 3b) stanovené v příslušném povolení Úřadu,
f) nepřípustným uvolněním radioaktivních látek nebo ionizujícího záření - takové uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření, v důsledku kterých by zaměstnanci nebo další osoby nebo jednotlivci z obyvatelstva byli nebo mohli být ozářeni dávkami překračujícími stanovené limity ozáření nebo autorizované limity 3b) stanovené v příslušném povolení Úřadu.
ČÁST DRUHÁ PODROBNOSTI K ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI
§ 3 Zajištění havarijní připravenosti
(1) K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro
a) zjišťování vzniku mimořádné události,
b) posuzování závažnosti mimořádné události,
c) vyhlášení mimořádné události,
e) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,
f) přípravu zaměstnanců a dalších osob,
g) ověřování havarijní připravenosti.
(2) Havarijní připravenost se dokladuje Úřadem schváleným vnitřním havarijním plánem, kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem 4a) a vypracovanými zásahovými instrukcemi.
(3) Při přepravě se havarijní připravenost dokladuje vypracováním havarijního řádu podle § 16 a zásahových instrukcí podle § 12 .
§ 4 Zjišťování vzniku mimořádné události
Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují důležité informace
a) o okamžitém stavu technologie a systémů jaderného zařízení nebo pracoviště, nebo o okamžitém stavu obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a k nepřípustnému ozáření osob,
b) o okamžitém stavu radiační situace na jaderném zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,10) nebo o okamžitém stavu radiační situace v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě,
c) o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,
d) umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.
§ 5 Klasifikační stupně mimořádné události
Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo pracovišti a při přepravě, člení do tří základních stupňů:
a) prvním stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště, která má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,
b) druhým stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, které nevyžaduje zavádění neodkladných opatření10) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,
c) třetím stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření10) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu kraje 12a) . Událost třetího stupně je radiační havárií13) a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu, popřípadě havarijního plánu kraje zapojení dalších dotčených orgánů.
§ 6 Vyhlášení mimořádné události
(1) Vyhlášení mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti zahrnuje
a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
b) oznamování mimořádné události prvního a druhého stupně Úřadu se provádí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do
1. 24 hodin od zjištění mimořádné události prvního stupně,
2. 4 hodin od zjištění mimořádné události druhého stupně,
c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
d) neprodlené vyrozumění místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu,14) Úřadu a dalších dotčených orgánů stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události třetího stupně,
e) varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události třetího stupně,15)
f) aktivaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem nebo zásahovými instrukcemi a zajišťuje se minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.
(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob jaderného zařízení nebo pracoviště musí být účinné a musí plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů jsou stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování jsou zaměstnanci a další osoby seznámeni.
(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje
a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
b) oznamování mimořádné události prvního, druhého a třetího stupně Úřadu, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
d) neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu14) o vzniku mimořádné události třetího stupně; vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době,
e) aktivaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.
(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:
a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení jména, příjmení a funkce oznamující osoby a údajů o spojení pro zpětné ověření,
b) identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště nebo přepravy,
c) datum, hodinu a minutu a místo zjištění mimořádné události,
d) datum, hodinu a minutu odeslání oznámení nebo vyrozumění,
f) předběžné posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního systému,
g) místo úniku radioaktivních látek a místo ozáření osob a v případě mimořádné události druhého a třetího stupně rozsah, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,
h) informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování při mimořádné události třetího stupně na jaderném zařízení nebo pracovišti.
(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba předem určená držitelem povolení.
(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle
a) předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování a
b) výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.
(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.
§ 8 Omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob
(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou shromažďování nebo ukrytí a evakuace.
(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí třetího stupně, popřípadě i druhého stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli zaměstnanci a další osoby vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.10) Shromažďování nebo ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a) .
(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí
a) místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen "shromaždiště nebo úkryt"), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,
b) úniková cesta z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,
c) způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení jména a příjmení shromážděných a evakuovaných osob,
d) dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,
e) poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,
f) komunikační spojení s osobami řídícími zásah,
g) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu,
h) osoby provádějící evidenci shromážděných a ukrytých osob.
(4) Evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu se zajišťuje a provádí při mimořádné události třetího stupně, popřípadě i druhého stupně, na základě důvodného podezření jejich vystavení v případě neprovedení evakuace nepřípustnému ozáření, které překračuje směrné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.10)
(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí
a) místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,
b) potřebný počet dopravních prostředků,
c) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,
d) způsob vedení evidence evakuovaných osob, včetně uvedení jejich jména a příjmení,
e) prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace,
f) osoby provádějící evidenci evakuovaných osob a pověřené organizováním a řízením evakuace.
§ 9 Příprava zaměstnanců a dalších osob
(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci při nástupu do zaměstnání u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich pracovnímu zařazení; držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie ověřuje tuto znalost zkouškou. O zkoušce se provede záznam. S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou obdobně seznamovány i další osoby.
(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.
(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy a v havarijním řádu uvedené zasahující osoby, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.
(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn. Záznamy o seznámení a o provedení přípravy se uchovávají minimálně tři roky.
§ 10 Ověřování havarijní připravenosti
(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.
(2) Havarijní připravenost se zajišťuje v rozsahu přiměřeném používaným zdrojům a vykonávaným radiačním činnostem a riziku vzniku nebo závažnosti dopadů mimořádných událostí ověřováním znalostí havarijního plánu a zásahových instrukcí systematickým nácvikem činností podle zásahových instrukcí pro všechny zaměstnance a další osoby podílející se na řízení a provedení zásahu tak, aby bylo dosaženo dostatečných dovedností a zkušeností, a prověřováním funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahu. U držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie nebo pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích, 15a) na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, jsou povinnou součástí zajištění havarijní připravenosti pravidelná havarijní cvičení.
(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení se zpracovává na kalendářní rok a nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku se předává Úřadu.
(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního plánu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování
a) zásahových postupů nebo zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události prvního nebo druhého stupně, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,
b) zásahových postupů a navazujících zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události třetího stupně, které se provádí minimálně jedenkrát za dva roky.
(5) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního řádu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování
a) zásahových instrukcí pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,
b) zásahového postupu s navazujícími činnostmi stanovenými zásahovými instrukcemi pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát za tři roky.
(6) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.
(7) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví vždy
a) cíl, rozsah a doba trvání cvičení,
b) určení vzniku a typu mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,
c) specifikace zásahových postupů a instrukcí, které budou procvičovány,
d) určení hodnotitelů a popřípadě pozorovatelů na cvičení.
(8) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení.
(9) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.
(10) Za kalendářní rok se provádí souhrnné zhodnocení provedených havarijních cvičení, které se předává Úřadu nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku, s výjimkou cvičení pro případ vzniku radiační havárie, kdy se předává závěrečný protokol Úřadu do dvou měsíců po zhodnocení cvičení.
(11) Na základě zjištěných nedostatků při cvičení se provedou úpravy technicko-organizačních a personálních podmínek a vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu a zásahových instrukcí.
(12) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů se u držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie ověřuje
a) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f) ,
b) jedenkrát za šest měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2 ,
c) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b) , c) a d) ,
d) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 6 odst. 1 písm. e) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.16)
(13) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů se u držitelů povolení k provozu pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, a u všech držitelů povolení, kteří jsou provozovateli kontrolovaného pásma, ověřuje
a) jedenkrát za 12 měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f) ,
b) jedenkrát za 12 měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2 ,
c) jedenkrát za 12 měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b) , c) a d) .
(14) Pro přepravu se mimo rámec prováděných havarijních cvičení ověřuje nejpozději tři dny před zahájením přepravy
a) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 3 písm. e) ,
b) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 3 písm. a) ,
c) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 3 písm. b) , c) a d) .
(15) Ověřování podle odstavců 12 , 13 a 14 je považováno ve smyslu § 18 zákona za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti a jeho provedení musí být dokladováno. Záznamy o provedení a výsledku ověření se evidují minimálně tři roky.
ČÁST TŘETÍ DOKLADOVÁNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI
Zásahové postupy stanoví zásady a cíle činností a časovou posloupnost při řešení jednotlivých předvídatelných mimořádných událostí, včetně vážných radiačních havárií, kterými jsou radiační havárie vyžadující zavádění neodkladných ochranných opatření. Obsahují vždy organizační strukturu pro řízení a provedení zásahu s vymezením základních povinností zaměstnanců určených držitelem povolení a dalších osob včetně způsobů zajištění součinnosti mezi nimi a způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob podle § 8 .
Zásahové instrukce jsou držitelem povolení písemně zpracované konkrétní popisy jednotlivých činností předem určených zaměstnanců a dalších osob podílejících se na řízení a provedení zásahu. Zásahové instrukce stanoví zejména
b) specifikaci a popis činnosti,
c) organizační zajištění, popřípadě součinnost s dalšími zasahujícími zaměstnanci a osobami včetně způsobů jejich vzájemného spojení,
d) seznam potřebného technického, přístrojového, zdravotnického a dalšího materiálového vybavení pro řízení a provedení zásahu a místa jeho uložení,
e) seznam potřebných ochranných pomůcek a místo jejich uložení,
f) způsob a rozsah dokumentování činností provedených podle zásahové instrukce.
§ 13 Zásady zdravotnického zajištění
(1) Zásady zdravotnického zajištění při vzniku mimořádných událostí obsahují
a) určení zaměstnanců odpovědných za řízení a koordinaci zdravotnické části zásahu,
b) způsoby vyhledávání zaměstnanců a dalších osob v místech jaderného zařízení nebo pracoviště zasaženého nebo ohroženého mimořádnou událostí,
c) způsoby poskytnutí první pomoci zaměstnancům a dalším osobám postiženým mimořádnou událostí,
d) způsoby zajištění zdravotnického ošetření zaměstnanců a dalších osob postižených mimořádnou událostí,
e) zajištění odborné, popřípadě specializované lékařské pomoci zaměstnancům a dalším osobám postiženým mimořádnou událostí,
f) součinnost se zasahujícími osobami zajišťujícími řízení a provádění zásahu a monitorování radiační situace.
(2) Pro případy vzniku mimořádné události, kdy nelze vyloučit vnitřní kontaminaci osob radioaktivními látkami, musí být v rámci zdravotnického zajištění k dispozici potřebný počet antidot (tj. látek omezujících ozáření z vnitřní kontaminace), včetně stanovení místa uložení a způsobů jejich distribuce.
(1) Držitel povolení k provozu jaderné elektrárny poskytuje průběžně Úřadu nezbytná data, údaje a informace o zajištění havarijní připravenosti charakterizující
a) stav technologie a systémů jaderného zařízení,
b) radiační situaci v prostorách a v okolí jaderného zařízení.
(2) Při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje držitel povolení podle odstavce 1 Úřadu navíc nezbytná data, údaje a informace charakterizující
a) únik radioaktivních látek a ionizujícího záření,
b) použité způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,
c) ochranná opatření přijímaná držitelem povolení a způsob informování orgánů státní správy a veřejnosti.
(3) Držitel povolení k přepravě při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje neprodleně Úřadu nezbytná data, údaje a informace charakterizující
b) stav dopravního prostředku,
c) radiační situaci v místě mimořádné události a jeho okolí.
§ 15 Požadavky na vnitřní havarijní plán
(1) Vnitřní havarijní plán obsahuje vždy
a) úvodní část, ve které se uvádí
1. základní údaje týkající se žadatele o povolení nebo držitele povolení v souladu s údaji uvedenými v § 13 odst. 1 písm. a) zákona ,
2. předmět a rozsah prováděné činnosti v souladu s údaji obsaženými v § 13 odst. 1 písm. b) nebo § 15 odst. 1 písm. b) a d) zákona včetně komunikačního spojení,
3. místo provádění činnosti a doba jejího trvání,
b) uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování podle § 4 a posuzování jejich závažnosti podle § 5 ,
c) způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí podle § 6 ,
d) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob podle § 8 ,
e) způsoby ověřování havarijní připravenosti podle § 10 odst. 2 ,
f) zásahové postupy podle § 11 ,
g) způsoby zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob podle § 13 ,
h) seznam orgánů státní správy a dalších dotčených orgánů v souladu s § 19 odst. 1 písm. e) zákona .
(2) U držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie nebo pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, obsahuje vnitřní havarijní plán také seznam zásahových instrukcí a pro jaderné elektrárny i způsoby předávání údajů Úřadu podle § 14 .
(3) Revize vnitřního havarijního plánu se provádí minimálně každé tři roky. Dojde-li ke změně podmínek, které mají dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být změna vnitřního havarijního plánu a jeho části bez zbytečného odkladu předložena ke schválení Úřadu. Případnou změnu zásahových instrukcí držitel povolení provede bez zbytečného odkladu.
(4) V případě, že žadatel o povolení žádá o povolení k provozu nebo držitel povolení provozuje radiační činnosti na více pracovištích, lze pro tato pracoviště vypracovat společný vnitřní havarijní plán. V tomto případě žadatel o povolení nebo držitel povolení uvede v úvodní části havarijního plánu v bodě předmět a rozsah prováděné činnosti výčet pracovišť uvažovaných k zahrnutí do vnitřního havarijního plánu.
§ 16 Požadavky na havarijní řád
(1) Havarijní řád obsahuje vždy
a) úvodní část, ve které se uvádí
1. základní údaje týkající se žadatele o povolení včetně komunikačního spojení,
2. předmět, rozsah přepravy a doba jejího trvání,
b) podrobný popis přepravovaného materiálu,
d) uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování a posuzování jejich závažnosti podle § 5 ,
e) způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí podle § 6 ,
f) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob přiměřeně podle § 8 ,
g) zásahové postupy podle § 11 ,
h) způsoby zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob přiměřeně podle § 13 ,
i) způsoby předávání údajů Úřadu podle § 14 ,
j) seznam zásahových instrukcí,
k) seznam orgánů státní správy a dalších orgánů s uvedením způsobů jejich informování v souladu s § 19 odst. 2 písm. c) zákona .
(2) Při přepravách v prostoru držitele povolení může být havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu.
(3) Dojde-li ke změně podmínek, které mají dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být bez zbytečného odkladu provedena změna havarijního řádu nebo jeho části, popřípadě i zásahových instrukcí.
§ 17 Dokumentace činností při mimořádné události držitelem povolení
(1) Od doby zjištění vzniku a v průběhu mimořádné události se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny příkazy osoby určené držitelem povolení k řízení zásahu, dále veličiny, parametry a skutečnosti důležité a rozhodující pro vyhlášení mimořádné události a při řízení a provádění zásahů.
(2) Na základě záznamů podle odstavce 1 se zpracovává protokol o vzniku a průběhu mimořádné události, obsahující vždy
a) zjištěné příčiny vzniku a posouzení závažnosti mimořádné události,
b) postupy použité při řízení a provádění zásahu a jejich zhodnocení s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovými instrukcemi,
c) hodnocení účelnosti a účinnosti provedených postupů při řízení a provádění zásahu,
d) hodnocení následků mimořádné události na technologii a systémech jaderného zařízení nebo pracoviště, popřípadě obalovém souboru,
e) hodnocení následků na zdraví zaměstnanců a dalších osob včetně těch, kteří se podíleli na řízení a provádění zásahů,
f) hodnocení úniku radioaktivních látek do životního prostředí včetně výsledků monitorování,
g) návrh postupu na další likvidaci následků,
h) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé mimořádné události.
(3) Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události prvního a druhého stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události třetího stupně.
(4) Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 5 let od data vyhlášení mimořádné události prvního stupně a po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události druhého a třetího stupně.
§ 18 Další dokumentace k zajištění havarijní připravenosti
Zajištění havarijní připravenosti je dále prověřováno, dokladováno a prokazováno
a) prováděním přípravy zaměstnanců a dalších osob podle § 9 ,
b) prováděním a dokladováním ověřování havarijní připravenosti podle § 10 ,
c) zásahovými instrukcemi zpracovanými podle § 12 ,
d) záznamy o zkouškách radiačních pracovníků podle zvláštního právního předpisu, 16a)
e) smluvním zajištěním dalších osob nutných k provádění zásahu a činností při vzniku mimořádné události.
ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Vnitřní havarijní plány, havarijní řády a zásahové instrukce zpracované podle dosavadních předpisů musí být uvedeny do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti této vyhlášky.
Zrušuje se vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předsedkyně: Ing. Drábová v. r.
1) § 2 písm. g) zákona č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
2) Vyhláška č. 317/2002 Sb. , o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radionuklidových látek (o typovém schvalování a přepravě).
2a) § 2 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. , zákona č. 71/2000 Sb. , zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 13/2002 Sb. , zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
2b ) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb.
3) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb.
§ 2 písm. z) zákona č. 18/1997 Sb.
3b) § 4 odst. 6 zákona č. 18/1997 Sb.
4) § 15 vyhlášky č. 307/2002 Sb. , o radiační ochraně.
§ 36 odst. 3 vyhlášky č. 307/2002 Sb. , o radiační ochraně.
5) § 14 vyhlášky č. 307/2002 Sb.
6) § 13 písm. g) vyhlášky č. 307/2002 Sb.
10) Vyhláška č. 307/2002 Sb.
12a) §10 zákona č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
13) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb. , ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
14) § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 239/2000 Sb.
15) § 6 nařízení vlády č. 11/1999 Sb. , o zóně havarijního plánování.
§ 43 odst. 1 vyhlášky č. 307/2002 Sb.
16) § 7 odst. 7 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
§ 26 odst. 2 Vyhlášky č. 307/2002 Sb.
K zákonu se váže novela č. 2/2004 Sb. , jejíž přechodná ustanovení jsou Čl. II. zákona č. 2/2004 Sb.