Program Zákon

Vyhláška o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. , zákona č. 306/2000 Sb. , zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. , (dále jen "zákon"):

§ 1 Obecná ustanovení

(1) Tato vyhláška1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1a) a stanoví metody zkoušení a způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků (dále jen "vzorků") za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin, a jakosti tabákových výrobků, v rámci státního dozoru, s výjimkou odběru vzorků pro mikrobiologické zkoušení.

(2) Při zkoušení, odběru a přípravě vzorků potravin nebo tabákových výrobků mohou být použity i jiné vědecky ověřené metody (například metody Mezinárodní normalizační organizace nebo Codexu Alimentarius), avšak za předpokladu, že jejich použití není na překážku volnému pohybu zboží. V případě, že dojde k rozdílům ve výsledcích zkoušení, považují se za rozhodující výsledky zkoušení získané použitím metod uvedených v této vyhlášce.

(3) U potravin a tabákových výrobků, pro které nejsou touto vyhláškou stanoveny metody zkoušení nebo nelze použít touto vyhláškou stanovený způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků, se postupuje podle odstavce 2 věty první obdobně.

§ 2 Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí.

a) částí šarže2) - část šarže vymezená za účelem aplikace určité metody odběru kontrolního vzorku, přičemž každá tato část šarže je fyzicky oddělená a samostatně identifikovatelná, pokud není stanoveno jinak,

b) kontrolovanou dávkou - definované množství potraviny nebo tabákového výrobku, které je jako celek předloženo ke kontrole; může se jednat o šarži nebo o část šarže,

c) vzorkovanou jednotkou - jedna ze základních jednotek, z nichž je složen základní soubor nebo množství potraviny nebo tabákového výrobku vytvářející sourodou jednotku a odebrané najednou z jednoho místa proto, aby tvořilo část dílčího vzorku; za základní soubor se považuje soubor všech uvažovaných vzorkovaných jednotek,

d) vzorkem - jedna nebo více vzorkovaných jednotek odebraných ze základního souboru a určených k tomu, aby z nich byla získána informace o základním souboru,

e) dílčím vzorkem - množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže,

f) souhrnným vzorkem - vzorek složený ze všech dílčích vzorků,

g) redukovaným vzorkem - souhrnný vzorek nebo jeho reprezentativní část připravená ze souhrnného vzorku dělením; redukovaný vzorek se připravuje pouze v případě, jestliže je souhrnný vzorek příliš velký,

h) laboratorním vzorkem - vzorek určený k laboratorním zkouškám,

i) duplikátním vzorkem - jeden ze dvou či více vzorků získaných ve stejné době pomocí stejného postupu vzorkování nebo dělení vzorku,

j) dělením vzorku - postup odebírání jednoho nebo více podvzorků ze vzorku nekusové potraviny nebo tabákového výrobku takovými prostředky, jako je dělení příhradovým děličem, mechanickým dělením nebo separací,

k) podvzorkem - vzorek odebraný ze základního souboru; při odběru nekusové potraviny nebo tabákového výrobku se podvzorky připravují dělením vzorků,

l) přípravou vzorku - souhrn operací s potravinou nebo tabákovým výrobkem, jako je například redukce velikosti, mísení, dělení, nutných k přeměně souhrnného vzorku na laboratorní vzorek,

m) odběrem vzorku (vzorkováním) - proces odebírání vzorku,

n) rozsahem vzorkování - počet odebíraných vzorkovaných jednotek,

o) náhodným odběrem vzorku - odběr vzorku se stejnou úrovní pravděpodobnosti, že libovolný vzorek kontrolované šarže bude vybrán,

p) cíleným odběrem vzorku - odběr vzorku s určitým záměrem s nestejnou úrovní pravděpodobnosti, že libovolný vzorek bude vybrán,

q) odběrem vzorku z nekusové potraviny nebo tabákového výrobku - odběr vzorku nekusové potraviny nebo tabákového výrobku předkládaných v dávkách, v nichž nelze bezprostředně odlišit vzorkované jednotky,

r) vícestupňovým odběrem vzorku - odběr vzorku, při němž se vzorek tvoří po stupních tak, že jednotka v každém stupni je odebrána z větší jednotky vybrané v předchozím kroku,

s) vrstveným odběrem vzorku - odběr vzorku provedený ze základního souboru, který lze rozdělit na vzájemně se vylučující podsoubory a pokrývající je takovým způsobem, že určená část vzorku je odebrána z různých vrstev a z každé vrstvy je odebrána alespoň jedna jednotka,

t) přejímacím plánem - plán stanovující rozsah odběru vzorku,

u) protokolem o zkoušce - dokument, ve kterém jsou uvedeny výsledky laboratorních zkoušek stanovených požadavků,

v) přesností - těsnost shody mezi výsledkem zkoušky a přijatou referenční hodnotou,

w) správností - těsnost shody mezi průměrnou hodnotou získanou z velké řady výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou,

x) shodností - těsnost shody mezi nezávislými výsledky zkoušek získanými za předem specifikovaných podmínek,

y) podmínkami opakovatelnosti - podmínky, kdy nezávislé výsledky zkoušek se získají stejnou metodou zkoušení, na stejných zkoušených jednotkách, ve stejné laboratoři, stejným pracovníkem, za použití stejného vybavení, během krátkého časového rozmezí,

z) opakovatelností - shodnost za podmínek opakovatelnosti,

aa) reprodukovatelností - shodnost za podmínek reprodukovatelnosti,

bb) podmínkami reprodukovatelnosti - podmínky, za nichž se výsledky zkoušek získají stejnou metodou zkoušení, na stejných zkoušených jednotkách, v různých laboratořích, různými pracovníky používajícími různé vybavení,

cc) výsledkem zkoušky - hodnota znaku získaná provedením metody zkoušení,

dd) chybou výsledku - výsledek zkoušky minus přijatá referenční hodnota znaku,

ee) specifičností - charakteristika metody zkoušení stanovující, pro které znaky je daná metoda specifická,

ff) limitem detekce - nejnižší hodnota, kterou lze stanovit danou metodou zkoušení,

gg) upotřebitelností - charakteristika metody zkoušení vymezující účel, pro který je metoda zkoušení vymezena,

hh) použitelností - charakteristika metody zkoušení stanovující, pro jaké účely je daná metoda zkoušení použitelná,

ii) experimentem přesnosti - mezilaboratorní test vhodnosti příslušné metody zkoušení.

Odběr vzorku

(1) Odběr vzorku provádí osoba k této činnosti oprávněná a řádně proškolená.3)

(2) Při odběru vzorku se nejdříve zjistí

a) označení šarže podle údajů uvedených na obale potraviny určené pro spotřebitele nebo na přepravním obalu a dokladů vztahujících se k potravině,

b) hmotnost nebo objem šarže nebo počet jednotek v šarži nebo kontrolované jednotce,

c) druh a velikost obalů a jejich označení,

d) případná přítomnost částí šarže

1. zkažených, poškozených nebo jinak závadných; tyto části šarže se oddělí a vzorek ke zkoušení se z nich neodebírá, pokud se nejedná o podezřelou potravinu, kdy se postupuje podle odstavce 12 ,

2. nezávadných; z každé stejnorodé části šarže se odebírají vzorky samostatně.

(3) Nejpozději před započetím odběru vzorků se stanoví

a) postup odběru vzorků nebo, pokud je již stanoven, se postup odběru vzorku upřesní,

b) požadované druhy zkoušek,

c) přejímací plán,

d) rozsah odběru vzorku pro každou zkoušku podle přejímacího plánu,

e) celková hmotnost nebo objem vzorku potřebný k provedení všech požadovaných kontrol a laboratorních zkoušek kombinací rozsahu odběru vzorku a druhů zkoušek,

f) celkový potřebný počet balení nebo dílčích vzorků, které se odeberou.

(4) Přejímací plán se stanoví v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících přejímací postupy, statistické přejímky a další podrobnosti4) nebo v souladu s postupy zpracovanými dozorovým orgánem a zveřejněnými na webových stránkách dozorového orgánu.

(5) Vzorek se odebírá z každé kontrolované šarže odděleně tak, aby reprezentoval vždy celou šarži, není-li stanoveno jinak.

(6) Odebraný vzorek je tvořen jedním nebo více dílčími vzorky. Dílčí vzorek se odebere z náhodně zvoleného místa v šarži; není-li to možné, odebere se z náhodně zvoleného místa v přístupné části šarže. Velikost dílčího vzorku se stanoví jako podíl mezi požadovanou velikostí souhrnného nebo laboratorního vzorku a stanoveného počtu odebíraných jednotek.

(7) Odběr dílčího vzorku se provede

a) náhodným odběrem, při kterém všechny vzorkované jednotky mají stejnou pravděpodobnost odebrání,

b) cíleným odběrem, při kterém se jednotlivé vzorkované jednotky odeberou v předem stanovených vzdálenostech nebo časových intervalech od náhodně zvoleného začátku, nebo

c) způsobem, při kterém se jednotlivé vzorkované jednotky odebírají z různých míst.

(8) Dílčí vzorky se z balených potravin odeberou bez porušení obalu určeného pro spotřebitele, z nebalených potravin se odeberou dílčí vzorky s porušením vnějšího obalu.

(9) Z tekuté nebo polotekuté potraviny ve skladovacích nádobách se odebere dílčí vzorek po promísení obsahu. Nelze-li obsah promísit, odebere se dílčí vzorek z jednotlivých vrstev vrstveným odběrem. Obdobně se postupuje u sypké potraviny nebo nebalené potraviny, kde se dílčí vzorek odebere z různých vrstev (strat) nebo z různých míst vhodným vzorkovacím zařízením.

(10) Dále lze dílčí vzorek odebrat

a) z nebalené potraviny vzorkovacím zařízením nebo odkrojením,

b) z nebalené potraviny složené z tuhých a tekutých látek samostatně z tuhé a z tekuté složky, nebo

c) z čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny, konzumních brambor a čerstvých hub.

(11) V případě, že se potravina nachází současně ve více obalech, zejména v jakémkoliv vnějším obalu, použije se vícestupňový odběr vzorku tak, že se zvolí

a) v prvním stupni primární vzorek, kterým je přepravní obal,

b) ve druhém stupni sekundární vzorek, kterým je skupinové balení odebrané z přepravního obalu,

c) vzorek v dalších stupních obdobně podle písmene b) tak, aby v posledním stupni byl odebrán dílčí vzorek z balení určeného pro spotřebitele.

(12) U podezřelých potravin2) se provede cílený odběr sloužící pro laboratorní zkoušky ke zjištění závad u podezřelých potravin. Část šarže předmětných potravin musí být před odběrem vzorků specifikována. Takto získaný vzorek nereprezentuje celou šarži a musí být takto označen.

(13) Při odběru vzorku musí být provedena taková předběžná opatření, aby se zabránilo jeho znehodnocení a jakýmkoliv změnám, které by ovlivnily metody zkoušení.

(14) Zmrazené potraviny se nesmí při odběru vzorku rozmrazit.

(15) Způsob odběru vzorků podle odstavců 1 až 13 platí rovněž pro hodnocení vzorku na místě.

§ 4

(1) Při odběru vzorku tabákových výrobků se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících odběr vzorků tabákových výrobků.5)

(2) Nelze-li při odběru vzorku tabákového výrobku postupovat podle odstavce 1 , použije se pro odběr vzorku tabákového výrobku ustanovení § 3 přiměřeně.

(3) Při odběru vzorků pro stanovení obsahu aflatoxinů v potravinách, vzorků pro stanovení obsahu pesticidů v potravinách a na jejich povrchu, vzorků čaje, vzorků obilovin, luštěnin a mlýnských výrobků, vzorků živočišných a rostlinných tuků a olejů a vzorků pro kontrolu teploty zmrazených potravin se postupuje způsobem uvedeným v českých technických normách o způsobu odběru vzorků a metodách zkoušení určitých potravin.6)

(4) Při odběru vzorků mléčných výrobků sušených, mléčných výrobků zahuštěných, kaseinu, nebo kaseinátů se postupuje způsobem uvedeným v českých technických normách upravujících metody zkoušení mléčných výrobků, kaseinů a kaseinátů.7)

(5) Při odběru vzorku potraviny pro kontrolu ochratoxinu A, vzorků pro kontrolu dioxinů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách a vzorků pro dodržování limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu se postupuje podle příloh č. 1 až 3.

(6) Při odběru vzorků syrového a tepelně ošetřeného mléka se postupuje v souladu s postupy uvedenými v předpise Evropských společenství.8)

(7) Při odběru vzorků čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny se postupuje v souladu s postupy uvedenými v předpise Evropských společenství.9)

(8) Při odběru vzorků pro kontrolu olivového oleje se postupuje v souladu s postupy uvedenými v předpise Evropských společenství.10)

(9) Při odběru vzorků pro kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 40.

(10) Při odběru vzorků pro kontrolu množství patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 41.

(11) Při odběru vzorků pro kontrolu obsahu benzo[a] pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 44.

(12) Při odběru vzorků pro detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a) .

(13) Při odběru vzorků pro kontrolu obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 46.

§ 5 Protokol o odběru vzorků

(1) Ke každému odebranému vzorku musí být vypracován protokol o odběru vzorku, který umožňuje jednoznačnou identifikaci kontrolované potraviny nebo tabákového výrobku, její šarže nebo části šarže.

(2) Protokol o odběru vzorku musí obsahovat

a) číslo protokolu,

b) údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) zákona nebo identifikační údaj provozovatele potravinářského podniku,

c) název potraviny nebo tabákového výrobku, pod nímž je uváděn do oběhu,

d) údaj o množství potraviny nebo tabákového výrobku v balení (objem, hmotnost nebo počet kusů),

e) údaj o šarži:

1. označení šarže podle § 3 odst. 2 písm. a) ,

2. rozsah nebo velikost vzorkované šarže; u nebalené potraviny počet jednotek balení nebo jejich hmotnost, u nekusové potraviny celková hmotnost nebo objem,

3. datum výroby, je-li uvedeno,

4. datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti;

f) údaje o odběru vzorku:

1. odkaz na českou technickou normu, popřípadě odchylky od použité české technické normy, nebo odkaz na tuto vyhlášku,

2. podrobnosti o všech podmínkách prostředí v průběhu vzorkování, které mohou ovlivnit výsledky zkoušek,

3. místo odběru vzorku, případně grafy, nákresy nebo fotografie,

4. datum a čas odběru vzorku,

5. účel odběru vzorku,

6. množství vzorku pro laboratorní zkoušení; počet kusů a množství v balení u nebalené potraviny, hmotnost nebo objem u nekusové potraviny,

7. jméno a podpis osoby, která provedla odběr vzorku, a podpis kontrolované osoby;

g) informace pro laboratoř, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost, zejména o době přepravy vzorku, podmínkách, za kterých byl proveden odběr vzorku a případné podezření na porušení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti,

h) další údaje obsahující zejména druh obalu vzorku, způsob zajištění nedotčenosti vzorku, použité vzorkovací zařízení, případně další okolnosti při odběru vzorku, které by mohly mít vliv na posuzování odebraného vzorku, stav kontrolované potraviny nebo tabákového výrobku, případná přítomnost zkažených, znečištěných nebo jinak závadných částí šarže a odebrání vzorku z těchto částí šarže,

i) informaci o tom, zda byl odebrán duplikátní vzorek.

§ 6 Balení, označování a přeprava vzorku

(1) Každý vzorek se uloží do čistého a inertního obalu, který chrání vzorek před kontaminací a poškozením během jeho přepravy. Současně se provedou nezbytná opatření pro vyloučení všech změn ve složení vzorku, které by mohly nastat během přepravy.

(2) K balení vzorku se použijí obaly odpovídající požadavkům zvláštního právního předpisu,11) které neovlivňují výsledky laboratorních zkoušek.

(3) Vzorek musí být doručen do laboratoře co nejdříve. Při přepravě nesmí dojít ke znehodnocení vzorku. Vzorek zmrazené potraviny musí zůstat trvale zmrazený a vzorek potraviny podléhající rychle zkáze trvale zchlazený nebo zmrazený.

(4) Vzorek se označí, uzavře a zapečetí tak, aby nemohlo dojít k záměně vzorku a k otevření obalu bez porušení obalu nebo pečeti.

(5) Vzorek se označí údaji o

a) názvu výrobku,

b) šarži podle § 3 odst. 2 písm. a) ,

c) protokolu o odběru vzorku,

d) dalších skutečnostech o způsobu odběru vzorku, pokud by mohly ovlivnit výsledky zkoušek.

(6) Pokud nelze vzorek označit podle odstavce 5 , lze vzorek označit pouze údajem podle odstavce 5 písm. c) .

(7) Vzorek musí být dopraven a předán laboratoři neprodleně po jeho odběru. Pokud není vzorek během přepravy pod úřední kontrolou, osoba, která provedla odběr vzorku, zajistí, aby nedošlo během přepravy k poškození vzorku.

(8) V případě, že nelze vzorek ihned po jeho odebrání odeslat do laboratoře, provede osoba, která provedla odběr vzorku, taková opatření, aby byl odebraný vzorek uchován do doby odeslání za podmínek, při kterých nedojde k jeho znehodnocení a k záměně vzorku. To neplatí pro vzorky potraviny podléhající rychle zkáze nebo pro vzorky zmrazené potraviny.

§ 7 Příprava vzorku

(1) Při přípravě vzorku se použije

a) homogenizace, například mísení, míchání, a snižování zrnění, drcení, mletí,

b) dělení, například zmenšování vzorku na děliči, řezání, krájení nebo kvartace; přičemž kvartací se rozumí vyřazení dvou protilehlých čtvrtí, smíchání a znovu čtvrcení zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti, nebo

c) kombinace homogenizace a dělení.

(2) Při přípravě laboratorního vzorku se provedou taková předběžná opatření, aby se zabránilo jakékoliv změně, která by ovlivnila výsledek zkoušky.

(3) Sloučením a promícháním všech dílčích vzorků se připraví souhrnný vzorek, pokud není stanoveno jinak. V případě potřeby lze souhrnný vzorek upravit způsobem uvedeným v odstavci 1 , nebo se z něj připraví redukovaný vzorek.

(4) Ze souhrnného vzorku se připraví laboratorní vzorek a duplikátní vzorek. Laboratorní vzorek se označí způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci. Má-li být množství analyzované látky vypočteno se zahrnutím částí, které se neanalyzují, hmotnost oddělených částí se zaznamená.

(5) Laboratorní vzorek se podle potřeby rozmělní a dobře promísí, aby bylo možné odebrat reprezentativní zkušební podíly. Velikost zkušebních podílů je určena metodou zkoušení a účinností promísení. Metody rozmělnění a promísení nesmí ovlivnit složení zkušebního podílu. Zkušební podíl se podle potřeby zpracuje za zvláštních podmínek s cílem minimalizovat nepříznivé účinky.

(6) Duplikátní vzorek se označí způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci a uchová se pro opakované zkoušení nebo další zkoušky. Způsob a délka skladování duplikátního vzorku nesmí ovlivnit jeho složení.

(7) Použití vzorku k laboratorním rozborům zaniká datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti, ke kterému by došlo v době po jeho odběru do zahájení provedení laboratorní zkoušky.

(8) Při přípravě vzorků pro zkoušení živočišných a rostlinných tuků a olejů se postupuje podle české technické normy upravující postup při přípravě vzorků pro některé tuky a oleje.12)

(9) Při přípravě vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A, vzorků pro stanovení olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a vzorků pro stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách se postupuje podle příloh č. 5 až 7.

(10) Při přípravě vzorků pro kontrolu olivového oleje se postupuje v souladu s nařízením Evropských společenství.10)

(11) Laboratorní vzorky lze připravit přímo v místě odběru vzorku, pouze pokud nebude ovlivněno složení vzorku a nedojde k jeho znehodnocení. Při přípravě vzorku se postupuje podle odstavců 1 až 10 .

(12) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 42.

(13) Při přípravě vzorků pro kontrolu dodržování maximálních limitů patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 43.

(14) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu benzo[a] pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 45.

(15) Při přípravě vzorků pro detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a) .

(16) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 47.

Metody zkoušení

(1) Senzorické hodnocení provádí osoba k této činnosti oprávněná a řádně proškolená3) v souladu s požadavky českých technických norem upravujících postup a výcvik posuzovatelů.13)

(2) Při senzorickém hodnocení postupuje osoba uvedená v odstavci 1 podle českých technických norem upravujících senzorické analýzy.14)

(3) Kontrola senzorických vlastností olivového oleje se provádí postupem stanoveným předpisem Evropských společenství.10)

§ 9

(1) Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a jakosti tabákových výrobků se provádí ze vzorků odebraných podle § 3 a 4 vhodnými metodami zkoušení.

(2) Přednostně se používají metody zkoušení, které jsou použitelné stejným způsobem pro různé skupiny potravin nebo tabákových výrobků, před metodami zkoušení, které jsou použitelné pouze pro některou potravinu nebo tabákový výrobek.

(3) U každé metody zkoušení, která bude použita pro úřední kontrolu a u které to její účel a podstata nevylučuje, musí být stanoveny alespoň následující charakteristiky:

a) specifičnost,

b) přesnost,

c) shodnost, opakovatelnost a reprodukovatelnost,

d) limit detekce,

e) upotřebitelnost a použitelnost.

(4) Metody zkoušení musí být uspořádány do podoby doporučené pro metody zkoušení Mezinárodní organizací pro normalizaci.15)

(5) Přesné hodnoty shodnosti se získají vyhodnocením experimentů přesnosti, které proběhly v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících přesnost metod a výsledků měření.16)

(6) Hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti musí být vyjádřeny ve tvaru uvedeném v technických normách,16) přičemž obvyklou hodnotou pravděpodobnosti je úroveň 95 %.

(7) Výsledky experimentů přesnosti zveřejní orgán dozoru na svých webových stránkách.

(8) Metody zkoušení provádějí laboratoře dozorových orgánů.3) K provádění metod zkoušení pro úřední kontrolu mohou být pověřeny rovněž jiné laboratoře, které splňují požadavky zvláštního právního předpisu17) a české technické normy upravující požadavky na laboratoře.17)

§ 10

(1) U cigaret se kontrola obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a vyhodnocení přesnosti údajů o dehtu a nikotinu uváděných na obale určeném pro spotřebitele provádí podle českých technických norem upravujících cigarety.18)

(2) Kontrola fyzikálních a chemických znaků olivových olejů a jejich složení se provádí metodami uvedenými v předpise Evropských společenství.10)

(3) Kontrola fyzikálních a chemických vlastností kaseinu a kaseinátů se provádí podle českých technických norem upravujících metody zkoušení kaseinu a kaseinátů.19)

(4) Kontrola sušených mléčných výrobků a zahuštěných mléčných výrobků se provádí podle českých technických norem upravujících metody zkoušení mléčných výrobků.20)

(5) Při kontrole teploty zmrazených potravin se postupuje podle české technické normy upravující metody zkoušení zmrazených výrobků.21)

(6) Kontrola fyzikálních a chemických znaků jakosti u lihovin se provádí metodami uvedenými v předpise Evropských společenství.22)

(7) Při stanovení hodnoty refraktometrické sušiny se postupuje v souladu s postupem uvedeným v předpise Evropských společenství.23)

(8) Při stanovení obsahu škrobu a jeho štěpných produktů včetně glukosy, stanovení obsahu škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů se postupuje v souladu s metodami uvedenými v předpise Evropských společenství.24)

(9) Při kontrole obsahu ochratoxinu A se postupuje podle přílohy č. 5.

(10) Při kontrole množství olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách se postupuje podle přílohy č. 6.

(11) Při kontrole obsahu dioxinů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách se postupuje podle přílohy č. 7.

(12) Při kontrole obsahu kyseliny erukové v tucích a olejích a potravinách z nich vyrobených se postupuje podle přílohy č. 11.

(13) Při kontrole fyzikálních a chemických znaků některých cukrů se postupuje podle příloh č. 12 až 22 a přílohy č. 39.

(14) Při kontrole bodu mrznutí, fosfatasové a peroxidasové aktivity u syrového a tepelně ošetřeného mléka se postupuje v souladu s metodami zkoušení uvedenými v předpise Evropských společenství.8)

(15) Při kontrole čistoty přídatných látek v potravinách se postupuje podle příloh č. 23 až 38.

(16) Při kontrole obsahu vody, tukuprosté sušiny a tuku v másle se postupuje v souladu s metodami zkoušení uvedenými v předpise Evropských společenství.25)

(17) Při kontrole jakosti čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny se postupuje v souladu s metodami zkoušení uvedenými v předpise Evropských společenství.8)

(18) Při kontrole fyzikálních, chemických a senzorických vlastností vína se postupuje podle zvláštního právního předpisu.26)

(19) Při kontrole vzorků obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 42.

(20) Při kontrole dodržování maximálních limitů patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 43.

(21) Při kontrole obsahu benzo[a] pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 45.

(22) Při detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a) .

(23) Při kontrole obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 47.

§ 11 Vyjadřování výsledků

(1) Výsledky laboratorních zkoušek na jakost a zdravotní nezávadnost kontrolovaného vzorku se uvedou v protokolu o zkoušce, který musí obsahovat informace nezbytné pro vyjádření výsledků zkoušek a informace vyžadované použitou metodou zkoušení.

(2) Protokol o zkoušce musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a) číslo protokolu,

b) název a adresu laboratoře a místo, kde byly zkoušky prováděny, pokud jsou tyto údaje odlišné od adresy laboratoře,

c) identifikaci protokolu o zkoušce; každá stránka protokolu o zkoušce musí být rozlišitelná jako součást protokolu o zkoušce a musí být zřejmý konec protokolu o zkoušce,

d) obchodní jméno, popřípadě název, výrobce, dovozce, prodávajícího, nebo balírny, a jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu, a trvalý pobyt nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu,

e) použitou metodu zkoušení,

f) jednoznačnou identifikaci provedené zkoušky,

g) datum přijetí vzorku, je-li důležité pro platnost a použití výsledků, a datum provedení zkoušky,

h) odkaz na přejímací plán a postup odběru vzorků podle § 3 a 4 nebo odkaz na protokol o odběru vzorků podle § 5 ,

i) výsledky zkoušky a jednotky měření podle českých technických norem,27)

j) jméno, funkci a podpis osoby potvrzující protokol o zkoušce,

k) vyjádření o tom, že výsledek zkoušky se vztahuje pouze ke zkoušeným vzorkům,

l) číslo stránek a celkový počet stránek u tištěného výstupu protokolu o zkoušce,

m) prohlášení, že protokol o zkoušce nesmí být bez písemného souhlasu laboratoře, ve které byla zkouška provedena, uveřejněn jinak než celý,

n) odchylky, dodatky nebo výjimky týkající se metody zkoušení a informace o specifických zkušebních podmínkách, například podmínkách prostředí,

o) vyjádření souladu nebo nesouladu s požadavky metod zkoušení, pokud je nutné,

p) vyjádření o odhadu nejistoty měření, pokud je nutné; informace o nejistotě měření se vyžaduje vždy, pokud má nejistota měření vliv na soulad s hodnotou příslušné metody zkoušení,

q) případná odborná stanoviska a vyjádření použitá při provádění zkoušky, v souladu s českou technickou normou upravující požadavky na zkušební a kalibrační laboratoře,28)

r) další dodatečné informace, které mohou být požadovány u metod zkoušení.

(3) Výsledek zkoušky je průměrem výsledků nejméně dvou souběžných stanovení, není-li stanoveno jinak. Součástí výsledku zkoušky musí být vždy chyba výsledku.

(4) Při zjištění, že výsledek zkoušky překračuje stanovený limit zjištěné látky, se neprodleně zahájí opakované vyšetření za účelem potvrzení dříve získaného výsledku, a to za použití vědecky ověřené metody v souladu s § 1 odst. 2 nebo 3 .

(5) Výsledky zkoušek se uvádí s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. V případě, že bude uvedena korekce na výtěžnost, uvede se v protokolu o zkoušce hodnota výtěžnosti. Hodnota výtěžnosti je poměr zjištěného množství látky ve vzorku a skutečného, známého nebo přidaného množství látky ve vzorku a vyjadřuje se v procentech.

§ 12 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 339/2001 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových výrobků.

§ 13 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr: Ing. Palas v. r.

PŘÍLOHA Č. 1 POSTUP PŘI ODBĚRU VZORKŮ PRO STANOVENÍ MNOŽSTVÍ OCHRATOXINU A V URČITÝCH POTRAVINÁCH A SUROVINÁCH

1. Účel a oblast působnosti
Vzorky určené pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001 bude určeno na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Šarže: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředního stanovení jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.
Část šarže: určitá část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.
Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.
Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

3. Obecná ustanovení

3.1 Pracovníci
Odběr vzorků musí být proveden oprávněným pracovníkem (§ 3 odst. 1 této vyhlášky).

3.2 Materiál k odběru
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle této přílohy rozdělí na části, které se vzorkují samostatně.

3.3 Předběžná opatření
Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah ochratoxinu A, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu.

3.5 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků.

3.6 Vzorky pro opakované vyšetření
Vzorky pro opakované vyšetření za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí vyšetření se odeberou z laboratorního vzorku, pokud to není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.

3.7 Balení a přeprava laboratorních vzorků
Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8 Uzavření a označení vzorků
Každý vzorek odebraný pro účely úřední kontroly se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 této vyhlášky.
O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol umožňující jednoznačnou identifikaci šarže, v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

4. Specifická ustanovení

4.1 Různé typy šarží
Balení potravinových komodit mohou mít při obchodování formu volně ložených potravin, potravin v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních (sáčcích, pytlích, jednotlivých maloobchodních baleních atd.). Odběr vzorků může být proveden u všech forem, v nichž je výrobek uváděn na trh. Aniž jsou dotčena specifická ustanovení bodů 4.3, 4.4 a 4.5 této přílohy, může být následující vzorec použit jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají při obchodování formu jednotlivých balení (sáčků, pytlů, maloobchodních balení atd.):
četnost vzorkování = hmotnost šarže x hmotnost dílčího vzorku / hmotnost souhrnného vzorku x hmotnost jednotlivého balení
- hmotnost: v kg
- četnost vzorkování: každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).

4.2 Hmotnost dílčího vzorku
Hmotnost dílčího vzorku by měla být 100 g, pokud není v této příloze stanoveno jinak. U šarží ve formě maloobchodních balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.

4.3 Postup odběru vzorků u obilovin, sušených hroznů révy vinné a pražené kávy

Tabulka 1: Rozdělení šarží na části v závislosti na produktu a hmotnosti šarže

Komodita

Hmotnost šarže (t)

Hmotnost nebo počet částí šarže

Počet dílčích vzorků

Hmotnost souhrnného ku vzorku (kg)

Obiloviny a výrobky z obilovin

>= 1500
> 300 a < 1 500
> 50 a =< 300
<50

500 t
3 části šarže
100 t
-

100
100
100
3až1001)

10
10
101 až 10

Sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky a sultánky)

> = 15
< 15

15 až 30 t
-

100
10 až 1002)

10 1 až 10

Pražená kávová zrna, mletá pražená káva a rozpustná káva

>= 15
< 15

15 až 30 t
-

100
10 až 1002)

101 až 10

1) V závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 2 této přílohy. 2) V závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 3 této přílohy.".

4.4 Postup vzorkování pro obiloviny a výrobky z obilovin (šarže >= 50 t) a pro pražená kávová zrna, mletou praženou kávu, rozpustnou kávu, sušené hrozny révy vinné (šarže >= 15 t)
Pokud lze části šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části podle tabulky 1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotností částí šarží, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hodnotu maximálně o 20 %.
Každá část šarže musí být vzorkována samostatně.
Počet dílčích vzorků činí 100.
Hmotnost souhrnného vzorku činí 10 kg.
Není-li možné použít výše uvedenou metodu vzorkování z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže (kvůli formě obalu, způsobu přepravy atd.), může být použita alternativní metoda vzorkování za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je úplně popsána a dokumentována.

4.5 Pokyny pro vzorkování obilovin a výrobků z obilovin (šarže < 50 t) a pražených kávových zrn, mleté pražené kávy, rozpustné kávy, sušených hroznů révy vinné (šarže < 15 t)
U šarží obilovin do 50 t a šarží pražených kávových zrn, mleté pražené kávy, rozpustné kávy a sušených hroznů révy vinné do 15 t může být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán vzorkování skládající se z 10 až 100 dílčích vzorků, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg. U velmi malých šarží (=< 0,5 t) obilovin a výrobků z obilovin lze odebrat nižší počet vzorků, ale souhrnný vzorek sjednocující dílčí vzorky musí mít alespoň 1 kg.
Čísla uvedená v tabulce mohou být použita pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.

Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin a výrobků z obilovin

Hmotnost šarže (t)

Počet dílčích vzorků

=< 0,05

3

> 0,05 až =< 0,5

5

>0,5až =<1

10

> 1 až =< 3

20

>3až<=10

40

> 10 až =< 20

60

20 až =< 50

100

Tabulka 3: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže pražených kávových zrn, mleté pražené kávy, rozpustné kávy a sušených hroznů révy vinné

Hmotnost šarže (t)

Počet dílčích vzorků

=< 0,1

10

> 0,1 až =< 0,2

15

> 0,2 až =< 0,5

20

> 0,5 až =< 1,0

30

> 1,0 až =< 2,0

40

> 2,0 až =< 5,0

60

> 5,0 až =< 10,0

80

> 10,0 až =< 15,0

100

4.6 Postup odběru vzorků potravin určených pro kojence a malé děti29)
Použije se postup odběru vzorků uvedený pro obiloviny a výrobky z obilovin v bodě 4.5 této přílohy.
Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, závisí na hmotnosti šarže. Podle tabulky 2 v bodě 4.5 této přílohy se odebere minimálně 10 a maximálně 100 dílčích vzorků.
Hmotnost dílčího vzorku má být 100 gramů. U šarží ve formě maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.
Hmotnost souhrnného vzorku má být 1 až 10 kg; vzorek musí být dostatečně promísen.

4.7 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle výše uvedených ustanovení o odběru vzorků. Není-li to možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

5. Přijetí šarže nebo části šarže
Šarže nebo část šarže se přijímá, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost. Šarže nebo část šarže se odmítá, jestliže souhrnný vzorek se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost překračuje maximální limit.

4.8 Pokyny pro vzorkování vína a hroznové šťávy
Souhrnný vzorek musí mít hmotnost alespoň 1 kg s výjimkou případů, kdy to není možné, například sestává-li vzorek z jedné láhve.
Minimální počet dílčích vzorků, které mají být z šarže odebrány, je uveden v tabulce 4. Počet určených dílčích vzorků závisí na formě, v níž jsou dotyčné výrobky obvykle uváděny na trh. V případě volně ložených kapalných výrobků se šarže těsně před odebráním vzorku manuálně nebo mechanicky důkladně promíchá, přičemž se nesmí ovlivnit jakost výrobku. Ze šarže se odeberou nejméně tři dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku.
Dílčí vzorky, které mají nejčastěji formu láhve nebo balení, musí mít stejnou hmotnost. Hmotnost dílčího vzorku má být nejméně 100 g a taková, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg. Odchylka od tohoto postupu musí být zaznamenána v protokolu o odběru vzorku.

Tabulka 4: Minimální počet dílčích vzorků, které se odeberou z šarže

Forma uvádění na trh

Hmotnost šarže vyjádřená v objemových jednotkách (1)

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány

Volně ložené výrobky (hroznová šťáva, víno)

-

3

Láhve / balení hroznové šťávy

=< 50

3

Láhve / balení hroznové šťávy

>50 až 500

5

Láhve / balení hroznové šťávy

> 500

10

Láhve / balení vína

=< 50

1

Láhve / balení vína

>50 až 500

2

Láhve / balení vína

> 500

3

PŘÍLOHA Č. 2 METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ DIOXINŮ (DIBENZO-1,4_DIOXINŮ/DIBENZOFURANŮ) A STANOVENÍ POLYCHLOROVANÝCH BIFENYLŮ S DIOXINOVÝM EFEKTEM V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1. Účel a oblast působnosti
Vzorky určené pro úřední kontrolu obsahu dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a rovněž pro stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže nebo části šarže, ze kterých byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminujících látek v potravinách se určí na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Šarže: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředního stanovení jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. U ryb a produktů rybolovu musí být srovnatelná také velikost ryby.
Část šarže: určitá část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.
Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže. Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže. Laboratorní vzorek: reprezentativní část/množství souhrnného vzorku určené pro laboratoř.
Tabulka faktorů toxické rovnocennosti (TEF) pro posuzování rizik pro člověka (založeno na závěrech zasedání Světové zdravotní organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15. - 18. června 1997) *)

Kongener

Hodnota TEF

Kongener

Hodnota TEF

Dibenzo-1,4-dioxiny (PCDD)

 

polychlorované bifenyly,
polychlorované bifenyly bez atomů chloru v ortho-polohách a polychlorované bifenyly s jedním atomem chloru v ortho-poloze s dioxinovým efektempolychlorované bifenyly bez atomů chloru v ortho-polohách

 

2,3,7,8-Tetrachlordibenzodioxin

1

 

1,2,3,7,8-Pentachlordibenzodioxin

1

polychlorované bifenyly 77

0,0001

1,2,3,4,7,8-Hexachlordibenzodioxin

0,1

polychlorované bifenyly 81

0,0001

1,2,3,6,7,8- Hexachlordibenzodioxin

0,1

polychlorované bifenyly 126

0,1

1,2,3,7,8,9- Hexachlordibenzodioxin

0,1

polychlorované bifenyly 169

0,01

1,2,3,4,6,7,8-

0,01

 

Heptachlordibenzodioxin Oktachlordibenzodioxin Dibenzofurany (PCDF)

0,0001

polychlorované bifenyly s jedním atomem chloru v ortho-poloze

 

2,3,7,8-Tetrachlordibenzofuran

0,1

polychlorované bifenyly 105

0,0001

1,2,3,7,8-Pentachlordibenzofuran

0,05

polychlorované bifenyly 114

0,0005

2,3,4,7,8-Pentachlordibenzofuran

0,5

polychlorované bifenyly 118

0,0001

1,2,3,4,7,8-Hexachlordibenzofuran

0,1

polychlorované. bifenyly 123

0,0001

1,2,3,6,7,8-Hexachlordibenzofuran

0,1

polychlorované bifenyly 156

0,0005

1,2,3,7,8,9-Hexachlordibenzofuran

0,1

polychlorované bifenyly 157

0,0005

2,3,4,6,7,8-Hexachlordibenzofuran

0,1

polychlorované bifenyly 167

0,00001

1,2,3,4,6,7,8-Heptachlordibenzofuran

0,01

polychlorované bifenyly 189

0,0001

1,2,3,4,7,8,9-Heptachlordibenzofuran

0,01

 

 

Oktachlordibenzofuran

0,0001

 

 

*) zdroj - Van den Berg et al. (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775.

3. Všeobecná ustanovení

3.1 Pracovníci
Odběr vzorků musí být proveden oprávněným pracovníkem (§ 3 odst. 1 této vyhlášky).

3.2 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

1.3 Předběžná opatření
Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.

3.5 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek se připraví sdružením všech dílčích vzorků. Měl by mít hmotnost 1 kg, pokud je to možné, např. provádí-li se odběr z jednoho balení.

3.6 Rozdělení souhrnného vzorku na laboratorní vzorky pro potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení
Laboratorní vzorky za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku, pokud to není v rozporu s § 3 a 4 této vyhlášky. Velikost laboratorních vzorků pro potvrzení by měla být dostatečná alespoň pro provedení opakované zkoušky.

3.7 Balení a přeprava souhrnných a laboratorních vzorků
Každý souhrnný a laboratorní vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátou analytu adsorpcí na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná preventivní opatření s cílem zabránit změně složení souhrnných a laboratorních vzorků, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8 Uzavření a označení souhrnných a laboratorních vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 této vyhlášky. O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol, který umožní jednoznačnou identifikaci šarže a v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

4. Plány odběru vzorků
Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

4.1. Počet dílčích vzorků
U mléka a olejů, u nichž lze předpokládat rovnoměrné rozšíření daného kontaminantu v celé šarži, stačí odebrat tři dílčí vzorky na šarži, které budou tvořit souhrnný vzorek. Uvede se číslo šarže. Pro ostatní produkty je minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán z šarže, uveden v tabulce 1.
Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením dílčích všech vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz bod 3.5). Dílčí vzorky musí mít podobnou hmotnost.
Hmotnost dílčího vzorku by měla být alespoň 100 g. Hmotnost dílčího vzorku závisí na velikosti částic v šarži. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.
V souladu s ustanoveními směrnice Komise 97/747/ES ze dne 27. října 1997, kterou se stanoví rozsah a četnost odběru vzorků podle směrnice Rady 96/23/ES pro monitorování určitých látek a jejich reziduí v živočišných produktech, je vzorkem slepičích vajec nejméně 12 vajec (jak pro šarže nabalených vajec, tak pro šarže skládajících se z jednotlivých balení, tabulky 1 a 2).
Tabulka 1
Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže

Hmotnost šarže (kg)

Minimální počet odebraných dílčích vzorků

< 50.
50 až 500
>500

3
510

Skládá-li se šarže z jednotlivých balení, je počet balení, která musí být odebrána, aby vytvořila souhrnný vzorek, uveden v tabulce 2.
Tabulka 2
Počet balení (dílčích vzorků, která musí být odebrána, aby vytvořila souhrnný vzorek, skládá-li se šarže z jednotlivých balení)

Počet balení nebo jednotek v šarži

Počet odebraných balení nebo jednotek

1 až 25
26 až 100
> 100

1 balení nebo jednotka
asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotkyasi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

4.2 Zvláštní ustanovení pro odběr vzorků u šarží z celých ryb
Počet dílčích vzorků, které se odeberou ze šarže, je stanoven v tabulce 1. Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením všech dílčích vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz bod 3.5).
Pokud vzorkovaná šarže obsahuje také jednotlivé ryby o hmotnosti menší než 1 kg, odebere se pro souhrnný vzorek celá ryba jako dílčí vzorek. Pokud je hmotnost takto vytvořeného souhrnného vzorku větší než 3 kg, může dílčí vzorek sestávat ze středních částí ryb o hmotnosti alespoň 100 g, které tvoří souhrnný vzorek. Celá část, na niž se vztahuje maximální limit, se použije k homogenizaci vzorku.
Pokud vzorkovaná šarže obsahuje jednotlivé ryby o hmotnosti vyšší než 1 kg, je dílčím vzorkem střední část ryby. Každý dílčí vzorek má hmotnost alespoň 100 g. Pokud tvoří vzorkovanou šarži ryba o hmotnosti větší než 6 kg a odebrání střední části by znamenalo významnou hospodářskou ztrátu, odeberou se alespoň tři vzorky minimálně po 350 gramech, bez ohledu na velikost šarže.

5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže
Šarže se přijímá, pokud výsledek zkoušky nepřekračuje příslušný maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001, přičemž se zohlední nejistota měření.
Šarže se odmítá, pokud výsledek zkoušky potvrzený zkouškou duplikátního vzorku a vypočtený jako průměr alespoň dvou samostatných stanovení nepochybně překračuje se zohledněním nejistoty měření maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001.
Nejistotu měření lze zohlednit jedním z následujících způsobů:
a) vypočtením rozšířené nejistoty při použití faktoru pokrytí 2, který odpovídá intervalu spolehlivosti přibližně 95 %, nebo
b) stanovením rozhodovací meze (CC&03B1) podle rozhodnutdnutí Komise 2002/657/ES ze dne 12. srpna 2002, kterým se provádí směrnice Rady 96/23/ES, pokud jde o provádění analytických metod a interpretaci výsle

PŘÍLOHA Č. 3 POSTUP PŘI ODBĚRU VZORKŮ PRO KONTROLU DODRŽOVÁNÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ OLOVA, KADMIA, RTUTI A 3-CHLORPROPAN-1,2-DIOLU V URČITÝCH POTRAVINÁCH A SUROVINÁCH

1. Účel a oblast působnosti
Vzorky určené pro úřední kontrolu limitů obsahu olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky budou považovány za reprezentativní pro šarži nebo část šarže, z nichž byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001 bude zjištěno na základě obsahu zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Šarže: identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředního stanovení stejné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. Ryby musí mít rovněž srovnatelnou velikost.
Část šarže: stanovená část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby u ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky oddělená a identifikovatelná.
Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo část šarže.
Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo část šarže.
Laboratorní vzorek: vzorek určený pro laboratorní vyšetření.

3. Obecná ustanovení

3.1 Pracovníci
Odběr vzorků musí být proveden oprávněným kvalifikovaným pracovníkem (§ 3 odst. 1 této vyhlášky).

3.2 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

3.3 Předběžná opatření
Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.

3.5 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek se připraví sdružením všech dílčích vzorků. Měl by vážit alespoň 1 kg, pokud to není nemožné, např. při vzorkování jednoho balení.

3.6 Rozdělení souhrnného vzorku na laboratorní vzorky pro vyšetření, opakované vyšetření a rozhodčí vyšetření
Laboratorní vzorky pro vyšetření, opakované vyšetření a rozhodčí vyšetření se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku, pokud to není v rozporu s § 3 a 4 této vyhlášky. Velikost laboratorního vzorku pro vyšetření musí být dostatečná alespoň pro dvě zkoušky.

3.7 Zabalení a přeprava souhrnných a laboratorních vzorků
Každý souhrnný a laboratorní vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátami analytu v důsledku adsorpce na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení souhrnných a laboratorních vzorků, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8 Uzavření a označení souhrnných a laboratorních vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 této vyhlášky. O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol umožňující jednoznačnou identifikaci vzorku, v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

4. Plán odběru vzorků
V ideálním případě by měl být odběr vzorků proveden v místě, kde komodita vstupuje do potravního řetězce a kde lze rozlišit jednotlivou šarži. Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

4.1 Počet dílčích vzorků
U tekutých výrobků, u nichž lze předpokládat rovnoměrné rozšíření daného kontaminantu v celé šarži, stačí odebrat jeden dílčí vzorek ze šarže, který bude souhrnným vzorkem. Uvede se číslo šarže. Tekuté výrobky obsahující hydrolyzované rostlinné bílkoviny nebo tekutou sójovou omáčku se musí před odběrem dílčího vzorku dobře protřepat nebo zhomogenizovat jiným vhodným způsobem.
U ostatních výrobků se ze šarže odebere minimální počet dílčích vzorků uvedený v tabulce 1. Dílčí vzorky musí mít přibližně stejnou hmotnost. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.
Tabulka 1:
Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže

Hmotnost šarže (kg)

Minimální počet odebraných dílčích vzorků

< 50

3

50 až 500

5

>500

10

Tvoří-li šarži jednotlivá balení, odebere se pro souhrnný vzorek počet vzorků uvedený v tabulce 2.
Tabulka 2:
Počet balení (dílčích vzorků), který má být odebrán pro souhrnný vzorek, tvoří-li šarži jednotlivá balení

Počet balení nebo jednotek v šarži

Počet odebraných balení nebo jednotek

1 až 25
26 až 100
> 100

1 balení nebo jednotka
asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotkyasi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

5. Dodržení specifikovaného nejvyššího obsahu v šarži nebo části šarže
Pro účely kontroly provede kontrolní laboratoř alespoň dvě nezávislé zkoušky a z výsledků vypočte průměr.
Šarže je přijata, nepřekročí-li průměr příslušný nejvyšší obsah stanovený v nařízení Komise (ES) č. 466/2001, přičemž se přihlédne k rozšířené nejistotě měření a korekci na výtěžnost v návaznosti na zprávu Evropské komise o vztahu mezi výsledky analýz, měřením nejistoty, faktory výtěžnosti a právními předpisy ES v oblasti potravinářství.
Šarže je odmítnuta, překročí-li průměr příslušný nejvyšší obsah, přičemž se přihlédne k rozšířené nejistotě měření a korekci na výtěžnost.

PŘÍLOHA Č. 4

Zrušena ke dni .1.2005 novelou č. 611/2004 Sb.

PŘÍLOHA Č. 5 POSTUP PŘI PŘÍPRAVĚ VZORKU A KRITÉRIA PRO METODY ZKOUŠENÍ POUŽITÉ PŘI STANOVENÍ MNOŽSTVÍ OCHRATOXINU A V URČITÝCH POTRAVINÁCH A SUROVINÁCH

1. Preventivní opatření
Vzhledem k tomu, že rozložení ochratoxinu A je velmi nehomogenní, měly by být vzorky připraveny, a zejména homogenizovány, mimořádně pečlivě.
Veškerý materiál obdržený laboratoří má být použit k přípravě zkušebního materiálu.

2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
Každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.
Pokud se maximální limit vztahuje na sušinu, stanoví se obsah sušiny v části homogenizovaného vzorku metodou, která prokazatelně umožňuje přesné stanovení obsahu sušiny.

3. Rozdělení vzorků pro vyšetření za účelem potvrzení a obhajoby v obchodním sporu Opakované vzorky pro vyšetření za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí vyšetření se odeberou ze zhomogenizovaného materiálu, pokud to není v rozporu s § 3 a 4 této vyhlášky.

4. Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře

4.1 Definice
Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít. Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost
r = opakovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě);
r = 2,8 x sr
sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti
RSDr = relativní směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr /x) x 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků
R = reprodukovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejným materiál získaný pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x sr
sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti
RSDR = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sr /x) x100];

4.2 Obecné požadavky
Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9 této vyhlášky.

4.3 Specifické požadavky
Nejsou-li na úrovni Evropských společenství předepsány specifické metody pro stanovení množství ochratoxinu A v potravinách, mohou laboratoře zvolit jakoukoliv metodu za předpokladu, že splňuje následující kritéria:
Charakteristika účinnosti metody pro stanovení ochratoxinu A

Množství

Ochratoxin A

µg/kg

RSDr (%)

RSDR (%)

Výtěžnost (%)

< 1

=< 40

=< 60

50 až 120

1 až 10

=< 20

=< 30

70 až 110

- Detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, neboť přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.
- Hodnoty přesnosti jsou vypočteny z Horwitzovy rovnice:
RSDr = 2(1-0,5logC)
kde:
- RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR / x) x 100],
- c je poměr koncentrací (tj. 1 = 100 g/100 g, 0,001 = 1 000 mg/kg).
Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukazuje, že u většiny rutinních metod zkoušení nezávisí na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.

4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Výsledky zkoušky se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu (viz příloha č. 41 bod 5).
Výsledek zkoušky musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je analytický výsledek a U je rozšířená nejistota měření.
U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

4.5 Normy jakosti laboratoře
Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.*)
*) Například
§ 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍLOHA Č. 6 PŘÍPRAVA VZORKŮ A KRITÉRIA PRO METODY ZKOUŠENÍ PRO KONTROLU DODRŽOVÁNÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ OLOVA, KADMIA, RTUTI A3-CHLORPROPAN-1,2-DIOLU V URČITÝCH POTRAVINÁCH A SUROVINÁCH

1. Úvod
Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž dochází k sekundární kontaminaci.

2. Specifické postupy přípravy vzorků pro olovo, kadmium a rtuť
Existuje řada vyhovujících postupů přípravy vzorků, které mohou být použity pro dotyčné výrobky. Postupy uvedené v návrhu evropské normy "Potraviny. Stanovení stopových prvků. Požadavky na účinnost a všeobecné zásady." se ukázaly jako vyhovující, ale správné mohou být i jiné postupy.
U každého postupu musí být dodržena tato pravidla:
- mušle, korýši a malé ryby: pokud se jedí celé, vnitřnosti musí být součástí materiálu, který má být zkoušen,
- zelenina: vyšetřuje se pouze jedlá část, přičemž musí být vzaty v úvahu požadavky nařízení Evropských společenství č. 466/2001.

3. Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na laboratorní vyšetření

3.1 Definice
Níže je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít:
r = opakovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, stejná aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x sr ;
sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti;
RSDr = relativní směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr/x) x 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků;
R = reprodukovatelnost hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejným materiál získaný pracovníky různých laboratoří, stejný postup); a tedy R = 2,8 x sr ;
sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti;
RSDR = relativní směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sr /x) x 100];
HORRATr = zjištěná hodnota RSDr dělená hodnotou RSDr vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0, 66R;
HORRATR = zjištěná hodnota RSDR dělená hodnotou RSDR vypočtenou z Horwitzovy rovnice.

3.2 Obecné požadavky
Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9 této vyhlášky.
Pro stanovení obsahu olova ve víně je předepsána metoda uvedená v kapitole 35 přílohy nařízení Komise Evropských společenství č. 2676/90, kterým se stanoví metody Společenství pro zkoušení vín.

3.3 Specifické požadavky

3.3.1 Zkoušení obsahu olova, kadmia a rtuti
Specifické metody pro stanovení obsahu olova, kadmia a rtuti nejsou předepsány. Laboratoře použijí validované metody, které splňují charakteristiky účinnosti uvedené v tabulce 3. Zkušební materiály použité v okruhovém testu laboratoří za účelem validace metod by měly podle možnosti obsahovat certifikovaný referenční materiál.
Tabulka 3: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení obsahu olova, kadmia a mědi

Charakteristika

Hodnota / komentář

Použitelnost

potraviny uvedené v nařízení Evropských společenství č. 466/2001

Mez detekce

nesmí být vyšší než jedna desetina hodnoty uvedené v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kromě případu, kdy je pro olovo uvedena hodnota nižší než 0,1 mg/kg. V tomto případě nesmí být vyšší než jedna pětina uvedené hodnoty

Mez stanovení

nesmí být vyšší než jedna pětina hodnoty uvedené v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kromě případu, kdy je pro olovo uvedena hodnota nižší než 0,1 mg/kg. V tomto případě nesmí být vyšší než dvě pětiny uvedené hodnoty

Přesnost

hodnoty HORRATR , nebo HORRATR z validačního kruhového testu musí být nižší než 1,5

Výtěžnost

80 - 120 % (podle validačního kruhového testu)nesmí rušit matrice nebo jiné látky při spektrální analýze

Specifičnost

 

3.3.2 Zkoušení obsahu 3-chlorpropan-1,2-diolu
Specifické metody pro stanovení obsahu 3-chlorpropan-1,2-diolu nejsou předepsány. Laboratoře použijí validované metody, které splňují charakteristiky účinnosti uvedené v tabulce

3.3.3 Pracovní charakteristiky - koncepce nejistoty
Vhodnost metody zkoušení, která má být použita v laboratoři, může být posouzena také pomocí koncepce nejistoty. Laboratoř může používat metodu, která bude poskytovat výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí rovnice:

Uf = Ö(LOD / 2)2 + (aC)2

kde:
Uf je maximální standardní nejistota,
LOD je mez detekovatelnosti metody,
c je příslušná koncentrace,
a je číselný faktor používaný v závislosti na hodnotě C. Hodnoty, které mají být použity, jsou uvedeny v tabulce č. 5:

Tabulka 5: Hodnoty číselného faktoru a v závislosti na hodnotě C

C(&03BCg/kg)

g

a =

50

,2 51

00

18 501-1

00

15 1001-1

00

12 >= 10

0

1 Uf je rozšířená nejistota měření při použití faktoru pokrytí 2, který poskytuje úroveň spolehlivosti přibližně 9
%. Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná stejně tak jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách 3

3.4 Odhad správnosti zkoušky, výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Kdykoliv je to možné, odhadne se správnost zkoušky tak, že se provede kontrolní zkouška vhodného certifikovaného referenčního materiálu.
Výsledky zkoušky budou uvedeny jako korigované nebo nekorigované na výtěžnost. Tato informace musí být uvedena v protokolu o zkoušce, stejně jako výtěžnost.
Přihlédne se ke zprávě Evropské komise o vztahu mezi výsledky analýz, měřením nejistoty, faktory výtěžnosti a právními předpisy ES v oblasti potravinářství.
Výsledek zkoušky musí být uveden ve tvaru x ± U, kde x je výsledek zkoušky a U je nejistota měření.

4. Zkušební materiály použité v kruhovém testu laboratoří za účelem validace metod by měly podle možnosti obsahovat certifikovaný referenční materiál. Specifická metoda byla validována v kruhovém testu a splnila požadavky uvedené v tabulce 4.
Tabulka 4: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení 3-chlorpropan-1,2-diolu

Charakteristika

Doporučená hodnota

Koncentrace

Slepý pokus

Nižší než mez detekce

-

Výtěžek

75 až 110 %

Celý rozsah koncentrací

Mez stanovitelnosti

10 (nebo méně) &03BCg/kg, vztavztaženo na su

n

- Směrodatná odchylka slepého po

su Méně než 4 µ

k

- Odhady přesnosti v rámci laboratoře - směrodatná odchylka opakovaných měření při různých koncentra

ch < 4 &03BC
BCg/kg <
ěg/kg <
ěg/kg <
ěg/kg <

ěg/kg
ěg/kg
ěg/kg
ěg/kg ěg/kg 1

ěg/kg 3.4 Odhad správnosti zkoušky a výpočet vý
žnosti Kdykoliv je to možné, odhadne se správnost zkoušky tak, že se provede kontrolní zkouška vhodného certifikovaného referenčního ma
riálu. Přihlíží se k "Harmonizovaným pokynům pro použití hodnot výtěžnosti při analytických měřeních" vypracovaným pod patronací IUPAC/I
/AOAC. Výsledky zkoušky budou uvedeny jako korigované nebo nekorigované. Tato informace musí být uvedena v protokolu o zkoušce, stejně jako vý

3.5 Normy řízení jakosti laboratoře
Laboratoře musí splňovat ustanovení zvláštního právního předpisu.*)

3.6 Vyjadřování výsledků
Výsledky se vyjadřují ve stejných jednotkách, v jakých jsou stanoveny maximální limity v nařízení Evropských společenství č. 466/2001.
*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍLOHA Č. 7 PŘÍPRAVA VZORKŮ A POŽADAVKY NA METODY ZKOUŠENÍ POUŽITÉ PRO STANOVENÍ MNOŽSTVÍ DIOXINŮ(DIBENZO-1,4-DIOXINŮ) A STANOVENÍ POLYCHLOROVANÝCH BIFENYLŮ S DIOXINOVÝM EFEKTEM V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1. Cíle a oblast použití
Tyto požadavky se vztahují na zkoušení potravin pro úřední kontrolu množství dioxinů (polychlorovaných dibenzo-1,4-dioxinů) a polychlorovaných dibenzofuranů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem.
Monitorování přítomnosti dioxinů v potravinách může být založeno na strategii využívající screeningovou metodu k vyhledání vzorků s obsahem dioxinů o 30 až 40 % nižším nebo vyšším, než je zájmová úroveň. Koncentrace dioxinů v těchto vzorcích s významnými množstvími se stanoví nebo potvrdí potvrzující metodou.
Screeningové metody jsou metodami sloužícími k detekci dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem na zájmové úrovni. Tyto metody mají vysokou kapacitu, pokud jde o množství vzorků, a jsou používány k vytřídění potenciálně pozitivních vzorků z velkého množství vzorků. Jsou speciálně vyvinuty tak, aby neposkytovaly falešně negativní výsledky.
Potvrzující metody jsou metodami poskytujícími úplnou nebo doplňující informaci umožňující jednoznačně kvalitativně a kvantitativně stanovit dioxiny na zájmové úrovni.

2. Základní informace
Vzhledem k tomu, že vzorky z životního prostření a biologické vzorky (včetně vzorků potravin) zpravidla obsahují složitou směs různých kongenerů dioxinů, byla pro usnadnění posuzování rizik zavedena koncepce faktorů toxické rovnocennosti. Faktory toxické rovnocennosti byly navrženy tak, aby vyjadřovaly koncentraci směsi 2,3,7,8-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů, a od nedávné doby některých polychlorovaných bifenylů bez atomů chloru v ortho-polohách nebo s jedním atomem chloru v ortho-poloze, které vykazují dioxinovou aktivitu, v toxických ekvivalentech (TEQ) 2,3,7,8-tetrachlordibezodioxinu.
Koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku se vynásobí jejich příslušnými faktory toxické rovnocennosti, sečtou se a výsledný součet je celkovou koncentrací sloučenin s dioxinovým efektem vyjádřenou v toxickém ekvivalentu.
Při metodě "horního odhadu" je velikost příspěvku kvantitativně nestanoveného kongeneru k toxickému ekvivalentu rovna hodnotě meze stanovitelnosti.
Při metodě "dolního odhadu" je velikost příspěvku kvantitativně nestanoveného kongeneru k toxickému ekvivalentu rovna nule.
Při metodě "středního odhadu" je velikost příspěvku kvantitativně nestanoveného kongeneru k toxickému ekvivalentu rovna polovině hodnoty meze stanovitelnosti. Pro účely této přílohy se rozumí přijatou specifickou mezí stanovitelnosti jednotlivého kongeneru koncentrace analytu v extraktu vzorku, který u měřicího přístroje dává pro oba dva různé ionty, které mají být sledovány, odezvu s poměrem signál/šum (S/N) 3:1 pro nejméně citlivý signál a splňuje základní požadavky podle metody stanovení popsané v metodě EPA 1613 Revision B.

3. Požadavky na zabezpečení jakosti, které musí příprava vzorku splňovat
- Na každém stupni odběru vzorků a zkoušky musí být přijata opatření k zamezení křížové kontaminace.
- Vzorek musí být uchováván a přepravován v nádobách ze skla, hliníku, polypropylenu nebo polyethylenu. Z nádoby na vzorky musí být odstraněny stopy papírového prachu. Sklo se vypláchne rozpouštědly, jež byla předem kontrolována na přítomnost dioxinů.
- Vzorek musí být uchováván a přepravován tak, aby byla zachována celistvost vzorku potraviny.
Je-li třeba, každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že jím lze dosáhnout úplné homogenizace (např. rozmletím a proséváním přes 1 mm síto); je-li vlhkost vzorků příliš vysoká, musí se vzorky před rozemletím sušit.
Provede se slepý pokus bez vzorku za použití celého analytického postupu.
Hmotnost vzorku použitého pro extrakci musí být dostatečná, aby byly splněny požadavky na citlivost stanovení.
Existuje mnoho uspokojivých postupů přípravy vzorku, které mohou být pro dotyčné vzorky použity. Postupy musí být validovány podle mezinárodně uznaných metodik.

4. Požadavky na laboratoře
Laboratoře musí prokázat funkčnost metody v rozsahu kolem zájmové úrovně, např. na při zájmové úrovni, při její polovině nebo jejím dvojnásobku, a to s přijatelným variačním koeficientem pro opakovanou zkoušku. Podrobnosti o kritériích přijatelnosti jsou uvedeny v bodě 5.
- Mez stanovení pro potvrzující metodu by měla být na úrovni jedné pětiny zájmové úrovně, aby se zajistilo, že na zájmové úrovni bude dosaženo přijatelných variačních koeficientů.
- Jako opatření vnitřní kontroly jakosti by měly být prováděny pravidelné slepé pokusy, pokusy s uměle obohacenými slepými vzorky nebo zkoušky kontrolních vzorků (přednostně certifikovaného referenčního materiálu).
- Úspěšná účast v mezilaboratorních srovnávacích testech, při nichž se hodnotí odbornost laboratoře, je nejlepším způsobem ověření odborné způsobilosti pro specifické zkoušky. Úspěšná účast v mezilaboratorních testech, např. pro vzorky půd nebo kalů, není nezbytně důkazem odborné způsobilosti v oblasti potravin nebo krmiv, v nichž se vyskytují nižší úrovně kontaminace. Proto je povinná stálá účast v mezilaboratorních testech stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v odpovídajících matricích potravin nebo krmiv.
- V souladu s ustanovením § 9 této vyhlášky by měly být laboratoře akreditovány pověřeným orgánem pracujícím podle pokynů Mezinárodní normalizační organizace č. 58, aby bylo zajištěno, že uplatňují systém zabezpečování jakosti. Laboratoře by měly být akreditovány podle normy ISO/IEC/17025:1999.

5. Požadavky, které musí splňovat analytická metoda pro stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem
Základní požadavky na přijatelnost analytických postupů:
Vysoká citlivost a nízká mez detekce. V případě dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů musí být z důvodu extrémní toxicity některých těchto sloučenin možné detekovat množství na pikogramové úrovni toxického ekvivalentu (10-12 g). Je známo, že se polychlorované bifenyly vyskytují ve vyšších koncentracích než dibenzo-1,4-dioxiny a polychlorované dibenzofurany. U většiny kongenerů polychlorovaných bifenylů je dostačující již nanogramová citlivost na úrovni (10-9 g). Pro stanovení toxičtějších kongenerů polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (zejména kongenerů
nesubstituovaných chlorem v ortho-polohách) musí být dosaženo stejné citlivosti jako pro stanovení dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů.
Vysoká specifičnost. Dibenzo-1,4-dioxiny, polychlorované dibenzofurany a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem je třeba rozlišit od ostatních sloučenin, které se extrahují společně s těmito látkami, mohou rušit při jejich stanovení a jsou přítomny v koncentracích až o několik řádů vyšších než koncentrace zájmových analytů. U metod založených na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie je nezbytné rozlišit mezi různými kongenery, tj. mezi toxickými kongenery (např. sedmnácti dibenzo-1,4-dioxiny a polychlorovanými dibenzofurany substituovanými v polohách 2,3,7,8 a polychlorovanými bifenyly s dioxinovým efektem) a ostatními kongenery. Biotesty by měly umožnit určit hodnoty toxického ekvivalentu selektivně pro sumu dibenzo-1,4-dioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem.
Vysoká správnost (pravdivost a přesnost). Stanovení by mělo poskytnout správný odhad skutečné koncentrace ve vzorku. Vysoká správnost (správnost měření: těsnost souhlasu mezi jediným výsledkem měření a skutečnou hodnotou nebo dohodnutou hodnotou) je nezbytná k tomu, aby nebyl zamítnut výsledek zkoušky vzorku na základě nespolehlivosti odhadu toxického ekvivalentu. Správnost je vyjádřena pravdivostí (rozdílem mezi střední hodnotou získanou měřením pro analyt v certifikovaném materiálu a certifikovanou hodnotou vyjádřeným v procentech této certifikované hodnoty) a přesností (přesnost se obvykle počítá jako směrodatná odchylka včetně opakovatelnosti a reprodukovatelnosti a vyjadřuje těsnost souhlasu mezi výsledky získanými několikerým opakováním experimentálního postupu za předepsaných podmínek).
Screeningovými metodami mohou být biotesty a metody založené na založených na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie. Potvrzujícími metodami jsou metody založené na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením. Stanovení hodnoty celkového toxického ekvivalentu musí splňovat následující kritéria:

 

Screeningové metody

Potvrzující metody

Podíl falešně negativních výsledků

< 1 %

-

Pravdivost

-

-20 % až +20 %

Variační koeficient

< 30 %

< 15 %

6. Specifické požadavky, které musí splňovat metody založené na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie určené pro účely screeningu nebo potvrzování
S cílem validovat postup zkoušky musí být na samém začátku postupu, např. před extrakcí, přidány vnitřní standardy 2,3,7,8-tetrachlor-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů značených isotopem 13 C (a standard polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem značený isotopem 13 C při stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem). Musí být přidán alespoň jeden kongener pro každou skupinu od tetra do oktachlor dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů (a alespoň jeden kongener pro každou ze skupin pro polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem při stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem), Popřípadě k tomu alespoň jeden kongener pro každý ion detekovaný hmotnostní spektrometrií pro monitorování dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem. Zejména v případě potvrzující metody je výhodou použití všech 17 vnitřních standardů 2,3,7,8-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů značených isotopem 13 C a všech 12 vnitřních standardů polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem značených isotopem 13 C při stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem.
Za použití vhodných kalibračních roztoků by měly být stanoveny také relativní odezvy kongenerů, pro něž nebyly přidány sloučeniny značené isotopem 13 C.
U potravin rostlinného původu nebo potravin živočišného původu s obsahem tuku nižším než 10 % je přídavek vnitřního standardu před extrakcí povinný. U potravin živočišného původu s obsahem tuku vyšším než 10 % lze vnitřní standard přidat buď před extrakcí, nebo po extrakci. Vhodným způsobem by měla být provedena validace účinnosti extrakce, a to v závislosti na okamžiku přidání vnitřních standardů a podle toho, zda se výsledky vztahují na výrobek nebo na obsah tuku.
Před zkouškou plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií musí být přidán 1 nebo 2 standardy pro stanovení výtěžnosti.
Kontrola výtěžnosti je nezbytná. U potvrzujících metod by měly výtěžnosti pro jednotlivé vnitřní standardy ležet v intervalu 60 % až 120 %. Nižší nebo vyšší výtěžnosti jednotlivých kongenerů, zejména některých hepta- a okta-chlordibenzodioxinů a dibenzofuranů jsou přijatelné za podmínky, že jejich příspěvek k hodnotě toxického ekvivalentu nepřekračuje 10 % celkové hodnoty toxického ekvivalentu (založené pouze na dibenzo-1,4-dioxinech a polychlorovaných dibenzofuranech). U screeningových metod by měly výtěžnosti ležet v intervalu od 30 % do 140 %.
- Separace dioxinů od rušících chlorovaných sloučenin, jako jsou polychlorované bifenyly a chlorované ethery bifenylu, by měla být provedena vhodnými chromatografickými technikami (upřednostňují se adsorbenty florisil, oxid hlinitý nebo aktivní uhlí).
Rozlišení isomerů plynovou chromatografií musí být dostatečné (poměr píků mezi 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuranem a 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuranem (25 %).
Stanovení by mělo být provedeno revidovanou metodou EPA 1613/B nebo jinou metodou se srovnatelnými charakteristikami účinnosti.
- U potravin s úrovní kontaminace dioxiny přibližně 1 pg toxického ekvivalentu (podle Světové zdravotnické organizace na gram tuku - toxický ekvivalent založen pouze na dibenzo-1,4-dioxinech a polychlorovaných dibenzofuranech) by neměl rozdíl mezi horním odhadem a dolním odhadem překročit 20 %. U potravin s nízkým obsahem tuku musí být při úrovni kontaminace přibližně 1 pg toxického ekvivalentu (podle Světové zdravotnické organizace na gram produktu) dodrženy tytéž požadavky. Při nižších úrovních kontaminace, např. 0,50 pg toxického ekvivalentu podle Světové zdravotnické organizace na gram produktu může být rozdíl mezi horním a dolním odhadem v rozmezí 25 až 40 %.

7. Screeningové metody zkoušení

7.1 Úvod
Screeningové metody mohou být využity při různých přístupech k provádění zkoušky: k čistému screeningu a ke kvantitativnímu zkoušení.
Screeningový přístup
Odezva vzorku je porovnávána s odezvou referenčního vzorku o zájmové úrovni. Vzorky s odezvou nižší než referenční vzorek se prohlásí za negativní, vzorky s vyšší odezvou se považují za pozitivní. Požadavky:
Slepé a referenční vzorky za zařadí do každé zkoušené série, která je extrahována a zkoušena současně a za stejných podmínek. Referenční vzorky musí vykazovat zřetelně vyšší odezvu ve srovnání se slepým vzorkem.
- Kromě toho se zařadí referenční vzorky o poloviční a dvojnásobné koncentraci než je zájmová úroveň, aby se prokázalo správné provádění zkoušky v rozsahu odpovídajícím zájmové úrovni.
- Při zkoušení jiných matric musí být prokázána vhodnost referenčního vzorku (referenčních vzorků), a to přednostně zařazením vzorků, u nichž byla metodou metody založené na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrie. Stanovením hodnoty plynovou chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií musí být prokázána hodnota toxického ekvivalentu blízká hodnotě v referenčním vzorku, nebo také slepého vzorku uměle obohaceného na tuto hodnotu.
- Vzhledem k tomu, že v biotestech nelze použít žádné vnitřní standardy, jsou testy opakovatelnosti velmi důležité pro získání informací o směrodatné odchylce v rámci zkušební série. Variační koeficient by měl být nižší než 30 %.
U biotestů musí být vymezeny cílové sloučeniny, možné rušivé vlivy a nejvyšší přípustná úroveň ve slepém vzorku.
Kvantitativní zkoušení
Kvantitativní zkoušení vyžaduje sériové ředění standardního roztoku, dvakrát nebo třikrát opakované čištění a měření a rovněž zařazení slepých vzorků a kontroly výtěžnosti. Výsledky mohou být vyjadřovány v toxických ekvivalentech, přičemž se vychází z toho, že sloučeniny, jež způsobily signál, vyhovují principu toxického ekvivalentu. To lze realizovat pomocí tetra chlordibenzodioxinů (nebo standardní směsi tetrachlordibenzodioxin/tetrachlordibenzofuran), přičemž se sestrojí kalibrační křivka pro výpočet toxického ekvivalentu extraktu a tedy i vzorku. Poté se provede korekce na toxický ekvivalent slepého pokusu (aby se zohlednily nečistoty v použitých rozpouštědlech a chemikáliích) a na výtěžnost (vypočítanou z toxického ekvivalentu vzorku určeného pro řízení jakosti s toxickým ekvivalentem na zájmové úrovni). Je nezbytné poznamenat, že snížení výtěžnosti může být částečně způsobeno matricovými jevy anebo rozdíly mezi hodnotami faktorů toxické rovnocennosti v biotestech a oficiálními hodnotami faktorů toxické rovnocennosti podle Světové zdravotnické organizace.

7.2 Požadavky na metody zkoušení použité pro screening
- Pro screening mohou být použity metody založené na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií a biotesty. U metod založených na plynové
chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií platí požadavky uvedené v bodě 6. Specifické požadavky na biotesty na buňkách jsou uvedeny v bodě 7.3 a požadavky na biotesty se sadami jsou uvedeny v bodě 7.4.
Je nezbytné uvést, jaký je počet falešně pozitivních a falešně negativních výsledků ve velkých sadách vzorků s hodnotami ležícími nad a pod maximálním limitem nebo zásahovou úrovní ve srovnání s výsledky toxického ekvivalentu získanými potvrzujícími metodami zkoušení. Skutečný podíl falešně negativních výsledků by měl být nižší než 1 %. Podíl falešně pozitivních výsledků by měl být dostatečně nízký, aby bylo použití screeningu výhodné.
- Pozitivní výsledky musí být vždy potvrzeny potvrzující metodou zkoušení založenou na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením. Kromě toho musí být potvrzující metodou založenou na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením potvrzeny výsledky u vzorků s širokým rozmezím hodnot toxického ekvivalentu (přibližně 2 % až 10 % negativních vzorků). Měly by být k dispozici informace o shodě výsledků biotestů a metod založených na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením.

7.3 Specifické požadavky na biotesty na buňkách
Při provádění biotestu je nezbytné použít pro každý test sérii referenčních koncentrací tetra-chlordibenzodioxinů nebo směsi tetra-chlordibenzodioxin/ tetrachlordibenzofuran (celá křivka závislosti odezvy na dávce s r2 > 0,95). Pro účely screeningu však může být ke zkoušení vzorků s nízkými hodnotami použita křivka prodloužená do oblasti nízkých hodnot.
- Pro vyjadřování výsledků biotestů v rámci konstantního časového období může být použita referenční koncentrace tetrachlordibenzodioxinů (asi 3krát vyšší než mez stanovení) uvedená v protokolu řízení jakosti. Alternativou by mohla být relativní odezva referenčního vzorku vzhledem ke kalibrační křivce tetrachlordibenzodioxinů, neboť odezva buněk může záviset na mnoha faktorech.
- Pro každý typ referenčního materiálu by měly být zaznamenávány a ověřovány grafy řízení jakosti, aby se zajistilo, že výsledky jsou v souladu se stanovenými pokyny.
- Zejména při kvantitativních výpočtech musí být použito takové ředění vzorku, aby leželo v lineárním úseku křivky závislosti odezvy. Vzorky ležící nad lineárním úsekem křivky závislosti odezvy se musí zředit a znovu zkoušet. Doporučuje se tedy, aby byly současně zkoušeny alespoň tři nebo více stupňů ředění.
- Směrodatná odchylka vyjádřená v procentech nesmí být při třech stanoveních pro žádný stupeň ředění vyšší než 15 % a pro tři nezávislé experimenty nesmí být vyšší než 30 %.
Mez detekce může být stanovena na úrovni trojnásobku směrodatné odchylky slepého vzorku rozpouštědla nebo odezvy pozadí. Jinou možností je použít odezvu, která leží nad odezvou pozadí vypočtenou z kalibrační křivky sestrojené v daný den (indukční faktor pětinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla). Mez stanovení může být stanovena na úrovni pěti- až šestinásobku směrodatné
odchylky odezvy slepého vzorku rozpouštědla nebo pozadí, nebo se použije odezva, která je nad odezvou pozadí vypočtenou z kalibrační křivky sestrojené v daný den (indukční faktor desetinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla).

7.4 Specifické požadavky na sady biotestů
- Při přípravě vzorku a při zkouškách musí být dodrženy pokyny výrobce. Testovací sady nesmí být použity po datu použitelnosti.
- Neměly by se používat materiály nebo součásti určené pro použití s jinou sadou.
Testovací sady by měly být uchovávány při daných skladovacích teplotách a měly by být používány při předepsané pracovní teplotě.
Mez detekce imunotestů se stanoví jako podíl hodnoty odezvy trojnásobku směrodatné odchylky odezvy deseti opakovaných stanovení provedených se slepým vzorkem a hodnoty směrnice přímky získané lineární regresí.
- Pro kontrolu, zda odezva leží v přijatelném rozsahu, by měly při laboratorních testech použity referenční standardy.

8. Oznamování výsledků
Pokud to analytický postup umožňuje, měly by analytické výsledky obsahovat hodnoty pro jednotlivé kongenery dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů a polychlorovaných bifenylů a mělo by být uvedeno, zda jde o horní, dolní nebo střední odhad, aby bylo ve zprávě o výsledcích uvedeno maximální množství informací a bylo tím umožněno interpretovat výsledky podle specifických požadavků.
Ve zprávě by měl být také uveden obsah lipidů ve vzorku a metoda extrakce lipidů.
Jestliže výtěžnost leží mimo rozmezí uvedené v bodě 6, nebo je-li překročen maximální limit, a dále na požádání, musí být k dispozici výtěžnost pro jednotlivé vnitřní standardy.

PŘÍLOHA Č. 8

Zrušena ke dni 7.12.2004 novelou č. 611/2004 Sb.

PŘÍLOHA Č. 9

Zrušena ke dni 7.12.2004 novelou č. 611/2004 Sb.

PŘÍLOHA Č. 10

Zrušena ke dni 7.12.2004 novelou č. 611/2004 Sb.

PŘÍLOHA Č. 11 STANOVENÍ OBSAHU KYSELINY ERUKOVÉ V OLEJÍCH A TUCÍCH URČENÝCH JAKO TAKOVÝCH K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ A V TUKOVÉ NEBO OLEJOVÉ SLOŽCE POTRAVIN, DO KTERÝCH BYLY OLEJE NEBO TUKY PŘIDÁNY

I. Úvod

1. Příprava vzorku

1.1 Všeobecně
Hmotnost vzorku dodaného laboratoři ke zkoušce je za normálních podmínek 50 g, pokud není požadováno větší množství.

1.2. Příprava vzorku ke zkoušce v laboratoři
Vzorek musí být před zkouškou homogenizován.

1.3. Skladovací nádoby
Takto připravený vzorek se skladuje ve vzduchotěsné a vodotěsné nádobě.

2. Činidla

2.1. Voda

2.1.1. K rozpouštění, ředění a promývání se použije destilovaná nebo demineralizovaná voda ekvivalentní čistoty.

2.1.2. Jestliže není při zmínce o rozpouštění nebo ředění uvedeno žádné jiné činidlo, jde o rozpouštění nebo ředění vodou.

2.2. Chemikálie
Používají se pouze chemikálie analytické čistoty (p.a.), pokud není uvedeno jinak.

3. Přístroje a pomůcky

3.1. Seznam přístrojů
Tento seznam obsahuje pouze položky pro speciální účel a se specifikací.

3.2. Analytické váhy
Pojmem analytické váhy se rozumějí váhy s citlivostí 0,1 mg nebo větší.

4. Vyjádření výsledků

4.1. Výsledky
V protokolu o zkoušce se uvede střední hodnota nejméně ze dvou stanovení s uspokojivou opakovatelností.

4.2. Výpočet procentního obsahu
Pokud není stanoveno jinak, budou výsledky vyjádřeny v hmotnostních procentech z celkového obsahu mastných kyselin ve vzorku přijatém laboratoří.

4.3. Počet platných desetinných míst
Počet platných desetinných míst v takto vyjádřeném výsledku je určen přesností metody.

II. Stanovení kyseliny erukové

1. Předmět a rozsah použití
Touto metodou se stanoví obsah kyseliny erukové
- v olejích a tucích obsahujících kyselinu cetolejovou ( Z- izomer kyseliny dokosenové, který se vyskytuje v rybích olejích) a
- v hydrogenovaných olejích a tucích obsahujících E- a Z- izomery kyseliny dokosenové.

2. Definice Pojmem obsah kyseliny erukové se rozumí obsah kyseliny erukové stanovený popsanou metodou.

3. Princip metody
Methylestery jednotlivých mastných kyselin oleje nebo tuku se rozdělí tenkovrstvou argentační chromatografií při nízké teplotě a kvantitativně stanoví plynovou chromatografií s kapalnou stacionární fází.

4. Reakční činidla

4.1. Čerstvě destilovaný diethylether bez peroxidů

4.2. n-hexan

4.3. Silikagel G pro chromatografii na tenké vrstvě

4.4. Silikagel pro kolonovou chromatografii

4.5. Roztok dusičnanu stříbrného o koncentraci 200 g/l. Ve vodě se rozpustí 24 g dusičnanu stříbrného a doplní se vodou na 120 ml.

4.6. Roztok methylesteru kyseliny erukové 5 mg/ml. V několika ml n-hexanu se rozpustí 50 mg methylesteru kyseliny erukové a doplní se n-hexanem do 10 ml.

4.7. Methylester kyseliny tetrakosanové jako vnitřní standardní roztok 0,25 mg/ml.
V několika ml n-hexanu se rozpustí 25 mg methylesteru kyseliny tetrakosanové (jako v bodě 4.6.) a doplní se n-hexanem do 100 ml.

4.8. Vyvíjecí rozpouštědlo: toluen: n-hexan v poměru 90:10 (objemově).

4.9. Roztok 2,7-dichlorfluoresceinu o koncentraci 0,5 g/l. Za současného zahřívání a míchání se rozpustí 50 mg 2,7-dichlorofluoresceinu ve 100 ml 50% vodného roztoku methanolu.

5. Přístroje a pomůcky 5.1. Zařízení pro chromatografii na tenké vrstvě a dále zejména:

5.1.1. Mrazící jednotka schopná udržet vyvíjecí komoru a její obsah při teplotě od -20 °C do -25 °C.

5.1.2. Skleněné desky 200x200 mm.

5.1.3. UV lampa

5.1.4. Skleněné kolony o délce asi 200 mm o vnitřním průměru asi 10 mm s filtrem ze skelné vaty nebo s fritou, případně malé nálevky s fritou.

5.1.5. Aplikátor pro nanášení roztoků do úzkého pásku nebo proužku na chromatografické (TLC) desky.

5.2. Plynový chromatograf s kapalnou stacionární fází s elektronickým integrátorem, jak je popsáno v oddílu III přílohy VI k nařízení Komise Evropského hospodářského společenství č. 72/77.

6. Postup

6.1. Příprava methylesterů mastných kyselin
Z přibližně 400 mg olejové nebo tukové složky zkoušeného vzorku se připraví roztok obsahující asi 20 až 50 mg/ml methylesterů mastných kyselin v n-hexanu metodou popsanou v oddílu II odst. 3 přílohy VI k nařízení Komise Evropského hospodářského společenství č. 72/77.

6.2 Chromatografie na tenké vrstvě

6.2.1. Příprava desek
Do 500 ml baňky s kulatým dnem se vsype 60 g silikagelu (4.3.), přidá se 120 ml roztoku dusičnanu stříbrného (4.5.) a třepe se 1 min do vytvoření zcela homogenní suspenze. Tato suspenze se poté nanese obvyklým způsobem na desky. Tloušťka vrstvy musí být přibližně 0,5 mm. Toto množství suspenze je dostatečné pro přípravu pěti desek o rozměrech 200x200 mm.
Desky se nechají částečně vyschnout na vzduchu (nejlépe v temnu po dobu asi 30 min). Desky se úplně vysuší a aktivují v sušárně po dobu 2,5 h při teplotě 100 °C. Po aktivaci se desky co nejdříve použijí nebo se přechovávají v temnu a před použitím se znovu aktivují. Dostačující je aktivace při 110 °C po dobu 1 h, pokud ovšem přitom deska neztmavne. Před použitím se v nanesené vrstvě sorbentu vyryjí rýhy 10 mm od postranních okrajů a od horního okraje každé desky, aby se v průběhu vyvíjení snížily okrajové efekty.

6.2.2. Nanášení methylesterů
Aplikátorem (5.1.5.) se nanese do úzkého, asi 50 mm dlouhého proužku, nejméně 40 mm od okraje desky a 10 mm od spodního okraje desky 50 µl roztoku methylesterů (6.1.) připravených ze vzorku. Podobným způsobem se nanese 100 1.11 směsného roztoku obsahujícího stejné objemy připraveného roztoku methylesterů (6.1.) a roztoku methylesteru kyseliny erukové (4.6.). Vzhledem ke křehkosti nanesené vrstvy sorbentu se postupuje při nanášení roztoků zvláště opatrně. Na desku lze případně nanést také 50 µl roztoku methylesteru kyseliny erukové (4.6.), který po vyvíjení pomůže při identifikaci proužku methylesteru kyseliny erukové. Po nanesení methylesterů se spodní okraj desky postaví do diethyletheru na dobu, než ether dostoupí asi 5 mm nad zónu nanesených vzorků. Tak se methylestery koncentrují v úzkém proužku.

6.2.3. Vyvíjení desek
Do vyvíjecí komory se nalije vyvíjecí rozpouštědlo do výšky asi 5 mm (4.8.) a komora uzavřená víčkem se uloží do mrazící jednotky (5.1.1.) udržované při teplotě -25° C nebo co nejblíže této teploty. V některých případech může být vhodné vyvíjecí komoru obložit. Po dvou hodinách se deska opatrně umístí do komory a rozpouštědlo se nechá stoupat asi do jedné poloviny až dvou třetin výšky desky. Deska se vyjme a rozpouštědlo se z ní jemně odpaří v proudu dusíku. Deska se znovu vloží do komory a rozpouštědlo se ponechá stoupat až k vrchnímu okraji desky. Deska se vyjme a jako v předchozím případě se vysuší v proudu dusíku a poté se opatrně postříká roztokem 2,7-dichlorfluoresceinu (4.9.).
Deska se prohlédne pod ultrafialovým světlem a pruh obsahující methylester kyseliny erukové ve vzorku se určí zvýrazněným pruhem vzorku, ke kterému byl přidán methylester kyseliny erukové.

6.2.4. Rozdělení methylesterů
Proužek methylesteru kyseliny erukové pocházející ze vzorku se seškrábne do 50 ml kádinky tak, aby nedošlo ke ztrátám. Obdobně se do jiné 50 ml kádinky přenese silikagel umístěný nad a pod proužkem methylesteru kyseliny erukové. Tento pruh obsahuje všechny ostatní frakce methylesterů mastných kyselin. Do každé kádinky se přidá 1,0 ml standardního roztoku methylesteru kyseliny tetrakosanové (4.7.) a 10 ml diethyletheru (4.1.). Obsah kádinek se promíchá a přenese se na separační kolony či nálevky (5.1.4.), z nichž každá obsahuje asi 1 g silikagelu (4.4.). Methylestery se extrahují třemi nebo čtyřmi 10 ml dávkami diethyletheru a eluáty se zachycují do malých baněk. Každý filtrát se odpaří na malý objem v proudu dusíku a methylestery se přelijí do malých zkumavek s kónickým dnem. Zbytek rozpouštědla se odpaří v proudu dusíku tak, aby se methylestery zkoncentrovaly na dně zkumavek. Methylestery se rozpustí v 25 - 50 µl n-hexanu (4.2.).

6.3. Plynová chromatografie s kapalnou stacionární fází

6.3.1. Provede se postup popsaný v oddílu III přílohy VI k nařízení Komise Evropského hospodářského společenství č. 72/77 a zkouší se 1 - 2µl roztoků methylesterů získaných z frakce obsahující methylester kyseliny erukové a z frakcí obsahujících zbytek methylesterů mastných kyselin.

6.3.2. Elektronickým integrátorem se stanoví následující plochy píků:
- z chromatogramu frakce obsahující methylester kyseliny erukové plochy píků methylesteru kyseliny erukové (E), vnitřního standardu (L1 ), celkových methylesterů s výjimkou vnitřního standardu (EF),
- z chromatogramu frakcí obsahujících zbytek methylesterů mastných kyselin plochy píků celkových methylesterů mimo vnitřního standardu (RF) a vnitřního standardu (L2).

7. Vyjádření výsledků

7.1. Metoda výpočtu a vzorec

7.1.1. Obsah kyseliny erukové ve vzorku vyjádřený jako procentní podíl methylesteru kyseliny erukové z celkových methylesterů mastný-CH kyselin připravených ze vzorku je dán vzorcem:

E
------------------ x 100
L1 ((EF/L1 )+(RF/L2 ))

kde
E, EF, RF, L1 a L2 jsou plochy píků podle 6.3.2., v případě nutnosti korigované kalibračními faktory.
Obsah methylesteru kyseliny erukové daný výše uvedeným vzorcem odpovídá obsahu kyseliny erukové vyjádřenému v procentech z celkového množství mastných kyselin ve vzorku.

7.1.2. Jestliže jsou plochy píků vyjádřeny v procentech, pak lze hodnoty EF a RF vypočítat následovně:
EF=100 - L1
RF =100 - L2

7.1.3. Metoda výpočtu podle odstavce 7.1.1. předpokládá, že množství kyseliny tetrakosanové ve vzorku je zanedbatelné. Jestliže se ukáže, že ve vzorku je významné množství této kyseliny, hodnota pro kyselinu tetrakosanovou (L2 ) získaná z chromatogramu frakcí obsahujících zbylé methylestery mastných kyselin musí být snížena takto:

L2 - T2
kde

T0 P2
T2 = ---
P0

kde
T2 je plocha píku methylesteru kyseliny tetrakosanové pocházející ze vzorku, tvořící část plochy píku vnitřního standardu v chromatogramu zbývající frakce methylesterů mastných kyselin,
P2 je plocha píku methylesteru kyseliny palmitové z chromatogramu zbylé frakce,
T0 je plocha píku methylesteru kyseliny tetrakosanové z chromatogramu methylesterů celkových mastných kyselin stanovených metodou zkoušení podle článku 2 směrnice Komise 80/891/EHS,
P0 je plocha píku methylesteru kyseliny palmitové z chromatogramu methylesterů celkových mastných kyselin stanovených metodou zkoušení podle článku 2 směrnice Komise č. 80/891/EHS.

7.1.4. Odvození vzorce
Podíl mastných kyselin ve frakci obsahující methylester kyseliny erukové vyjádřený v procentech z celkového obsahu mastných kyselin ve vzorku je dán vzorcem:

EF/L1 EF
------------------ x 100 nebo ----------------- x 100
(EF/L1 )+(RF/L2 ) L1 ((EF/L1 )+(RF/L2 ))

Podíl kyseliny erukové ve frakci obsahující methylester kyseliny erukové je dán vztahem:

E/EF

Odtud obsah kyseliny erukové ve vzorku vyjádřený v procentech z celkového obsahu mastných kyselin je dán vztahem:

EF/L1 E EF
------------------ x --- x 100 nebo ----------------- x 100
(EF/L1 )+(RF/L2 ) EF L1 ((EF/L1 )+(RF/L2 ))

7.1.5. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky získanými ze dvou stanovení provedených současně nebo rychle po sobě ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 10 % výsledné hodnoty nebo 0,5 g na 100 g vzorku. Rozhodující je vyšší hodnota.

PŘÍLOHA Č. 12 METODY ZKOUŠENÍ K OVĚŘENÍ SLOŽENÍ NĚKTERÝCH CUKRŮ URČENÝCH K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

1. Příprava vzorků ke zkoušce
Vzorek doručený do laboratoře se důkladně promíchá.
Pro zkoušku se ze vzorku oddělí množství nejméně 200 g a okamžitě přenese do čisté, suché, vodotěsné nádobky opatřené vzduchotěsným uzávěrem.

2. Reakční činidla, přístroje a pomůcky
Při popisu přístrojů a pomůcek jsou uváděny odkazy pouze pro speciální zařízení a přístrojů, nebo přístroje, které musí odpovídat zvláštním požadavkům.
Pokud je zmiňována voda, rozumí se destilovaná voda nebo demineralizovaná voda se srovnatelnou čistotou.
Veškerá činidla musí být analytické čistoty, pokud není stanoveno jinak.
Pokud je odkazováno na roztok činidla bez dalšího upřesnění, jde o vodný roztok.

3. Vyjádření výsledků
V protokolu o zkoušce se uvede výsledek získaný jako průměrná hodnota ze dvou stanovení s uspokojivou opakovatelností.
Pokud není uvedeno jinak, jsou výsledky vyjádřeny v procentech hmotnostních původního laboratorního vzorku tak, jak byl do laboratoře doručen.
Počet platných číslic v takto vyjádřeném výsledku je určen přesností metody.

PŘÍLOHA Č. 13 METODA STANOVENÍ ZTRÁTY HMOTNOSTI SUŠENÍM PRO NĚKTERÉ CUKRY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení ztráty hmotnosti sušením - v cukru polobílém, v cukru nebo v cukru bílém, v cukru extra bílém.

2. Definice
Ztrátou hmotnosti sušením se rozumí hodnota ztráty hmotnosti sušením stanovená popsanou metodou.

3. Podstata metody
Ztráta hmotnosti sušením se stanoví sušením při teplotě (103 ± 2) °C.

4. Přístroje a pomůcky

4.1. Analytické váhy vážící s přesností 0,1 mg.

4.2. Sušárna s vhodnou ventilací, řízená termostatem, umožňující udržovat teplotu (103 ± 2) °C.

4.3. Kovová váženka s plochým dnem, odolná vůči působení vzorku a testovacím podmínkám, s průměrem nejméně 100 mm a s hloubkou nejméně 30 mm.

4.4. Exsikátor s čerstvě aktivovaným silikagelem nebo s rovnocenným sušidlem s indikátorem obsahu vlhkosti.

5. Postup
Poznámka:
Operace popsané v bodě 5.1 až 5.7 musí být provedeny okamžitě po otevření nádoby se vzorkem.

5.1. Miska (4.3.) se vysuší do konstantní hmotnosti v sušárně (4.2.) při teplotě (103 ± 2) °C.
Miska se nechá v exsikátoru (4.4.) vychladnout nejméně po dobu 30 až 35 min a poté se zváží s přesností na 0,1 mg.
Do misky se naváží přibližně 20 až 30 g vzorku s přesností na 0,1 mg.
Miska se vloží do sušárny (4.2.) o teplotě (103 ± 2 °C), kde se ponechá 3 h. Miska se nechá vychladnout v exsikátoru (4.4.) a zváží se s přesností na 0,1 mg. Miska se znovu vloží na 30 minut do sušárny o teplotě (103 ± 2) °C.
Nechá se vychladnout v exsikátoru (4.4.) a zváží se s přesností na 0,1 mg. Pokud je rozdíl mezi dvěma váženími větší než 1 mg, postup se opakuje. Zvýší-li se hmotnost, použije se k výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.
Celkový čas sušení nesmí být delší než čtyři hodiny.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vzorec a postup výpočtu
Ztráta hmotnosti sušením v hmotnostních procentech vzorku je dána vzorcem:

(m0 - m1 )
-------- x 100
m0

kde:

m0 je počáteční hmotnost zkušebního vzorku (g),
m1 je hmotnost zkušebního vzorku po vysušení (g).

6.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou z téhož vzorku týmž pracovníkem za totožných podmínek nesmí být větší než 0,02 g na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 14 METODA STANOVENÍ SUŠINY PRO NĚKTERÉ CUKRY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

I. Metoda sušení ve vakuové sušárně

1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení obsahu sušiny ve škrobovém sirupu,
- v sušeném škrobovém sirupu, v monohydrátu glukosy,
- v glukose bezvodé.

2. Definice Obsahem sušiny se rozumí obsah sušiny stanovený popsanou metodou.

3. Podstata metody
Sušina se stanoví při teplotě (70 ± 1) °C ve vakuové sušárně při tlaku nejvýše 3,3 kPa (34 mbar). Zkušební vzorky škrobového sirupu nebo sušeného škrobového sirupu se před sušením upraví smícháním s vodou a s křemelinou.

4. Reakční činidla

4.1. Křemelina: přečistí se v Büchnerově nálevce opakovaným promýváním zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (1 ml koncentrované kyseliny o hustotě 1,19 g/ml na litr vody při 20 °C), dokud filtrát nevykazuje zřetelně kyselou reakci. Křemelina na filtru se pak promývá vodou tak dlouho, dokud hodnota pH filtrátu nevystoupí nad 4; pak se křemelina vysuší v sušárně při (103 ± 2) °C a uloží se do vzduchotěsné nádoby.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Vakuová sušárna, utěsněná, řízená termostatem, vybavená teploměrem a vakuovým manometrem. Musí být konstruována tak, aby byl zajištěn rychlý přestup tepla do váženek uložených na policích.

5.2. Aparaturu k vysoušení vzduchu tvoří skleněná kolona naplněná čerstvě aktivovaným silikagelem nebo rovnocenným vysoušedlem, s indikátorem obsahu vlhkosti. Tato kolona obsahující koncentrovanou kyselinu sírovou je sériově propojena s pračkou plynů připojenou na vstup vzduchu do sušárny.

5.3. Vývěva umožňující udržovat v sušárně tlak 3,3 kPa (34 mbar) nebo nižší.

5.4. Kovová váženka s plochým dnem odolná vůči působení vzorků a podmínkám zkoušky s průměrem nejméně 100 mm a s hloubkou nejméně 300 mm.

5.5. Skleněná tyčinka o takové délce, aby nemohla zcela zapadnout do váženky.

5.6. Exsikátor s čerstvě aktivovaným silikagelem nebo s rovnocenným vysoušedlem
s indikátorem obsahu vlhkosti.

5.7. Analytické váhy vážící s přesností na 0,1 mg.

6. Postup

6.1. Do váženky (5.4.) se skleněnou tyčinkou (5.5.) se převede přibližně 30 g křemeliny (4.1.), vše vloží se do sušárny (5.1.) s teplotou (70 ± 1) °C a tlak se sníží nejméně na 3,3 kPa (34 mbar).
Suší se po dobu nejméně 5 h, přičemž se přes aparaturu pro vysoušení vzduchu do sušárny zavádí pomalý proud vzduchu. Občas se zkontroluje tlak a podle potřeby se upraví.

6.2. Atmosférický tlak v sušárně se opět dosáhne opatrným zvýšením přívodu suchého vzduchu. Miska i se skleněnou tyčinkou se okamžitě přemístí do exsikátoru (5.6.), kde se nechá vychladnout, a pak se zváží.

6.3. Do kádinky o obsahu 100 ml se s přesností na 1 mg naváží přibližně 10 g zkoušeného vzorku.

6.4. Zkušební vzorek se zředí 10 ml teplé vody a roztok se pomocí skleněné tyčinky (5.5.) kvantitativně převede do váženky.

6.5. Miska se zkušebním vzorkem a skleněnou tyčinkou se vloží do sušárny a tlak se sníží nejméně na 3,3 kPa (34 mbar). Suší se při (70 ± 1) °C, přičemž se sušárnou nechá procházet pomalý proud suchého vzduchu.
Sušení se provádí po dobu 20 hodin; k největšímu úbytku vlhkosti má dojít ke konci prvního dne. Je nezbytné udržovat vývěvu v chodu při nastaveném tlaku a nechat pomalu proudit do sušárny suchý vzduch tak, aby se během noci tlak udržoval přibližně na hodnotě 3,3 kPa (34 mbar) nebo nižší.

6.6. Atmosférického tlaku v sušárně se opět dosáhne opatrným zvýšením přívodu suchého vzduchu. Váženka i s obsahem se okamžitě přemístí do exsikátoru, kde se nechá vychladnout, a poté se zváží s přesností na 1 mg.

6.7. Operace (6.5.) se opakuje po další 4 hodiny. V sušárně se obnoví atmosférický tlak a miska se ihned vloží do exsikátoru. Nechá se vychladnout a vážením se zjistí, zda již bylo dosaženo konstantní hmotnosti. Za konstantní hmotnost se považuje takový výsledek, kdy rozdíl mezi dvěma váženími téže misky není větší než 2 mg. V opačném případě se opakuje operace 6.7.

6.8. Pro stanovení sušiny ve vzorcích bezvodé glukosy nebo v monohydrátu glukosy není použití křemeliny a vody zapotřebí.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a postup výpočtu
Obsah sušiny vyjádřený v procentech hmotnosti vzorku se vypočítá podle tohoto vzorce:

100
(m1 -m2 ) x ---
m0

kde:
m0 je počáteční hmotnost zkušebního vzorku (g),
m1 je hmotnost váženky s křemelinou, skleněnou tyčinkou a zbytkem zkušebního vzorku po sušení (g),
m2 je hmotnost váženky s křemelinou a skleněnou tyčinkou (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,12 g na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 15 METODA STANOVENÍ CELKOVÉ SUŠINY PRO NĚKTERÉ CUKRY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ(REFRAKTOMETRICKÁ METODA)

1. Předmět a oblast použití
Metoda stanoví obsah sušiny
- v tekutém cukru,
- v tekutém bílém cukru,
- v tekutém invertním cukru,
- v tekutém bílém invertním cukru,
- v sirupu z invertního cukru,
- v sirupu z bílého invertního cukru.

2. Definice
Obsahem sušiny se rozumí obsah sušiny stanovený popsanou metodou.

3. Podstata metody
Stanoví se index lomu zkušebního vzorku při 20 °C a podle tabulek v uvedených v příloze č. 39 se převede na obsah sušiny.

4. Přístroje a pomůcky

4.1 Refraktometr s přesností odečtu na čtyři desetinná místa, vybavený teploměrem a oběhovým vodním čerpadlem spojeným s vodní lázní, která je udržována termostatem na teplotě (20 ± 0,5) °C.

4.2 Světelný zdroj sestávající ze sodíkové výbojky.

5. Postup

5.1 Pokud jsou ve vzorku přítomny krystaly, rozpustí se zředěním vzorku v hmotnostním poměru 1:1.

5.2 Refraktometrem (4. 1.) se změří index lomu vzorku při 20 °C.

6. Vyjádření výsledků a jejich výpočet
Obsah sušiny se vypočte z indexů lomu pro roztoky sacharosy při 20° C podle uvedené tabulky a jako korekce na přítomnost invertního cukru ve zkoušeném vzorku se k výsledku z tabulek přičte na každé 1 % invertního cukru hodnota 0,022.
Pokud byl vzorek zředěn vodou v hmotnostním poměru 1:1, musí se obsah vypočtené sušiny vynásobit dvěma.

7. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,2g sušiny na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 16 METODA STANOVENÍ REDUKUJÍCÍCH CUKRŮ VYJÁDŘENÝCH JAKO INVERTNÍ CUKRY (METODA PODLE VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU BERLIN INSTITUT)

1. Předmět a oblast použití Metoda slouží ke stanovení redukujících cukrů vyjádřených jako invertní cukr v cukru polobílém.

2. Definice
Redukujícími cukry vyjádřenými jako invertní cukr se rozumí obsah redukujících cukrů stanovený popsanou metodou.

3. Podstata metody
Roztok vzorku s obsahem redukujících cukrů se použije pro redukci roztoku měďnatého komplexu. Vzniklý oxid měďný se pak oxiduje roztokem jódu o známé koncentraci, jehož přebytek se stanoví zpětnou titrací odměrným roztokem thiosíranu sodného o známé koncentraci.

4. Reakční činidla

4.1. Měďnatý roztok (Müllerův roztok)

4.1.1. Ve 400 ml vroucí vody se rozpustí 35 g síranu měďnatého pentahydrátu (CuSO4 .5H2 O) a nechá se vychladnout.

4.1.2. V 500 ml vroucí vody se rozpustí 173 g vinanu sodnodraselného tetrahydrátu (Rochellova nebo Seignettova sůl, KNaC4 H4 O6 .4H2 O) a 68 g bezvodého uhličitanu sodného a nechá se vychladnout.

4.1.3. Oba roztoky (4.1.1. a 4.1.2.) se převedou do litrové odměrné baňky a doplní se vodou do 1 litru. Po přidání 2 g aktivního uhlí se obsah protřepe, nechá se několik hodin stát a poté se přefiltruje přes hustý papírový nebo membránový filtr.
Pokud se v průběhu skladování roztoku objeví malá množství oxidu měďného, je třeba roztok znovu přefiltrovat.

4.2. Kyselina octová, roztok 5 mol/l.

4.3. Roztok jódu o koncentraci 0,01665 mol/l (4,2258 g/l).

4.4. Roztok thiosíranu sodného o koncentraci 0,0333 mol/l.

4.5. Roztok škrobu: do litru vroucí vody se přilije směs 5 g rozpustného škrobu rozmíchaného
ve 30 ml vody, povaří se 3 min a nechá vychladnout. V případě potřeby se přidá 10 mg jodidu rtuťnatého jako konzervačního činidla.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Erlenmeyerova baňka, 300 ml; přesné byrety a pipety.

5.2. Vodní lázeň, vroucí.

6. Postup

6.1. Do 300 ml Erlenmeyerovy baňky se naváží část vzorku (10 g nebo méně), který neobsahuje více než 30 mg invertního cukru, a rozpustí se v cca 100 ml vody.
Do baňky s roztokem vzorku se odpipetuje 10 ml měďnatého roztoku (4.1.), obsah se krouživým pohybem zamíchá a baňka se vloží do vroucí vodní lázně (5.2.) na dobu přesně 10 min.
Hladina roztoku v Erlenmeyerově baňce musí být nejméně 20 mm pod úrovní hladiny ve vodní lázni. Baňka se rychle ochladí proudem studené vody, přičemž se roztok nesmí promíchávat, aby nedošlo k opětovné oxidaci vysráženého oxidu měďného vzdušným kyslíkem.
Bez protřepávání obsahu se pipetou přidá 5 ml roztoku kyseliny octové (4.2.) o koncentraci 5 mol/l a ihned poté se byretou přidá přebytek (20 až 40 ml) roztoku jódu (4.3.) o koncentraci 0,01665 mol/l.
Sraženina mědi se mícháním rozpustí a přebytek jódu se titruje roztokem thiosíranu sodného (4.4.) o koncentraci 0,0333 mol/l při použití roztoku škrobu (4.5.) jako indikátoru. Indikátor se přidává ke konci titrace.

6.2. S vodou se provede slepý pokus, která se opakuje vždy při použití nového měďnatého roztoku (4.4.). Titrační spotřeba nepřekročí 0,1 ml.

6.3. S cukerným roztokem se za chladu provede kontrolní zkouška. Roztok se nechá stát při laboratorní teplotě po dobu 10 min, aby mohlo dojít k reakci jiných, eventuálně přítomných redukujících látek, jako je například oxid siřičitý.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a postup výpočtu
Objem spotřebovaného roztoku jódu se rovná objemu (ml) přebytku přidaného roztoku jódu (0,01665 mol/l) minus objem (ml) roztoku thiosíranu sodného (0,0333 mol/l) spotřebovaného při titraci.
Objem (ml) spotřebovaného roztoku jódu (0,01665 mol/l) se upraví odečtením:

7.1.1. počtu ml spotřebovaných při slepém pokusu s vodou (6.2.),

7.1.2. počtu ml spotřebovaných při kontrolní zkoušce s cukerným roztokem za chladu (6.3.),

7.1.3. objemu 2,0 ml na každých 10 g sacharosy přítomné v použitém alikvotním podílu nebo úměrného množství, obsahuje-li vzorek méně než 10 g sacharosy (korekce na sacharosu).
Po provedení těchto korekcí odpovídá spotřeba 1 ml jodového roztoku (4.3.) 1 mg invertního cukru.
Obsah invertního cukru v procentech vzorku se vypočítá podle vzorce:

V1
-------
10 x m0

kde:
V1 - počet ml jodového roztoku (4.3.) po korekci,
m0 - hmotnost použitého vzorku (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,02 g na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 17 METODA STANOVENÍ REDUKUJÍCÍCH CUKRŮ VYJÁDŘENÝCH JAKO INVERTNÍ CUKR(METODA PODLE KNIGHTA A ALLENA)

1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení redukujících cukrů vyjádřených jako invertní cukr
- v cukru nebo v cukru bílém,
- v cukru extra bílém.

2. Definice
Redukujícími cukry vyjádřenými jako invertní cukr se rozumí obsah redukujících cukrů stanovený popsanou metodou.

3. Podstata metody
K roztoku vzorku se přidá v přebytku činidlo a jeho zredukovaný a nezredukovaný podíl se pak stanoví zpětnou titrací roztokem měďnaté disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové.

4. Reakční činidla

4.1. Disodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové, roztok 0,0025 mol/l: rozpustí se 0,930 g disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové ve vodě a doplní se vodou do jednoho litru.

4.2. Roztok indikátoru murexidu: 0,25 g murexidu se přidá do 50 ml vody a smíchá se s 20 ml vodného roztoku methylenové modři o koncentraci 0,2 g/100 ml.

4.3. Měďnaté činidlo: v 600 ml vody obsahující 40 ml hydroxidu sodného o koncentraci 1,0 mol/l se rozpustí 25 g bezvodého uhličitanu sodného a 25 g tetrahydrátu vinanu sodnodraselného. V cca 100 ml vody se rozpustí 6,0 g pentahydrátu síranu měďnatého, vzniklý roztok se přidá k roztoku vinanu a doplní vodou do jednoho litru.
Poznámka: Roztok má omezenou trvanlivost (jeden týden).

4.4 Standardní roztok invertního cukru: v odměrné baňce o objemu 250 ml se rozpustí 23,750 g čisté sacharosy (4.5. v cca 120 ml vody. Přidá se 9 ml kyseliny chlorovodíkové (&03C103 C120= 1,16) a nechá se stát při laboratorní teplotě po dobu 8 dní. Roztok se doplní do 250 ml a ukončení hydrolýzy se zkontroluje odečtem na polarimetru nebo sacharometru při použití trubice o délce 200 mm. Zjištěná hodnota se má rovnat (11,80 ± 0,05) °S (viz poznámka). 200 ml tohoto roztoku se odpipetuje do odměrné baňky o objemu 2000 ml, zředí se vodou a za stálého protřepávání (aby nedošlo k nadměrnému místnímu zalkalizování roztoku) se přidá 71,4 ml roztoku hydroxidu sodného (1 mol/l), ve kterém jsou rozpuštěny 4 g kyseliny benzoové. Roztok se doplní na 2000 ml, tj. aby obsahoval 1 g invertního cukru ve 100 ml; hodnota pH roztoku se má pohybovat kole
3. Tento stálý zásobní roztok se ředí pouze bezprostředně před použi

4.5. Čistá sacharosa: vzorek čisté sacharosy s obsahem invertního cukru nejvýše 0,001 g/100 g.

5. Přístroje a pomůcky

5.1 Zkumavky 150 x 20 mm.

5.2 Bílá porcelánová miska.

5.3 Analytické váhy vážící s přesností na 0,1 mg.

6. Postup

6.1 Ve zkumavce (5.1.) se rozpustí 5 g vzorku cukru v 5 ml studené vody, přidají se 2,0 ml měďnatého činidla (4.3.) a obsah se promíchá. Zkumavka se ponoří do lázně s vroucí vodou na dobu 5 min a poté se ve studené vodě ochladí.

6.2. Roztok se ze zkumavky kvantitativně, s použitím co nejmenšího množství vody, převede do bílé porcelánové misky (5.2.), přidají se tři kapky indikátoru (4.2.) a titruje se roztokem disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové (4.1.). Titrační spotřeba v ml se označí jako V0 .
Těsně před ukončením titrace se barva roztoku změní ze zelené přes šedou na purpurovou v bodě ekvivalence. Purpurová barva pomalu mizí v důsledku oxidace oxidu měďného na oxid měďnatý; rychlost oxidace závisí na koncentraci přítomné zredukované mědi. Proto je při titraci nutné dosáhnout bodu ekvivalence co možná nejrychleji.

6.3. Sestrojí se kalibrační křivka na základě přídavku známého množství invertního cukru (příslušně zředěný roztok 4.4.) k 5 g čisté sacharosy (4.5.) a odpovídajícího množství studené vody tak, aby celkový objem přidaného roztoku činil 5 ml. Titrační spotřeba (ml) se vynese do grafu proti procentnímu obsahu invertního cukru přidaného k 5 g sacharosy; výslednou křivkou je přímka v rozmezí 0,001 až 0,019 g na 100 g invertního cukru, resp. 100 g vzorku.

7. Vyjádření výsledků

7.1 Postup výpočtu
Z kalibrační křivky se odečte obsah invertního cukru (v procentech) odpovídající spotřebě V0 v ml disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové při zkoušení vzorku.

7.2. Pokud se předpokládá vyšší koncentrace než 0,017 g invertního cukru ve 100 g zkoušeného vzorku, musí se příslušně snížit množství vzorku v bodě 6.1., zkoušený vzorek se však musí doplnit do 5 g čistou sacharosou (4.5.).

7.3. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,005 g na 100 g vzorku.

8. Poznámka
Při převodu hodnoty ve °S na polarimetrické úhlové stupně se hodnota uvedená v °S dělí 2,889 (polarimetrická trubice o délce 200 mm; sodíková výbojka jako světelný zdroj; přístroj umístěný v místnosti, ve které je možné udržovat teplotu kolem 20 °C).

PŘÍLOHA Č. 18 METODA STANOVENÍ REDUKUJÍCÍCH CUKRŮ VYJÁDŘENÝCH JAKO INVERTNÍ CUKR NEBO GLUKOSOVÝ EKVIVALENT (METODA PODLE LUFFA A SCHOORLA)

1. Předmět a oblast použití Metoda slouží ke stanovení

1.1. obsahu redukujících cukrů vyjádřený jako invertní cukr
- v tekutém cukru,
- v tekutém bílém cukru,
- v tekutém invertním cukru,
- v tekutém bílém invertním cukru, v sirupu z invertního cukru,
- v sirupu z invertního cukru bílého.

1.2. obsahu redukujících cukrů vyjádřeného a vypočteného (vztaženo na sušinu) jako glukosový ekvivalent
- ve škrobovém sirupu,
- v sušeném škrobovém sirupu.

1.3. obsahu redukujících cukrů vyjádřeného jako D-glukosa
- v glukosy monohydrátu,
- v bezvodé glukose.

2. Definice
Redukujícími cukry vyjádřenými jako invertní cukry, D-glukosa nebo jako glukosový ekvivalent se rozumí obsah redukujících cukrů vyjádřený nebo vypočtený jako invertní cukr, D-glukosa nebo glukosový ekvivalent stanovený popsanou metodou.

3. Podstata metody
Vzorek s redukujícími cukry se zahřeje (a v případě potřeby vyčeří) za standardních podmínek k bodu varu s měďnatým roztokem, která se částečně redukuje na Cu (I). Přebytek Cu (II) se poté stanoví jodometricky.

4. Reakční činidla

4.1. Carrezův roztok I: 21,95 g dihydrátu octanu zinečnatého, nebo 24 g trihydrátu octanu zinečnatého, se spolu s přidanými 3 ml ledové kyseliny octové rozpustí ve vodě a doplní vodou do 100 ml.

4.2. Carrezův roztok II: 10,6 g trihydrátu hexakyanoželeznatanu draselného se rozpustí ve vodě a doplní vodou do 100 ml.

4.3. Luff-Schoorlovo činidlo: připraví se tyto roztoky:

4.3.1. Roztok síranu měďnatého: 25 g pentahydrátu síranu měďnatého neobsahujícího železo se rozpustí ve 100 ml vody.

4.3.2. Roztok kyseliny citronové: 50 g monohydrátu kyseliny citronové se rozpustí v 50 ml vody.

4.3.3. Roztok uhličitanu sodného: 143,8 g bezvodého uhličitanu sodného se rozpustí v cca 300 ml horké vody a nechá se vychladnout.

4.3.4. K roztoku uhličitanu sodného (4.3.3.) v litrové odměrné baňce se za mírného promíchávání krouživým pohybem přidává roztok kyseliny citronové (4.3.2.). Obsah se míchá, dokud se nepřestane vyvíjet plyn, pak se přidá roztok síranu měďnatého (4.3.1.) a vodou se doplní do 1000 ml. Roztok se nechá stát přes noc, v případě potřeby se potom přefiltruje. Provede se kontrola koncentrace roztoku činidla podle metody popsané v bodě 6.1. (Cu; 0,1 mol/l uhličitan sodný 1 mol/l).

4.4. Roztok thiosíranu sodného, 0,1 mol/l.

4.5. Roztok škrobu: do jednoho litru vroucí vody se přilije 5 g rozpustného škrobu rozmíchaného ve 30 ml vody. Povaří se 3 minuty a nechá se vychladnout; je-li třeba, přidá se 10 mg jodidu rtuťnatého jako konzervační činidlo.

4.6. Kyselina sírová, 3 mol/l.

4.7. Roztok jodidu draselného, 30 % hmot.

4.8. Úlomky pemzy, vyvařené v kyselině chlorovodíkové, promyté vodou do vymizení kyselé reakce a vysušené.

4.9. Isopentylalkohol.

4.10. Hydroxid sodný, 0,1 mol/l.

4.11. Kyselina chlorovodíková, 0,1 mol/l.

4.12. Fenolftalein, 1 %ní roztok v ethanolu.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Erlenmeyerova baňka o objemu 300 ml se zpětným chladičem.

5.2. Stopky.

6. Postup

6.1. Stanovení titru Luff-Schoorlova činidla (4.3.).

6.1.1. Ke 25 ml Luff-Schoorlova činidla (4.3.) se přidají 3 g jodidu draselného a 25 ml kyseliny sírové o koncentraci 3 mol/l (4.6.).
Titruje se roztokem thiosíranu sodného o koncentraci 0,1 mol/l (4.4.) za použití škrobového roztoku (4.5.) jako indikátoru, který se přidá až ke konci titrace. Pokud není spotřeba roztoku thiosíranu o koncentraci 0,1 mol/l rovna 25 ml, musí být činidlo připraveno znovu.

6.1.2. Odpipetuje se 10 ml činidla do 100 ml odměrné baňky a doplní se vodou po rysku.
10 ml takto zředěného činidla se odpipetuje do Erlenmeyerovy baňky obsahující 25 ml kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,1 mol/l (4.11.) a zahřívá se po dobu jedné hodiny na vroucí vodní lázni. Pak se roztok ochladí, doplní se na původní objem čerstvě převařenou vodou a titruje roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l (4.10.) za použití fenolftaleinu (4.12.) jako indikátoru.
Spotřeba roztoku hydroxidu sodného, 0,1 mol/l (4.10.) musí být mezi 5,5 a 6,5 ml.

6.1.3. 10 ml zředěného činidla (6.1.2.) se titruje kyselinou chlorovodíkovou, 0,1 mol/l (4.11.) za použití fenolftaleinu (4.12.) jako indikátoru. Bod ekvivalence při titraci je charakterizován ztrátou fialového zbarvení.
Spotřeba roztoku kyseliny chlorovodíkové, 0,1 mol/l (4.11.) musí být mezi 6,0 a 7,5 ml.

6.1.4. Hodnota pH Luff-Schoorlova činidla musí být mezi 9,3 a 9,4 při 20 °C.

6.2. Příprava roztoku

6.2.1. Naváží se 5 g vzorku s přesností na 1 mg a kvantitativně se převede do odměrné baňky o objemu 250 ml obsahující 200 ml vody. V případě potřeby se vyčeří přidáním 5 ml Carrezova roztoku I (4.1.), pak se přidá 5 ml Carrezova roztoku II (4.2.). Po přídavku každého roztoku se obsah zamíchá. Roztok se doplní vodou do 250 ml a dobře promíchá. V případě potřeby se roztok přefiltruje.

6.2.2. Roztok (6.2.1.) se zředí v takovém poměru, aby obsah redukujících cukrů vyjádřených jako glukosa se v 25 ml roztoku pohyboval v rozmezí 15 až 60 mg.

6.3. Titrace podle Luff-Schoorlovy metody
Do 300 ml Erlenmeyerovy baňky (5.1.) se odpipetuje 25 ml Luff-Schoorlova činidla (4.3.), do baňky se pak pipetou odměří 25 ml roztoku cukru (6.2.2.) a vloží se dva úlomky pemzy (4.8.). K baňce (5.1.) se připojí zpětný chladič a aparatura se ihned umístí na drátěnou azbestovou síťku nad plamen Bunsenova kahanu. Síťka má v azbestové části vyříznutý kruhový otvor o stejném průměru, jako je dno baňky. Kapalina se přibližně během dvou minut uvede do varu a nechá se mírně vařit po dobu 10 min. Pak se ihned ochladí ve studené vodě a po 5 min se titruje podle tohoto postupu:
Přidá se 10 ml roztoku jodidu draselného (4.7.), bezprostředně poté se přidá opatrně (s ohledem na bouřlivý vývoj plynu) 25 ml kyseliny sírové o koncentraci 3 mol/l (4.6.). Titruje se roztokem thiosíranu sodného o koncentraci 0,1 mol/l (4.4.), dokud se roztok téměř neodbarví, pak se přidá jako indikátor několik ml roztoku škrobu (4.5.) a pokračuje se v titraci až do vymizení modrého zbarvení.
Provede se slepý pokus s 25 ml vody místo 25 ml roztoku cukru (6.2.2.).

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a postup výpočtu
Z níže uvedené tabulky se odečte nebo se stanoví interpolací hmotnost glukosy nebo invertního cukru v mg, odpovídající rozdílu mezi oběma titračními spotřebami, vyjádřenými v ml roztoku thiosíranu sodného o koncentraci 0,1 mol/l.
Výsledek se vyjádří v hmotnostních procentech invertního cukru nebo D-glukosy, vztažených na sušinu.

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,2 ml.

8. Poznámka
Před okyselením kyselinou sírovou se může přidat malé množství isopentylalkoholu (4.9.), aby se omezila tvorba pěny.
Tabulka hodnot pro Luff-Schoorlovo činidlo

0,1 mol/l thiosíranu sodného

Glukosa, fruktosa,

C6H12O6 invertní cukr

ml

mg

rozdíl

1

2,4

 

2

4,8

2,4

3

7,2

2,4

4

9,7

2,5

5

12,2

2,5

6

14,7

2,5

7

17,2

2,5

8

19,8

2,6

9

22,4

2,6

10

25,0

2,6

11

27,6

2,6

12

30,3

2,7

13

33,0

2,7

14

35,7

2,7

15

38,5

2,8

16

41,3

2,8

17

44,2

2,9

18

47,1

2,9

19

50,0

2,9

20

53,0

3,0

21

56,0

3,0

22

59,1

3,1

23

62,2

3,1

PŘÍLOHA Č. 19 METODA STANOVENÍ REDUKUJÍCÍCH CUKRŮ VYJÁDŘENÝCH JAKO INVERTNÍ CUKR(METODA PODLE LANEA A EYNONA - MODIFIKACE S KONSTANTNÍM OBJEMEM)

1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení redukujících cukrů vyjádřených jako invertní cukr
- v tekutém cukru,
- v tekutém cukru bílém,
-v tekutém invertním cukru,
- v tekutém bílém invertním cukru,
-v sirupu z invertního cukru,
-v sirupu z invertního cukru bílého.

2. Definice
Redukujícími cukry vyjádřenými jako invertní cukr se rozumí obsah redukujících cukrů stanovený popsanou metodou.

3. Podstata metody
Roztokem zkušebního vzorku se titruje za bodu varu určité množství Fehlingova roztoku s použitím methylenové modři jako indikátoru.

4. Reakční činidla

4.1. Fehlingův roztok:

4.1.1. Roztok A:
69,3 g pentahydrátu síranu měďnatého se rozpustí ve vodě a doplní se na 1 000 ml.

4.1.2. Roztok B:
346,0 g tetrahydrátu vinanu sodnodraselného a 100 g hydroxidu sodného se rozpustí ve vodě a doplní na 1 000 ml. Čirý roztok se oddělí dekantací od usazeniny, která se může někdy vytvořit.
Poznámka:
Tyto dva roztoky je třeba skladovat v hnědých nebo jantarově žlutě zbarvených lahvích.

4.2. Roztok hydroxidu sodného, 1 mol/l.

4.3. Standardní roztok invertního cukru: 23,750 g čisté sacharosy se rozpustí v cca 120 ml vody v 250 ml odměrné baňce, přidá se 9 ml kyseliny chlorovodíkové (hustota 1,16 g/ml) a nechá se stát při laboratorní teplotě po dobu 8 dní. Roztok se doplní do 250 ml a ukončení hydrolýzy se zkontroluje polarimetrem nebo sacharometrem s délkou trubice 200 mm. Odečtená hodnota se má rovnat (11,80 ± 0,05) °S (viz poznámka 8). 200 ml tohoto roztoku se odpipetuje do 2000 ml odměrné baňky, zředí se vodou a za stálého protřepávání (aby nedošlo k nadměrné místní alkalizaci roztoku) se přidá 71,4 ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 1 mol/l (4.2.), ve kterém jsou rozpuštěny 4 g kyseliny benzoové. Baňka se doplní do 2000 ml, aby výsledný roztok obsahoval 1 g invertního cukru ve 100 ml. Hodnota pH roztoku má být přibližně rovna 3.
Tento stabilní zásobní roztok by se měl ředit až těsně před použitím.
Při přípravě roztoku invertního cukru o koncentraci 0,25 g/100 ml se 250 ml odměrná baňka naplní po rysku zásobním roztokem o koncentraci 1 g/100 ml při 20 °C. Obsah se kvantitativně převede do 1000 ml odměrné baňky a doplní se vodou po rysku při 20 °C.

4.4. Roztok methylenové modři, 1 g/100 ml.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Varné baňky s úzkým hrdlem o objemu 500 ml.

5.2. Byreta o objemu 50 ml, dělená po 0,05 ml, s postranním kohoutem.

5.3. Pipety s ryskami na 20, 25 a 50 ml.

5.4. Odměrné baňky o objemu 250, 1 000 a 2 000 ml.

5.5. Zařízení k ohřevu, vhodné pro udržování varu za podmínek uvedených v bodě 6.1. a umožňující sledovat barevnou změnu v bodě ekvivalence, aniž se varná baňka (5.1.) musí přemísťovat.

5.6. Stopky ukazující s přesností nejméně na 1 s.

6. Postup

6.1. Stanovení titru Fehlingova roztoku

6.1.1. Do čisté a suché kádinky se odpipetuje 50 ml roztoku B (4.1.2.), poté 50 ml roztoku A (4.1.1.) a dobře se promíchá.

6.1.2. Byreta se propláchne a naplní 0,25 % (0,25 g/100 ml) standardním roztokem invertního cukru (4.3.).

6.1.3. Do 500 ml varné baňky (5.1.) se odpipetuje alikvotní podíl 20 ml směsného roztoku A a B (6.1.1.) a přilije se 15 ml vody. Z byrety se do baňky odměří 39 ml roztoku invertního cukru, přidá se několik varných kamínků a obsah se jemným krouživým pohybem promíchá.

6.1.4. Obsah baňky se zahřeje k varu a nechá se vařit po dobu přesně 2 min. Během dalšího postupu se baňka nesmí sejmout ze zdroje tepla a přerušit var.
Na konci dvouminutového varu se přidají tři nebo čtyři kapky roztoku methylenové modři (4.4.). Barva roztoku musí být výrazně modrá.

6.1.5. Pokračuje se v přidávání standardního roztoku invertního cukru z byrety, zpočátku po 0,2 ml, pak po 0,1 ml a nakonec po kapkách, až se dosáhne bodu ekvivalence. Ten je indikován vymizením modrého zbarvení přítomné methylenové modři. Barva roztoku je načervenalá následkem přítomnosti suspenze oxidu měďného.

6.1.6. Bodu ekvivalence při titraci by mělo být dosaženo do tří minut od začátku varu roztoku. Konečná spotřeba V0 se musí pohybovat v rozmezí 39,0 až 41,0 ml. Je-li hodnota V0 mimo hranice toto rozmezí, upraví se koncentrace mědi ve Fehlingově roztoku A (4.1.1.) a stanovení titru se opakuje.

6.2. Příprava roztoku vzorku
Koncentrace roztoku zkušebního vzorku se má pohybovat v rozmezí 250 až 400 mg invertního cukru ve 100 ml.

6.3. Orientační zkouška

6.3.1. Je nutné provést orientační zkoušku ke zjištění potřebného přídavku vody k 20 ml směsného roztoku A a B, který zajistí, že konečný objem po titraci bude činit 75 ml.
Postupuje se shodně s návodem v bodě 6.1.4., pouze místo standardního roztoku invertního cukru se použije roztok vzorku, tj. do baňky se byretou odměří 25 ml roztoku vzorku, přidá se 15 ml vody, nechá se 2 min povařit a roztok se pak titruje až do dosažení bodu ekvivalence, jak je popsáno v bodě 6.1.5.

6.3.2. Pokud po přídavku roztoku methylenové modři přetrvává načervenalé zbarvení, je použitý roztok vzorku příliš koncentrovaný. V tomto případě se zkouška přeruší a provede se opakované stanovení s nižší koncentrací roztoku vzorku.
Je-li k dosažení načervenalého zbarvení zapotřebí více než 50 ml roztoku vzorku, musí se použít roztok vzorku s vyšší koncentrací.
Množství vody, které se má přidat, se vypočítá odečtením objemu směsného Fehlingova roztoku (20 ml) a objemu roztoku vzorku od 75 ml.

6.4. Konečná zkouška roztoku vzorku

6.4.1. Do varné baňky se odpipetuje 20 ml směsného Fehlingova roztoku a množství vody stanovené podle bodu 6.3.

6.4.2. Z byrety se odměří roztok vzorku v množství stanoveném podle bodu 6.3., sníženém o 1 ml. Přidá se několik varných kamínků, obsah baňky se krouživým pohybem promíchá, povaří a titruje jako v předchozím stupni (6.3.). Bodu ekvivalence při titraci musí být dosaženo během 1 min od přidání roztoku methylenové modři. Spotřeba při konečné titraci se rovná V1 .

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a postup výpočtu
Obsah redukujících cukrů ve vzorku vyjádřený jako invertní cukr se vypočítá podle vzorce:
% redukujících cukrů (jako invertní cukr):

V0 x 25 x f
-----------
C x V1

kde:
C - koncentrace roztoku zkušebního vzorku (g/100 ml),
V0 - spotřeba standardního roztoku invertního cukru (ml) při stanovení titru,
V1 - spotřeba roztoku zkušebního vzorku (ml) při přesné zkoušce (6.4.2.),
f - korekční faktor zohledňující koncentraci sacharosy přítomné v roztoku zkušebního vzorku; hodnoty jsou uvedeny v níže uvedené tabulce:

Sacharosa(g ve směsi)

Korekční faktor f

0,0

1,000

0,5

0,982

1,0

0,971

1,5

0,962

2,0

0,954

2,5

0,946

3,0

0,939

3,5

0,932

4,0

0,926

4,5

0,920

5,0

0,915

5,5

0,910

6,0

0,904

6,5

0,898

7,0

0,893

7,5

0,888

8,0

0,883

8,5

0,878

9,0

0,874

9,5

0,869

10,0

0,864

Korekce pro jiná množství sachazosy v roztoku zkušebního vzorku se mohou vypočítat z tabulkových hodnot interpolací.
Poznámka:
Přibližná koncentrace sachazosy se může stanovit odečtením koncentrace rozpuštěných tuhých látek z invertního cukru (pro tento výpočet je použitá hodnota f rovna 1,0) od koncentrace veškerých rozpuštěných látek vyjádřených jako sacharosa a stanovených na základě indexu lomu podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 1,0 % jejich aritmetického průměru.

8. Poznámka
Při převodu hodnoty ve °S na polarimetrické úhlové stupně se tato hodnota udaná v °S dělí faktorem 2,889 (polarimetrická trubice o délce 200 mm; sodíková výbojka jako zdroj světla; přístroj umístěný v místnosti, ve které je možno udržovat teplotu blízkou 20 °C).

PŘÍLOHA Č. 20 METODA STANOVENÍ GLUKOSOVÉHO EKVIVALENTU PRO NĚKTERÉ CUKRY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ (METODA PODLE LANEA A EYNONA S KONSTANTNÍM TITREM)

1. Předmět a oblast použití
Tato metoda slouží ke stanovení glukosového ekvivalentu ve škrobovém sirupu,
- v sušeném škrobovém sirupu,
-v monohydrátu glukosy,
- v glukose bezvodé.

2. Definice

2.1. Redukční silou se rozumí obsah redukujících cukrů stanovený popsanou metodou,
vyjádřených jako bezvodá D-glukosa a udávaný v procentech hmotnosti vzorku.

2.2. Glukosovým ekvivalentem se rozumí redukční síla vypočtená v procentech hmotnosti
sušiny vzorku.

3. Podstata metody
Roztokem zkušebního vzorku se za přesně určených podmínek titruje za bodu varu určitý objem směsného Fehlingova roztoku s použitím methylenové modři jako indikátoru.

4. Reakční činidla

4.1. Fehlingův roztok:

4.1.1. Roztok A:
Ve vodě se rozpustí 69,3 g pentahydrátu síranu měďnatého a v odměrné baňce o objemu 1 000 ml se doplní po rysku.

4.1.2. Roztok B:
Ve vodě se rozpustí 346,0 g tetrahydrátu vinanu sodno-draselného a 100 g hydroxidu sodného a v odměrné baňce o objemu 1000 ml doplní vodou po rysku. Čirý roztok se dekantací oddělí od usazeniny, který se někdy může vytvořit.
Poznámka: Tyto dva roztoky (4.1.1. a 4.1.2.) je třeba skladovat v hnědých nebo jantarově žlutě zbarvených lahvích.

4.1.3. Příprava směsného Fehlingova roztoku
Do čisté kádinky se odpipetuje 50 ml roztoku B (4.1.2.) a poté 50 ml roztoku A (4.1.1.) a dobře se promíchají.
Poznámka: Směsný Fehlingův roztok se nesmí uchovávat, nýbrž se musí každý den připravovat čerstvý a standardizovaný (6.1.).

4.2. Bezvodá D-glukosa (C6 H12 06 )
Tento materiál je nutno před použitím 4 h sušit ve vakuové sušárně při teplotě 100 ± 1 °C nebo nižší a při tlaku asi 10 kPa (103 mbar).

4.3. Standardní roztok glukosy, 0,600 g/100 ml
S přesností na 0,1 mg se naváží 0,6 g bezvodé glukosy (4.2.), rozpustí se ve vodě, kvantitativně převede do odměrné baňky o objemu 100 ml (5.4.), doplní vodou po rysku a promíchá.
Tento roztok je nutno připravit čerstvý každý den, kdy bude používán.

4.4. Roztok methylenové modři, 0,1 g/100 ml vody Rozpustí se 0,1 g methylenové modři ve 100 ml vody.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Varné baňky s úzkým hrdlem o objemu 250 ml.

5.2. Byreta o objemu 50 ml, s postranním kohoutem a dělená po 0,05 ml.

5.3. Pipety nedělené s ryskami 25 ml a 50 ml.

5.4. Odměrné baňky o objemu 100 a 500 ml.

5.5. Zařízení k ohřevu, vhodné pro udržování varu v souladu s podmínkami popsanými v bodě 6.1. a umožňující sledovat barevnou změnu v bodě ekvivalence, aniž se varná baňka (5. 1.) odstraní ze zdroje tepla (viz bod 6.1. poznámka 1).

5.6. Stopky ukazující s přesností nejméně na 1 s.

6. Postup

6.1. Standardizace Fehlingova roztoku

6.1.1. Do čisté suché varné baňky (5. 1.) se odpipetuje 25 ml Fehlingova roztoku (4.1.3.).

6.1.2. Byreta (5.2.) se naplní standardním roztokem glukosy (4.3.) a meniskus se nastaví na nulovou rysku.

6.1.3. Do varné baňky (5.1.) se z byrety napustí 18 ml standardního roztoku glukosy (4.3.) a obsah se krouživým pohybem promíchá.

6.1.4. Varná baňka se umístí na zařízení k ohřevu (5.5.), předem nastavené tak, aby var nastal za (120 ± 15) s.
V celém průběhu titrace nesmí být zařízení k ohřevu nastavováno jinak (viz poznámka 1)

6.1.5. Jakmile se roztok začne vařit, spustí se stopky.

6.1.6. Obsah baňky se povaří 120 sekund (podle stopek) Ke konci se přidá 1 ml roztoku methylenové modři (4.4.).

6.1.7. Po 120 s, měřeno stopkami, od začátku varu se začne z byrety (6.1.2.) do varné baňky (5. 1.) přidávat standardní roztok glukosy po 0,5 ml dávkách, dokud se methylenová modř neodbarví (viz poznámky 2 a 3).
Zaznamená se celkový objem přidaného standardního roztoku glukosy (X ml) včetně předposlední 0,5 ml dávky.

6.1.8. Stupně v bodech 6.1.1. a 6.1.2. se zopakují.

6.1.9. Z byrety se do varné baňky (5. 1.) napustí (X - 0,3) ml standardního roztoku glukosy.

6.1.10. Stupně v bodech 6.1.4., 6.1.5. a 6.1.6. se zopakují.

6.1.11. Po 120 s, měřeno stopkami, od počátku varu se začne z byrety do varné baňky (5.1.) přidávat standardní roztok glukosy, zpočátku po 0,2 ml dávkách a nakonec po kapkách, dokud se methylenová modř právě neodbarví.
Ke konci tohoto postupu musí být doba mezi dvěma po sobě následujícími přídavky standardního roztoku glukosy 10 až 15 s.
Toto přidávání musí být provedeno během 60 s a celková doba varu tedy nesmí překročit 180 s.
K tomuto účelu může být zapotřebí provést třetí titraci s poněkud větší, příslušně upravenou počáteční dávkou standardního roztoku glukosy (6.1.9.).

6.1.12. Zaznamená se celková spotřeba (V0 ml) standardního roztoku při závěrečné titraci (viz poznámka 4).

6.1.13. Hodnota V0 musí být v rozmezí 19,0 - 21,0 ml standardního roztoku glukosy (4.3.).
Pokud se hodnota V0 nachází mimo toto rozmezí, příslušně se upraví koncentrace Fehlingova roztoku A (4.1.1.) a standardizační proces se zopakuje.

6.1.14. Vzhledem k tomu, že hodnota V0 je přesně známa, je třeba pro každodenní standardizaci provést jednu titraci s počátečním přídavkem standardního roztoku glukosy V0 - 0,5.
Poznámka 1: Tímto je zajištěno, že jakmile nastane var, je vývin páry rychlý a nepřerušovaný během celé titrační procedury a v co nejvíc se zabrání vniknutí vzduchu do titrační baňky a opětovné oxidaci jejího obsahu.
Poznámka 2: Odbarvení roztoku methylenové modři je nejlépe pozorovatelné v horních vrstvách obsahu titrační baňky a v oblasti menisku, tj. v místech, které v podstatě neobsahují sražený červený oxid měďnatý. Odbarvení je snadněji pozorovatelné za nepřímého osvětlení. Je výhodné použít stínítko za titrační baňkou.
Poznámka 3: Byreta by měla být během stanovení co nejlépe chráněna před zdrojem tepla.
Poznámka 4: Vzhledem k tomu, že nelze zcela vyloučit subjektivní faktor, musí každý pracovník provádět svou vlastní standardizační titraci a při výpočtu musí použít svou vlastní hodnotu V0 (7.1.).

6.2. Orientační zkouška připraveného vzorku

6.2.1. Pokud není známa přibližná hodnota redukční síly (2.1.) připraveného vzorku, je nutno provést předběžnou zkoušku, aby se získala tato přibližná hodnota, a mohla tak být vypočtena hmotnost zkušebního vzorku (6.3.).
Tato zkouška se provádí takto:

6.2.2. Připraví se Z % (m/V) roztok vzorku, "Z" má přibližnou hodnotu.

6.2.3. Postupuje se jako v bodě 6.1.2. s použitím roztoku vzorku (6.2.2.) namísto standardního roztoku glukosy.

6.2.4. Postupuje se jako v bodě 6.1.1.

6.2.5. Postupuje se jako v bodě 6.1.3. s použitím 10ml roztoku vzorku namísto 18,0ml standardního roztoku glukosy.

6.2.6. Postupuje se jako v bodě 6.1.4.

6.2.7. Obsah baňky se zahřeje k varu. Přidá se 1 ml roztoku methylenové modři (4.4.).

6.2.8. Jakmile začne var, spustí se stopky (5.6.) a začne se přidávat roztok vzorku z byrety do baňky po 1,0 ml dávkách s odstupem asi 10 sekund, a to až do odbarvení methylenové modři.
Zaznamená se celková spotřeba standardního roztoku glukosy (Y ml) včetně předposlední 0,5 ml dávky.

6.2.9. Hodnota Y nesmí přesáhnout 50 ml. Pokud se to stane, je třeba zvýšit koncentraci roztoku vzorku a titraci zopakovat.

6.2.10. Přibližná hodnota redukční síly připraveného vzorku v % je přibližně dána výrazem:

60 x V0
-------
Y x Z

6.3 Zkušební vzorek
S přesností na 0,1 mg se odváží takové množství připraveného vzorku (mg), které obsahuje 2,85 až 3,15 g redukujících cukrů vyjádřených jako bezvodá dextrosa (D-glukosa). Při výpočtu se použije buď známá přibližná hodnota redukční síly (2.1.), nebo přibližná hodnota získaná v bodě 6.2.10.

6.4 Zkušební roztok
Zkušební vzorek se v odměrné baňce o objemu 500 ml rozpustí ve vodě a vodou doplní po rysku.

6.5 Stanovení

6.5.1 Postupuje se jako v bodě 6.1.1.

6.5.2 Byreta (5.2.) se naplní zkušebním roztokem (6.4.) a meniskus se nastaví na nulu.

6.5.3 Z byrety se do varné baňky napustí 18,5 ml roztoku zkušebního roztoku. Kroužením se obsah baňky zamíchá.

6.5.4 Postupuje se jako v bodě 6.1.4.

6.5.5 Postupuje se jako v bodě 6.1.5. 6.5.6 Postupuje se jako v bodě 6.1.6.

6.5.7 Postupuje se jako v bodě 6.1.7., s použitím zkušebního roztoku namísto standardního roztoku glukosy.

6.5.8 Postupuje se jako v bodě 6.1.8.

6.5.9 Postupuje se jako v bodě 6.1.9., s použitím zkušebního roztoku namísto standardního roztoku glukosy.

6.5.10 Postupuje se jako v bodě 6.1.10.

6.5.11 Postupuje se jako v bodě 6.1.11. s použitím zkušebního roztoku namísto standardního roztoku glukosy.

6.5.12 Zaznamená se objem (V1 ) spotřebovaného zkušebního roztoku při závěrečné titraci.

6.5.13 Hodnota V1 musí být v rozmezí 19,0 až 21,0 ml zkušebního roztoku.
Pokud se hodnota V1 nachází mimo toto rozmezí, upraví se koncentrace zkušebního roztoku a stupně 6.5.1. až 6.5.12. se zopakují.

6.5.14 Provedou se dvě stanovení s použitím téhož zkušebního roztoku.

6.6 Obsah sušiny
Metodou 2 se stanoví obsah sušiny připraveného vzorku.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorce a postup výpočtu

7.1.1. Redukční síla
Redukční síla vyjádřená v hmotnostních procentech připraveného vzorku je dána výrazem:

300 x V0
--------
V1 x M

kde
V0 - objem (ml) standardního roztoku glukosy (4.3.) spotřebovaný při standardizační titraci (6.1.),
V1 - objem (ml) zkušebního roztoku (6.4.) spotřebovaného při titraci v postupu stanovení (6.5.),
M - hmotnost zkušebního vzorku (g) (6.3.) použitého k přípravě 500 ml zkušebního roztoku.

7.1.2. Glukosový ekvivalent
Glukosový ekvivalent vypočtený v hmotnostních procentech sušiny připraveného vzorku je dán výrazem:

RP x 100
--------
D

kde
RP - redukční síla vypočtená v hmotnostních procentech připraveného vzorku (7.1.1.),
D - obsah sušiny připraveného vzorku v hmotnostních procentech.

7.1.3. Výsledkem je aritmetický průměr výsledků dvou stanovení za předpokladu, že je splněn požadavek kladený na opakovatelnost (7.2.).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 1,0 % jejich aritmetického průměru.

PŘÍLOHA Č. 21 METODA STANOVENÍ SÍRANOVÉHO POPELA PRO NĚKTERÉ CUKRY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení obsahu síranového popela
- ve škrobovém sirupu,
- v sušeném škrobovém sirupu,
- v monohydrátu glukosy,
- v glukose bezvodé.

2. Definice
Obsahem síranového popela se rozumí obsah síranového popela stanovený uvedenou metodou.

3. Podstata metody
Po spálení navážky zkušebního vzorku v oxidační atmosféře při 525 °C za přítomnosti kyseliny sírové je stanovena jeho zbytková hmotnost a je vyjádřena v procentech hmotnosti vzorku.

4. Reakční činidla

4.1. Kyselina sírová, zředěný roztok: pomalu a opatrně se přidává 100 ml koncentrované kyseliny sírové (hustota při 20 °C = 1,84 g/ml; 96% hmot.) do 300 ml vody za současného míchání a chlazení.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Elektrická muflová pec, vybavená pyrometrem a umožňující provoz při teplotě (525 ± 25) °C.

5.2. Analytické váhy, vážící s přesností na 0,1 mg.

5.3. Kelímek pro stanovení popela, platinový či křemenný, vhodného objemu.

5.4. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel nebo ekvivalentní vysoušedlo s indikátorem obsahu vlhkosti.

6. Postup
Kelímek (5.3.) se ohřeje na spalovací teplotu, ponechá se v exsikátoru vychladnout a zváží se. Do kelímku se přesně (na 0,1 mg) odváží 5 g škrobového sirupu nebo sušeného škrobového sirupu, případně 10 g monohydrátu glukosy nebo glukosy bezvodé.
Přidá se 5 ml roztoku kyseliny sírové (4. 1.) (viz poznámka 8.1) a vzorek se v kelímku opatrně zahřívá nad plamenem nebo na varné plotýnce tak dlouho, dokud zcela nezuhelnatí. Zuhelnatění, během něhož hoří páry ze vzorku (viz poznámka 8.2), se musí provádět v digestoři.
Kelímek (5.3.) se umístí do muflové pece (5.1.), předehřáté na (525 ± 25) °C, a ponechá se v ní, dokud nevznikne bílý popel. To obvykle trvá dvě hodiny (viz poznámka 8.3).
Vzorek se nechá asi 30 min vychladnout v exsikátoru (5.4.) a poté se zváží.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a postup výpočtu
Obsah síranového popela vyjádřený v hmotnostních procentech vzorku určeného ke zkoušce je dán vzorcem

m1
S = --- x 100
m0

kde
m1 - hmotnost popela (g),
m0 - hmotnost navážky zkušebního vzorku (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou z téhož vzorku tímtéž pracovníkem za totožných podmínek nesmí být větší než 2,0 % jejich aritmetického průměru.

8. Poznámky

8.1. Kyselina sírová se přidává po malých dávkách, aby se zabránilo přílišnému pěnění.

8.2. Při prvním spalování je třeba postupovat nanejvýš obezřetně, aby nedošlo ke ztrátám vzorku nebo popela kvůli přílišnému bobtnání vzorku.

8.3. Pokud je obtížné dosáhnout úplného spálení (tj. zůstávají černé částice), je třeba kelímek z muflové pece vyjmout, zbytek po ochlazení zvlhčit několika kapkami vody a opět vložit do pece.

PŘÍLOHA Č. 22 METODA STANOVENÍ POLARIZACE PRO NĚKTERÉ CUKRY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení polarizace
- v cukru polobílém,
- v cukru nebo v cukru bílém,
- v cukru extra bílém.

2. Definice
Polarizací se rozumí schopnost cukerného roztoku obsahujícího 26 g cukru na 100 ml, který je uzavřen v trubici o délce 200 mm, stáčet rovinu polarizovaného světla.

3. Podstata metody
Polarizace se stanovuje sacharimetrem nebo polarimetrem za podmínek popsaných v níže uvedené metodě.

4. Reakční činidla

4.1. &010Ce10Ce&0Ce&0159ící činidlo: roztok zásaditého octanu ol
natého Do asi 1 000 ml čerstvě převařené vody se přidá 560 g suchého zásaditého octanu olovnatého. Směs se 30 min vaří a poté se nechá stát p
s noc. Kapalná vrstva se dekantuje a zředí čerstvě převařenou vodou tak, aby vznikl roztok o hustotě 1,25 g/ml (při
0 °C). Tento roztok je třeba chránit před přístupem

4.2. Diethylether

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Sacharimetr kalibrovaný na normální hmotnost 26 g sacharosy, popřípadě polarimetr
Tento přístroj musí být umístěn v místnosti, ve které je možno udržovat teplotu okolo 20 °C. Přístroj se kalibruje standardními křemennými deskami.

5.2. Světelný zdroj skládající se ze sodíkové výbojky.

5.3. Přesné polarimetrické trubice o délce 200 mm s tolerancí +- 0,02 mm.

5.4. Analytické váhy, vážící s přesností na 0,1 mg.

5.5. Jednotlivě kalibrované odměrné baňky o objemu 100 ml se zátkami. Baňky se skutečným objemem v rozmezí (100,00 ± 0,01) ml mohou být použity bez korekce. Baňky s objemem mimo uvedené rozmezí mohou být použity pouze s náležitou korekcí na 100 ml.

5.6. Vodní lázeň s termostatem nastaveným na (20 ± 0,1)°C.

6. Postup

6.1. Příprava roztoku
Co nejrychleji se naváží (26 ± 0,002) g vzorku a kvantitativně se převede do odměrné baňky o objemu 100 ml (5.5) obsahující asi 60 ml vody.
Vzorek se rozpustí promícháváním bez zahřívání.
Pokud je třeba roztok vyčeřit, přidá se 0,5 ml činidla zásaditého octanu olovnatého (4.1.).
Roztok se míchá krouživým pohybem baňky a stěny baňky se oplachují tak dlouho, dokud meniskus nevystoupí asi 10 mm pod kalibrační rysku.
Baňka se umístí na vodní lázeň (5.6.) udržovanou při (20 ± 0,1) °C a ponechá se zde tak dlouho, dokud se teplota cukerného roztoku neustálí.
Veškeré bubliny vytvořené na povrchu kapaliny se odstraní kapkou diethyletheru (4.2.). Roztok se doplní vodou po rysku.
Baňka se zazátkuje a řádně se promíchá alespoň trojnásobným obrácením dnem vzhůru. Baňka se nechá pět minut stát.

6.2. Stanovení polarizace
Po dobu všech níže uvedených úkonů se udržuje teplota (20 ± 0,1) °C.

6.2.1. Polarimetr se nastaví na nulu.

6.2.2. Vzorek se přefiltruje přes filtrační papír. Prvních 10 ml filtrátu se nepoužije, jímá se až dalších 50 ml filtrátu.

6.2.3. Polarometrická trubice se promyje dvojnásobným propláchnutím roztokem vzorku určeného ke zkoušce (6.2.2.).

6.2.4. Trubice se při teplotě (20 ± 0,1) ° C opatrně naplní roztokem vzorku určeného ke zkoušce.
Při zasouvání uzavírací destičky se odstraní veškeré vzduchové bubliny. Naplněná trubice se umístí do kolébky přístroje.

6.2.5. Odečte se polarizace s přesností na 0,05 °S nebo 0,02 úhlových stupňů. Totéž se zopakuje ještě čtyřikrát. Vypočte se průměr z těchto pěti měření.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a postup výpočtu
Výsledky jsou vyjádřeny v °S s přesností na 0,1 °S. Pro převod úhlových stupňů na °S se použije tento vzorec:
°S = úhlový stupeň x 2,889

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,1 °S, přičemž výsledek každého stanovení je průměrem z pěti měření.

PŘÍLOHA Č. 23 METODY ZKOUŠENÍ PRO STANOVENÍ ČISTOTY POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK

Úvod

1. Příprava zkušebního vzorku

1.1. Obecně
Množství laboratorního vzorku určeného ke zkoušce musí být obvykle 50 g, pokud není pro určité stanovení požadováno větší množství

1.2. Příprava vzorku
Vzorek musí být před zkouškou zhomogenizován.

1.3. Uchování
Připravený vzorek musí být vždy uchováván ve vzduchotěsné a vodotěsné nádobě a musí být skladován tak, aby se zabránilo jeho poškození.

2. Reakční činidla

2.1. Voda

2.1.1. Kdekoli je zmíněna voda pro roztoky, ředění nebo promývání, míní se destilovaná voda nebo demineralizovaná voda alespoň ekvivalentní čistoty.

2.1.2. Kdekoli je zmínka o roztoku nebo ředění, aniž je uveden další údaj, míní se vodný roztok.

2.2. Chemikálie
Pokud není uvedeno jinak, musí být všechny chemikálie analytické čistoty.

3. Zařízení

3.1. Seznam zařízení
Seznam zařízení obsahuje pouze položky pro speciální použití a položky se zvláštní specifikací.

3.2. Analytické váhy
Analytické váhy jsou váhy s citlivostí 0,1 mg nebo vyšší.

4. Vyjádření výsledků

4.1. Výsledky
Výsledky uvedené v protokolu o zkoušce musí být průměrnou hodnotou nejméně dvou stanovení, jejichž opakovatelnost je uspokojivá.

4.2. Výpočet procent
Pokud není stanoveno jinak, musí být výsledky vyjádřeny v hmotnostních procentech původního vzorku, jak byl přijat do laboratoře.

4.3. Počet platných číslic
Počet platných číslic takto vyjádřeného výsledku se musí řídit přesností metody.

PŘÍLOHA Č. 24 METODY STANOVENÍ LÁTEK EXTRAHOVATELNÝCH DIETHYLETHEREM ZE SULFONOVANÝCH ORGANICKÝCH BARVIV ROZPUSTNÝCH VE VODĚ A URČENÝCH PRO POTRAVINY

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanovují látky, které lze extrahovat diethyletherem ze sulfonovaných organických barviv, která nebyla smíchána s žádným nosičem.

2. Definice
Obsahem látek extrahovatelných diethyletherem se rozumí obsah látek stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Extrakce barviva diethyletherem a vážení extrahovaného zbytku po odpaření etheru.

4. Reakční činidla

4.1. Diethylether, bez vody, bez peroxidu (vysušený čerstvě vyžíhaným chloridem vápenatým).

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Soxhletův přístroj s baňkou.

5.2. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel nebo ekvivalentní vysoušeč s indikátorem vlhkosti.

5.3. Analytické váhy.

5.4. Sušárna, regulovaná termostatem na 85 ± 2 °C.

6. Postup
Na kousek filtračního papíru se s přesností na 10 mg naváží asi 10 g vzorku barviva. Papír se složí, umístí se do papírové extrakční patrony, která se uzavře vatou bez tuku. Extrahuje se diethyletherem (4.1) šest hodin v Soxhletově extrakčním přístroji (5.1). Ether se odpaří při co nejnižší teplotě. Předem zvážená Soxhletova baňka se spolu se zbytkem umístí do sušárny (5.4) a suší se 20 min při teplotě (85 ± 2) °C. Baňka se přemístí do exsikátoru (5.2), volně se přikryje víčkem a nechá se vychladnout. Baňka a zbytek se zváží.
Sušení a vážení se opakuje, dokud se dvě po sobě jdoucí vážení neliší o méně než 0,5 mg. Pokud se hmotnost baňky zvýší, použije se při výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah látek extrahovatelných etherem vyjádřený v procentech vzorku je dán vzorcem:

m1 x 100
--------
m0

kde:
m1 = množství zbytku po odpaření (g)
m0 = počáteční množství odebraného vzorku (g)

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 20 mg na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 25 METODA STANOVENÍ KYSELINY MRAVENČÍ, MRAVENČANŮ A DALŠÍCH OXIDOVATELNÝCH NEČISTOT V KYSELINĚ OCTOVÉ, OCTANU DRASELNÉM, DIOCTANU SODNÉM A OCTANU VÁPENATÉM

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví kyselina mravenčí, mravenčany a další oxidovatelné nečistoty, vyjádřené jako kyselina mravenčí
- v kyselině octové (E 260),
- v octanu draselném (E 261),
- v dioctanu sodném (E 262),
- v octanu vápenatém (E 263).

2. Definice
Obsahem kyseliny mravenčí, mravenčanů a dalších oxidovatelných nečistot se rozumí obsah kyseliny mravenčí, mravenčanů a dalších oxidovatelných nečistot, jak je stanoven předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Působením přebytku manganistanu draselného na roztok vzorku v alkalickém prostředí se vytvoří oxid manganičitý. Oxid manganičitý a přebytek manganistanu draselného jsou stanoveny jodometricky v kyselém prostředí a koncentrace oxidovatelných nečistot se vypočte a vyjádří jako kyselina mravenčí.

4. Reakční činidla

4.1. Jodid draselný

4.2. Manganistan draselný: 0,02 mol/l.

4.3. Uhličitan sodný (bezvodý).

4.4. Thiosíran sodný: 0,1 mol/l.

4.5. Roztok škrobu (asi 1 %ní).

4.6. Zředěná kyselina sírová: do 90 ml vody se přidá 90 ml kyseliny sírové (d20 = 1,84 g/ml).

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Vroucí vodní lázeň.

5.2. Analytické váhy.

6. Postup
Pokud je vzorkem volná kyselina, naváží se s přesností na 10 mg asi 10 g vzorku, zředí se 70 ml vody a přidá se roztok obsahující 10 g bezvodého uhličitanu sodného (4.3) v 30 ml vody. Pokud je vzorkem sůl, naváží se s přesností na 10 mg asi 10 g vzorku a rozpustí se ve 100 ml vody. Přidá se 1 g bezvodého uhličitanu sodného (4.3) a protřepe se, aby se rozpustil. Potom se přidá 20 ml manganistanu draselného (4.2) o koncentraci 0,02 mol/l a 15 min se zahřívá na vroucí vodní lázni.
Směs se ochladí a přidá se 50 ml zředěné kyseliny sírové (4.6) a 0,5 g jodidu draselného (4.1). Směs se míchá krouživým pohybem, dokud se veškerý vysrážený oxid manganičitý znovu nerozpustí. Titruje se thiosíranem sodným (4.4) o koncentraci 0,1 mol/l do světle žlutého zbarvení roztoku. Přidá se několik kapek škrobového roztoku (4.5) a v titraci se pokračuje, dokud není roztok bezbarvý.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah kyseliny mravenčí, mravenčanů a dalších oxidovatelných nečistot vyjádřený v procentech jako kyselina mravenčí je dán vzorcem:

2,3b 100a
---- x (---- - V)
m0 b

kde:
a - molární koncentrace manganistanu draselného,
b - molární koncentrace thiosíranu sodného,
m0 - počáteční hmotnost odebraného vzorku (g),
V - objem thiosíranu sodného o koncentraci 0,1 mol/l spotřebovaného při titraci (ml).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 5 mg na 100 g vzorku.

8. Poznámky

8.1. 11,3 ml roztoku thiosíranu sodného o koncentraci 0, 1 mol/l odpovídá 0,2 % kyseliny mravenčí v 10 g vzorku.

8.2. Pokud nejsou přítomny žádné mravenčany, bude spotřeba 20 ml, ale pokud je přítomno více než 0,27 % hmotnostních kyseliny mravenčí, nebude přebytek manganistanu draselného dostatečný a při titraci se spotřebuje stálý minimální objem 8 ml. V tomto případě se stanovení zopakuje s menším množstvím vzorku.

PŘÍLOHA Č. 26 METODY STANOVENÍ NETĚKAVÝCH LÁTEK V KYSELINĚ PROPIONOVÉ

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví netěkavé látky v kyselině propionové (E 280).

2. Definice Obsahem netěkavých látek v kyselině propionové se rozumí obsah netěkavých látek stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody Vzorek se odpaří a poté suší při teplotě (103 ± 2) °C a zbytek se stanoví vážením.

4. Přístroje a pomůcky

4.1. Odpařovací miska porcelánová nebo platinová o dostatečném objemu, aby pojala 100 g vzorku.

4.2. Sušárna, elektricky vyhřívaná, regulovaná termostatem na (103 ± 2) °C.

4.3. Analytické váhy.

4.4. Vroucí vodní lázeň.

4.5. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel nebo odpovídající vysoušedlo s indikátorem vlhkosti.

5. Postup
Do předem vysušené a zvážené misky (4.1) se naváží 100 g vzorku kyseliny propionové s přesností na 0,1 g. Odpařuje se na vroucí vodní lázni (4.4) v digestoři. Po odpaření veškeré kyseliny propionové se miska umístí na jednu hodinu do sušárny (4.2) při teplotě (103 ± 2) °C; potom do exsikátoru a nechá se vychladnout a poté se zváží. Zahřívání, vychladnutí a vážení se opakuje, dokud není rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími váženími menší než 0,5 mg. Pokud se hmotnost zvýší, použije se při výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah netěkavých látek vypočítaný v procentech vzorku je dán vzorcem:

100 x m1
--------
m0

kde:
ml - hmotnost zbytku po odpaření (g),
m0 - hmotnost odebraného vzorku (g).

6.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 5 mg na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 27 METODA STANOVENÍ ÚBYTKU HMOTNOSTI SUŠENÍM U DUSITANU SODNÉHO

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví úbytek hmotnosti sušením u dusitanu sodného (E 250).

2. Definice
Obsahem vlhkosti v dusitanu sodném se rozumí úbytek hmotnosti sušením stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody úbytku hmotnosti sušením se dosáhne zahříváním v sušárně při teplotě (103 ± 2) °C, vážením a výpočtem úbytku hmotnosti.

4. Přístroje a pomůcky

4.1. Sušárna, elektricky vyhřívaná, regulovaná termostatem na (103 ± 2) °C.

4.2. Miska na vážení, s plochým dnem, skleněná, o průměru 60 až 80 mm a hloubce alespoň 25 mm, s volným víčkem.

4.3. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel nebo odpovídající vysoušedlo s indikátorem obsahu vlhkosti.

4.4. Analytické váhy.

5. Postup
Z misky na vážení (4.2) se sejme víčko a miska i víčko se hodinu zahřívají v sušárně (4.1) při (103 ± 2) °C. Miska (4.2) se přikryje víčkem, umístí se do exsikátoru (4.3) a nechá se vychladnout na teplotu místnosti. Přikrytá miska (4.2) se zváží s přesností na 10 mg. Do misky s víčkem se s přesností na 10 mg naváží asi 10 g vzorku. Víčko se sejme a miska (4.2) i víčko se umístí na jednu hodinu do sušárny (4.1) při teplotě (103 ± 2) °C. Miska se znovu přikryje víčkem a nechá se v exsikátoru (4.3) vychladnout na teplotu místnosti. Zváží se s přesností na 10 mg. Zahřívání, vychladnutí a vážení se opakuje, dokud rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími váženími není menší než 10 mg. Pokud se hmotnost zvýší, použije se při výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vzorec a metoda výpočtu úbytek hmotnosti sušením počítaná jako procento hmotnosti vzorku je dána vzorcem:

100 x (m2 - m3 )
--------------
m2 - m1

kde:
m1 - hmotnost misky (g),
m2 - hmotnost misky a vzorku před sušením (g),
m3 - hmotnost misky a vzorku po vysušení (g).

6.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 100 mg na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 28 METODA PRO DŮKAZ VYŠŠÍHO NEŽ MEZNÍHO MNOŽSTVÍ KYSELINY SALICYLOVÉ V ETHYL-4-HYDROXYBENZOÁTU SODNÉM, ETHYL-4-HYDROXYBENZOÁTU SODNÉM, PROPYL-4-HYDROXYBENZOÁTU, PROPYL-4-HYDROXYBENZOÁTU SODNÉM, METHYL-4-HYDROXYBENZOÁTU A METHYL-4-HYDROXYBENZOÁTU SODNÉM

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se zjistí přítomnost kyseliny salicylové v ethyl-4-hydroxybenzoátu (E 214), propyl-4-hydroxybenzoátu (E 216) a methyl-4-hydroxybenzoátu (E 218) a jejich sodných solích (E 215, E 217, E 219).

2. Definice
Zjištěním přítomnosti kyseliny salicylové v mezní koncentraci se rozumí výsledek důkazu vyššího než mezního množství stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Reakcí síranu amonno-železitého s roztokem vzorku vznikne fialové zabarvení. Jeho intenzita se porovnává s intenzitou zabarvení vzniklou reakcí srovnávacího roztoku.

4. Reakční činidla

4.1. Roztok síranu amonno-železitého, 0,2%: připraví se rozpuštěním 0,2 g dodekahydrátu síranu amonno-železitého v 50 ml vody, přidáním 10 ml 10 obj. % kyseliny dusičné, a zředěním vodou na 100 ml.

4.2. Ethanol, 95 obj. %.

4.3. Roztok kyseliny salicylové, 0,1 g/l.

4.4. Kyselina sírová, 1 mol/l.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Nesslerovy válce s dělením na 50 ml s celkovým objemem přibližně 60 ml.

6. Postup

6.1. Vzorky ethyl-, propyl a methyl-4-hydroxybenzoátu.

6.1.1. S přesností na 1 mg se naváží 0,1 g vzorku a rozpustí se v 10 ml 95% ethanolu (4.2). Roztok se převede to odměrného Nesslerova válce (5.1) a zředí se vodou na 50 ml. Zamíchá se a za míchání se přidá 1 g síranu amonno-železitého (4.1). Nechá se minutu stát.

6.1.2. Současně se zopakováním postupu 6.1.1 připraví srovnávací roztok, ale 0,1 g vzorku se nahradí 1 ml roztoku kyseliny salicylové (4.3).

6.1.3. Zabarvení roztoku vzorku se porovná se zabarvením srovnávacího roztoku.

6.2. Vzorky sodných solí ethyl-, propyl a methyl-4-hydroxybenzoátu.

6.2.1. Zopakuje se postup 6.1.1, před zředěním na 50 ml se provede okyselení kyselinou sírovou (4.4) o koncentraci 1 mol/l na pH 5.

6.2.2. Zopakuje se postup 6.1.2.

6.2.3. Zopakuje se postup 6.1.3.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vyhodnocení důkazu nadlimitního množství
Pokud je načervenale fialová barva ve zkumavce s roztokem vzorku intenzivnější než barva ve zkumavce se srovnávacím vzorkem, je zkouška pozitivní a vzorek obsahuje více než 0,1 % kyseliny salicylové.

7.2. Citlivost
Mez detekce je 30 mg kyseliny salicylové na 100 g vzorku.

7.3. Poznámky
Výsledky dvou důkazů nadlimitního množství prováděných současně nebo rychle za sebou se stejným vzorkem a stejným pracovníkem za stejných podmínek musí být stejné.

PŘÍLOHA Č. 29 METODA STANOVENÍ VOLNÉ KYSELINY OCTOVÉ V DIOCTANU SODNÉM

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví kyselina octová v dioctanu sodném (E 262).

2. Definice
Obsahem kyseliny octové se rozumí obsah kyseliny octové stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Přímá titrace kyseliny octové ve vzorku odměrným roztokem hydroxidu sodného za použití fenolftaleinu jako indikátoru.

4. Reakční činidla

4.1. 1 % roztok fenolftaleinu v ethanolu.

4.2. Hydroxid sodný, 1 mol/l.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Analytické váhy.

6. Postup
S přesností na 1 mg se naváží asi 3 g vzorku a rozpustí se v asi 50 ml vody. Přidají se dvě nebo tři kapky roztoku fenolftaleinu (4.1) a titruje se hydroxidem sodným (4.2) o koncentraci 1 mol/l, dokud červené zabarvení nepřetrvá 5 s.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu Obsah kyseliny octové v procentech hmotnosti vzorku je dán vzorcem:

6,005 x V x c
-------------
m0

kde:
V - spotřebovaný objem hydroxidu sodného (ml),
c - koncentrace roztoku hydroxidu sodného (mol/l),
m0 . počáteční hmotnost odebraného vzorku (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 500 mg na 100 g vzorku.

8. Poznámka
K titraci 3 g vzorku obsahujícího 40 %kyseliny octové je potřeba 20 ml hydroxidu sodného o koncentraci 1 mol/l.

PŘÍLOHA Č. 30 METODA STANOVENÍ OCTANU SODNÉHO V DIOCTANU SODNÉM

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví octan sodný a voda, vyjádřené jako octan sodný, v dioctanu sodném (E262).

2. Definice
Obsahem octanu sodného se rozumí obsah octanu sodného a vody vyjádřených jako octan sodný stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Vzorek se rozpustí v ledové kyselině octové a titruje se odměrným roztokem kyseliny chloristé při použití krystalové violeti jako indikátoru.

4. Činidla

4.1. Ledová kyselina octová (&03C103 C120 = 1,049 g/ml), pro bezvodé titr

4.2. Krystalová violeť (C.I. 42555), 0,2 hmot. % roztok v ledové kyselině octové, číslo.

4.3. Hydrogenftalát draselný,

4.4. Anhydrid kyseliny octové,

4.5. Kyselina chloristá o koncentraci 0,1 mol/l, v ledové kyselině octové. Musí být připravena a standardizována následujícím způsobem:
Do 1000 ml odměrné baňky se skleněnou zabroušenou zátkou se naváží P (g) roztoku kyseliny chloristé. Množství P se vypočte ze vzorce:

1004,6
P = --------
m

kde m je koncentrace kyseliny chloristé v hmotnostních procentech stanovená alkalimetrickou titrací (nejvhodnější je koncentrace 70 až 72 hmot. %). Přidá se asi 100 ml ledové kyseliny octové a poté postupně v malých dávkách množství Q (g) anhydridu kyseliny octové. Během přidávání se směs neustále míchá a chladí. Množství Q se může vypočítat ze vzorce:

(567 x P) - 5695
Q = -----------------
a

kde P je navážené množství kyseliny chloristé a a je koncentrace anhydridu kyseliny octové v hmot. %. Baňka se uzavře zátkou a nechá se 24 hodin stát na temném místě, poté se přidá dostatečné množství ledové kyseliny octové, aby se získalo 1000 ml roztoku. Roztok připravený touto cestou je prakticky bezvodý. Roztok se standardizuje hydrogenftalátem draselným následujícím způsobem:
S přesností na 0,1 mg se naváží asi 0,2 g hydrogenftalátu draselného předem vysušeného 2 hodiny při 110 °C a v titrační baňce se za mírného zahřívání rozpustí v 25 ml ledové kyseliny octové. Ochladí se, přidají se dvě kapky 0,2% roztoku krystalové violeti (4.2) v ledové kyselině octové a titruje se roztokem kyseliny chloristé, dokud se barva indikátoru nezmění na světle zelenou. Za použití stejného objemu rozpouštědel se provede slepá titrace a hodnota slepého pokusu se odečte od hodnoty zjištěné při skutečném stanovení. Každých 20,42 mg hydrogenftalátu draselného odpovídá 1 ml kyseliny chloristé o koncentraci 0,1 mol/l.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Analytické váhy.

6. Postup
S přesností na 0,5 mg se naváží asi 0,2 g vzorku a rozpustí se v 50 ml ledové kyseliny octové (4.1). Přidá se několik kapek indikátorového roztoku krystalové violeti (4.2) a titruje se do světle zeleného zabarvení odměrným roztokem kyseliny chloristé (4.5) o koncentraci 0,1 mol/l.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah octanu sodného, jak je definován v bodě 2 (definice), vyjádřený v procentech hmotnosti vzorku, je dán vzorcem podle následujícího vzorce:

8,023 x V x c
-------------
m0

kde:
V - objem spotřebovaného odměrného roztoku kyseliny chloristé (4.5) (ml),
c - molární koncentrace roztoku kyseliny chloristé (4.5),
m0 - hmotnost odebraného vzorku (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky, dvou stanovení, prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 1,5 g na 100 g vzorku.

8. Poznámka Činidla používaná v této metodě jsou toxická a vyžadují opatrné zacházení.

PŘÍLOHA Č. 31 METODA PRO DŮKAZ VYŠŠÍHO NEŽ MEZNÍHO MNOŽSTVÍ ALDEHYDŮ V KYSELINĚ SORBÁTU V SORBANU SODNÉM, DRASELNÉM A VÁPENATÉM A V KYSELINĚ PROPIONOVÉ

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se zjistí přítomnost aldehydů vyjádřených jako formaldehyd
- v kyselině sorbové (E 200),
- v sorbátu sodném, draselném a vápenatém (E 201, E 202,E 203),
- v kyselině propionové (E 280).

2. Definice
Zjištěním přítomnosti aldehydů v mezní koncentraci se rozumí výsledek důkazu nadlimitního množství stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Aldehydy ve zkušebním roztoku a formaldehyd ve srovnávacím roztoku reagují se Schiffovým činidlem za vzniku červeně zabarvených komplexů, jejichž intenzity se porovnají.

4. Činidla

4.1. Roztok formaldehydu (0,01 mg/ml): připraví se zředěním koncentrovaného roztoku formaldehydu (400 mg/ml).

4.2. Schiffovo činidlo.

5. Postup

5.1. S přesností na 1 mg se naváží asi 1 g vzorku, přidá se 100 ml vody a protřepe se. V případě potřeby se roztok zfiltruje a k 1 ml filtrátu nebo vzorku se přidá 1 ml Schiffova činidla (4.2). Současně se k 1 ml srovnávacího roztoku formaldehydu přidá 1 ml Schiffova činidla (4.2).

5.2. Zabarvení roztoku vzorku se porovná se zabarvením srovnávacího roztoku.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vyhodnocení důkazu nadlimitního množství
Pokud je červené zabarvení ve zkumavce s roztokem vzorku intenzivnější než zabarvení ve zkumavce se srovnávacím roztokem, je zkouška pozitivní a vzorek obsahuje více než 0,1 % aldehydů vyjádřených jako formaldehyd.

6.2. Citlivost
Mezí detekce této zkoušky je 30 mg formaldehydu na 100 g vzorku.

6.3. Poznámky
Výsledky dvou důkazů nadlimitního množství, které jsou prováděny současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek musí být stejné.

PŘÍLOHA Č. 32 METODA STANOVENÍ PEROXIDOVÉHO ČÍSLA LECITHINŮ

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví peroxidové číslo lecithinů (E 322).

2. Definice
Peroxidovým číslem lecithinů se rozumí výsledek stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Oxidace jodidu draselného peroxidy lecitinu a titrace uvolněného jodu odměrným roztokem thiosíranu sodného.

4. Reakční činidla

4.1. Ledová kyselina octová.

4.2. Chloroform.

4.3. Jodid draselný.

4.4. Thiosíran sodný, 0,1 mol/l nebo 0,01 mol/l.

4.5. Roztok škrobu (asi 1 % ).

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Analytické váhy.

5.2. Aparatura, viz obrázek, která se skládá ze:

5.2.1. 100 ml zábrusové baňky s kulatým dnem;

5.2.2. zpětného chladiče;

5.2.3. skleněné trubice, 250 mm dlouhé s vnitřním průměrem 22 mm, se zábrusem;
mikrokádinky o vnějších rozměrech - průměr 20 mm a výška 35 až 50 mm.

6. Postupy

6.1. Do 100 ml baňky (4.1) se nalije 10 ml ledové kyseliny octové (4.1) a 10 ml chloroformu (4.2). Nasadí se skleněná trubice (5.2.3) a zpětný chladič (5.2.2) a směs se mírně vaří 2 minuty, aby se vypudil veškerý rozpuštěný vzduch. 1 g jodidu draselného (4.3) se rozpustí v 1,3 ml vody a tento roztok se přidá ke směsi v baňce (5.2.1), přitom se dbá na to, aby se nepřerušil var.
Pokud se v této fázi objeví žluté zabarvení, musí být stanovení zrušeno a musí být zopakováno s čerstvými činidly.

6.2. S přesností na 1 mg se naváží asi 1 g vzorku a po dalších dvou minutách varu se navážený vzorek přidá k obsahu baňky (5.2.1), opět se musí dbát na to, aby se nepřerušil var. Proto je vzorek umístěn v mikrokádince (5.2.4) s vhodně tvarovaným dnem, jak je zobrazeno na schématu, která může být spuštěna skleněnou trubicí pomocí skleněné tyčinky (5.2.3). Chladič (5.2.2) může být na krátký čas odstraněn. Ve varu se pokračuje další tři až čtyři minuty. Zahřívání se skončí a ihned se odpojí chladič (5.2.2). Skleněnou trubicí (5.2.3) se rychle přidá 50 ml vody. Skleněná trubice (5.2.3) se odstraní a baňka (5.2.1) se pod vodovodem ochladí na teplotu místnosti. Titruje se thiosíranem sodným (0,1 mol/l nebo 0,01 mol/l) (4.4), dokud vodná vrstva nezmění barvu na světle žlutou. Přidá se 1 ml roztoku škrobu (4.5) a v titraci se pokračuje, dokud nezmizí modré zbarvení. Baňka (5.2. 1) se během titrace důkladně protřepává, aby se zajistila úplná extrakce jodu z nevodné vrstvy.

6.3. Hodnota slepé titrace se získá zopakováním celého postupu 6.1 a 6.2, ale bez přidání vzorku.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Peroxidové číslo vzorku v miliekvivalentech na kilogram je dáno vzorcem:

1000 x a x (V1 -V2 )
-----------------
m0

kde:
V1 - objem roztoku thiosíranu spotřebovaného při titraci vzorku (6.2) (ml),
V2 - objem roztoku thiosíranu spotřebovaného při titraci slepého vzorku (6.3) (ml),
a - koncentrace thiosíranu sodného (mol/l),
m0 - počáteční hmotnost odebraného vzorku (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nemá být větší než 0,5 (vyjádřeno jako peroxidové číslo v miliekvivalentech na kilogram vzorku).

8. Poznámky

8.1. Volba koncentrace použitého thiosíranu sodného závisí na očekávaném výsledku titrace. Pokud se spotřebuje méně než 0,5 ml roztoku thiosíranu sodného o koncentraci 0,1 mol/l, opakuje se stanovení s použitím roztoku thiosíranu sodného o koncentraci 0,01 mol/l.

8.2. Stanovení by nemělo být prováděno na silném světle.
Grafické znázornění přístroje pro stanovení peroxidového čísla v lecitinech



PŘÍLOHA Č. 33 METODA STANOVENÍ LÁTEK NEROZPUSTNÝCH V TOLUENU OBSAŽENÝCH V LECITHINECH

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví látky nerozpustné v toluenu obsažené v lecithinech (E 322).

2. Definice
Obsahem látek nerozpustných v toluenu se rozumí obsah látek nerozpustných v toluenu stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody Vzorek se rozpustí v toluenu, zfiltruje se a zbytek se vysuší a zváží.

4. Reakční činidla

4.1. Toluen

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Kelímek s fritou, objem 30 ml, porosita G3 nebo ekvivalentní.

5.2. Sušárna, elektricky vyhřívaná a regulovaná termostatem na (103 ± 2) °C.

5.3. Vodní lázeň, pracující při teplotě nepřevyšující 60 °C.

5.4. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel nebo ekvivalentní vysoušedlo s indikátorem obsahu vlhkosti.

5.5. 500 ml kuželová baňka.

5.6. Vývěva.

5.7. Analytické váhy.

6. Postup

6.1. Kelímek o obsahu 30 ml s fritou (5.1) se vysuší v sušárně při (103 ± 2) °C (5.2). Kelímek se přenese do exsikátoru (5.4), nechá se vychladnout a poté se zváží.

6.2. Vzorek lecithinů se po případném zahřátí na vodní lázni (5.3) důkladně promíchá. Do kuželové baňky (5.5) se s přesností na 1 mg opatrně naváží asi 10 g vzorku. Přidá se 100 ml toluenu (4.1) a směs se krouživým pohybem promíchává, dokud se veškerý lecithin zjevně nerozpustí. Roztok se zfiltruje přes kelímek s fritou (5.1). Kuželová baňka (5.5) se vypláchne 25 ml toluenu (4.1) a výplachy se prolijí kelímkem (5.1). Tento postup se zopakuje s dalšími 25 ml toluenu (4.1). Přebytek toluenu se z kelímku (5.1) odstraní odsátím.

6.3. Kelímek (5.1) se vysuší v sušárně (5.2) dvě hodiny při (103 ± 2) °C. Umístí se do exsikátoru (5.4) a nechá se vychladnout. Po vychlazení se kelímek se zbytkem zváží.

6.4. Postup 6.3 se opakuje, dokud není rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími váženími menší než 0,5 mg.
Pokud se hmotnost zvýší, použije se při výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah látek nerozpustných v toluenu je dán vzorcem:

100 (m2 - m1 )
------------
m0

kde:
m1 - hmotnost prázdného kelímku (6.1) (g),
m2 - hmotnost kelímku a zbytku (6.4) (g),
m0 - hmotnost odebraného vzorku (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nemá být větší než 30 mg na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 34 METODA PRO DŮKAZ VYŠŠÍHO NEŽ MEZNÍHO MNOŽSTVÍ REDUKUJÍCÍCH LÁTEK V MLÉČNANU SODNÉM,DRASELNÉM A VÁPENATÉM

1. Předmět a oblast použití
Zkouška slouží ke kvalitativnímu důkazu redukujících látek
- v mléčnanu sodném (E 325),
- v mléčnanu draselném (E 326),
- v mléčnanu vápenatém (E 327).

2. Definice
Důkazem redukujících látek se rozumí výsledek důkazu nadlimitního množství stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Fehlingův roztok je redukován látkami s redukční schopností. Takovými látkami jsou obvykle redukující cukry.

4. Reakční činidla

4.1. Fehlingův roztok A: 6,93 g pentahydrátu síranu měďnatého se rozpustí ve vodě a objem se doplní do 100 ml vodou.

4.2. Fehlingův roztok B: 34,6 g vinanu draselno-sodného a 10 g hydroxidu sodného se rozpustí ve vodě a objem se doplní do 100 ml vodou.

5. Postupy
S přesností na 1 mg se naváží asi 1 g vzorku a rozpustí se v 10 ml teplé vody. Přidají se 2 ml Fehlingova roztoku A (4.1) a 2 ml Fehlingova roztoku B (4.2), poté se směs minutu povaří a sleduje se, zda dojde ke změně barvy. Síran vápenatý, který se někdy vysráží, stanovení neovlivní.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vyhodnocení důkazu nadlimitního množství
Pokud po povaření (5) dojde ke změně barvy, je zkouška pozitivní a přítomnost redukčních látek je prokázána.

6.2. Citlivost
Mezí detekce redukujících látek je 100 mg glukosy na 100 g vzorku.

6.3. Poznámky

6.3.1. Výsledky dvou důkazů nadlimitního množství prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek musí být stejné.

6.3.2. Oba Fehlingovy roztoky reagují v případě, že jsou ve vzorku přítomny 2 % glukózy.

PŘÍLOHA Č. 35 METODA STANOVENÍ TĚKAVÝCH KYSELIN V KYSELINĚ ORTHOFOSFOREČNÉ

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví těkavé kyseliny, vyjádřené jako kyselina octová, v kyselině orthofosforečné (E 338).

2. Definice
Obsahem těkavých kyselin se rozumí obsah těkavých kyselin, vyjádřených jako kyselina octová stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Do vzorku se přidá voda a roztok se destiluje. Destilát se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného. Obsah kyselin se vyjádří jako kyselina octová.

4. Reakční činidla

4.1. 1 % roztok fenolftaleinu v ethanolu.

4.2. Hydroxid sodný, 0,01 mol/l.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. Destilační aparatura s odlučovačem kapek.

6. Postup
S přesností na 50 mg se naváží asi 60 g vzorku a navážený vzorek a 75 ml čerstvě převařené a ochlazené vody se vpraví do destilační baňky opatřené odlučovačem kapek (5.1). Promíchá se a poté se předestiluje asi 50 ml roztoku.
Destilát se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného (4.2) o koncentraci 0,01 mol/l, za použití fenolftaleinu (4.1) jako indikátoru. Titrace pokračuje, dokud první červené zabarvení roztoku nepřetrvá 10 s.

7. Vyjádření výsledků

7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah těkavých kyselin, vyjádřených v miligramech na kilogram kyseliny octové, je dán vzorcem:

600 x V
-------
m0

kde:
V - objem hydroxidu sodného o koncentraci 0,01 mol/l spotřebovaného při titraci (ml),
m0 - hmotnost vzorku kyseliny orthofosforečné (g).

7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 1 mg na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 36 METODA PRO DŮKAZ VYŠŠÍHO NEŽ MEZNÍHO MNOŽSTVÍ DUSIČNANŮ V KYSELINĚ ORTHOFOSFOREČNÉ

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se zjistí přítomnosti dusičnanů v kyselině orthofosforečné (E 338).

2. Definice
Důkazem přítomnosti dusičnanů, vyjádřených jako dusičnan sodný se rozumí výsledek důkazu nadlimitního množství stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Vzorek se přidá do roztoku indigokarmínu v prostředí koncentrované kyseliny sírové. Původní modré zabarvení zmizí působením oxidujících látek včetně dusičnanů.

4. Reakční činidla

4.1. Roztok indigokarmínu, 0,18% : 0,18 g natrium-indigotinsulfonátu se rozpustí ve vodě a doplní se do 100 ml vodou.

4.2. Roztok chloridu sodného, 0,05%.

4.3. Koncentrovaná kyselina sírová (&03C120 = 1,84 g/ml).

5. Postup
Odměří se 2 ml vzorku a zředí se roztokem chloridu sodného (4.2) na 10 ml. Přidá se 0,1 ml roztoku indigokarmínu (4.1) a poté se pomalu přidává 10 ml koncentrované kyseliny sírové (4.3), během přidávání se chladí. Pozoruje se, zda modré zbarvení roztoku přetrvá pět minut.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vyhodnocení důkazu nadlimitního množství
Pokud modré zabarvení během pěti minut zmizí, je zkouška pozitivní a obsah oxidujících látek, vyjádřených jako dusičnan sodný, je vyšší než 5 mg/kg.

6.2. Poznámky

6.2.1. Provede se slepý pokus.

6.2.2. Výsledky dvou důkazů nadlimitního množství, prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek musí být stejné.

6.2.3. Roztok indigokarmínu starší než 60 dní by se neměl používat.

6.2.4. Pokud se získá pozitivní výsledek, může vzorek obsahovat dusičnany a další oxidující látky a zkouška musí být zopakována podle metody ISO 3709 (1976) "Kyselina fosforečná pro průmyslové použití (včetně potravin) - stanovení obsahu oxidů dusíku spektrofotometrickou metodou s 3,4-xylenolem".

PŘÍLOHA Č. 37 METODY STANOVENÍ LÁTEK NEROZPUSTNÝCH VE VODĚ PŘÍTOMNÝCH V ORTHOFOSFOREČNANU SODNÉM, DISODNÉM A TRISODNÉM A ORTHOFOSFOREČNANU DRASELNÉM, DIDRASELNÉM A TRIDRASELNÉM

1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví látky nerozpustné ve vodě
- v orthofosforečnanu sodném (E 339a),
- v orthofosforečnanu disodném (E 339b),
- v orthofosforečnanu trisodném (E 339c),
- v orthofosforečnanu draselném (E 340a),
- v orthofosforečnanu didraselném (E 340b),
- v orthofosforečnanu tridraselném (E 340c).

2. Definice
Látkami nerozpustnými ve vodě se rozumí obsah látek nerozpustných ve vodě stanovený předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Vzorek se rozpustí ve vodě a zfiltruje přes vhodný porcelánový kelímek. Po promytí a vysušení se zbytek zváží a vypočte se jako obsah látek nerozpustných ve vodě.

4. Přístroje a pomůcky

4.1. Kelímek s fritou, porozita G3 nebo ekvivalentní.

4.2. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel s indikátorem vlhkosti nebo odpovídající vysoušedlo s indikátorem vlhkosti.

4.3. Sušárna regulovaná termostatem na (103 ± 2) °C.

4.4. 400 ml polypropylenová kádinka.

4.5. Vroucí vodní lázeň.

5. Postup
S přesností na 10 mg se naváží asi 10 g vzorku fosforečnanu a v kádince (4.4) se rozpustí ve 100 ml horké vody uvedením do varu a 15minutovým zahříváním na vodní lázni (4.5). Roztok se zfiltruje vyčištěným, vysušeným a zváženým kelímkem (4.1). Nerozpuštěný zbytek se promyje horkou vodou. Kelímek se zbytkem se umístí do sušárny (4.3) a dvě hodiny se suší při (103 ± 2) °C.
Kelímek se umístí do exsikátoru, nechá se vychladnout a poté se zváží. Sušení, vychladnutí a vážení se opakuje, dokud není rozdíl dvou po sobě jdoucích vážení menší než 0,5 mg. Zvýší-li se hmotnost; pak se použije při výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.

6. Vyjádření výsledků

6.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah látek nerozpustných ve vodě v % hmotnostních je dán vzorcem:

m1
--- x 100
m0

kde:
m1 -hmotnost zbytku po vysušení (g),
m0 - hmotnost odebraného vzorku (g).

6.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nemají být větší než 10 mg na 100 g vzorku.

PŘÍLOHA Č. 38 METODY STANOVENÍ HODNOTY PH POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK

1. Předmět a oblast použití
V této metodě jsou podány všeobecné pokyny pro stanovení hodnoty pH potravinářských přídatných látek.

2. -Definice
Hodnotou pH potravinářských přídatných látek se rozumí hodnota pH stanovená předepsanou metodou.

3. Podstata metody
Hodnota pH vodného roztoku rozpuštěného nebo suspendovaného vzorku se stanoví obvyklým způsobem pomocí skleněné elektrody, referenční elektrody a pH metru.

4. Činidla

4.1. Přístroj se kalibruje pomocí následujícími tlumivými roztoky:

4.1.1. Tlumivý roztok, který má při 20°C pH 6,88, se skládá ze stejných objemů roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného o koncentraci 0,05 mol/l a hydrogenfosforečnanu sodného o koncentraci 0,05 mol/l.

4.1.2. Tlumivý roztok, který má při 20 °C pH 4, je roztok hydrogenftalátu draselného o koncentraci 0,05 mol/l.

4.1.3. Tlumivý roztok, který má při 20 °C pH 9, je roztok roztoku boritanu sodného o koncentraci 0,05 mol/l.

4.2. Nasycený roztok nebo roztok chloridu draselného o koncentraci 3 mol/l nebo jiný vhodný roztok předepsaný výrobcem elektrody, k naplnění referenční elektrody.

4.3. Destilovaná voda bez oxidu uhličitého, která má pH 5 až 6.

5. Přístroje a pomůcky

5.1. pH metr s přesností 0,01 jednotek pH.

5.2. Elektrody, kombinovaná skleněná elektroda, nebo jednoduchá skleněná elektroda a referenční elektrody s vhodnými svorkami pro přichycení.

5.3. Magnetické míchadlo a topný element.

5.4. Teploměr, kalibrovaný v rozsahu 0 až 100 °C.

6. Postup

6.1 Kalibrace pH metru
Skleněné elektrody se upevní podle pokynů výrobce. Hodnoty pH získané pomocí elektrod se musí pravidelně kontrolovat porovnáním s tlumivými roztoky o známé hodnotě pH.
Před vložením do roztoku vzorku/kalibračního roztoku se elektrody opláchnou vodou a poté se jemně otřou měkkým hadříkem nebo opláchnou vodou a poté dvakrát roztokem vzorku nebo kalibračního roztoku. Pokud má vzorek hodnotu pH v kyselé oblasti, užijí se ke kontrole hodnoty pH tlumivé roztoky o pH 4 (4.1.2) a pH 6,88 (4.1.1). Pokud má zkoušený vzorek hodnotu pH v alkalické oblasti, použijí se pro kontrolu hodnoty pH tlumivé roztoky o pH 9,22 (4.1.3) a pH 6,88

6.2. Měření roztoku vzorku
Koncentrace používaného vzorku nebo použitý postup přípravy vzorku je předepsán v příslušných předpisech Evropských společenství pro potravinářské přídatné látky.
Roztok vzorku se připraví podle pokynů za použití destilované vody (4.3) a poté se za míchání upraví teplota na 20 °C. Míchání se přeruší, do roztoku se vloží skleněné elektrody a po dvou minutách se odečte hodnota pH (5.1).

7. Vyjádření výsledků

7.1. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 0,05 jednotek pH.

8. Poznámka
Tato metoda je použitelná pouze v případě, kdy jsou předpisy Evropských Společenství týkajícími se potravinářských přídatných látek stanoveny požadavky na hodnotu pH potravinářských přídatných látek rozpuštěných nebo suspendovaných ve vodě.

PŘÍLOHA Č. 39 REFERENČNÍ TABULKY

Indexy lomu (n) roztoků sacharosy při 20 °C1

n(20 °C)

Sacharosa(%)

n
(20°C)

Sacharosa(%)

n(20°C)

Sacharosa

(%)

n
(20°C)

Sacharosa

(%)

n
(20°C)

Sacharosa(%)

1,3330

0,009

1,3365

2,436

1,3400

4,821

1,3435

7,164

1,3470

9,466

1,3331

0,078

1,3366

2,505

1,3401

4,888

1,3436

7,230

1,3471

9,531

1,3332

0,149

1,3367

2,574

1,3402

4,956

1,3437

7,296

1,3472

9,596

1,3333

0,218

1,3368

2,642

1,3403

5,023

1,3438

7,362

1,3473

9,661

1,3334

0,288

1,3369

2,711

1;3404

5,091

1,3439

7,429

1,3474

9,726

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3335

0,358

1,3370

2,779

1,3405

5,158

1,3440

7,495

1,3475

9,791

1,3336

0,428

1,3371

2,848

1,3406

5,225

1,3441

7,561

1;3476

9,856

1,3337

0,498

1,3372

2,917

1,3407

5,293

1,3442

7,627

1,3477

9,921

1,3338

0;567

1,3373

2,985

1,3408

5,360

1,3443

7,693

1,3478

9;986

1,3339

0,637

1,3374

3,053

1,3409

5,427

1,3444

7,759

1,3479

10,051

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3340

0,707

1,3375

3,122

1,3410

5,494

1,3445

7,825

1,3480

10,116

1,3341

0,776

1,3376

3,190

1,3411

5,562

1,3446

7,891

1,3481

10,181

1,3342

0,846

1,3377

3,259

1,3412

5,629

1,3447

7,957

1,3482

10,246

1,3343

0,915

1,3378

3,327

1,3413

5,696

1,3448

8,023

1,3483

10,311

1,3344

0,985

1,3379

3,395

1,3414

5,763

1,3449

8,089

13,484

10,375

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3345

1,054

1,3380

3,463

1,3415

5,830

1,3450

8,155

1,3485

10,440

1,3346

1,124

1,3381

3,532

1,3416

5,897

1,3451

8,221

1,3486

10,505

1,3347

1,193

1,3382

3,600

1,3417

5,964

1,3452

8,287

1,3487

10,570

1,3348

1,263

1,3383

3,668

1,3418

6,031

1,3453

8,352

1,3488

10,634

1,3349

1,332

1,3384

3,736

1,3419

6,098

1,3454

8,418

1,3489

10,699

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3350

1,401

1,3385

3,804

1,3420

6,165

1,3455

8,484

1,3490

10,763

1,3351

1,470

1,3386

3,872

1,3421

6,231

1,3456

8,550

1,3491

10,828

1,3352

1,540

1,3387

3,940

1,3422

6,298

1,3457

8,615

1,3492

10,892

1,3353

1,609

1,3388

4,008

1,3423

6,365

1,3458

8,681

1,3493

10,957

1,3354

1,678

1,3389

4,076

1,3424

6,432

1,3459

8,746

1,3494

11,021

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3355

1,747

1,3390

4,144

1;3425.

6,498

1,3460

8,812

1,3495

11,086

1,3356

1,816

1,3391

4,212

1,3426

6,565

1,3461

8,878

1,3496

11,150

1,3357

1,885

1,3392

4,279

1,3427

6,632

1,3462

8,943

1,3497

11,215

1,3358

1,954

1,3393

4,347

1,3428

6,698

1,3463

9,008

1,3498

11,279

1,3359

2,023

1,3394

4,415

1,3429

6,765

1,3464

9,074

1,3499

11,343

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3360

2,092

1,3395

4,483

1,3430

6,831

1,3465

9,139

1,3500

11,407

1,3361

2,161

1,3396

4,550

1,3431

6,898

1,3466

9,205

1,3501

11,472

1,3362

2,230

1,3397

4,618

1,3432

6,964

1,3467

9,270

1,3502

11,536

1,3363

2,299

1,3398

4,686

1,3433

7,031

1,3468

9,335

1,3503

11,600

1,3364

2,367

1,3399

4,753

1,3434

7,097

1,3469

9,400

1,3504

11,664

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3505

11,728

1,3560

15,207

1,3615

18,595

1,3670

21,896

1,3725

25,114

1,3506

11,792

1,3561

15,269

1,3616

18,655

1,3671

21,955

1,3726

25,172

1,3507

11,856

1,3562

15,332

1,3617

18,716

1,3672

22,014

1,3727

25,230

1,3508

11,920

1,3563

15,394

1,3618

18,777

1,3673

22,073

1,3728

25,287

1,3509

11,984

1,3564

15,456

1,3619

18,837

1,3674

22,132

1,3729

25,345

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3510

12,048

1,3565

15,518

1,3620

18,898

1,3675

22,192

1,3730

25,403

1,3511

12,112

1,3566

15,581

1,3621

18,959

1,3676

22,251

1,3731

25,460

1,3512

12,176

1,3567

15,643

1,3622

19,019

1,3677

22,310

1,3732

25,518

1,3513

12,240

1,3568

15,705

1,3623

19,080

1,3678

22,369

1,3733

25,576

1,3514

12,304

1,3569

15,767

1,3624

19,141

1,3679

22,428

1,3734

25,633

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3515

12,368

1,3570

15,829

1,3625

19,201

1,3680

22,487

1,3735

25,691

1,3516

12,431

1,3571

15,891

1,3626

19,262

1,3681

22,546

1,3736

25,748

1,3517

12,495

1,3572

15,953

1,3627

19,322

1,3682

22,605

1,3737

25,806

1,3518

12,559

1,3573

16,016

1,3628

19,382

1,3683

22;664

1,3738

25,863

1,3519

12,623

1,3574

16,078

1,3629

19,443

1,3684

22,723

1,3739

25,921

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3520

12,686

1,3575

16,140

1,3630

19,503

1,3685

22,781

1,3740

25,978

1,3521

12,750

1,3576

16,201

1,3631

19,564

1,3686

22,840

1,3741

26,035

1,3522

12,813

1,3577

16,263

1,3632

19,624

1,3687

22,899

1,3742

26,093

1,3523

12,877

1,3578

16,325

1,3633

19,684

1,3688

22,958

1,3743

26,150

1,3524

12,940

1,3579

16,387

1,3634

19,745

1,3689

23,017

1,3744

26,207

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3525

13,004

1,3580

16,449,

1,3635

19,805

1,3690

23,075

1,3745

26,265

1,3526

13,067

1,3581

16,511

1,3636

19,865

1,3691

23,134

1,3746

26,322

1,3527

13,131

1,3582

16,573

1,3637

19,925

1,3692

23,193

1,3747

26,379

1,3528

13,194

1,3583

16,634

1,3638

19,985

1,3693

23,251

1,3748

26,436

1,3529

13,258

1,3584

16,696

1,3639

20,045

1,3694

23,310

1,3749

26,493

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3530

13,321

1,3585

16,758

1,3640

20,106

1,3695

23,369

1,3750

26,551

1,3531

13,384

1,3586

16,819

1,3641

20,166

1,3696

23,427

1,3751

26,608

1,3532

13,448

1,3587

16,881

1,3642

20,226

1,3697

23,486

1,3752

26,665

1,3533

13,511

1,3588

16,943

1,3643

20,286

1,3698

23,544

1,3753

26,722

1,3534

13,574

1,3589

17,004

1,3644

20,346

1,3699

23,603

1,3754

26,779

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3535

13,637

1,3590

17,066

1,3645

20,406

1,3700

23,661

1,3755

26,836

1,3536

13,700

1,3591

17,127

1,3646

20,466

1,3701

23,720

1,3756

26,893

1,3537

13,763

1,3592

17,189

1,3647

20,525

1,3702

23,778

1,3757

26,950

1,3538

13,826

1,3593

17,250

1,3648

20,585

1,3703

23,836

1,3758

27,007

1,3539

13,890

1,3594

17,311

1,3649

20,645

1,3704

23,895

1,3759

27,064

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3540

13,953

1,3595

17,373

1,3650

20,705

1,3705

23,953

1,3760

27,121

1,3541

14,016

1,3596

17,434

1,3651

20,765

1,3706

24,011

1,3761

27,178

1,3542

14,079

1,3597

17,496

1,3652

20,825

1,3707

24,070

1,3762

27,234

1,3543

14,141

1,3598

17,557

1,3653

20,884

1,3708

24,128

1,3763

27,291

1,3544

14,204

1,3599

17,618

1,3654

20,944

1,3709

24,186

1,3764

27,348

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3545

14,267

1,3600

17,679

1,3655

21,004

1,3710

24,244

1,3765

27,405

1,3546

14,330

1,3601

17,741

1,3656

21,063

1,3711

24,302

1,3766

27,462

1,3547

14,393

1,3602

17,802

1,3657

21,123

1,3712

24,361

1,3767

27,518

1,3548

14,456

1,3603

17,863

1,3658

21,183

1,3713

24,419

1,3768

27,575

1,3549

14,518

1,3604

17,924

1,3659

21,242

1,3714

24;477

1,3769

27,632

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3550

14,581

1,3605

17,985

13660

21,302

1,3715

24;535

1,3770

27,688

1,3551

145644

1,3606

18,046

1;3661

21,361

1,3716

24,593

1,3771

27,745

1;3552

14,707

1,3607

18,107

1,3662

21;421

1,3717

24,651

1,3772

27,802

1,3553

14,769

1,3608

18,168-

1,3663

21,480

1,3718

24,709

1,3773

27;858

1,3554

14,832

1,3609

18,229

1,3664

21,540

1,3719

24,767

1,3774

27,915

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3555

14,894

1,3610

18,290

1,3665

21,599

1,3720

24,825

1,3775

27;971

1,3556

14,957

1,3611

18,351

1,3666

21,658

1,3721

24,883

1,3776

28,028

1,3557

15,019

1,3612

18,412

1,3667

21,718

1,3722

24;941

1,3777

28,084

1,3558

15,082

1,3613

18,473

1;3668

21,777

1,3723

245998

1,3778

28,141

1,3559

15,144

1,3614

18,534

1,3.669

21,836

1,3724

25,056

1,3779

28,197

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3780

28,253

1,3835

31,317

1,3890

34,310

1,3945

37,233

1,4000

40,091

1,3781

28,310

1,3836

31,372

1;3891

34,363

1,3946

37,286

1,4001

40,142

1,3782

28,366

1,3837

31,428

1,3892

34,417

1,3947

37,338

1;4002

40,194

1,3783

28,422

1,3838

31,482

1,3893

34,471

1,3948

37,391.

1,4003

40,245

1,3784

28,479

1,3839

31,537

1,3894

34,524

1,3949

37,443

1,4004

40,296

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3785

28,535

1,3840

31,592

1,3895

34,578

1,3950

37,495.

1,4005

40;348

1,3786

28,591

1,3841

31,647

1,3896

34;632

1,3951

37,548

1,4006

40,399

1,3787

28,648

1,3842

31,702

1,3897

34,685

1,3952

37,600

1,4007

40,450

1,3788

28,704

1,3843

31,757

1,3898

34,739

1,3953

37,653

1,4008

40,501

1,3789

28,760

1,3844

31,812

1,3899

34,793

1,3954

37,705

1,4009

40,553

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3790

28,816

1,3845

31,867

1,3900

34,846

1,3955

37,757

1,4010

40,604

1,3791

28,872

1,3846

31,922

1,3901

34,900

1,3956

37,810

1,4011

40;655

1,3792

28,928

1,3847

31,976

1,3902

34,953

1,39570

37,862

1,4012

40,706

1,3793

28,984

1,3848

32,031

1,3903

35,007

1,3958

37,914

1,4013

40,757

1,3794

29,040

1,3849

32,086

1,3904

35,060

1;3959

37,967

1,4014

40,808

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3795

29,096

1,3850

32,140

1,3905

35,114

1,3960

38,019

1,4015

40,860

1,3796

29,152

1,3851

32,195

1,3906

35,167

1,3961

38,071

1,4016

40,911

1,3797

29,208

1,3852

32,250

1,3907

35,220

1,3962

38,123

1,4017

40,962

1,3798

29,264

1,3853

32,304

1,3908

35,274

1,3963

38,175

1,4018

41,013

1,3799

29,320

1,3854

32,359

1,3909

35,327

1,3964

38,228

1,4019

41;064

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3800

29,376

1,3855

32,414

1,3910

35;380

1,3965

38,280

1,4020

41,115

1,3801

29,432

1,3856

32,468

1,3911

35,434

1,3966

38,332

1,4021

41,166

1;3802

29,488

1,3857

32,523

1,3912

35,487

1,3967

38,384

1,4022

41,217

1,3803

29,544

1,3858

32;577

1,3913

35,540

1,3968

38,436

1,4023

41,268

1,3804

29,600

1,3859

32,632

1,3914

35,593

1,3969

38,488

1,4024

41,318

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3805

29,655

1,3860

32,686

1,3915

35,647

1,3970

38,540

1,4025

41,369

1,3806

29,711

1,3861

325741

1,3916

35,700

1,3971

38,592

1,4026

41,420

1,3807

29,767

1,3862

32,795

1,3917

35,753

1,3972

38,644

1,4027

41,471

1,3808

29,823

1,3863

32,849

1,3518

35,806

1,3973

38;696

1,4028

41;522

1,3809

29,878

1,3864

32,904

1,3919

35,859

1,3974

38,748

1;4029

41,573

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3810

29,934

1,3865

32,958

1,3920

35,912

1,3975

38,800

1,4030

41,623

1,3811

29,989

1,3866

33,013

1,3921

35,966

1,3976

38,852

1,4031

41,674

1,3812

.30,045

1,3867

33,067

1,3922

36,019

1,3977

38,904

1,4032

41,725

1,3813

30,101

1,3868

33,121

1,3923

36,072

1,3978

38,955

1,4033

41,776

1,3814

30,156

1,3869

33,175

1,3924

36,125

1,3979

39,007

1,4034

41,826

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3815

30,212

1,3870

33,230

1,3925

36,178

1,3980

39,059

1,4035

41,877

1,3816

30,267

1,3871

33,284

1,3926

36,231

1,3981

39,111

1,4036

41,928

1,3817

30,323

1,3872

33,338

1,3927

36,284

1,3982

39,163

1,4037

41,978

1,3818

30,378

1,3873

33,392

1,3928

36,337

1,3983

39,214

1,4038

42,029

1,3819

30,434

1,3874

33,446

1,3929

36,389

1,3984

39,266

1,4039

42,080

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3820

30,489

1,3875

33,500

1,3930

36,442

1,3985

39,318.

1,4040

42,130

1,3821

30,544

1,3876

33,555

1,3931

36,495

1,3986

39,370

1,4041

42,181

1,3822

30,600

1,3877

33,609

1,3932

36,548

1,3987

39,421

1,4042

42,231

1,3823

30,655

1,3878

33,663

1,3933

36,601

1,3988

399473

1,4043

42,282

1,3824

30;711

1,3879

33,717

1,3934

36,654

1,3989

39,525

1,4044

42,332

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3825

30,766

1,3880

33,771

1,3935

36,706

1,3990

39,576

1,4045

42,383

1,3826

30,821

1,3881

33,825

1,3936

36,759

1,3991

39,628

1,4046

42,433

1,3827

30,876

1,3882

33,879

1,3937

36,812

1,3992

39,679

1,4047

42,484

1,3828

30,932

1,3883

33,933

1,3938

36,865

1,3993

39,731

1,4048

42,534

1,3829

30,987

1,3884

33,987

1,3939

36,917

1,3994

39,782

1,4049

42,585

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,3830

31,042

1,3885

34,040

1,3940

36,970

1,3995

39,834

1,4050

42,635

1,3831

31,097

1,3886

34;094

1,3941

37,023

1,3996

39,885

1,4051

42,685

1,3832

31,152

1,3887

34,148

1,3942

37,075

1,399T

39,937

1,4052

42,736

1,3833

31,207

1,3888

34,202

1,3943

37,128

1,3998

39,988

1,4053

42,786

1,3834

31,262

1,3889

34,256

1,3944

37,180

1,3999

40,040

1,4454

42,836

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4055

42,887

1,4110

45,623

1,4165

48,302

1,4220

50,928

1,4275

53,501

1,4056

42,937

1,4111

45;672

1,4166

48,350

1,4221

50,951

1,4276

53,548

1,4057

42,987

1,4112

45,721

1,4167

48,399

1,4222

51,022

1,4277

53,594

1,4058

43,037

1,4113

45,770

1,4168

48,447

1,4223

51,069

1,4278

53,640

1,1059

43,088

1,4114

45,820

1;4169

48,495

1,4224

51,116

1,4279

53,686

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4060

43,138

1,4115

45,869

1,4170

48,543

1,4225

51,164

1,4280

53,733

1,4061

43,188

1,4116

45,918

1,4171

48,591

1,4226

51,211

1,4281

53,779

1,4062

43,238

1,4117

46,967

1,4172

489639

1,4227

51,258

1,4282

53,825

1,4063

43,288

1,4118

46,016

1,4173

48,687

1,4228

51,305

1,4283

53,871

1,4064

43,338

1,4119

46,065

1,4174

48,735

1,4229

51,352

1,4284

53,918

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4065

43,388

1,4120

46,114

1,4175

48,784

1,4230

51,399

1,4285

53,964

1,4066

43,439

1,4121

46,163

1,4176

48,832

1,4231

51,446

1,4286

54,010

1,4067

43,489

1,4122

46,212

1,4177

48,880,

1,4232

51,493

1,4287

54,056

1,4068

43,539

1,4123

46,261

1,4178

48,928

1,4233

51,540

1,4288

54,102

1,4069

43,589

1,4124

46,310

1,4179

48,976

1,4234

51,587

1,4289

54,148

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4070

43,639

1,4125

46,359

1,4180

49,023

1,4235

51,634

1,4290

54,194

1,4071

43,689

1,4126

46,408

1,4181

49,071.

1,4236

51,681

1,4291

54,241

1,4072

43,739

1,4127

46,457

1,4182

49,119

1,4237

51,728,

1,4292

54,287

1,4073

43,789

1,4128

46,506

1,4183

49,167

1,4238

51,775

1,4293

54,333

1,4074

43;838

1,4229

46,555

1,4184

49,215.

1,4239

51,822

1,4294

54;379

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4075

43,888

1,4130

46,604

1,4185

49,263

1,4240

51,869

1,4295

54,425

1,4076

43,938

1,4131

46,652

1,4i86

49,311

1,4241

51,916

1,4296

54,471

1;4077

43,988

1,4132

46,701

1,4187

49,359

194242

51,963

1,4297

54,517

1,4078

44,038

1,4133

46,750

1,4188

49,407

1,4243

52,010

1,4298

54,563

1,4079

44,088

1,4134

46,799

1,4189

49,454

1,4244

52,057

1,4299

54,609

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4080

44,138

1,4135

46,848

1,4190

49,502

1,4245

52,104

1,4300

54;655

1,4081

44,187

1,4136

46,896

1,4191

49,550

1,4246

52,150

1,4301

54,701

1,4082

44,237

1,4137

46;945

1,4192

49,598

1,4247

52,197

1,4302

54,746

1,4083

44,287

1,4138

46,994

1,4193

49,645

1,4248

52,244

1,4303

54,792

1,4084

44,337

1,4139

47,043

1,4194

49,693

1,4249

52,291

1,4304

54,838

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4085

44,386

1,4140

47,091

1,4195

49,741

1,4250

52,338

1,4305

54,884

1,4086

44,436

1,4141

47,140

1,4196

49,788

1,4251

52,384

1,4306

54,930

1,4087

44,486

1,4142

47,188

1,4197

49,836

1,4252

52,431

1,4307

54,976

1,4088

44,535

1,4143

47;237

1;4198

49,884

1,4253

52,478

1,4308

55,022

1,4089

44,585

1,4144

47,286

1,4199

49,931

1,4254

52,524

1,4309

55,067

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4090

44,635

1,4145

47,334

1,4200

49,979

1 4255

52,571

1,4310

55,113

1,4091

44,684

1,4146

47,383

1,4201

50,027

1,4256

52,618

1,4311

55,159

1,4092

44,734

1,4147

47,431

14202

50,074

1,4257

52,664

1,4312

55,205

1,4093

44;783

1,4148

47,480

1,4203

50,122

1,4258

52,711

1,4313

55,250

1,4094

44,833

1,4149

47,528

1,4204

50;169

1,4259

52,758

1,4314

55,296

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4095

44,882

1,4150

47,577

1,4205

50,217

1,4260

52,804

1,4315

55,342

1,4096

44,932

1,4151

47,625

1,4206

50,264

1 4261

52,851

1,4316

55,388

1,4097

44,981

1,4152

47,674

1,4207

50,312

1,4262

52,897

1,4317

55,433

1,4098

45,031

1,4153

47,722

1,4208

50,359

1,4263

52,944

1,4318

55,479

1,4099

45,080

1,4154

47,771

1,4209

50,407

1,4264

52;990

1,4319

55,524

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4100

45,130

1,4155

47,819

1,4210

50,454

1,4265

53,037

1,4320

55,570

1,4101

45,179

1,4156 '

47,868

1,4211

50,502

1,4266

53;083

1,4321

55,616

1,4102

45,228

1,4157

47,916

1,4212

50,549

1,4267

53,130

1,4322

55,661

1,4103

45,278

1,4158

47,964

1,4213

50,596

1,4268

53;176

1,4323

55,707

1,4104

45,327

1,4159

48,013

1,4114

50,644

1,4269

53,223

1,4324

55,752

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4105

45,376

1,4160

48,061

1,4215

50,691

1,4270

53;269

194325

55,798

1,4106

45,426

1,4161

48,109

1,4216

50,738

1,4271

53,316

1,4326

55,844

1,4107

45,475

1,4162

48,158

1,4217

50,786

1,4272

53,362

1,4327

55,889

1,4108

45,524

1,4163

48,206

1,4218

50,833

1,4273

53,408

1,4328

55,935

1,4109

45,574

1,4164

48,254

1,4219

50,880

1,4274

53,455

1,4329

55,980

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4330

56,026

1,4385

58,503

1,4440

60,935

1,4495

63,324

1,4550

65,672

1,4331

56,071

1;4386

58,547

1,4441

60,979

1,4496

63,367

1,4551

65,714

1,4332

56,116

1,4387

58,592

1,4442

61,023

1,4497

63,410

1,4552

65,756.

1,4333

56,162

1,4388

58,637

1,4443

61,066

1,4498

63,453

1,4553

65,798

1,4334

56,207

1,4389

58,681

1,4444

61,110

1,4499

63,496

1,4554

65,841

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4335

56,253

1,4390

58,726

1,4445

61,154

1,4500

63,539

1,4555

65;883

1,4336

56,298

1,4391

58,770

1,4446

61,198

1,4501

63,582

1,4556

65,925

1,4337

56,343

1,4392

58,815

1,4447

61,241

1,4502

63,625

1,4557

65,967

14338

56,389

1,4393

58,859

1,4448

61,285

1,4503

63,668.

1,4558

66,010

1,4339

56,434

1,4394

58,904

1,4449

61,329

1,4504

63,711

1,4559

66,052

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4340

56,479

1,4395

58;948

1,4450

61,372

1,4505

63,754

1,4560

66,094

1,4341

56,525.

1,4396

58,993

1,4451

61,416

1,4506

63,797

1,4561,

66,136

1,4342

56,570

14397

59,037

1,4457

61,460

1,4507

63,844

1,4562

66,178

1,4343

56,615

1,4398

59,082

1,4453

61,503

1,4508

63,882

1,4563

66,221

1,4344

56,660

1,4399

59,126

1,4454

61,547

1;4509

63,925

1,4564

66,263

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4345

56,706

1,4400

59,170

1,4455

61,591

1,4510

63,968

1,4565

66,305

1,4346

56,751

1,4401

59,215

1,4456

61;634

1,4511

64,011

1,4566

66,347

1,4347

56,796

1,4402

59,259

1,4457

61;678

1,4512

64,054

1,4567

66,389

1,4348

56,841

1,4403

59,304

1,4458

61,721

1,4513

64,097

1,4568

66,431

1,4349

56,887

1,4404

59,348

1,4459

61;765

1,4514

64,139

1,4569

66,473

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4350

56,932

1,4405

59,392

1,4460

61,809

1,4515

64,182

1,4570

66,515

1,4351

56,977

1,4406

59,437

1,4461

61,852

1,4516

64,225

1,4571

66,557

1,4352

57,022

1,4407

59,481

1,4462

61,896

1,4517

64,268

1,4572

66,599

1,4353

57,067

1,4408

59,525

1,4463

61,939

1,4518

64,311

1,4573

66,641

1,4354

57,112

1,4409

59,569

1,4464

61,983

1,4519

64,353

1,4574

66,683

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4355

57,157

1,4410

59,614

1;4465

62,026

1,4520

64,396

1,4575

66,725

1,4356

57,202

1,4411

59,658

1,4466

62,070

1,4521

64,439

1,4576

66,767

1,4357

57,247

1,4412

59,702

1,4467

62,113

1,4522

64,481

1,4577

66,809

1,4358

57,292

1,4413

59,746

1,4468

62,156

1,4523

64,524

1,4578

66,851

1,4359

57,337

1,4414

59,791

1,4469

62,200

1;4524

64,567

1,4579

66,893

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4360

57,382

1,4415

59,835

1,4470

62,243

1,4525

64,609

1,4580

66,935

1,4361

57,427

1,4416

59,879

1,4471

62,287

1,4526

64,652

1,4581

66,977

1,4362

57,472

1,4417

59,923

1,4472

62,330

1,4527

64,695

1,4582

67,019

1,4363

57,517

1,4418

59,967

1,4473

62,373

1,4528

64,737

1,4583

67,061

1,4364

57,562

1,4419

60,011

1,4474

62,417

1,4529

64,780

1,4584

67,103

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4365

57,607

1,4420

60,056

1,4475

62,460

1,4530

64,823

1,4585

67,145

1,4366

57,652

1,4421

60,100

1,4476

62,503

1,4531

64,865

1,4586

67,186

1,4367

57,697

1,4422

60,144

1,4477

62;547

1,4532

64,908

1,4587

67,228

1,4368

57;742

1,4423

60,188

1,4478

62,590

1,4533

64,950

1,4588

67,270

1,4369

57,787

1,4424

60,232

1,4479

62,633

1,4534

64,993

1,4589

67,312

1,4370

57,832

1,4425

60,276

1,4480

62,677

1,4535

65,035

1,4590

67,354

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4371

57,877

1,4426

60,320

1,4481

62,720

1,4536

65,078

1,4591

67,396

1,4372

57,921

1,4427

60,364

1,4482

62,763

1,4537

65,120

1,4592

67,437

1,4373

57,966

1,4428

60,408

1,4483

62,806

1,4538

65,163

1,4593

67,479

1;4374

58,011

1,4429,

60,452

1,4484

62,849

1,4539

65,205

1,4594

67,521

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4375

58,056

1,4430

60,496

1,4485

62,893

1,4540

65,248

1,4595

67,563

1,4376

58,101

1,4431

60,540

1,4486

62,936

1,4541

65,290

1,4596

67,604

1,4377

58,145

1,4432

60,584

1,4487

62,979

1,4542

65,333

1,4597

67,640

1;4378

58,190

1,4433

60,628

1,4488

63,02

1,4543

65,375

1,4598

67,688

1,4379

58,235

1,4434

60,672

1,4489

63,065

1,4544

65,417

1,4599

67,729

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4380

58,279

1,4435

60,716

1,4490

63,108

1,4545

65,460

1,4600

67,771

1,4381

58,324

1,4436

60,759

1,4491

63;152

1,4546

65,502

1,4601

67,813

1,4382

58,369

1,4437

60,803

1,4492

63,195

1,4547

65,544

1,4602

67,854

1,4383

58,413

1,4438

60,847

1,4493

63,238

1,4548

65,587

1,4603

67,896

1,4384

58,458

1,4439

60,891

1,4494

63,281

1,4549

65,629

1,4604

67,938

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4605

67,979

1,4660

70,249

1,4715

72,482

1,4770

74,678

1,4825

76,841

1,4606

68,021

1,4661

70,290

1,4716

72,522

1,4771

74,718

1,4826

76,880

1;4607

68,063

1,4662

70,331

1,4717

72,562

1,4772

74,758

1,4827

76,919

1,4608

68,104

1,4663

70,372

1,4718

72,602

1,4773

74,797

1,4828

76,958

1,4609

68,146

1,4664

70,413

1,4719

72,643

1,4774

74,837

1,4829

76,997

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4610

68,187

1,4665

70,453

1,4720

72,683

1,4775

74,876

1,4830

77,036

1,4611

68,229

1,4666

70,494

1,4721

72,723

1,4776

74,916

1,4831

77,075

1,4612

68,270,

1,4667

70;535

1,4722

72;763

1,4777

74,956

1,4832

77,113

1,4613

68,312

1,4668

70,576

1,4723

72,031

1,4778

74,995

1,4833

77,152

1,4614

68,353

1,4669

70,617

1,4724

72,843

1,4779

75,035

1,4834

77,191

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4615

68,395

1,4670

70,658

1,4725

72,884

1,4780

75,074

1,4835

77,230

1,4616

68,436

1,4671

70,698

1,4726

72,924

1,4781

75,114

1;4836

77,269

1,4617

68,478

1,4672

70,739

1,4727

72,964

1,4782

75,153

1,1837

77,308

1,4618

68,519

1,4673

70,780

1,4728

73,004

1,4783

75,193

1,4838

77,347

1,4619

68,561

1,4674

70,821

1,4729

73,044

1,4784

75,232

1,4839

77,386

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4620

68,602

1,4675

70,861

1,4730

73,084

1,4785

75,272

1,4840

77,425

1,4621

68,643

1,4676

70,902

1,4731

73,124

1,4786

75,311

1,4841

77,463

14622

68,685

1,4677

70,943

1,4732

73,164

1,4787

75,350

1,4842

77,502

1,4623

68,726

1,4678

70,984

1,4733

73,204

1,4788

75,390`

1,4843

77,541,

1,4624

68,768

1,4679

71,024

1,4734

73,244

1,4789

75,429

1,3844

77,580

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4625

68,809

1,4680

71,065

1,4735

73,285

1,4790

75,469

1,4845

77,619

1,4626

68,850

1,4681

71,106

1,4736

73,325

1,4791

75,508

1,4846

77,657

1,4627

68,892

1,4682

71,146

1,4737

73,365

1,4792

75,547

1,4847

77,696

1,4628

68,933

1,4683

71,187

1,4738

73,405

1,4793

75,587

1,4848

77,735

1,4629

68,974

1,4684

71,228

1,4739

73,445

1,4794

75;626

1,4849

77,774

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4630

69,016

1,4685

71,268

1,4740

73,485

154795

75,666

1,4850

77,812

1,4631

69,057

1,4686

71,309

1,4741

73,524

1,4796

75,705

1,4851

77,851

1,4631

69,098

1,4687

71,349

1,4742

73,564

1,4797

75,744

1,4852

77,890

1,4633

69,139

1,4688

71,390

1,4743

73,604

1,4798

75,784

1,4853

77,928

1,4634

69,181

1,4689

71,431

1,4744

73,644

1,4799

75,823

1,4854

77,967

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4635

69,222

1,4690

71,471

1,4745

73,684

1,4800

75,862

1,4855

78,006

1,4636

69,263

1,4691

71,512

1,4746

73,724

1,4801

75,901

1,4856

78;045

1,4637

69,304

1,4692

71,552

1,4747

73,764

1,4802

75,941

1,4857

78,083

1,4638

69,346

1,4693

71,593

1,1748

73;804

1,4803

75,980

1,4858

78,122

1,4639

69,387

1,4694

71,633

1,4749

73,844

1,4804

76,019

1,4859

78,160

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4640

69,428

1,4695

71,674

1,4750

73,884

1,4805

76,058

1,4860

78,199

1,4641

69,469

1,4696

71,714

1,4751

73,924

1,4806

76,098

1,4861

78,238

1,4642

69,510.

1,4697

71,755

1,4752

73,963

1,4807

76,137

1,4862

78,276

1,4643

69,551

1,4698

71,795

1,4753

74,003

1,4808

76,176

1,4863

78,315

1,4644

69,593

1,4699

71,836

1,4754

74,043

1,4809

76,215

1,4864

78,353

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4645

69,634

1,4700

71,876

.1;4755

74,083

1,4810

76,254

1,4865

78,392

1,4646

69,675

1,4701

71,917

1,4756

74,123

1,4811

76,294

1,4866

78,431

1,4647

69,716

1,4702

71,957

1,4757

74,162

1,4812

76,333

1,4867

78,469

1,4648

69,757

1,4703

71,998

1,4758

74,202

1,4813

76,372

1,4868

78,508

1,4649

69;798

1,4704

72,038

1,4759

74,242

1,4814

76,411

1,4869

78,546

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1;4650

69,839

1,4705

72,078

1,4760

74,282

1,4815

76,450

1,4870

78,585

1,4651

69,880

1,4706

72,119

1,4761

74,321

1,4816

76,489

1,4871

78,623

1,4652

69,921

1,47,07

72,159

1,4762

74,361

1,4817

76,528

1,4872

78,662

1,4653

69,962

1,4708

72,199

1,4763

74,401

1,4818

76,567

1,4873

78,700

1,4654

70,003

1,4709

72,240

1,4764

74,441

1,4819,

76,607

1,4874

78,739

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4655

70,044

1,4710

72,280

1,4765

74,480

1,4820

76,646

1,4875

78,777

1;4656

70,085

1,4711

72,320

1,4766

74,520

1,4821

76,685

1,4876

78,816

1,4657

70,126

1,4712

72,361

1,4767

74,560

1,4822

7ó,724

1,4877

78,854

1,4658

70,167

1,4713

72,401

1,4768

74,599

1,4823

76,763

1,4878

78,892

1,4659

70,208

1,4714

72,441

1,4769

74,639

1,4824

76,802

1,4879

78,931

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4880

78,969

1,4920

80,497

1,4960

82,007

1,5000

83,500

1,5040

84,976

1,4881

79,008

1,4921

80,534

1,4961

82,044

1,5001

83,537

1,5041

85,013

1,4882

79,046

1,4922

80,572

1,4962

82,082

1,5002

83,574

1,5042

85,049

1,4883

79,084

1,4923

80,610

1,4963

82,119

1,5003

83,611

1,5043

85,086

1,4884

79,123

1,4924

80,648

1,4964

82,157

1,5004

83,648

1,5044

85,123

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4885

79,161

1,4925

80,686

1,4965

82,194

1,5005

83,685

1,5045

85,159

1,4886

79,199

1,4926

80,724

1,4966

82,232

1,5006

83,722

1,5046

85,196

1,4887

79,238

1,4927

80,762

1,4967

82,269

1,5,007

83,759

1,5047

85,233

1,4888

79,276

1,4928

80,800

1,4968

82,307

1,5008

83,796

1,5048

85,269

1,4889

79,314

1,4929

80,838

1,4969

82,344

1,5009

83,833

1,5049

85,3,06

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4890

79,353

1,4930

80,876

1,4970

82,381

1,5010

83,870

1,5050

85,343

1,4891

79,391

1,4931

80,913

1,4971

82,419

1,5011

83,907

1,5051

85,379

1,4892

79,429

1,4932

80,951

1,4972

82,456

1,5012

83,944

1,5052

85,416

1,4893

79,468

1,4933

80,989

1,4973

82,494

1,5013

83,981

1,5053

85,452

1,4894

79,506

1,4934

81,027

1,4974

82,531

1;5014

84,018

1,5054

85,489

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4895

79,544

1,4935

81,065

1,4975

82,569

1,5015

84,055

1,5055

85,525

1,4596

79,582

1,4936

81,103

1,4976

82,606

1,5016

84,092

1,5056

85,562.

1,4597

79,620

1,4937

81,140

1,4977

82,643

1,5017

84,129

1,5057

85,598

1,4898

79,659

1,4938

81,178

1,4978

32,681

1,5018

84,166

1,5058

85,635

1,4899

79,697

1,4939

81,216

1,4979

82,718

1,5019

84,203

1,5059

85,672

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4900

79,735

1,4940

81,254

1,4980

82,755

1,5020

84,240

1,5060

85,708

1,4901

79,773

1,4941

81,291

1,4981

82,793

1,5021

84,277

1,5061

85,744

1,4902

79,811

1,4942

81329

1,4982

82,830

1,5022

84,314

1,5062

85,781

1,4903

79,850

1,4943

81,367

1,4983

82,867

1,5023

84,351

1,5063

85,817

1,4904

79,888

1,4944

81,405

1,4984

82,905

1,5024

84,388

1,5064

85,854

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4905

79,926

1,4945

81,442

1,4985

82,942

1,5025

84,424

1,5065

85,890

1,4906

79,964

1,4946

81,480

1,4986

82,979

1,5026

84,461

1,5066

85,927

1,4907

80,002

1,4947

81,518

1,4987

83,016

1,5027.

84,498

1,5067

85,963

1,4908

80,040

1,4948

81,555

1,4988

83,054

1,5028

84,535

1,5068

86,000

1,4909

80,078

1,4949

81,593

1,4989

83,091

1,5029

84,572

1,5069

86,036

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4910

80,116

1,4950

81,631

1,4990

83,128

1,503a

84,609

1,5070

86,072

1,4911

80,154

1,4951

81,668

1,4991

83,165

1,5031

84,645

1,5071

86,109

1,4912

80,192

1,4952

81,706

1,4992

83,202

1,5032

84,682

1,5072

86,145

1,4913

80,231

1,4953

81,744

1,4993

83,240

1,5033

84,719

1,5073

86,182

1,4914

80,269

1,4954

81,781

1,4994

83,277

1,5034

84,756

1,5074

86,218

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1,4915

80,307

1,4955

81,819

1,4995

83,314

1,5035

84,792

1,5075

86,254

1,4916

80,345

1,4956

81,856

1,4996

83,351

1,5036

84,829

1,5076

86,291

1,4917

80,383

1,4957

81,894

1,4997

83,388

1,5037

84,866

1,5077

86,322

1,4918

80,421

1,4958

81,932

1,4998

83,425

1,5038

84,903

1,5078

86,363

1,4919

80,459

1,4959

81,969

1,4999

83,463

1,5039

84,939

1,5079

86,399

1 Hodnoty n v těchto tabulkách jsou vypočteny podle rovnice, jejímž autorem pro ICUMSA je K. Rosenhauer. Rovnice byla naprogramována a výpočty provedeny Frankem G. Carpenterem z USDA a byly publikovány v Sugar J. 33, 15-22 (červen 1970). Index lomu byl měřen při 20 °C pomocí sodíkové čáry D. Brix (hmotnostní % sacharosy) byl získán vážením při 20 °C ve vzduchu při tlaku 760 torr (mm Hg) a 50 % relativní vlhkosti. Tato tabulka nahrazuje tabulku předchozí (47.012, vydání 11) publikovanou v Int. Sugar J. 39, 22s (1937).

PŘÍLOHA Č. 40 METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU OBSAHU CÍNU V POTRAVINÁCH BALENÝCH V PLECHOVKÁCH

1. Účel a oblast působnosti
Vzorky určené pro úřední kontrolu množství cínu v potravinách balených v plechovkách se odebírají dále uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky se považují za reprezentativní pro dotyčné šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se určí na základě obsahu zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Šarže: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.
Část šarže: určitá část šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.
Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.
Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.
Laboratorní vzorek: vzorek určený pro laboratoř.

3. Obecná ustanovení

3.1 Zaměstnanci
Odběr vzorků musí být proveden osobou splňující požadavky uvedené v § 3 odst. 1 .

3.2 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

3.3 Předběžná opatření
Při odběru vzorků a při přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah cínu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu.

3.5 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek se připraví sdružením všech dílčích vzorků a jejich homogenizací v laboratoři.

3.6 Duplikátní laboratorní vzorky
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

3.7 Balení a přeprava vzorků
Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná předběžná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8 Uzavření a označení vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 .
O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol podle § 5 .

4. Plány odběru vzorků
Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

4.1 Počet dílčích vzorků
Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán z plechovek v šarži, je uveden v tabulce. Dílčí vzorky odebrané z každé plechovky musí mít podobnou hmotnost a musí vytvořit souhrnný vzorek.
Tabulka:
Počet plechovek (dílčích vzorků), které musí být odebrány, aby vytvořily souhrnný vzorek

Počet plechovek v šarži nebo částišarže

Počet plechovek, které musí být odebrány

1 až 25

Nejméně 1 plechovka

26 až 100

nejméně 2 plechovky

> 100

5 plechovek

Maximální limity se vztahují na obsah každé plechovky. Z praktických důvodů je pro vyšetření nezbytné vytvořit souhrnný vzorek. Jestliže výsledek pro souhrnný vzorek nepřekračuje maximální limit, ale blíží se k maximálnímu limitu, a existuje-li podezření, že u jednotlivých plechovek může být maximální limit překročen, může být provedeno další vyšetření.

4.2 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
Odběr vzorků v maloobchodním prodeji se provádí podle výše uvedených ustanovení o odběru vzorků nebo jinými postupy podle § 1 odst. 2 , 3 nebo § 4 . Tyto postupy musí být pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže
Pro účely potvrzení provede kontrolní laboratoř alespoň dvě nezávislé zkoušky a z výsledků vypočte průměr.
Šarže se přijímá, nepřekračuje-li průměr příslušný maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001, přičemž se zohlední nejistota měření a korekce na výtěžnost.
Šarže se odmítá, jestliže se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost průměr překračuje maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001.

PŘÍLOHA Č. 41 METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ PATULINU V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1. Účel a oblast působnosti
Vzorky pro úřední kontrolu množství patulinu v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Šarže: identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.
Část šarže: určitá část šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.
Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.
Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

3. Obecná ustanovení

3.1 Zaměstnanci
Odběr vzorků provádí oprávněná osoba (§ 3 odst. 1 ).

3.2 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

3.3 Předběžná opatření
Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah patulinu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou z různých míst celé šarže nebo části šarže. Případná odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

3.5 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg se připraví sdružením dílčích vzorků, pokud se neprovádí odběr jednotlivých balení o hmotnosti vyšší než 1 kg.

3.6 Duplikátní vzorky
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

3.7 Balení a přeprava vzorků
Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Budou přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8 Uzavření a označení vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 .
O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle § 5 .

4. Plány odběru vzorků
Použitá metoda odběru vzorků zajišťuje, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.
Počet dílčích vzorků
Souhrnný vzorek se připraví podle bodu 3.5.
Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže, je uveden v tabulce 1. U kapalných výrobků, které se před odebráním vzorků co nejdůkladněji manuálně nebo mechanicky promíchají, se předpokládá rovnoměrné rozšíření patulinu v dané šarži. K vytvoření souhrnného vzorku u kapalných výrobků proto stačí z každé šarže odebrat tři dílčí vzorky.
Dílčí vzorky mají mít podobnou hmotnost. Hmotnost dílčího vzorku má být nejméně 100 gramů, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg. Odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu o odběru vzorku.
Tabulka 1:
Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

Hmotnost šarže
(kg)

Minimální počet dílčích vzorků, který mábýt odebrán

< 50

3

50 až 500

5

> 500

10

Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 2.
Tabulka 2:
Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

Počet balení nebo jednotek v šarži

Počet balení nebo jednotek, který má být odebrán

1 až 25

1 balení nebo jednotka

26 až 100

asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky

> 100

asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže
Kontrolní laboratoř provede opakovanou zkoušku laboratorního vzorku pro účely potvrzení výsledku, jestliže je výsledek, který obdržela při první zkoušce, o 20 % nižší nebo vyšší než maximální limit, a vypočte průměr z obou výsledků. Šarže se přijímá, jestliže je výsledek první zkoušky o 20 % nižší než maximální limit, nebo pokud je nezbytná opakovaná zkouška, vyhovuje-li průměr příslušnému maximálnímu limitu stanovenému v nařízení (ES) č. 466/2001 při zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost.
Šarže se odmítá, pokud průměr překračuje při zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001.

PŘÍLOHA Č. 42 PŘÍPRAVA VZORKŮ A POŽADAVKY NA METODY ZKOUŠENÍ POUŽÍVANÉ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU OBSAHU CÍNU V POTRAVINÁCH BALENÝCH V PLECHOVKÁCH

1. Předběžná opatření a všeobecné zásady pro cín
Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by došlo k sekundární kontaminaci.
Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem by měly být vyrobeny z inertních materiálů, například z plastů jako polypropylen nebo polytetrafluorethylen, a měly by být vyčištěny za použití kyseliny, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí kontaminace. Řezné nástroje musí být vyrobeny z vysoce kvalitní korozivzdorné oceli.
Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku. Reprodukovatelné výsledky poskytují pouze důkladně zhomogenizované vzorky.
Lze použít i jiné metody pro přípravu vzorků podle § 1 .

2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře

4.1 Definice
Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.
r = opakovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x sr .
sr = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.
RSDr = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr /x) x 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků,
R = reprodukovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x sR .
sR = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.
RSDR = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR /x) x 100],
HORRATr = zjištěná hodnota RSDr dělená hodnotou RSDr vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66 R.
HORRATR = zjištěná hodnota RSDR dělená hodnotou RSDR vypočtenou z Horwitzovy rovnice (2).
U = rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

4.2 Obecné požadavky
Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s § 9 .

4.3 Zvláštní požadavky
Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení cínu v potravinách balených v plechovkách, mohou laboratoře zvolit validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje kritéria uvedená v tabulce. Při validaci by měl být použit certifikovaný referenční materiál.
Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro cín

Parametr

Hodnota a komentář

Použitelnost

Potraviny specifikované v nařízení (ES) č. 242/2004

Mez detekovatelnosti

Nižší nebo roven 5 mg/kg

Mez stanovitelnosti

Nižší nebo roven 10 mg/kg

Přesnost

Hodnoty HORRATr nebo HORRATR dosažené ve validační kolaborativní studii musí být menší než 1,5

Výtěžnost

80 % až 105 % (dosažená v kolaborativní studii)

Specifičnost

Stanovení nesmí být rušeno matricovými a spektrálními jevy

4.3.1 Pracovní charakteristiky - koncepce nejistoty
Vhodnost metody zkoušení, která má být použita v laboratoři, může být posouzena také pomocí koncepce nejistoty. Laboratoř může používat metodu, která bude poskytovat výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí rovnice:

Uf = &221ALOD / 2)/ 2)2 + (0,

)2
e: Uf je maximální standardní nejist
a, LOD je mez detekovatelnosti met
y, C je příslušná koncentr
e. Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná stejně tak jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabu

4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Výsledky zkoušky se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.
Mělo by být zohledněno harmonizované doporučení pro používání výtěžnosti v analytickém měření, vypracované mezinárodními normalizačními organizacemi a profesními sdruženími, které napomůže při stanovování faktorů výtěžnosti. Analytický výsledek musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je analytický výsledek a U je nejistota měření.

4.5 Požadavky na laboratoře
Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu*).

4.6 Další zásady pro zkoušení
Hodnocení odborné úrovně
Doporučuje se účast na vhodných programech hodnocení odborné úrovně podle mezinárodního harmonizovaného protokolu pro hodnocení odborné úrovně chemických analytických laboratoří, vypracovaného pod patronátem mezinárodních normalizačních organizací a profesních sdružení. Některé z těchto programů jsou zaměřeny na stanovení cínu v potravinách a účasti v takovém programu se dává přednost před účastí na obecných programech pro stanovení kovů v potravinách.
Interní řízení jakosti
Laboratoře by měly být schopny prokázat, že mají zavedeny vlastní interní postupy řízení jakosti. Příklady v tomto směru jsou uvedeny v doporučení mezinárodních normalizačních organizací a profesních sdružení pro interní řízení jakosti v chemických analytických laboratořích.
Příprava vzorku
Musí být věnována pozornost tomu, aby byl veškerý cín ve vzorku pro zkoušku převeden do roztoku. Postup rozpouštění vzorku má zajistit, aby nedošlo ke srážení hydrolyzovaných sloučenin čtyřmocného cínu (SnIV ) (tj. oxidu cíničitého SnO2 , Sn(OH)4 , SnO2 ·H2 O). Připravený vzorek se uchovává v prostředí HCl o koncentraci 5 mol/l. Vzhledem ke snadné těkavosti SnCl4 se vzorek nemá vařit.
*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍLOHA Č. 43 PŘÍPRAVA VZORKŮ A KRITÉRIA PRO METODY ZKOUŠENÍ POUŽITÉ PŘI ÚŘEDNÍ KONTROLE DODRŽOVÁNÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ PATULINU V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1. Předběžná opatření
Patulin může být v určitých potravinách rozšířen nerovnoměrně a vzorky by tedy měly být připraveny a homogenizovány s mimořádnou pozorností.
Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku.

2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

4. Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře

4.1 Definice
Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít. Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost.
r = opakovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě), tedy r = 2,8 x sr .
sr = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.
RSDr = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr /x) x 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.
R = reprodukovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného zaměstnanci různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x sr .
sR = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.
RSDR = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR /x) x 100].

4.2 Obecné požadavky
Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9 .

4.3 Zvláštní požadavky
Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení množství patulinu v potravinách, mohou laboratoře zvolit metodu za předpokladu, že splňuje následující kritéria:
Pracovní charakteristiky pro patulin

Množstvíµg/kg

Patulin

RSDr %

RSDR %

Výtěžnost %

< 20

&2264 30

30 &226

264 40 5

až 120

0 - 50

&2264

4 20 &22

30

0 až 105

05 > 50

50 &2264

5 &2264 25 75 až 105 Detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, protože přesnost je uvedena pr
uvažované koncentrace. Přesnost se vyjádří hodnotou vypočten

z H orwitzo vy rovnice

RSD
= 2(1 - 0,5logC) kde: - RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukova
lnosti [(sR/x) x 100], - C je poměr koncentrací (tj. 1 =100g/100g, 0,001 = 1,000 mg/kg). Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukázalo, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýb

4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Jako výsledek zkoušky se uvede výsledek s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Pro kontrolu dodržení limitů se použije výsledek zkoušky s korekcí výtěžnosti (viz příloha I bod 5). Výsledek zkoušky se uvede ve tvaru (x ± U), kde x je výsledek zkoušky a U je nejistota měření.

4.5 Požadavky na laboratoře
Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.*)
*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍLOHA Č. 44 METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ BENZO[A] PYRENU V POTRAVINÁCH

1. Účel a oblast působnosti
Vzorky pro úřední kontrolu množství benzo[a] pyrenu v potravinách se odebírají níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Pro účely této přílohy se rozumí šarží identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 společné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

3. Obecná ustanovení

3.1 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

3.2 Předběžná opatření
Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah benzo[a] pyrenu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.3 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Případná odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

3.4 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků. Tento vzorek se zhomogenizuje v laboratoři.

3.5 Duplikátní laboratorní vzorky
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

3.6 Balení a přeprava vzorků
Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Musejí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.7 Uzavření a označení vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 .
O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle § 5 .

4. Plány odběru vzorků
Použitá metoda odběru vzorků zajišťuje, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

4.1 Počet dílčích vzorků
V případě olejů, u kterých lze předpokládat homogenní rozložení benzo[a] pyrenu v dané šarži, postačí pro vyšetření souhrnného vzorku odebrat tři dílčí vzorky na jednu šarži. Musí být učiněn odkaz na číslo šarže. V případě olivového oleje a olivového oleje z pokrutin jsou další informace o odběru vzorků uvedeny v předpise Evropských společenství30)
Pokud jde o ostatní výrobky, je minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán z šarže, uveden v tabulce 1. Dílčí vzorky mají mít podobnou hmotnost, která není menší než 100 g na dílčí vzorek, a tvoří dohromady souhrnný vzorek s celkovou hmotností alespoň 300 g . Souhrnný vzorek se připraví podle bodu 3.4 .

Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků. které mají být odebrány ze šarže

Hmotnost šarže (kg)

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány

< 50

3

50 až 500

5

> 500

10

Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 2.

Tabulka 2: Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

Počet balení nebo jednotek v šarži

Počet balení nebo jednotek, které mají být odebrány

1 až 25

1 balení nebo jednotka

26 až 100

asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky

> 100 asi

5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

4.2 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí přiměřeně podle ustanovení této přílohy o odběru vzorků. Není-li to možné, lze použít účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže
Kontrolní laboratoř provede opakovanou zkoušku laboratorního vzorku pro účely potvrzení výsledku, je-li výsledek, který obdržela při první zkoušce, o 20 % nižší nebo vyšší než maximální limit, a v těchto případech vypočte průměr z obou výsledků.
Šarže je přijata, vyhovuje-li výsledek první zkoušky nebo pokud je nezbytná opakovaná zkouška, vyhovuje-li průměr příslušnému maximálnímu limitu stanovenému v předpise Evropských společenství30) při přihlédnutí k nejistotě měření a korekci na výtěžnost.
Šarže je odmítnuta, pokud výsledek první zkoušky nebo průměr, když je nezbytná opakovaná zkouška, překračuje při přihlédnutí k nejistotě měření a korekci na výtěžnost maximální limit stanovený v nařízení Komise (ES) č. 466/2001.

PŘÍLOHA Č. 45 PŘÍPRAVA VZORKŮ A POŽADAVKY NA METODY ZKOUŠENÍ POUŽÍVANÉ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU OBSAHU BENZO[A] PYRENU V POTRAVINÁCH

1. Předběžná opatření a všeobecné zásady pro úřední kontrolu obsahu benzo[a] pyrenu v potravinách
Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by došlo k sekundární kontaminaci.
Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Nádoby se před použitím vypláchnou acetonem nebo hexanem vysoké čistoty (p. a., třídy HPLC nebo rovnocenné), aby se minimalizovalo riziko kontaminace. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem by měly být vyrobeny z inertních materiálů, např. hliníku, skla nebo leštěné korozivzdorné oceli. Nepoužívají se plasty, jako například polypropylen, polytetrafluorethylen atd., protože mohou analytický vzorek pohlcovat.
Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku. Reprodukovatelné výsledky poskytují pouze důkladně zhomogenizované vzorky.
Lze použít i jiné metody pro přípravu vzorků podle § 1 .

2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře

4.1 Definice
Nejběžnější definice, které musí laboratoř použít:
r = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x sr .
Sr = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.
RSDr = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr /x) x 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.
R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody);
R = 2,8 X SR
SR = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.
RSDR = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR /x) X 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.
HORRATr = zjištěná hodnota RSDr dělená hodnotou RSDr vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66 R.
HORRATR = zjištěná hodnota RSDR dělená hodnotou RSDR vypočtenou z Horwitzovy rovnice.
U = rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

4.2 Obecné požadavky
Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s § 9 .

4.3 Zvláštní požadavky
Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení benzo[a] pyrenu v potravinách, laboratoře zvolí validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje kritéria uvedená v tabulce. Při validaci se použije certifikovaný referenční materiál.

Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro benzo[a] pyren

Parametr

Hodnota/komentář

Použitelnost

Potraviny specifikované v nařízení (ES) č. 208/2005

Mez detekovatelnosti

Nižší nebo roven 0,3 µg/kg

Mez stanovitelnosti

Nižší nebo roven 0,9 µg/kg

Přesnost

Hodnoty HORRATr nebo HORRATR dosažené ve validační kolaborativní studii musí být menší než 1,5

Výtěžnost

50 % až 120 %

Specifičnost

Stanovení nesmí být rušeno matrícovými a spektrálními jevy, ověření detekce

4.3.1 Pracovní charakteristiky-koncepce nejistoty
Vhodnost metody zkoušení, která má být použita v laboratoři, se posoudí také pomocí koncepce nejistoty. Laboratoř použije metodu, která poskytuje výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí následující rovnice:

Uf = Ö(LOD / 2)2 + (0,2C)2

kde:
Uf je maximální standardní nejistota,
LOD je mez detekovatelnosti metody,
C je příslušná koncentrace
Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná do stejné míry jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulce.

4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Výsledky analýzy se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.
Přihlédne se ke zprávě Evropské komise o vztahu mezi analytickými výsledky, měřením nejistoty, faktory výtěžnosti a právními předpisy ES v oblasti potravinářství.
Analytický výsledek musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je analytický výsledek a U je nejistota měření.

PŘÍLOHA Č. 46 METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘE DNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ FUSARIOVÝC H TOXINŮ V POTRAVINÁCH

1. Účel a rozsah
Vzorky pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách se odebírají níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v příloze I k nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

2. Definice
Pro účely této přílohy se rozumí šarží identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v
§ 3 odst. 1 společné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

3. Obecná ustanovení

3.1 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle
bodu 4.3 musí rozdělit na části šarže, které se vzorkují samostatně.

3.2 Předběžná opatření
Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah fusariového toxinu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.3 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

3.4 Příprava souhrnného vzorku
Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků.

3.5 Duplikátní vzorky
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

3.6 Balení a přeprava vzorků
Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.7 Uzavření a označení vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle
§ 6 .
O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle
§ 5 .

4. Zvláštní ustanovení

4.1 Různé typy šarží
Potraviny se uvádí do oběhu volně ložené, v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních, jako jsou například sáčky, pytle nebo jednotlivá maloobchodní balení. Odběr vzorků se provádí u každého druhu uvádění do oběhu.
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení
bodů 4.3 , 4.4 a 4.5 , níže uvedený vzorec lze použí t jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají mít při uvádění do oběhu formu jednotlivých balení, jako například sáčků, pytlů nebo jednotlivých maloobchodních balení.

hmotnost šarže x hmotnost dílčího vzorku
rozsah výběru n =
--------------------------------------------
hmotnost souhrnného vzorku x hmotnost jednotlivého balení

- hmotnost - v kg
- rozsah výběru - každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).

4.2 Hmotnost dílčího vzorku
Hmotnost dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů, pokud není v této příloze stanoveno jinak. U šarží ve formě maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.

4.3 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin
Tabulka 1: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže

Komodita

Hmotnost šarže
(t)

Hmotnost nebo počet částí šarže

Počet dílčích vzorků

Hmotnost
souhrnnéhovzorku (kg)

Obiloviny a výrobky z obilovin

&2265 1500

00 5

t

00

>300 a <

00 3 části š

že

00

&2 &2 265 50 a &

&226

300

10

10

 

<50

- 3

00 *) 1-10 *) v závislosti na hmotnosti šarže - v

4.4 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin u šarží nad 50 tun včetně Pokud lze část šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části šarže podle tabulky 1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarže, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hmotnost nejvýše o 20%.
Každá část šarže musí být vzorkována samostatně.
Pokud není možné použít metodu odběru vzorků uvedenou v tomto bodu z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže, například kvůli formě obalu či způsobu přepravy, může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována.

4.5 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin u šarží do 50 tun
U šarží obilovin a výrobků z obilovin do 50 tun musí být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán odběru vzorků sestávající z 10 až 100 dílčích vzorků, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg. U velmi malých šarží (&2264 0,5 tuny) může být odebrán menší počet dílčích vzorků, avšak souhrnný vzorek sdružující všechny dílčí vzorky musí také v tom případě mít hmotnost nejméně éně 1
g. Čísla uvedená v tabulce 2 se použijí pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebr
y. Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin a výrobků z obil

in Hmotnost šarže

t) Počet dílčích vz

ků &2264

4

,05 3 >0,05 - &2

&

64 1,50 5 >0,50

0

&2264 1,00 10 >1

>1

0 - &2264 3,00 20

0

3,00 - &2264 10,00

 

>10,00 - &2264 20,

0,0

4.6 Postup při odběru vzorků u potravin určených pro kojence a malé děti
U potravin určených pro kojence a malé děti se použije postup odběru vzorků uvedený u obilovin a výrobků z obilovin v
bodě 4.5 . Počet dílčích vzorků, které se odeberou, závisí na hmotnosti šarže, přičemž podle tabulky 2 se odebere minimálně 10 a maximálně 100 dílčích vzorků. U velmi malých šarží (&2264 0,5 tuny) může být odebrán menší počet dílčích vzorků, avšak souhrnný vzorek sdružující všechny dílčí vzorky musí také v tom případě mít hmotnost nejméně éně 1
g. Hmotnost dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů. U šarží ve formě maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti obchodního balení a u velmi malých šarží (&2264 0,5 tuny) musejí mít dílčí vzorky takovou hmotnost, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejmnejmé
1 kg. Hmotnost souhrnného vzorku je 1 až 10 kg a vzorek musí být dostatečně p

4.7 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí přiměřeně podle ustanovení této přílohy o odběru vzorků. Není-li to možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

5. Přijetí šarže nebo části šarže
Šarže je přijata, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.
Šarže je odmítnuta, jestliže souhrnný vzorek překračuje bez jakýchkoliv pochyb maximální limit se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.

PŘÍLOHA Č. 47 PŘÍPRAVA VZORKŮ A POŽADAVKY NA METODY ZKOUŠENÍ POUŽÍVANÉ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU DODRŽOVÁNÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ FUSARIOVÝCH TOXINŮ V POTRAVINÁCH

1. Předběžná opatření
Vzhledem k tomu, že rozložení fusariových toxinů je velmi nestejnoměrné, musí být přípravě laboratorních vzorků a zejména homogenizaci vzorků věnována zvýšená pozornost.
Veškeré odebrané množství potraviny se použije k přípravě zkušebního vzorku.

2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří Každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.
Pokud se maximální limit vztahuje na sušinu, stanoví se obsah sušiny výrobku v části homogenizovaného vzorku metodou, která prokazatelně umožňuje přesné stanovení sušiny.

3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře

4.1 Definice
Nejběžnější definice, které musí laboratoř použít:
r = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x s
r .
s
r = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.
RSD
r = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za daných podmínek opakovatelnosti [(s r /x ) x 100].
R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x s
R .
s
R = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.
RSD
R = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(s R /x) x 100].

4.2 Obecné požadavky
Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s
§ 9 .

4.3 Zvláštní požadavky

4.3.1 Pracovní charakteristiky
Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody, laboratoře zvolí validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách 1, 2, 3 a 4.
Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol

Množství µg/kg

deoxylivalenol

RSDr %

RSD R %

Výtěžnost %

>100,00 - &2264500,00

00 &2264 2

20,00 &22

2264 40 ,00 60

0 - 110

0 >500,00

0 &2264 20

20,00 &2264 4

00 70,00 - 120,00 Tabulka 2: Pracovní charakteri

ika pro zearal

on Množst

g/kg

ara l en

RSDr %

SDR % Výtě

těžnost %

&2264 50,

0,00 & 2264 40

0 &226

50,00 60,0

,00 - 120,0

,00 > 50,00

264 25,00 &2264 40,00 70,00 - 120,00 Tabulka 3: P raco v

charakteristi

pro fumonis in B 1

2 M no

tví µg

g fumonisi

B1 a B2 R

RSDr % RS

RSDR % Výt

ýtěžnos t % &2

4 500,00

&2264 30,00

00 &2264 6

60,00 60,00

120,00 > 500,00 &2264 20,00 &2264 30,00 70,00 - 110,0

Tabulka 4: Pr

ovní char

rist ik

pro T-

a HT-2 toxi

Množ s tví µg/

T-2 toxin

in RSDr

r % RS DR % V

ěžnost

50,00 - 25

250,00 &22

2264 40 ,00 &2

6 0,00 60,00 -

0,00 >250

&22 64

0,0 0

264 50,00

,00 - 1 3 0,00

Množství µg

µg/kg HT-2

-2 toxi n RS

% RSD

% Výtěžnos

ost % 100,

0,00 - 200,00

2264 40,00 &2264 60,00 60,00 - 130,00 >200,00 &2264 30,00 &2264 50,00 70,00 - 130,00 Detekč
limity použitých metod se neuvádí, protože přesnost je uvedena

o u v ažov ané koncent r

e.
esnos
t metody odpovídá hodnotě vypočtené z Horwitzovy rovnice: RSDR = 2(1- 0,5logC) kde: - RSDR je rela t ivní směrod
ná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukova
lnosti [(sR/x) x 100], - C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100g/100g, 0,001 = 1,000 mg/kg). Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukázalo, že

4.3.2 Přístup založený na vhodnosti pro daný účel
K hodnocení přijatelnosti metod zkoušení lze použít alternativní přístup založený na vhodnosti pro daný účel, v jehož rámci se vymezí pouze funkce vhodnosti jako jediný parametr, pokud existuje omezený počet plně validovaných metod zkoušení. Funkce vhodnosti je funkce nejistoty, která stanoví nejvyšší hodnotu nejistoty, jež je považována za vhodnou pro daný účel.
Vzhledem k omezenému počtu metod zkoušení, které jsou plně validovány mezilaboratorní zkouškou, zejména pro stanovení T-2 a HT-2 toxinu, se použije přístup založený na funkci nejistoty, kterým se stanoví nejvyšší přijatelná nejistota, také k posouzení vhodnosti pro daný účel metody zkoušení, kterou laboratoř použije. Laboratoř může použít metodu, která poskytuje výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí následující rovnice:

U f = &221A 2 21A[(LO D /2)2 + (&03B1 3 B

x C)
kde: Uf je maximální standardní nej
tota, LOD je mez detekce
etody, C je příslušná koncentrace
g/kg)/kg), &03B1 je konstantní číselný faktor používaný v závislosti na hodnotě C. Hodnoty, které mají být použity, jsou uvedeny
tabulce 5. Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná do stejné míry jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené
tabulkách. Tabulka 5: Číselné hodnoty, které mají být v závislosti na příslušné koncentraci použity pro a jako konstantu v rovnici uvedené

to mto bod

C (µ

(µg/kg) &0

&03B

&2264 50,00

20

,00 - 5 0 0,00 0,

50

00 - 100 0 ,00 0,15

1001

0 - 10000

0 0

4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Výsledky zkoušky se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.
Výsledek zkoušky musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je výsledek zkoušky a U je rozšířená nejistota měření.

4.5 Požadavky na laboratoře
Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu
*) .
*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou

1) Je vydána na základě a v mezích zákona, jehož obsah umožňuje zapracovat příslušné předpisy Evropských společenství vyhláškou.

1a) První Směrnice Komise 79/1067/EHS ze dne 13. listopadu 1979, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro zkoušení určitých druhů zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě.
První Směrnice Komise 79/796/EHS ze dne 26. července 1979, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro zkoušení některých cukrů určených k lidské spotřebě. Směrnice Komise 80/891/EHS ze dne 25. července 1980 týkající se analytické metody Společenství pro stanovení obsahu kyseliny erukové v olejích a tucích určených jako takových k lidské spotřebě a v potravinách obsahujících přidané oleje nebo tuky.
První Směrnice Komise 81/712/EHS ze dne 28. července 1981, kterou se stanoví metody Společenství, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u určitých přídatných látek použitých v potravinách.
První Směrnice Komise 85/503/EHS ze dne 25. října 1985 o metodách pro analýzu potravinářských kaseinů a kaseinátů.
Směrnice Rady 85/591/EHS ze dne 20. prosince 1985 týkající se zavedení metod Společenství pro odběr vzorků a analýzu pro sledování potravin určených k lidské spotřebě. První Směrnice Komise 86/424/EHS ze dne 15. července 1986, kterou se stanoví metody odběru vzorků k chemickým analýzám potravinářských kaseinů a kaseinátů. První Směrnice Komise 87/524/EHS ze dne 6.října 1987, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k chemické analýze sledovaných mléčných výrobků.
Směrnice Komise 92/2/EHS ze dne 13. ledna 1992, kterou se stanoví postup odběru vzorků a metody analýzy Společenství při úředním dozoru nad teplotami zmrazených potravin určených k lidské spotřebě.
Směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami.
Směrnice Komise 98/53/ES ze dne 16. července 1998 stanovující metody odběru vzorků a metody rozboru pro oficiální kontrolu hladiny určitých cizorodých látek v potravinách.
Směrnice Komise 2001/22/ES ze dne 8. března 2001, kterou se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-MCPD v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.
Směrnice Komise 2002/26/ES ze dne 13. března 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách. Směrnice Komise 2002/27/ES ze dne 13. března 2002, kterou se mění směrnice 98/53/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách.
Směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků pro úřední kontrolu reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS.
Směrnice Komise 2002/69/ES ze dne 26. července 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách.
Směrnice Komise 2003/78/ES ze dne 11. srpna 2003, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství patulinu v potravinách. Směrnice Komise 2003/121/ES ze dne 15. prosince 2003, kterou se mění směrnice 98/53/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/114/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2004/16/ES ze dne 12. února 2004, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách.
Směrnice Komise 2004/43/ES ze dne 13. dubna 2004, kterou se mění směrnice 98/53/ES a 2002/26/ES, pokud jde o metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství aflatoxinu a ochratoxinu A v potravinách pro kojence a malé děti.
Směrnice Komise 2004/44/ES ze dne 13. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2002/69/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a analytické metody pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách.
Směrnice Komise 2005/4/ES ze dne 19. ledna 2005, kterou se mění směrnice 2001/22/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-MCPD v potravinách.
Směrnice Komise 2005/5/ES ze dne 26. ledna 2005, kterou se mění směrnice 2002/26/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách.
Směrnice Komise 2005/10/ES ze dne 4. února 2005, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách.

Směrnice Komise 2005/38/ES ze dne 6. června 2005, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody zkoušení pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách.

2) Zákon č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Například zákon č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 94/2004 Sb., zákon č. 166/1999 Sb. , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. , zákona č. 154/2000 Sb. , zákona č. 102/2001 Sb. , zákona č. 76/2002 Sb. , zákona č. 120/2002 Sb. , zákona č. 309/2002 Sb. , zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb.

4) ČSN ISO 3951 Přejímací postupy a grafy při kontrole měřením pro procento neshodných jednotek. ČSN ISO 2859-0 Statistické přejímky srovnáváním. Část 0: Úvod do systému přejímek srovnáváním ISO 2859. ČSN ISO 2859-1 Statistické přejímky srovnáváním. Část 1:Přejímací plány AQL pro kontrolu každé dávky v sérii.ČSN ISO 2859-2 Statistické přejímky srovnáváním. Část 2: Přejímací plány LQ pro kontrolu izolovaných dávek. ČSN ISO 2859-3 Statistické přejímky srovnáváním. Část 3: Občasná přejímka. ČSN ISO 2859-4 Část 4: Postupy pro posouzení stanovených úrovní jakosti. ČSN ISO 10725 Výběrové přejímací plány a postupy pro kontrolu hromadných materiálů.

5) ČSN ISO 8243 Cigarety. Odběr vzorků.
ČSN ISO 4874 Tabák. Vzorkování surovinové šarže.
ČSN ISO 15592-1 Jemně řezaný tabák a kusové tabákové výrobky určené ke kouření z něho vyrobené. Metody vzorkování, kondicionování a analýzy. Část 1: Vzorkování.

6) ČSN 56 0003 Odběr vzorků a metody zkoušení pro stanovení aflatoxinů v potravinách. ČSN 56 0253 Odběr vzorků pro stanovení pesticidů v a na ovoci a zelenině.
ČSN ISO 1839 Čaj. Odběr vzorků.
ČSN ISO 13690 Obiloviny, luštěniny a mlýnské výrobky. Odběr vzorků ze statistických dávek. ČSN EN ISO 5555 živočišné a rostlinné tuky a oleje. Vzorkování.
ČSN 56 0290-2 Metody zkoušení zmrazených výrobků. Část 2: Odběr vzorků.

7) ČSN 57 0105-2 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 2: Odběr vzorků. ČSN 57 0111-1 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 1: Všeobecná ustanovení. ČSN 57 0111-2 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 2: Odběr vzorků k chemickým analýzám.

8) Rozhodnutí Komise č. 91/180/EHS ze dne 14. února 1991, kterým se stanoví určité metody analýzy a testování syrového mléka a tepelně ošetřeného mléka.

9) Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu.

10) Nařízení Komise (EHS) č. 2568/1991 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a zbytkového olivového oleje a o příslušných metodách analýzy, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 3682/1991, nařízení Komise (EHS) č. 1429/1992, nařízení Komise (EHS) č. 1683/1992, nařízení Komise (EHS) č. 3288/1992, nařízení Komise (EHS) č. 183/1993, nařízení Komise (ES) č. 177/1994, nařízení Komise (ES) č. 656/1995, nařízení Komise (ES) č. 2527/1995, nařízení Komise (ES) č. 2472/1997, nařízení Komise (ES) č. 282/1998, nařízení Komise (ES) č. 2248/1998, nařízení Komise (ES) č. 379/1999, nařízení Komise (ES) č. 2042/2001 a nařízení Komise (ES) č. 796/2002.

10a) Doporučení Komise 2004/787/ES ze dne 4. října 2004 o technických pokynech pro odběr vzorků a detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem podle nařízení Komise (ES) č. 1830/2003.

11) Vyhláška č. 38/2001 Sb. , o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.

12) ČSN EN ISO 661 Živočišné a rostlinné tuky a oleje. Příprava vzorku k analýze.

13) ČSN ISO 5496 Senzorická analýza. Metodologie. Zasvěcení do problematiky a výcvik posuzovatelů při zjišťování a rozeznávání pachů.
ČSN ISO 8586-1 Senzorická analýza. Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů. Část 1: Vybraní posuzovatelé.
ČSN ISO 8586-2: Senzorická analýza. Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů. Část 2: Experti.

14) ČSN ISO 8589 Senzorická analýza. Obecná směrnice pro uspořádání senzorického pracoviště.
ČSN ISO 11035 Senzorická analýza. Identifikace a výběr deskriptorů pro stanovení senzorického profilu pomocí mnohorozměrného přístupu.
ČSN ISO 8587 Senzorická analýza. Metodologie. Pořadová zkouška.
ČSN ISO 11036 Senzorická analýza. Metodologie. Profil textury.
ČSN ISO 11037 Senzorická analýza. Obecná směrnice a zkušební metoda pro posuzování barvy potravin. ČSN ISO 11056 Senzorická analýza. Metodologie. Metoda obsahu magnitudy.
ČSN ISO 8588 Senzorická analýza. Metodologie. Zkouška "A" - ne "A".
ČSN ISO 3972 Senzorická analýza. Metodologie. Metoda zkoumání citlivosti chuti.

15) ISO/IEC Směrnice, část 2, 2001, 4. vydání (Pravidla pro strukturu a navrhování mezinárodních standardů).

16) ČSN ISO 5725-1 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 1: Obecné zásady a definice. ČSN ISO 5725-2 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 2: Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření.
ČSN ISO 5725-3 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 3: Mezilehlé míry shodnosti normalizované metody měření.
ČSN ISO 5725-4 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 4: Základní metody pro stanovení správnosti normalizované metody měření.
ČSN ISO 5725-5 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 5: Alternativní metody pro stanovení shodnosti normalizované metody.
ČSN ISO 5725-6 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 6: Použití hodnot měr přesnosti v praxi.

17) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
§ 16 zákona č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. , zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

18) ČSN ISO 8243 Cigarety. Odběr vzorků.
ČSN ISO 8454 Cigarety. Stanovení oxidu uhelnatého v kouřových kondenzátech. Metoda MDIR.
ČSN ISO 10315 Cigarety. Stanovení obsahu nikotinu v kouřových kondenzátech. Metoda plynové chromatografie. ČSN ISO 4387 Cigarety. Stanovení surového a beznikotinového kondenzátu kouře za použití rutinního analytického nakuřovacího přístroje.

19) ČSN 57 0111-1 Metody zkoušení kaseinů a kaseinátů. Část 1: Všeobecná ustanovení. ČSN 57 0111-3 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 3: Stanovení vlhkosti. ČSN 57 0111-5 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 5: Stanovení obsahu bílkovin. ČSN 57 0111-7 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 7: Stanovení obsahu popela. ČSN 57 0111-8 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 8: Stanovení titrační kyselosti. ČSN 57 0111-12 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 12: Stanovení pH.

20) ČSN 57 0105-3 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 3: Stanovení obsahu sušiny v zahuštěném slazeném a neslazeném mléce.
ČSN 57 0111-10 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 10: Stanovení obsahu kyseliny mléčné a mléčnanů.
ČSN 57 0111-11 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 11: Stanovení fosfatasové aktivity v sušeném mléce.
ČSN 57 0111-13 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 13: Stanovení obsahu vody v sušeném mléce.

21) ČSN 57 0290-7 Metody zkoušení zmrazených výrobků. Část 7: Měření teplot.
Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.

22) Nařízení Komise (ES) č. 2870/2000 ze dne 19. prosince 2000, kterým se stanoví referenční metody Společenství pro analýzu lihovin, ve znění nařízení (ES) č. 2091/2002.

23) Nařízení Komise (EHS) č. 558/1993 ze dne 10. března 1993 o refraktometrické metodě měření suchého rozpustného zbytku ve výrobcích zpracovaných z ovoce a zeleniny, kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 543/1986 a kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987.

24) Nařízení Komise (EHS) č. 4154/1987 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví metody analýzy a další technická ustanovení nezbytná k provádění nařízení (EHS) č. 3033/1980, kterým se stanoví obchodní opatření použitelná na některé druhy zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 203/1998.

25) Nařízení Komise (ES) č. 213/2001 ze dne 9. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o metody analýzy a hodnocení jakosti mléka a mléčných výrobků, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2771/1999 a (ES) č. 2779/1999.

26) Zákon č. 115/1995 Sb. , o vinohradnictví a vinařství a o změně a doplnění některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., zákona č. 50/2002 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb.

27) ČSN 01 1300 Veličiny a jednotky.
ČSN ISO 1000 Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek.

28) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.

29) Vyhláška č. 54/2004 Sb. , o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

30) Nařízení Komise (ES) č. 1989/2003 ze dne 6. listopadu 2003, kterým se mění nařízení EHS č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy.