N�LEZ �stavn�ho soudu Jm�nem �esk� republiky
�stavn� soud rozhodl dne 30. ��jna 2002 v pl�nu o n�vrhu skupiny poslanc� na zru�en� � 13 z�kona �. 256/2000 Sb. , o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon� (z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu), a � 4 odst. 3, � 5 odst. 3, � 7 a � 13 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., o stanoven� produk�n�ch kv�t cukru na kv�tov� roky 2001/2002 a� 2004/2005,
takto:
Ustanoven� � 4 odst. 3, � 5 odst. 3, � 7 a � 13 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., o stanoven� produk�n�ch kv�t cukru na kv�tov� roky 2001/2002 a� 2004/2005,
se ru�� dnem vyhl�en� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�kon�.
N�vrh na zru�en� � 13 z�kona �. 256/2000 Sb.
, o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu a o zm�n� n�kter�ch dal��ch
z�kon� (z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu), se zam�t�.
I.
Skupina poslanc� ve sv�m n�vrhu podan�m podle �l. 87 odst. 1 p�sm. a)
a b) �stavy �esk� republiky
(d�le jen "�stava") a � 64 odst. 1 p�sm. b)
a odst. 2 p�sm. b) z�kona �. 182/1993 Sb.
, o �stavn�m soudu, tvrd�, �e z�kon �. 256/2000 Sb., o St�tn�m zem�d�lsk�m
interven�n�m fondu a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon� (z�kon o St�tn�m
zem�d�lsk�m interven�n�m fondu), zakazuje v�robu zem�d�lsk�ho
zbo��. V jeho �prav� nach�z� rozpor se svobodou podnik�n� podle �l. 26
Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"). Svobodu podnik�n�
jako v�kon ur�it�ch povol�n� a �innost� lze podle Listiny z�konem
pouze omezit nebo pro n� stanovit podm�nky, �pln� z�kaz v�ak mo�n�
nen�. Takov� z�kaz podle navrhovatele p�edstavuje sank�n� odvod ve v��i
115 % minim�ln� nebo regulovan� ceny zem�d�lsk�ho v�robku za p�ekro�en�
individu�ln� produk�n� kv�ty (� 13
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu). Jde p�itom o sankci,
je� dopad� na jedn�n� z�konem v�slovn� nezak�zan�. Regulace prost�ednictv�m
produk�n�ch kv�t vedla k vymezen� preferovan� kategorie tzv.
strategick�ch v�robc� cukru, ani� by v�b�r mohli ostatn� v�robci ovlivnit.
Ve spojen� t�to diferenciace se svobodou podnik�n� nast�v� nerovnost
podle �l. 1 a �l. 3 odst. 1 Listiny
. Tu odr�� bezplatn� rozd�len� produk�n�ch kv�t mezi sou�asn� v�robce
a na ostatn� potenci�ln� v�robce zb�v� k rozd�len� jen mal� rezerva.
Opomenuti mohou podle skupiny poslanc� b�t i ti v�robci - vlastn�ci
za��zen�, kte�� je s vysok�mi finan�n�mi n�klady v obdob� p�ed ��innost�
z�kona renovovali a v referen�n�m obdob� cukr nevyr�b�li. V obdobn�m
postaven� jsou i ti, ji� za��zen� zakoupili. Diskriminace mezi podnikateli
s p�id�lenou produk�n� kv�tou a podnikateli, kte�� ji nemaj�,
vytv��� diskriminaci v pr�vu na vlastnictv�. To m� toti� podle �l.
11 Listiny stejn� z�konn� obsah a ochranu. Zm�n�n�m vlastn�k�m v�robn�ho
za��zen� je z�konem fakticky zak�z�no vyr�b�t p��slu�nou komoditu
rozhodnut�m st�tu, a to bez n�hrady. Jejich vlastnictv� je uplat�ov�n�m
produk�n�ch kv�t znehodnoceno, a t�m se mu d�v� jin� obsah a sni�uje
jeho ochrana. Skupina poslanc� p�ipom�n�, �e vl�da se u� d��ve pokusila
regulovat v�robu cukru na��zen�m �. 51/2000 Sb., kter�m se stanov� opat�en� a pod�l st�tu na tvorb� podm�nek pro zaji�t�n�
a udr�en� v�roby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem.
Tento p�edpis �stavn� soud n�lezem �. 96/2001 Sb.
sice zru�il, nicm�n� od 14. 3. 2000 do 12. 3. 2001 platil. Za toto obdob�
vytvo�il pro p��padn� nov� �adatele nep��zniv� podm�nky pro zah�jen�
v�roby a posl�ze pro p�id�len� kv�ty podle na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb.
Skupina poslanc� p�ipou�t�, �e z�konod�rce m� p�i vyd�v�n� b�n�ch z�kon�
br�t v �vahu obecn� z�jem na �prav� pom�r� v hospod��sk�ch odv�tv�ch,
na druh� stran� v�ak m� zva�ovat existenci ve�ejn�ho z�jmu. Z�sah
ov�em mus� respektovat rovnov�hu mezi obecn�m z�jmem a individu�ln�mi
pr�vy. Mezi pou�it�mi prost�edky a sledovan�mi c�li mus� b�t proporcionalita.
Jinak, jak zd�raznil �stavn� soud ji� n�lezem z 15. 2. 1994
sp. zn. Pl. �S 35/93 [vyhl�en pod �. 49/1994 Sb.
a publikov�n ve Sb�rce n�lez� a usnesen� �stavn�ho soudu (d�le jen "Sb�rka
rozhodnut�") svazek 1, n�lez �. 7], se p��slu�n� regulace dost�v� do rozporu s �l. 4 odst. 4 Listiny
. Regulaci zem�d�lsk� produkce podle skupiny poslanc� sv�d�� ve�ejn� z�jem,
a to nejen v souvislosti s p��pravou na vstup do Evropsk� unie.
Z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu ov�em ur�uje omezen�
svobody podnik�n� v zem�d�lstv� pomoc� produk�n�ch kv�t nep�im��en� obecn�,
nebo� nestanov� okruh zem�d�lsk�ch v�robk�, je� lze regulaci podrobit.
Zmoc�uje tak St�tn� zem�d�lsk� interven�n� fond (d�le tak� "Fond")
k z�sahu do pr�v producent� bez bli���ho z�konn�ho vymezen�. T�m
hroz� jeho zneu�it�. Z�konn� poukaz na mezin�rodn� smlouvy (� 1 odst. 2
) ch�pe skupina poslanc� jako odkaz na p�edpisy Evropsk�ho spole�enstv�,
zejm�na na��zen� Rady ES �. 2038/1999. Jimi vytv��en� regulace v�roby
cukru se uplat�uje pouze po omezenou dobu, zat�mco z�kon o St�tn�m
zem�d�lsk�m interven�n�m fondu p�edpokl�d� opakovan�, a t�m neomezen�
uplat�ov�n� kv�t.
Skupina poslanc� dovozuje odep�en� soudn�ho p�ezkumu (�l. 36 Listiny
) ve v�slovn�m omezen� (� 5 odst. 5 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu) pou�it� spr�vn�ho ��du
pouze na ��dosti o podpory, a nikoli na ostatn� rozhodov�n�, mimo
jin� rozhodov�n� o p�id�lov�n� kv�t nebo ulo�en� sank�n�ho odvodu.
Skupina poslanc� p�ipom�n�, �e za ne�stavn� je t�eba pova�ovat podz�konnou
delegaci k tvorb� pr�va (� 4 odst. 3 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb.), jestli�e Fond stanov� v��i rezervy, je� se zve�ejn� ve V�stn�ku Ministerstva
zem�d�lstv�. Za ne�stavn� t� pova�uje pov��en� Ministerstva
financ� k ur�ov�n� minim�ln� ceny cukru. V obou p��padech se odvol�v�
na n�lez �stavn�ho soudu �. 96/2001 Sb.
, podle n�j� z�konod�rce nem��e oblast �pravy vztah� ur�en�ch pro �pravu
z�konem delegovat na moc v�konnou a t�m vlastn� rezignovat na svoji
z�konod�rnou povinnost; t�m sp�e si v�konn� moc nem��e pr�vo na tuto
�pravu p�isvojit sama. Ob� ustanoven� jsou proto v rozporu s �l. 79 �stavy
a prvn� tak� s � 12 odst. 3
a druh� s � 12 odst. 4
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu.
Napaden� na��zen� vl�dy d�le nevymezuje ��dn� jakostn� znaky cukru, na
kter� se stanov� produk�n� kv�ty. Za n� nelze pova�ovat odkaz v pozn�mce
pod �arou na vyhl�ku �. 334/1997 Sb., kterou se prov�d� � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch
souvisej�c�ch z�kon�, pro p��rodn� sladidla, med, ne�okol�dov� cukrovinky,
kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� cukrovinky,
ve zn�n� vyhl�ky �. 94/2000 Sb. �stavn� soud judikoval, �e ��elem pozn�mek pod �arou je jen zp�ehledn�n�
p�edpis� a �e nemaj� ��dn� pr�vn� v�znam. Vymezen� soustavy produk�n�ch
kv�t jako ne�pln� nespl�uje po�adavek z�kona.
V roz���en� n�vrhu, je� �stavn� soud p�ipustil, skupina poslanc� ��d�
t� zru�en� � 7 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. D�vodem je podle navrhovatele nedostatek z�konn�ho zmocn�n� pro delegaci
rozd�lov�n� produk�n�ch kv�t cukru a rezervy z vl�dy na Fond, ani�
jej z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu k tomu v�slovn�
zmoc�uje. Jasn� zmocn�n� obsahuj� a� � 4, 7 a 16 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. Za nedostate�n� pova�uje navrhovatel opr�vn�n� Fondu soustavy kv�t vyu��vat
podle � 1 odst 2 p�sm. d)
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu. Ve vztahu k produk�n�m
kv�t�m jsou naopak nejrozmanit�j�� kompetence sv��eny vl�d� [� 3 odst. 3 p�sm. a), � 12
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu]. Ustanoven� � 4, 6 a 7 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. jsou ne�stavn�, nebo� zakl�daj� nez�konnou delegaci k v�konu ve�ejn�
moci. Postaven� org�nu ve�ejn� spr�vy se nav�c Fondu v�slovn� p�izn�v�
jen p�i rozhodov�n� o podpo�e (� 5
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu). Skupina poslanc� navrhla
zru�en� � 13 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. pro jeho rozpor s �l. 79 �stavy, nebo� vl�da delegovala svou z�konnou
povinnost na jin� org�n, kdy� zmocnila Ministerstvo financ�, aby stanovilo
minim�ln� cenu cukru uv�d�n�ho na trh v �esk� republice, ��m�
byl poru�en � 12 odst. 4
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu.
II.
Poslaneck� sn�movna ve sv�m vyj�d�en� uv�d�, �e n�vrh skupiny poslanc�
je neopodstatn�n�, nebo� ka�d� m� mo�nost se svobodn� rozhodnout, zda
a za jak�ch podm�nek bude v ur�it� oblasti podnikat. Zasahov�n� st�tu
mus� respektovat p�im��enou rovnov�hu mezi po�adavkem obecn�ho z�jmu
a po�adavkem na ochranu z�kladn�ch pr�v. Mus� existovat rozumn� vztah
proporcionality mezi pou�it�mi prost�edky a sledovan�mi c�li. Zaveden�
sankc� v r�mci syst�mu produk�n�ch kv�t nesleduje omezen� zaru�en�ho
pr�va podnikat pro v�echny bez rozd�lu, c�lem je garance vyv�enosti
mezi produkc� a odbytem. Ani v Evropsk� unii nen� ch�p�na regulace
zem�d�lstv� jako poru�en� z�sady rovn�ho pr�va podnikat. Z�konod�rce
proto m��e v mez�ch dan�ch garantovan�mi z�kladn�mi pr�vy vymezit
nebo ovlivnit druh a po�et subjekt� p�sob�c�ch v ur�it�m odv�tv� anebo
pon�kud omezit smluvn� svobodu p�i uplat�ov�n� produkce na trhu. Poslaneck�
sn�movna poukazuje na limity ur�en� �l. 41 odst. 1 Listiny
. Tato pr�va jsou z�sadn� odli�n� od z�kladn�ch pr�v a mo�nost z�konod�rce
stanovit jejich omezen� je v�t��. Poslaneck� sn�movna se ztoto��uje
se stanovisky k problematice regulace, kter� �stavn� soud zaujal
v n�lezech �. 231/2000 Sb.
a �. 410/2001 Sb.
P�ipom�n�, �e � 13
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu p�ijala jako pozm��ovac�
n�vrh. Vl�dn� n�vrh byl podle jej�ho hodnocen� t�ko v praxi realizovateln�.
I proto nepova�uje n�vrh za od�vodn�n�. Pr�vn� stav v r�mci
syst�mu produk�n�ch kv�t by se zru�en�m tohoto ustanoven� nezlep�il.
Poslaneck� sn�movna uv�d�, �e z�kon byl ��dn� schv�len, podeps�n p��slu�n�mi
�stavn�mi �initeli a vyhl�en ve Sb�rce z�kon�. Je p�esv�d�ena,
�e p�ijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m po��dkem a na��m
pr�vn�m ��dem.
Sen�t ve vyj�d�en� k n�vrhu p�ipom�n�, �e v pr�b�hu projedn�n� n�vrhu
z�kona nebyly vzn�eny �stavn� n�mitky, a proto v tomto ohledu nejednal.
Sankce podle � 13
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu pova�uje za n�stroj,
j�m� st�t p�edv�danou stabilizaci agr�rn�ho trhu vynucuje. Sankce nep�edstavuj�
podle n�j prost�edek diskriminace mezi podnikateli. Rovnost
je zaru�en� � 12 odst. 7 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu, jen� umo��uje nov�m
subjekt�m vstup na trh. Neztoto��uje se s n�zorem, �e spr�vn� ��d se
na rozhodov�n� o odvodu podle � 13
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu neuplatn�. Rozhodnut�
jsou t� p�ezkoumateln� soudem podle �l. 36 Listiny.
Vl�da �esk� republiky ve sv�m vyj�d�en� k n�vrhu uv�d�, �e hlavn�m c�lem
syst�mu produk�n�ch kv�t cukru je stabilizace trhu a ochrana v�ech
jeho ��astn�k� p�ed negativn�mi v�kyvy. Ke sporn�mu na��zen� vl�dy uv�d�,
�e �prava je zcela v souladu s pravidly uplat�ovan�mi v Evropsk�
unii a zakl�d� se na tuzemsk�m a v�vozn�m pod�lu kv�ty. Hlavn� motivac�
je snaha udr�et v�robu cukrovky na historicky ned�vn� �rovni v�etn�
ur�it� nadv�roby. Jin� syst�m regulace by byl v rozporu s modelem
uplat�ovan�m v Evropsk� unii. T�m by �esk� republika nedodr�ela aproxima�n�
z�vazek podle Evropsk� dohody zakl�daj�c� p�idru�en� mezi �eskou
republikou na jedn� stran� a Evropsk�mi spole�enstv�mi a jejich �lensk�mi
st�ty na stran� druh� �. 7/1995 Sb.
(�l. 69 a� 71). Vl�da d�le uv�d�, �e stanovila zp�sob napl�ov�n� a uvol�ov�n�
rezervy. Zve�ej�ov�n� souvisej�c�ch �daj� ve V�stn�ku Ministerstva
zem�d�lstv� m� pouze informa�n� charakter. K �dajn� diskriminaci
mezi podnikateli, kte�� vyr�b�li nebo nevyr�b�li cukr, uv�d�, �e je
obecn� mo�n� kv�tu odkoupit nebo po��dat o poskytnut� kv�ty z rezervy.
P��sn�j�� podm�nky pro ty, kte�� cukr nevyr�b�li, jsou pochopiteln�,
nebo� nen� osv�d�ena jejich schopnost cukr vyr�b�t. K ustanoven� � 5 odst. 3 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. uv�d�, �e obsahuje jen povinnost uv�d�t ur�it� �daje v ��dosti. Vl�da
poukazuje v t�to souvislosti na argumentaci o povaze a mez�ch rovnosti
vyj�d�en� v n�lezu �stavn�ho soudu �. 410/2001 Sb.
K n�vrhu na zru�en� ustanoven� o zmocn�n� Ministerstva financ� poukazuje
na jeho p��slu�nost podle z�kona �. 526/1990 Sb.
, o cen�ch, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Tvrd� proto, �e napaden� ustanoven�
na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. neporu�uj� �stavn� zaru�en� pr�va v�robc�. Navrhuje proto zam�tnut� n�vrhu.
Ve vyj�d�en� k roz���en�mu n�vrhu vl�da p�ipom�n�, �e d�vodem pro vytvo�en�
soustavy produk�n�ch kv�t cukru je zaveden� princip� komunit�rn�ho
pr�va do �esk�ho pr�vn�ho ��du jak kv�li po�adavk�m asocia�n� dohody,
tak z d�vodu p�edch�zen� nep��zniv�m vliv�m na citliv� zem�d�lstv�
po p�ipravovan�m vstupu do Evropsk� unie, a p�ipom�n� p�itom institut
n�rodn�ch produk�n�ch kv�t. K n�mitce vysloven� v roz���en� n�vrhu
vl�da uv�d�, �e Fond je v�konn�m org�nem, jen� bez prostoru pro volnou
�vahu prov�d� politiku ur�enou na��zen�m vl�dy. K takov�mu uplat�ov�n�
produk�n�ch kv�t je povol�n nejen na��zen�m vl�dy �. 114/2001 Sb., ale p�edev��m z�konem o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu, jeho� � 1 odst. 2 p�sm. d) stanov�, �e v souladu s t�mto z�konem a mezin�rodn�mi smlouvami a na
z�klad� na��zen� vl�dy vydan�ch k proveden� tohoto z�kona prov�d� opat�en�
a zav�d� tr�n� po��dky pro stabilizaci trh� se zem�d�lsk�mi v�robky
a potravinami tak� vyu��v�n�m produk�n�ch kv�t. Vl�da poukazuje
na akceptaci soustavy produk�n�ch kv�t ml�ka �stavn�m soudem, jen� samotn�
zp�sob stanoven� produk�n�ch kv�t ne�stavn�m neshledal. Proto navrhuje,
aby n�vrh byl zam�tnut v cel�m rozsahu.
K n�vrhu zaujaly stanovisko tak� Ministerstvo zem�d�lstv� (d�le tak� "ministerstvo")
a St�tn� zem�d�lsk� interven�n� fond. Ob� stanoviska jsou
obsahov� toto�n�. Oba ��ady p�ipom�naj�, �e c�lem syst�mu produk�n�ch
kv�t cukru je stabilizace trhu s ohledem na jeho zvl�tnosti, kter�
je�t� deformuj� vn�j�� vztahy. Z�kladn�m krokem pro zaveden� syst�mu
bylo p�ijet� z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu, jen�
d�le pov��uje vl�du k jeho konkretizaci v r�mci harmonogramu sjednan�ho
v souvislosti s jedn�n�m o vstupu �esk� republiky do Evropsk� unie.
Z�konn� r�mec je tedy d�n. Vl�da je zmocn�na k vyd�v�n� na��zen�
vedle z�kona i �stavou (�l. 78). C�lem stabilizace je snaha o zachov�n�
ur�it�ho objemu v�roby i pro v�voz. Syst�m vych�z� ze syst�mu uplat�ovan�ho
v Evropsk� unii (na��zen� Rady �. 1260/2001/ES o spole�n� organizaci
trh� v sektoru cukru). �esk� republika vytvo�en�m identick�ho
syst�mu napl�uje ujedn�n� vypl�vaj�c� z Evropsk� dohody zakl�daj�c�
p�idru�en� mezi �eskou republikou na jedn� stran� a Evropsk�mi spole�enstv�mi
a jejich �lensk�mi st�ty na stran� druh� (�. 7/1995 Sb.
) o z�vazku p�evz�t tzv. acquis communautaire v oblasti zem�d�lstv� (�l.
69 a� 71). K n�mitce, �e produk�n� kv�ty cukru p�edstavuj� proti�stavn�
omezen� svobody podnik�n�, p�ipom�n�, �e toto pr�vo je pr�vem v�b�ru.
�stavn� soud v n�lezu ze 3. 4. 1996 sp. zn. Pl. �S 32/95 (vyhl�en
pod �. 112/1996 Sb.
a publikov�n ve Sb�rce rozhodnut�, svazek 5, n�lez �. 26) z�kladn� pr�va
kategorizoval. Hospod��sk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�v se lze
dom�hat jenom v mez�ch z�kona, kter� je vymezuje (�l. 41 Listiny). Tot�
je stanoveno p��mo u svobody podnik�n� (�l. 26 odst. 2 Listiny
). Zkouman� �prava je p�itom p�edm�tem pr�v� t�to z�konn� a na jej�m z�kladu
a v souladu s �stavou vydan� podz�konn� �pravy. Dosud zaveden�
kv�tov� syst�my (ml�ko a cukr) odpov�daj� pom�r�m v Evropsk� unii. Ka�d�
subjekt, kter� m� z�jem vyr�b�t cukr, m��e nab�t kv�ty od jin�ho
producenta nebo po��dat o p�id�len� z rezervy. Nen� pravda, �e p��stup
na trh je uzav�en. K n�mitk�m skupiny poslanc� k sank�n�mu odvodu
ministerstvo i Fond poukazuj� na n�zor vysloven� �stavn�m soudem v n�lezu �. 410/2001 Sb.
Z�konod�rce podle n�j i dal��ch sm� podle sv� �vahy regulovat produkci
v ur�it�m odv�tv� a stanovit druh a po�et subjekt� zde p�sob�c�ch nebo
omezit smluvn� svobodu. To je p�edev��m �kolem z�konod�rce. ��ady
poukazuj� na to, �e smyslem sank�n�ho odvodu je pr�v� odrazov�n� od
nadbyte�n� produkce. Pokud ji st�t m��e zak�zat, m��e od n� tak� odrazovat
sank�n�m odvodem. Sankce jsou nezbytn�m dopl�kem soustavy produk�n�ch
kv�t. Ministerstvo i Fond p�ipom�naj�, �e i v Evropsk� unii se
p�i rozd�lov�n� kv�t berou v potaz pouze nyn�j�� v�robci. Podz�konn�
�prava nevybo�uje proto z mez� stanoven�ch z�konem. P�i rozli�en� kv�ty
p�id�len� skupin� dosavadn�ch v�robc� byla vzata na z�etel minul�
produkce. Nov�m ani st�vaj�c�m producent�m nen� br�n�no v nabyt� kv�t
koup� od jin�ho producenta �i rozd�len�m z rezervy. Up�ednostn�n� sou�asn�ch
v�robc� p�i prvn�m rozd�len� kv�t je nezbytn� pro vylou�en�
spekulant�. I s ohledem na nutnost jist�ho znev�hodn�n� nov�ch v�robc�
poukazuj� ministerstvo i Fond na n�lez �stavn�ho soudu o kv�t�ch ml�ka.
Stejn� tak reaguj� na n�mitku poru�en� z�kladn�ho pr�va na vlastnictv�.
Syst�m kv�t p�edstavuje formu kontroly u��v�n� majetku ve ve�ejn�m
z�jmu. V modern�m tr�n�m hospod��stv� demokratick�ch st�t� z�padn�
Evropy jsou takov� opat�en� b�n�. Ve�ejn�m z�jmem je stabilizace
trhu s cukrem a udr�en� v�roby cukrovky za p�ijatelnou cenu pro p�stitele.
Ministerstvo i Fond pova�uj� pou�it� n�stroj za p�im��en�. P�ipom�naj�,
�e nedoch�z� k ��dn�mu vyvlastn�n�. Nad kv�tu vyroben� cukr
je pouze zat�en odvodem, nen� v�robci odn�m�n. K �dajn�mu rozporu
s �pravou v Evropsk� unii poukazuj� ministerstvo i Fond na nov� na��zen�
Rady ES �. 1260/2001. N�stroje tam u��van� jsou shodn� s n�stroji
uplat�ovan�mi v �esk� republice. Rovn� polemizuj� s tvrzen�m skupiny
poslanc�, �e v Evropsk� unii se prov�d� regulace cenou. Odm�taj� tvrzen�,
�e �prava platn� v Evropsk� unii je �asov� omezen�, zat�mco v
�esk� republice nikoli. Ministerstvo i Fond nesd�lej� stanovisko skupiny
poslanc� o vylou�en� spr�vn�ho ��du z rozhodov�n� o p�id�len� kv�t
nebo o sank�n�ch odvodech ani o vylou�en� soudn�ho p�ezkumu. Z pou�it�
anebo vylou�en� uplatn�n� spr�vn�ho ��du stanoven�ho pro rozhodov�n�
o jednotliv�ch druz�ch zem�d�lsk�ch podpor nelze vyvozovat nic pro
jin� rozhodov�n� podle z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu.
Vylou�en v�slovn� v ��dn�m pr�vn�m p�edpisu nen� ani soudn� p�ezkum
p��slu�n�ch rozhodnut�. Ministerstvo i Fond maj� za to, �e vl�da
nemus� v��i rezervy ur�it v�bec. Publikov�n� stanoven�ho �daje ve V�stn�ku
Ministerstva zem�d�lstv� m� pro dan� kv�tov� rok informa�n� charakter
o rozd�lov�n� kv�t v dan�m kv�tov�m roce. Ministerstvo i Fond
maj� za to, �e jakostn� znaky cukru jako regulovan�ho v�robku jsou stanoveny
nez�visle na p�edpisech o tr�n� regulaci zem�d�lstv� vyhl�kou �. 334/1997 Sb. Odm�taj� tvrzen�, �e odkaz na tuto vyhl�ku pod �arou je v rozporu s
judikaturou �stavn�ho soudu. Ke zp�sobu stanovov�n� minim�ln� ceny cukru
poukazuj� na skute�nost, �e Ministerstvo financ� je kompetentn� k
jej�mu stanovov�n� podle z�kona �. 526/1990 Sb.
Uv�d�j�, �e nen� ��douc� stanovovat cenu na p�t kv�tov�ch rok�. Navrhuj�
proto zam�tnut� n�vrhu skupiny poslanc�.
Ve�ejn� ochr�nce pr�v sd�l� p�esv�d�en� o ne�stavnosti kompetence Fondu
stanovovat rezervu produk�n�ch kv�t stejn� jako zmocn�n� Ministerstva
financ� ke stanoven� minim�ln� ceny cukru, oboj� s poukazem na zn�n� � 12 odst. 3
a 4
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu. Je p�esv�d�en o poru�en�
z�sady rovn�ho p��stupu a po�adavku objektivn�ho zp�sobu v�po�tu
kv�t podle � 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu. Zd�raz�uje, �e po�kozuje
v�robce, kte�� cukr ve v�ce ne� t�ech letech z rozhodn�ch p�ti nevyr�b�li
�i jej vyr�b�li jen v mal�m mno�stv�. Odm�t� v tomto ohledu
argumentaci op�enou o takovou interpretaci judikatury �stavn�ho soudu,
kter� umo��uje faktick� rozd�len� �adatel� do skupin se zcela nerovnopr�vn�m
postaven�m. Schopnost vyr�b�t cukr je d�na ne minulou produkc�,
ale dispozic� za��zen�m spl�uj�c�m z�konn� po�adavky. P�ipom�n�,
�e � 7 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. vytv��� neobjektivn� zp�sob rozd�len� produk�n�ch kv�t, kdy nen� vzata
na z�etel mo�nost prodeje �i pron�jmu v�robn�ho za��zen�. Ve�ejn� ochr�nce
pr�v m�n�, �e z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu
zmoc�uje Fond kv�ty jen vyu��vat, nikoli ur�ovat.
III.
Procesn� p�edpoklady pro ��zen� p�ed �stavn�m soudem jsou spln�ny.
N�vrh byl pod�n opr�vn�n�m navrhovatelem, napaden� pr�vn� p�edpisy byly
p�ijaty a vyd�ny v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavn� p�edepsan�m
zp�sobem. Z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu plat�
v p�vodn�m zn�n�, na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. bylo sice zm�n�no na��zen�m vl�dy �. 296/2002 Sb. vyhl�en�m 2. �ervence 2002 a od toho dne tak� ��inn�m, napaden� ustanoven� j�m v�ak nebyla dot�ena.
IV.
�stavn� soud se v pl�nu k problematice zem�d�lsk�ch produk�n�ch kv�t vyj�d�il
n�lezy o n�vrz�ch na zru�en� pr�vn�ch p�edpis� dvakr�t.
N�lezem �. 96/2001 Sb.
(sp. zn. Pl. �S 45/2000 ze 14. 2. 2001, publikovan�m ve Sb�rce rozhodnut�,
svazek 21, n�lez �. 30) vyhov�l n�vrhu Cukrovaru V., s. r. o.,
na zru�en� na��zen� vl�dy �. 51/2000 Sb. Podle �stavn�ho soudu vl�da nevydala na��zen� k proveden� a v mez�ch
z�kona �. 252/1997 Sb.
, o zem�d�lstv�, jak j� ur�uje �l. 78 �stavy. �vodn� ustanoven� z�kona
(� 1
a 2
) omezen� podnik�n� v zem�d�lstv� (�l. 26 a 41 Listiny) v podob� produk�n�ch kv�t nep�edpokl�daj�. �stavn� soud tak
u�inil s v�dom�m, �e zat�m Parlament �esk� republiky p�ijal z�kon �. 256/2000 Sb.
, jen� produk�n� kv�ty zn�, ale zkouman� na��zen� vl�dy nebylo p�ijato
k jeho proveden�.
N�lezem �. 410/2001 Sb.
(sp. zn. Pl. �S 5/01 ze 16. 10.2001, publikovan�m ve Sb�rce rozhodnut�,
svazek 24, n�lez �. 149) �stavn� soud rozhodl o n�vrhu skupiny poslanc�
na zru�en� na��zen� vl�dy �. 445/2000 Sb., o stanoven� produk�n�ch kv�t ml�ka na l�ta 2001 a� 2005. N�vrhu vyhov�l
��ste�n� a zru�il jeho � 4 odst. 2
kv�li nedostatku z�konn�ho zmocn�n� pro omezen� rozd�lov�n� produk�n�ch
kv�t z rezervy na zem�d�lce hospoda��c� v syst�mu ekologick�ho chovu
skotu a � 14 odst. 2
kv�li ne�stavnosti a nez�konnosti delegace rozhodov�n� o v��i rezervy
na Ministerstvo zem�d�lstv� (ministra). Produk�n� kv�ty ml�ka samotn�
ne�stavn�mi a nez�konn�mi �stavn� soud ov�em neshledal. V od�vodn�n�
n�lezu �stavn� soud shledal sank�n� odvod podle � 13 z�kona �. 256/2000 Sb.
�stavn�m, p�i�em� ov�em zd�raznil, �e p��slu�n� ustanoven� skupina poslanc�
v od�vodn�n� n�vrhu sice ozna�ila za ne�stavn�, ke zru�en� je
ale nenavrhla (vzhledem k velikosti skupiny poslanc� tak ani �sp�n�
u�init nemohla).
V sou�asn�m ��zen� �stavn� soud bude hodnotit pr�vn� �pravu, kter� se
podob� �prav�, j� se u� zab�val. Argumentace dne�n� skupiny poslanc�
je podobn�. Ne��d� ov�em zru�en� cel�ho prov�d�c�ho na��zen� vl�dy,
ale jenom jeho vybran�ch ustanoven�. Nav�c je navr�eno zru�en� ustanoven�
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu. �stavn� soud by
proto p�i sv�m rozhodov�n� m�l vych�zet ze sv�ho d��v�j��ho hodnocen�,
leda�e shled� z�sadn� odli�nosti anebo zm�n� pr�vn� n�zor. Hodnocen�
�e�en� v�ci proto bude navazovat na od�vodn�n� n�lezu �. 410/2001 Sb.
Smyslem uplat�ov�n� produk�n�ch kv�t je omezov�n� nemonopolizovan� v�roby
na sledovan� objem. Pohnutkou pro n�j b�v� snaha po stabilizaci cen
na trz�ch, ani� by se prosazovala regulace cen a odb�ratel�m ukl�dal
smluvn� p��mus. Stabilizace trhu nenast�v� p�soben�m tr�n�ch sil,
jestli�e je ochromuj� masivn� st�tn� subvence a protekcionismus. Z�kladem
�pravy je n�rodn� (st�tn�) produk�n� kv�ta, je� se podle ur�it�ho
kl��e rozd�luje mezi sou�asn� v�robce. T�m se pak v�roba (odb�r, zpracov�n�)
produkce nad kv�tu zakazuje nebo jsou od n� odrazov�ni sank�n�m
odvodem. Nov� kv�ty se neud�luj� v�bec nebo jen m�lo a star� se
mohou kr�tit. U�it� kv�t v modern�m demokratick�m st�t� s tr�n� ekonomikou
je vz�cn�. V z�padn� Evrop� se uplat�uj� v zem�d�lstv� a ��sti
potravin��sk�ho pr�myslu, je� ovliv�uje celn� protekcionismus a rozs�hl�
subvencov�n�, vyvolan� jak politick�m uzn�n�m obecn�ho z�jmu na jeho
prosperit�, tak p�soben�m zem�d�lc� a zem�d�lsk�ch podnik� jako siln�
z�jmov� skupiny. V r�mci spole�n� zem�d�lsk� politiky Evropsk�ho
spole�enstv� (Evropsk� unie) se pou��v� dnes jen u ml��n�ch v�robk�
a cukru. Podobn� c�le a ��inky jako produk�n� kv�ty m� z�kaz obd�l�v�n�
p�dy nebo roz�i�ov�n� p�stitelsk�ch kultur, nap��klad v�na.
Kl��ovou ot�zkou �e�en�ho p��padu, stejn� jako p��padu rozhodnut�ho n�lezem �. 410/2001 Sb.
, je �stavn� p�ijatelnost omezen� mno�stv� zem�d�lsk� v�roby prosazovan�
sank�n�m odvodem za nadprodukci. Jejich hodnocen� ve sv�tle z�kladn�ch
(�stavn�ch) pr�vn�ch z�sad a z�kladn�ch lidsk�ch pr�v nezbytn� sklouz�v�
k odd�len�mu hled�n� odpov�d� na jednotliv� ot�zky, jak nazna�uje
sou�asn� n�vrh skupiny poslanc� i citovan� n�lez.
�stavn� soud p�itom ve sv� judikatu�e odm�t� odtrh�vat z�kladn� z�sady
pr�vn�ho st�tu, jak�mi jsou rovnost (�l. 1 Listiny) a p�im��enost pr�vn�
�pravy (�l. 4 Listiny) od jednotliv�ch lidsk�ch pr�v a svobod, jak�mi
jsou zde z�kladn� pr�vo na vlastnictv� (�l. 11 Listiny) a svoboda
podnik�n� (�l. 26 Listiny). Poru�en� z�kladn�ch z�sad shledal d�vodem
pro sv�j z�sah jen tehdy, pokud nebyly respektov�ny p�i �prav� v�konu
z�kladn�ch pr�v a svobod.
Dot�en� z�kladn� pr�va jsou sice za�azena Listinou i vn�m�na jako pr�va
r�zn�ch kategori� (prvn� jako z�kladn� oproti druh�mu jako hospod��sk�mu
a soci�ln�mu), p�esto spolu �zce souvisej�. Svoboda podnik�n� b�v�
dokonce ozna�ovan� jako svoboda odvozen� od pr�va na vlastnictv�.
Tomuto n�zoru lze d�t za pravdu jen ��ste�n�. Podnik�n� a dal�� hospod��sk�
�innost p�edstavuje jist� zejm�na �innost zam��enou na vytv��en�
majetkov�ch hodnot pot�ebn�ch k zaji�t�n� �ivotn�ch pot�eb. Jejich
ka�dodenn�m v�sledkem je majetek (v modern�m hospod��stv� pen�ze),
jej� chr�n� na �stavn� i mezin�rodn� evropsk� �rovni z�kladn� pr�vo na
vlastnictv�. Vlastnictv� majetku (kapit�lu) b�v� nav�c p�edpokladem
zah�jen� podnik�n� a pokra�ov�n� v n�m. Vedle toho ov�em podnik�n� p�edstavuje
zp�sob osobn� i skupinov� seberealizace. Dokonce vlastnick�
pr�vo, nem�-li b�t poj�m�no samo��eln�, samo zprost�edkov�v� vyu�it�
jin�ch z�kladn�ch a dal��ch pr�v.
V.
P�i posuzov�n� soustavy produk�n�ch kv�t cukru jako �pravy dot�kaj�c�
se svobody podnik�n� lze vych�zet z hodnocen� n�lezu �. 410/2001 Sb.
Podle �l. 26 odst. 1 Listiny
m� ka�d� pr�vo na svobodnou volbu povol�n� a p��pravu k n�mu, jako� i
pr�vo podnikat a provozovat jinou hospod��skou �innost. Podle odstavce 2 z�kon m��e stanovit podm�nky a omezen� pro v�kon ur�it�ch
povol�n� nebo �innost�. �stavn� soud d�le zd�raznil, �e ani �stavn� po��dek, ani mezin�rodn� smlouvy o lidsk�ch pr�vech a
z�kladn�ch svobod�ch nezakazuj� z�konod�rci omezen� mno�stv� produkce,
distribuce nebo spot�eby statk�. Z�konod�rce proto sm� (v mez�ch dan�ch
�stavn� garantovan�mi z�kladn�mi z�sadami, lidsk�mi pr�vy a svobodami)
podle sv� �vahy zav�st cenovou nebo kvantitativn� regulaci produkce
v ur�it�m odv�tv� hospod��stv�, vymezit �i ovlivnit druh a po�et
subjekt� v n�m p�sob�c�ch �i omezit smluvn� svobodu p�i uplat�ov�n�
produkce na trhu �i p�i n�kupu surovin a v�robn�ch za��zen�. Tvrzen�
skupiny poslanc�, �e omezen�mi mohou b�t jen kvalifika�n� a podobn�
p�edpoklady, ozna�il za nep�im��en� �zk� v�klad tohoto ustanoven�. Z �l. 41 odst. 1 Listiny
je nav�c z�ejm�, �e hospod��sk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�v, k nim�
pat�� i svoboda podnik�n�, se lze dom�hat pouze v mez�ch z�kon�. �stavn�
soud neshledal jako hodnotu �stavn� d�le�itosti voln� trh prost�
ve�ker� regulace. Pouk�zal p�itom na meze svobody podnik�n� v Evropsk�
unii, kde se tr�n� hospod��stv� p��mo deklaruje jako �stavn� z�sada
ve z�izovac� smlouv�. Odm�tl n�zor, �e ka�d� omezen� svobody podnik�n�
lze prov�st jedin� z�konem. K proveden� z�kona �stava p�ipou�t�
z praktick�ch d�vod� p�ij�m�n� podz�konn�ch p�edpis�, pohybuj�-li se
jimi stanoven� pravidla v mez�ch z�kon�. �stavn� soud p�ipomn�l, �e
produk�n� kv�ty se uplat�uj� v zem�d�lstv� demokratick�ch st�t� z�padn�
Evropy, v zem�ch Evropsk� unie pak podle spole�n�ho modelu, p�i�em�
nebyly shled�ny neslu�iteln� s celosv�tov�m ani evropsk�m mezin�rodn�m,
p��padn� u st�tn�ch syst�m� s vnitrost�tn�m �stavn�m standardem
lidsk�ch pr�v.
O svobod� podnik�n� jako z�kladn�m pr�vu celosv�tov� mezin�rodn� pakty
o lidsk�ch pr�vech ml��. Ani evropsk� pov�le�n� standard �mluvy o ochran�
lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod a dodatkov�ch protokol� ji nezn�.
Jej� odvozov�n� z garance vlastnick�ho pr�va a osobn� svobody p�edstavuje
nep�im��en� �irok� v�klad, kter� nenach�z� jakoukoli oporu
v judikatu�e Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va. Ten se ostatn� podobnou
odv�tvovou pr�vn� �pravou hospod��sk�ch �innost� nikdy nezab�val.
Teprve Charta z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie zn� svobodu podnik�n� (hospod��sk�
aktivity), ov�em po��t� s jej�mi omezen�mi evropsk�m i n�rodn�m
pr�vem. Charta nav�c nez�skala charakter mezin�rodn� smlouvy, je
jen politickou deklarac�. K vymezen� pojet� �esk� garance svobody podnik�n�
podle �l. 26 Listiny
je tedy povol�n jen �stavn� soud.
Sou�asn� zahrani�n� vzory p�itom sp�e potvrzuj� �stavn�m soudem zast�van�
omezen� pojet� svobody podnik�n� jako pr�va, kter� sm� z�konod�rce
pom�rn� �iroce omezovat.
V N�mecku Spolkov� �stavn� soud neodm�t� poukazy na svobodu povol�n� (�l.
12 Z�kladn�ho z�kona) v souvislosti se zp�sobem �pravy v�konu povol�n�,
nicm�n� uzn�v� �irok� prostor dan� pro �pravu z�konod�rce. P��sn�j��
postoj, v jeho� sv�tle by �esk� legislativn� praxe mnohdy asi
neobst�la, zauj�m� jen v��i mnoh�m omezen�m a n�rok�m spojen�m s p��stupem
do oboru. Spolkov� �stavn� soud se ov�em nezab�val regulac� zem�d�lsk�
nebo jin� produkce prost�ednictv�m produk�n�ch kv�t nebo podobn�ch
opat�en�, nebo� je upravuje p�ednostn� a p��mo ��inn� pr�vo Evropsk�ho
spole�enstv�.
Pojet� �stavn� vyj�d�en� svobody podnik�n�, o kter� by se mohla op��t
skupina poslanc�, by bylo mo�no hledat v judikatu�e Nejvy���ho soudu
USA do 30. let 20. stolet�. Jeho pojet� smluvn� svobody a pr�va na vlastnictv�
nep�ipou�t�lo v podstat� jak�koli hospod��skopolitick� opat�en�.
Od doby velk� hospod��sk� krize ov�em Nejvy��� soud proti nediskrimina�n�m
politick�m z�sah�m do pom�r� v jednotliv�ch hospod��sk�ch
odv�tv�ch p�estal zasahovat.
V n�lezu �. 410/2001 Sb.
�stavn� soud ji� na okraj konstatoval, �e sank�n� odvod podle � 13
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu ve v��i 115 % minim�ln�
nebo regulovan� ceny p�edstavuje nezbytnou sou��st soustav produk�n�ch
kv�t. P�edstavuje p�im��en� postih za v�robu p�ekro�iv�� individu�ln�
kv�tu. K tomu lze dodat, �e mo�n� podstatn� m�n� ��inn� postih
za nadprodukci p�edstavuje jen odep�en� ve�ejn� podpory.
K n�mitce skupiny poslanc�, �e v�roba cukru nad produk�n� kv�tu nen� zak�z�na,
lze uv�st, �e pr�vn� �prava mnoh� �innosti v�slovn� nezapov�d�,
nicm�n� je znev�hod�uje, a t�m od nich odrazuje. P�ipomenout lze
zpoplatn�n� provozu v�hern�ch automat� anebo spot�ebn� dan�. Znev�hod�ov�n�
ur�it� �innosti je b�n�m pr�vn�m n�strojem, zvl�t� kdy� by p��m�
z�kaz prosazovan� spr�vn�mi nebo trestn�mi sankcemi (pokutami, z�kazem
v�konu povol�n� nebo odn�t�m svobody) byl p�ehnan�. �stavn� soud
v citovan�m n�lezu uvedl, �e je-li mo�n� z�kaz nadprodukce, znamen�
to samoz�ejm� otev�en� prostoru pro jej� znev�hod�ov�n�. Kone�n� lze
uv�st, �e ani b�n� formulace ustanoven� o skutkov�ch podstat�ch trestn�ch
�in� ("Kdo ..., bude potrest�n...") v trestn�m z�kon� trestn�
�iny doslovn� nezakazuje. O jejich z�kazu v�ak nen� pochyb. Poukaz na
ne�stavnost sank�n�ho odvodu bez v�slovn�ho z�kazu jedn�n�, od kter�ho
se sank�n�m odvodem odrazuje, lze proto odm�tnout.
VI.
V n�lezu �. 410/2001 Sb.
�stavn� soud zrekapituloval evropsk� i vnitrost�tn� pojet� z�kladn�ho
pr�va na vlastnictv�. Odm�tl stanovisko, �e omezen� produkce p�edstavuje
vyvlastn�n�, kter� nen� od�vodn�no ve�ejn�m z�jmem, bez n�hrady.
Konstatoval, �e navrhovateli nen� vlastnictv� k ml�ku vyroben�mu nad
produk�n� kv�tu od�ato. Sank�n� odvod podporuj�c� soustavu produk�n�ch
kv�t samoz�ejm� znesnad�uje nebo dokonce znemo��uje prodej nadprodukce.
Zd�raznil, �e n�rok na dosa�en� ur�it� ceny na trhu v�ak nen� z�kladn�m
pr�vem. P�ipomn�l, �e soustava produk�n�ch kv�t p�edstavuje
formu kontroly u��v�n� majetku, je� je zavedena kv�li ve�ejn�mu z�jmu.
�stavn� soud zd�raznil, �e pou�it� omezuj�c� prost�edky maj� b�t p�im��en�
sledovan�m c�l�m. Akceptoval, �e existuje ve�ejn� z�jem pro stabilizaci
trhu s ml�kem, a pou�it� n�stroje shledal jako p�im��en�.
P�ipomn�l, �e rovn� jin� opat�en� upravuj�c� podnik�n� nebo jinou hospod��skou
�innost maj� z�sadn� dopady na jeho (jej�) rentabilitu. Odm�tl
n�zor, �e soustava produk�n�ch kv�t zcela znemo��uje vstup do odv�tv�
s poukazem na mo�nost jejich z�sk�n� koup� nebo p�id�len�m z rezervy.
�stavn� soud se nec�til b�t povol�n k posouzen�, zda soustava
produk�n�ch kv�t p�edstavuje �e�en� optim�ln� a ekonomicky nejv�hodn�j��.
P�ipomn�l, �e soustava produk�n�ch kv�t m� br�nit nadv�rob�, ji�
vyvol�vaj� rozs�hl� st�tn� subvence do zem�d�lstv�. �stavn� soud zd�raznil,
�e uplat�ov�n� soustavy produk�n�ch kv�t (omezen� mno�stv� v�roby)
sleduje ve�ejn� z�jem na odrazov�n� od investic v odv�tv� s nadprodukc�.
Ve sv� argumentaci �stavn� soud p�ipomn�l, �e ani Evropsk�
soudn� dv�r (org�n ES) neshledal v podobn�m komunit�rn�m opat�en� - z�kazu
v�sadby vinic - naru�en� evropsk�ho standardu vlastnictv� podle
�l. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluv� o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch
svobod.
Argumentace pou�it� v n�lezu �. 410/2001 Sb.
v obecn� rovin� plat� i pro posouzen� soustavy produk�n�ch kv�t cukru
podle na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. Skupina poslanc� v sou�asn� v�ci nezd�raz�uje, na rozd�l od p�edchoz�ho
n�vrhu, odn�t� vlastnictv� k cukru vyroben�mu nad limit. K odm�tnut�
argumentace o odn�t� vlastnictv� k vyroben�mu ml�ku �stavn�m soudem
v citovan�m n�lezu lze jen dodat, �e v odv�tv�ch, jejich� objem v�roby
je regulov�n soustavami produk�n�ch kv�t, se v�roba p�esahuj�c� limity
objevuje jen v minim�ln� m��e, nebo� odbyt je ulo�en�m sank�n�ho
odvodu v podstat� znemo�n�n.
Sou�asnou n�mitkou skupiny poslanc� je pouze poukaz na diskriminaci mezi
t�mi vlastn�ky cukrovarnick�ho za��zen�, kte�� produk�n� kv�tu obdr��
a mohou vyr�b�t bez faktick�ch omezen�, a t�mi, kte�� j� nedisponuj�
a jejich produkce je n�sledkem uplat�ov�n� sank�n�ho odvodu znemo�n�na.
Ot�zku nerovnosti ve vlastnictv� je proto t�eba �e�it v souvislosti
s ot�zkou obecn� rovnosti p�i uplat�ov�n� soustavy produk�n�ch
kv�t cukru.
Jenom na okraj a v podob� dal��ho rozv�jen� argumentace �stavn�ho soudu
v n�lezu �. 410/2001 Sb.
je proto mo�no odk�zat na judikaturu Evropsk�ho soudn�ho dvora. Ten ve
sv�m rozsudku o �alob� Metallurgiki Halyps proti Komisi (258/81) zd�raznil,
�e komunit�rn� omezen� produkce oceli ve ve�ejn�m z�jmu, by�
dok�� ohrozit rentabilitu podniku, nep�edstavuj� ��dn� poru�en� pr�va
na vlastnictv�. Lze tak� zd�raznit, �e Evropsk� soud pro lidsk� pr�va
nikdy nehodnotil obecn� pr�vn� opat�en� �lensk�ch st�t� Rady Evropy,
je� regulovala objem hospod��sk� produkce s ohledem na jejich slu�itelnost
s evropsk�m standardem z�kladn�ho pr�va na vlastnictv�.
Omezen� uplat�ov�n� soustav produk�n�ch kv�t zejm�na v zem�d�lstv� je
obvykl� v Evropsk� unii a v n�kter�ch dal��ch vysp�l�ch st�tech se soci�ln�
tr�n� ekonomikou. Sou�asn� judikatura �stavn�ch a nejvy���ch soud�
�lensk�ch st�t� Evropsk� unie ani dal��ch demokratick�ch pr�vn�ch
st�t� nenazna�uje, �e by omezen� v�roby z d�vod� stabilizace cen na
trhu na ur�it� v��i, jsou-li spravedliv� ulo�ena v�em st�vaj�c�m v�robc�m,
byla pova�ov�na za neslu�iteln� s n�rodn�m standardem vlastnictv�.
Toto konstatov�n� samoz�ejm� nevylu�uje jejich politickou kritiku,
je� je siln�. U��v�n� t�to formy ��zen� hospod��stv� je vz�cn�. Nen�
ov�em d�vod, aby �stavn� soud vykl�dal �l. 11 Listiny jinak. Nelze
p�ehl�dnout, �e jedn�m z hlavn�ch pohnutek pro zaveden� soustavy produk�n�ch
kv�t n�kter�ch zem�d�lsk�ch a potravin��sk�ch v�robk� bylo vytvo�en�
r�mce, kter� se uplat�uje v Evropsk� unii. Radik�ln� z�sah �stavn�ho
soudu proti soustav�m produk�n�ch kv�t by p�edstavoval krok
k takov�mu pojet� vnitrost�tn� garantovan�ch z�kladn�ch pr�v, kter� by
neobst�lo po p�ipravovan�m vstupu �esk� republiky do Evropsk� unie.
Je t�eba zd�raznit, �e soustavu produk�n�ch kv�t cukru (ml�ka), resp.
sank�n� odvod za nadprodukci, j�m� je prosazov�na, nen� vhodn� srovn�vat
s cenovou regulac� ve prosp�ch odb�ratel�, je-li spojena se smluvn�m
p��musem nebo nucen�m zachov�n�m dosavadn�ch smluvn�ch vztah�. �stavn�
soud prohl�sil n�lezem �. 231/2000 Sb.
(sp. zn. Pl. �S 3/2000 z 21. 6. 2000, publikovan�m ve Sb�rce rozhodnut�,
svazek 18, n�lez �. 93) za neslu�itelnou se z�kladn�m pr�vem na vlastnictv�
regulaci bytov�ho n�jemn�ho podle vyhl�ky �. 176/1993 Sb., o n�jemn�m z bytu a �hrad� za pln�n� poskytovan� s u��v�n�m bytu, ve
zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, s poukazem na skute�nost, �e majitel�m byt�
neumo��uje nyn� placen� n�jemn� ani jejich �dr�bu, a tak se znehodnocuje
jejich vlastnictv�. V p��pad� produk�n�ch kv�t zem�d�lsk� v�roby
nikdo nen� nucen vyr�b�t tak, aby musel odvod platit. Smyslem odvodu
je naopak odrazovat v�robce od spole�ensky ne��douc� nadv�roby. Sank�n�
odvod proto lze srovnat sp�e s dan�mi a poplatky, jejich� smyslem
je zv��en� ceny ur�it�ho zbo�� nebo slu�by a sn�en� jejich spot�eby
(spot�ebn� dan� na alkoholick� n�poje, cigarety �i uhlovod�kov� paliva
nebo poplatky za provoz v�hern�ch hrac�ch automat�). Dovol�v�n�
se �stavn� a mezin�rodn� garance vlastnictv� v t�chto p��padech, kdy
��st u��van�ch za��zen� po zaveden� nebo zv��en� uveden�ch dan� nebude
moci b�t vyu��v�na jako dosud a ztrat� na cen�, nebo� po zv��en� cen
poklesne popt�vka, by jist� bylo pova�ov�no za neod�vodn�n�. Hodnocen�
regulace zem�d�lstv� nem��e b�t opa�n�, by� spole�ensk� a z n�j
se odv�jej�c� pr�vn� ohodnocen� zem�d�lsk� nadv�roby nen� tak p��kr�.
P�itom je t�eba p�ipomenout, �e pokles vyu�itelnosti v�robn�ch za��zen�
- a tak jejich ceny - nen� v�razn�, jestli�e zaveden� omezen� produkce
nenut� dosavadn� v�robce ke sn�en� sou�asn� v�roby. Tak je tomu
obecn� tak� u posuzovan�ch produk�n�ch kv�t cukru.
VII.
�stavn� soud v n�lezu �. 410/2001 Sb.
odm�tl n�zor, �e ne�stavn� diskriminaci p�edstavuje rozd�ln� pr�vn� postaven�
t�ch v�robc�, kte�� kv�tu obdr��, a t�ch, kte�� o ni ne��daj�.
Diferenciace je v�c� volby. Po�adavek na ��dost o kv�tu p�edstavuje
administrativn� registraci v�robc�.
�stavn� soud rovn� nep�isv�d�il tvrzen� o ne�stavn� nerovnosti mezi sou�asn�mi
a nov�mi v�robci. P�ipomn�l, �e znev�hodn�n� nov�ch podnikatel�
(kte�� si mus� kv�ty koupit od sou�asn�ch v�robc� nebo doufat v
jejich nejist� p�id�len� z rezervy, p�i�em� ov�em soupe�� s nyn�j��mi
v�robci) je ned�lnou sou��st� jak�hokoli omezov�n� mno�stv� produkce.
C�lem znev�hodn�n� vstupu do odv�tv� je z�jem na znemo�n�n� ne��douc�ho
roz�i�ov�n� v�robn�ch kapacit.
Nelze ov�em vylou�it diskriminaci mezi v�robci, kte�� o kv�tu po��daj�
a dostanou ji v pln� v��i, a v�robci, kter�m bude odep�ena nebo ud�lena
jenom z��sti. Ustanoven� � 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu po�aduje, aby se zp�sob
prvotn�ho rozd�len� produk�n�ch kv�t mezi �adatele ��dil z�sadou rovnosti
a objektivn�ho zp�sobu v�po�tu. Tento obecn� pokyn, jen� nen�
ne� odrazem z�sady rovnosti podle �l. 1 Listiny a �l. 1 �stavy, mus�
m�t na pam�ti vl�da p�i ur�ov�n� zp�sobu v�choz�ho rozd�len� kv�t v
r�mci jednotliv�ch soustav produk�n�ch kv�t s ohledem na rysy a zvl�tnosti
v�roby komodit, jejich� v�roba je p�edm�tem omezen�. �stavn� soud
proto m��e posoudit kl�� pou�it� p�i p�vodn�m rozd�lov�n� kv�t. �stavn�
soud v n�lezu �. 410/2001 Sb.
jednoro�n� referen�n� obdob� spolu s obecn� stanoven�mi d�l��mi �pravami
uznal za p�im��en�. P�iznal p�itom, �e ani podrobn� propracovan�
kl��, jen� pamatuje na pravideln� p���iny v�kyv� objemu v�roby, nem��e
vz�t z�etel na v�echny okolnosti. V jednotliv�ch p��padech proto m��e
doj�t i k nespravedlnosti, je� v�ak nedosahuje �stavn� z�va�nosti.
Postavil se p�itom s ohledem na mo�n� zneu�it� zdr�enliv� ke zm�r�ov�n�
tvrdosti na z�klad� spr�vn�ho uv�en�.
U v�roby cukru vl�da p�edpokl�d� ur�en� individu�ln� produk�n� kv�ty na
z�klad� objemu v�roby t�� z hlediska mno�stv� nej�sp�n�j��ch v�robn�ch
sezon z posledn�ch p�ti (� 7 odst. 1 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb.), a pokud se nevyr�b�lo v�ce ne� t�i sezony, podle sezon, kdy se vyr�b�lo.
V t�to souvislosti nelze opomenout skute�nost, na kterou poukazuje
skupina poslanc�. Postaven� jednotliv�ch provozovatel� cukrovar�
toti� ovlivnila pr�vn� �prava podle na��zen� vl�dy �. 51/2000 Sb. p�ed sv�m zru�en�m �stavn�m soudem. To bylo zru�eno pro nedostatek z�konn�
opory. Dodate�n� lze ov�em konstatovat, �e j�m p�edpokl�dan� rozli�ov�n�
cukrovar� na strategick� a nestrategick� v�etn� taxativn�ho
v��tu prvn�ch p��mo v textu, jejich� provozovatel� se t�� okam�it�mu
ud�len� produk�n� kv�ty p��mo, lze d�vodn� pova�ovat za podez�elou
kvalifikaci (suspect qualification podle metodiky Nejvy���ho soudu USA).
P�edstavuje sv�voln� a st�� od�vodniteln� rozli�ov�n� mezi jednotliv�mi
provozovateli cukrovar�. Na tomto m�st� je ale t�eba pop��t tvrzen�
skupiny poslanc�, �e tak� sou�asn� �prava zav�d� takov�to rozli�en�.
Zp�sob v�po�tu individu�ln�ch produk�n�ch kv�t ne��douc� dopady jak z
form�ln�ch d�vod� ne�stavn�, tak v�cn� diskrimina�n� podle minul� pr�vn�
�pravy jen zm�r�uje t�m, �e neodvozuje rozhodnou pr�m�rnou ro�n�
kv�tu od objemu v�roby ze v�ech p�ti sezon, kter� je p�edm�tem hl�en�
v ��dosti podle � 5 odst. 3 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., n�br� po��t� se skute�nost�, �e n�kter� cukrovary nebyly po v�echny
sezony v provozu, a bere v �vahu t�i sezony, kdy se vyr�b�lo nejv�ce,
nebo ty sezony, kdy se vyr�b�lo, pokud se vyr�b�lo po t�i nebo m�n�
sezon.
Je ov�em z�ejm�, �e nerovnost se neodstra�uje. Vyvol�v� ji ji� skute�nost,
�e na z�klad� opat�en� ji� z form�ln�ch d�vod� ne�stavn�ho a v�cn�
diskrimina�n�ho mohli n�kte�� v�robci v�robu zv��it, nebo� byli chr�n�ni
p�ed konkurenc�, je� produk�n� kv�tu nem�la, a nemohla tak bez
z�t�e sank�n�m odvodem vyr�b�t. Vl�da dne�n� form�ln� korektn� �pravou
pro budoucnost zachov�v� ne��douc� stav, jej� vyvolala svou d��v�j��
jak form�ln�, tak materi�ln� ne�stavn� �pravou.
Opomenout nelze ani skute�nost, na kterou skupina poslanc� poukazuje letmo
ji� odm�tnutou argumentac� o diskriminaci mezi dosavadn�mi a nov�mi
v�robci. Regulace v�roby cukru proveden� na��zen�m vl�dy �. 114/2001 Sb. nijak nepamatuje na p��pady, kdy jeden cukrovar (z�vod) provozoval v
minulosti jin� subjekt ne� dnes. K v�rob� p�evzat�ho z�vodu v rozhodn�m
obdob� se nep�ihl��. Prodeje podnik� a z�vod� a f�ze spole�nost�
p�itom nelze vylou�it.
Zvolen� kl�� rozd�lov�n� individu�ln�ch produk�n�ch kv�t se tak ocit�
v rozporu se z�konn�m po�adavkem objektivn�ho zp�sobu v�po�tu (� 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu) a zejm�na �stavn�m po�adavkem
rovnosti podle �l. 1 Listiny, co� z�rove� zakl�d� �stavn� nep��pustn�
nestejn� z�konn� obsah vlastnictv� v�robn�ch za��zen� podle �l. 11 odst. 1 Listiny
a neospravedlniteln� rozli�ov�n� mezi jednotliv�mi podniky, je� se t��
stejn� (tedy stejn� upravovan�) svobod� podnik�n� podle �l. 26 Listiny
.
Za ne�stavn� lze ov�em st�� m�t samu o sob� povinnost �adatel� sd�lit
v ��dosti o produk�n� kv�tu svoji v�robu cukru v cukrovarnick�ch sezon�ch
1996/97 a� 2000/01 podle � 5 odst. 3 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb.
VIII.
V n�lezu �. 410/2001 Sb.
�stavn� soud shledal, �e zaveden� produk�n�ch kv�t ml�ka je od�vodn�n�,
nebo� sleduje ve�ejn� z�jem. T�m je garance minim�ln� ceny v prost�ed�,
kde st�tn� subvence p�isp�vaj� ke zvy�ov�n� v�roby, kter� by popt�vka
nevyvol�vala. St�tn� z�sahy do zem�d�lstv� jsou motivov�ny jeho
soci�ln�mi, ekonomick�mi a ekologick�mi zvl�tnostmi. �stavn� soud
uznal, �e soustavy produk�n�ch kv�t zem�d�lsk�ch v�robk� existuj� v Evropsk�
unii, a odm�tl, �e by vnitrost�tn� standard lidsk�ch pr�v po�adoval
�istou tr�n� ekonomiku, prostou st�tn�ch z�sah�. Vyj�d�il se p�itom
zdr�enliv� k po�adavku, aby podroboval p��sn� kontrole z hlediska
jej� nezbytnosti a skute�n� pot�ebnosti pr�vn� �pravu, j� st�t zasahuje
do hospod��stv�. Zd�raznil, �e k volb� hospod��sk� politiky je
p��slu�n� Parlament �esk� republiky jako politick� org�n, jen� nese
politickou odpov�dnost v��i voli��m za rozpozn�v�n� probl�m� v hospod��stv�
a za v�b�r n�stroj� k jejich �e�en�.
Obdobn� se o p�ednostn�m povol�n� politick�ch org�n� p�i vytv��en� soustav
produk�n�ch kv�t p�stov�n� p�enice ve v�ci Wickard v. Filburn [317
U. S 111(1942)] vyj�d�il tak� Nejvy��� soud USA. Jeho rozhodnut� je
p��kladem zdr�enlivosti soudn� kontroly (judicial restraint).
�stavn� soud se touto argumentac�, ji� lze v podstat� uplatnit i pro posouzen�
produk�n�ch kv�t cukru, p�ihl�sil k p��stupu, kter� zauj�m�
nap�. Nejvy��� soud USA od 30. let 20. stolet�, kdy skon�il s prax� ozna�ov�n�
hospod��sk�ch a soci�ln�ch p�edpis� za neslu�iteln� s absolutizovanou
smluvn� svobodou a pr�vem na vlastnictv� a uznal, �e obecn�
formov�n� hospod��sk� politiky v�etn� restrikc� podnik�n� je p�edev��m
v�c� politick�ch org�n�. P�i hodnocen� pr�vn� �pravy posta�� rational
basis test, tedy zb�n� ov��en�, zda zaveden� opat�en� m��e v�st
ke sledovan�mu c�li. Soustava produk�n�ch kv�t sleduje omezen� produkce,
je� je naru�ena st�tn� subven�n� politikou. To plat� i tehdy, jde-li
o opat�en� pot�ebn� pouze p�i p��prav� na vstup do Evropsk� unie,
kde takov� pom�ry existuj�.
P��klon k p��sn�mu hodnocen� soustavy produk�n�ch kv�t by nutil �stavn�
soud k hodnocen� nezbytnosti a u�ite�nosti st�tn� politiky subvencov�n�
a privilegov�n� zem�d�lstv�. �stavn� soud by se musel v takov�m
p��pad� p�iklonit k n�kter� ekonomicko-politick� doktr�n�, zde k liberalismu.
Takov� krok ale neodpov�d� relativn� politick� neutralit� Listiny
a �stavy.
IX.
�vahy o od�vodn�nosti a p�im��enosti uplat�ov�n� soustavy produk�n�ch
kv�t cukru nelze v�st bez srovn�n� s modelem jednotn� uplat�ovan�m v
Evropsk� unii, zvl�t� s ohledem na p��pravu �esk� republiky na vstup
do n�. Omezen� mno�stv� v�roby cukru m� v Evropsk�m spole�enstv� ji�
dlouhou tradici. Poprv� byla jako odpov�� na nadprodukci zavedena v
60. letech. T�mto i v zem�d�lstv� v�jime�n� p��sn�m spole�n�m opat�en�m
odpov�d�lo Evropsk� spole�enstv� na nadprodukci, kterou ov�em zap���inila
d�lem spole�n� zem�d�lsk� politika i z�sahy �lensk�ch st�t� zahrnuj�c� subvence, dotace a intervence na trz�ch, d�lem intenzifikace a koncentrace cukrovarnictv�,
je� vedla k ru�en� cukrovar�. Z�kladem �pravy jsou na��zen� Rady
ES o jednotn�m tr�n�m ��du p�ij�man� na v�ce let. Na to navazuj� prov�d�c�
na��zen� Evropsk� komise. Pro sezony 2001/2002 a� 2005/2006 je
z�kladn�m p�edpisem na��zen� Rady ES �. 1260/2001 o spole�n� organizaci
trh� v sektoru cukru. Bylo p�ijato v r�mci d�l�� reformy spole�n�
zem�d�lsk� politiky. Jeho c�lem je sn�it jej� fisk�ln� n�ro�nost a
omezit nadprodukci. Zahrnuje sn�en� produk�n�ch kv�t cukru.
Na��zen� ur�uje n�rodn� kv�ty pro jednotliv� �lensk� st�ty. Vyr�b�n� cukr
je pro ��ely produk�n�ch kv�t rozd�len na skupiny. Cukr A a cukr
B se sm�j� vyr�b�t, p�esto�e i je t�� odvody. U cukru A �in� zanedbateln�
2 % interven�n� ceny. V�robu cukru B zat�uje odvod v�razn�j��,
jen� produkci jist� dok�e ovlivnit, ve v��i 30 - 37,5 % interven�n�
ceny. Jeho v�roba se net�� takov� podpo�e a ochran� jako v�roba cukru
A, ale naopak ji nest�h� osud nadprodukce. Ta se ozna�uje jako cukr
C. Ten se sm� sice vyr�b�t, nesm� se v�ak uv�d�t na trh ES. Jedin�
leg�ln� vyu�it� cukru C je tedy jeho v�voz. P��padn� nevyvezen� se postihuje
odvodem. Jeho v��i a zp�sob ur�en� upravuje natrvalo p�ijat�
prov�d�c� na��zen� Komise �. 2670/81 tak, �e cukr C, jeho� v�roba je
dolo�ena, ale chyb� doklad o v�vozu do t�et�ch st�t�, se zat�uje odvodem
odpov�daj�c�m nejvy���mu celn�mu zat�en� dovoz� ze t�et�ch st�t�.
Toto celn� zat�en� je vysok�, nebo� jednotn� vn�j�� obchodn� politika
ES z�st�v� p�es liberaliza�n� kroky WTO (World Trade Organisation
- Sv�tov� obchodn� organizace) ve spojen� se spole�nou zem�d�lskou
politikou ochran��sk�. Stejn� jak se obecn� nevypl�c� dovoz cukru do
Spole�enstv�, nevypl�c� se ani nadv�roba cukru. Rozd�ln� p��stup k cukru
A, B a C se nav�c odr�� v protikladn� subven�n� a interven�n� politice.
V�roba, zpracov�n�, skladov�n�, odbyt a v�voz cukru C se oproti
cukru A a B net�� ��dn�m intervenc�m k udr�en� ��douc� vysok� interven�n�
ceny ani subvenc�m k zaji�t�n� dostate�n�ch p��jm� zem�d�lc�
a zpracovatel�.
V �esk� republice se pro cukr vyu��v� jednotn� model sankcionov�n� nadprodukce
ve v��i 115 % minim�ln� ceny (ta je srovnateln� s interven�n�
cenou). Vzorem tohoto zp�sobu ur�en� odvodu za nadprodukci byla �prava
produk�n�ch kv�t ml�ka ve Spole�enstv� podle na��zen� Rady �. 3950/92.
Zpoplatn�n� nadprodukce cukru v ES je tedy ve sv�m v�sledku srovnateln�
s opat�en�mi dnes uplat�ovan�mi v �esk� republice, by� zp�sob
postihu nadprodukce nen� stejn�. �esk� republika dnes nap��klad na
rozd�l od Polska neprosazuje srovnatelnou soustavu produk�n�ch kv�t,
nicm�n� z�m�r ES omezovat produkci cukru z d�vod� ochran��sk�ch se sleduje
a v�sledky jsou srovnateln�. V�roba cukru nad stanoven� kv�ty se
nevypl�c�, a proto se od n� upou�t�.
Jestli�e �esk� republika v n�sleduj�c�ch letech vstoup� do Evropsk� unie,
pak se, nedojde-li k z�sadn� reform� spole�n� zem�d�lsk� politiky
v oblasti cukru, komunit�rn� standard se srovnateln�mi ��inky postupn�
(vzhledem k �ad� p�edpokl�dan�ch p�echodn�ch obdob�) za�ne uplat�ovat
i na ni. V t�chto m�s�c�ch se dokon�uje jedn�n� o p��stupu. Jedna
z nejt잚�ch kapitol jedn�n� je �. 7 "Zem�d�lstv�". Tu dosud ��dn� z
kandid�tsk�ch st�t� neuzav�el p�edb�nou shodou o zp�sobu a rozvrhu
zapojen� sv�ho zem�d�lstv� do spole�n�ho zem�d�lsk�ho trhu a zaveden�
spole�n� zem�d�lsk� politiky. Hlavn� spor se vede o objem p��m�ch dotac�
zem�d�lc� kandid�tsk�ch st�t�. U zem�d�lsk�ch komodit, jejich� v�roba
se omezuje produk�n�mi kv�tami, ov�em t� nepanuje shoda. Kandid�tsk�
st�ty cht�j�, aby jejich zem�d�lstv� sm�lo bez sankc� vyr�b�t
v�ce, ne� dnes Evropsk� spole�enstv� a sou�asn� �lensk� st�ty cht�j�
povolit.
V p��pad� v�roby cukru v �esk� republice rozd�l nep�edstavuje n�sobek,
ale nen� ani zanedbateln�. �esk� republika po�aduje 505 tis�c tun n�rodn�
produk�n� kv�ty cukru, co� odpov�d� dne�n� souhrnn� produk�n� kv�t�
a rezerv� podle na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. Evropsk� spole�enstv� nab�z� pro cukr A 441 tis�c tun a pro cukr B cca
4 tis�ce tun. Zem�d�lstv� je bezpochyby politicky mimo��dn� citliv�
jak v z�padn�, tak ve v�chodn� Evrop�. V�roba cukru v �esk� republice
i jinde vykazuje nemal� sezonn� v�chylky (v tis�ci tun�ch 1996/7 610,
1997/8 532, 1998/9 470, 1999/2000 395, 2000/1 434 a 2001/2 491). V posledn�ch dvou sezon�ch p�itom produkci u� tlumily soustavy
produk�n�ch kv�t. V �esk� republice se vyr�b� nadbytek cukru.
Objem vyv�en�ho cukru soustavn� p�evy�uje objem dov�en�ho cukru (po��t�
se i cukr v potravin�ch a n�poj�ch). Dovoz cukru do �esk� republiky
je p�itom omezov�n dovozn�mi cly i kv�tami, naopak v�voz se podporuje.
Soustava produk�n�ch kv�t cukru zaveden� dnes v �esk� republice p�es sv�
zvl�tnosti nen� nesoum��iteln� se soustavou ES. Tlak na sni�ov�n�
v�roby cukru v �esk� republice z jeho strany trv�, co� poskytuje d�vod
pro zaveden� a uplat�ov�n� �esk�ch produk�n�ch kv�t cukru.
Je proto t�eba odm�tnout n�zor, �e ka�d� soustava produk�n�ch kv�t cukru
op�en� o z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu a zaji�t�n�
sank�n�m odvodem podle jeho � 13
p�edstavuje z hlediska mezin�rodn�ho a evropsk�ho srovn�n� neobvyklou
�pravu.
Na z�klad� ustanoven� spole�n�ho v�em soustav�m produk�n�ch kv�t v �esk�m
zem�d�lstv� se nav�c zakl�d� soustava produk�n�ch kv�t ml�ka, p�i�em�
zde je sank�n� odvod ur�en a ukl�d�n stejn� jako v Evropsk�m spole�enstv�.
Ke zru�en� � 13
z�kona proto nen� d�vod.
X.
�stavn� soud ve sv�m n�lezu �. 410/2001 Sb.
nep�ipustil dal�� podz�konnou delegaci, podle n� podle dikce posuzovan�ho
na��zen� o publikaci v��e rezervy pro n�sleduj�c� roky ve V�stn�ku
Ministerstva zem�d�lstv� stanov� ministerstvo (ministr). Sou�asn�
situace je obdobn�. Ustanoven� � 4 odst. 3 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. povol�v� k ur�ov�n� v��e rezervy k rozd�len� Fond. N�zor �stavn�ho soudu
nem��e b�t opa�n�. V��e rezervy k rozd�len� je n�le�itost� soustavy
produk�n�ch kv�t podle � 12 odst. 3
a 4
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu, kterou m� vytv��et vl�da
sv�m na��zen�m.
Tvrzen� n�kter�ch ��astn�k� ��zen� o p��slu�nosti Ministerstva financ�
k ur�ov�n� minim�ln� ceny cukru na z�klad� z�kona �. 526/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, je nespr�vn�. P�ehl�� v�slovn� ustanoven� � 12 odst. 4
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu. Tato kompeten�n� norma
je jednozna�n� lex specialis k obecn�m cenov�m p�edpis�m. Kompetence
k ur�ov�n� minim�ln� ceny p��slu�� vl�d�, kter� tak m� u�init sv�m
na��zen�m. Poukaz na nevhodnost takov�ho zp�sobu stanoven� ceny na��zen�m
uplat�ovan�m po dobu v�ce let je bezp�edm�tn�. �sil� o p�enos kompetence
na jin� org�n, kter� pou��v� pr�vn� problematickou formu cenov�ho
v�m�ru, je jen v�sledkem neochoty respektovat doporu�en� � 12 odst. 5 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu, aby se na��zen� o soustav�ch
produk�n�ch kv�t p�ij�mala "zpravidla" na obdob� jednoho roku.
Hodnocen� kompetence Fondu nen� ve sv�tle z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m
interven�n�m fondu jednozna�n�. Ten sice nepovol�v� Fond k rozd�lov�n�
kv�t, stanovuje v�ak, �e soustav produk�n�ch kv�t vyu��v� [� 1 odst. 2 p�sm. d)
], ��m� prov�d� opat�en� a zav�d� tr�n� po��dky ke stabilizaci trhu se zem�d�lsk�mi a potravin��sk�mi v�robky (� 1 odst. 2
). Zmocn�n� k rozd�lov�n� produk�n�ch kv�t p�inejmen��m vypl�v� z kontextu
z�kona a obecn�ch ustanoven� o �innosti Fondu. Ustanoven� � 7 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., je� je na z�klad� n�mitky nekompetence navrhov�no ke zru�en�, se p�itom
jev� jako ne�stavn� p�edev��m kv�li konzervaci neospravedlniteln�ho
rozli�ov�n� mezi jednotliv�mi v�robci.
XI.
Skupina poslanc� zpochyb�uje model, kdy vl�da na��zen�m m��e zav�d�t soustavy
produk�n�ch kv�t v rozsahu, kter� v�razn� p�esahuje jejich pou��v�n�
v Evropsk� unii. Lze potvrdit, �e z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m
interven�n�m fondu neur�uje bl�e zem�d�lsk� a potravin��sk� v�robky,
jejich� v�roba m��e b�t omezov�na soustavami produk�n�ch kv�t. M�ra
prostoru pro uplat�ov�n� z�va�n�ch omezen�, jak�mi jsou produk�n� kv�ty,
se dost�v� na samu hranici p�ijatelnosti z hlediska �stavn�ch z�sad
d�lby moci. Pouze pr�vn� nez�eteln� omezen� p�edstavuje poukaz na
z�vazky vypl�vaj�c� z jedn�n� o p�istoupen� do Evropsk� unie podle � 12 odst. 3
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu. O p��li�n�m sklonu k
�prav� podz�konn�mi p�edpisy sv�d�� i srovn�n� se zahrani��m. Nap��klad
Polsko, je� tak� usiluje o vstup do Evropsk� unie, zav�d� soustavy
produk�n�ch kv�t zem�d�lsk� produkce a �in� tak zvl�tn�m z�konem (Ustawa
o regulacji rynku cukru z roku 2001). Skupina poslanc� v�ak nenavrhuje
zru�en� p��slu�n�ch ustanoven� z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m
interven�n�m fondu o v�cn� p�sobnosti z�kona (rozsahu hospod��sk�ho odv�tv�
podroben�ho regulaci).
XII.
Oproti na��zen� vl�dy �. 445/2000 Sb., je� specifikuje kvalitativn� znaky kravsk�ho ml�ka, na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. v pozn�mce pod �arou odkazuje na jin� pr�vn� p�edpis. Nelze sd�let stanovisko
skupiny poslanc� o absenci definice cukru, nebo� tento pr�vn�
p�edpis ur�uje �stavn� zcela p�ijateln�m zp�sobem (vyhl�ka Ministerstva
zem�d�lstv� �. 334/1997 Sb., vydan� na z�klad� a v mez�ch z�kona �. 110/1997 Sb.
) kvalitativn� znaky cukru, pochopiteln� tedy vyr�b�n�ho v objemech ur�en�ch
produk�n�mi kv�tami.
Nelze sd�let stanovisko, �e � 5 odst. 5 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu vylu�uje uplatn�n� spr�vn�ho
��du pro rozhodov�n� Fondu o kv�t�ch t�m, �e omezuje jeho pou�it�
pouze na rozhodov�n� o ��dostech o podporu podle � 1 odst. 2
. Skupina poslanc� opom�j� systematick� za�azen� uveden�ho ustanoven�,
je� se uplat�uje pouze na poskytov�n� podpor. Vylou�en� spr�vn�ho ��du
nijak samo o sob� neotv�r� prostor pro spr�vn� uv�en� a z n�j vyvozovanou
nemo�nost soudn�ho p�ezkumu. �stavn� soud ji� d��ve uvedl, �e
v p��padech v�kladov� nejasnosti maj� spr�vn� i soudn� org�ny volit
takov� v�klad, jen� zaji��uje v�t�� respekt k z�kladn�m pr�v�m a svobod�m,
kam n�le�� t� pr�vo na ��dn� spr�vn� ��zen� a spravedliv� soudn�
proces.
Jak ji� bylo �e�eno, vl�da p�i koncipov�n� na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. pominula z�konn� doporu�en� k vyd�v�n� na��zen� na jeden rok. Nen� ov�em
d�le�it�, zda soustava produk�n�ch kv�t m��e b�t zav�d�na na��zen�mi
vl�dy opakovan� �i nikoli bez z�sahu z�konod�rce.
Skupina poslanc� ne��d� ani po �stavn�m soudu zru�en� t�ch ustanoven�
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu nebo na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., je� podle n� zakl�daj� nep�ijatelnou formu vymezen� cukru, vylou�en�
soudn�ho p�ezkumu ani nedostatek �asov�ho omezen� uplat�ov�n� soustav
produk�n�ch kv�t. I kdyby �stavn� soud uznal tyto n�mitky, nemohl by
v tomto rozsahu rozhodnout.
XIII.
Z uveden�ch d�vod� rozhodlo pl�num �stavn�ho soudu podle � 70 odst. 1 z�kona �. 182/1993 Sb.
, ve zn�n� z�kona �. 48/2002 Sb., o zru�en� � 4 odst. 3, � 5 odst. 3, � 7 a � 13 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., a to u � 4 odst. 3 pro rozpor s �l. 78 �stavy, u � 7
pro rozpor s �l. 1 Listiny
, �l. 11 odst. 1 Listiny
a �l. 26 odst. 1
a 2 Listiny
a tak� � 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu a u � 13
pro rozpor s �l. 79 odst. 3 �stavy
a tak� s � 12 odst. 4
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu.
Ustanoven� � 5 odst. 3 na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb. sice samo o sob� v rozporu s �stavn�m z�konem nebo z�konem b�t nemus�,
�stavn� soud v�ak zru�il i je, proto�e s ostatn�mi uveden�mi ustanoven�mi
�zce souvis�. Tento osud by mohl potkat �adu jin�ch ustanoven�
na��zen� vl�dy �. 114/2001 Sb., jejich zru�en� v�ak nebylo navr�eno a �stavn� soud je p�i sv�m rozhodov�n�
v�z�n n�vrhem.
N�vrh na zru�en� � 13
z�kona o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu byl z d�vod� uveden�ch
v od�vodn�n� n�lezu zam�tnut podle � 70 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb.
P�edseda �stavn�ho soudu:
v z. JUDr. Hole�ek v. r. m�stop�edseda
Ke druh� ��sti v�roku, j�m� se zam�t� n�vrh na zru�en� � 13 z�kona �. 256/2000 Sb. , o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon� (z�kon o St�tn�m zem�d�lsk�m interven�n�m fondu), zaujali podle � 14 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, odli�n� stanovisko soudci JUDr. Vladim�r �erm�k, JUDr. Pavel Holl�nder, JUDr. Vladim�r Jurka, JUDr. Eli�ka Wagnerov� a JUDr. Eva Zarembov�.