Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2 , § 14 odst. 1 , § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb. , (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
Tato vyhláška1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1a) a upravuje:
a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku;
b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zvláštního zákona1b) na účetnictví.
(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona , s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci 2 , a na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona .
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky podle § 19 odst. 9 zákona , pokud zvláštní právní předpis1c) nestanoví jinak, na účetní jednotky podle § 23a zákona a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.1d)
(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,1e) a proto použijí ustanovení § 16 , 26 , 31 , 55 a 57 přiměřeně,
b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona , s výjimkou přeměny bytových družstev, a nepoužijí ustanovení § 14 , 39 , § 51 až 55 , § 58 , 60 a 69 , v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.
(K § 4 odst. 8 zákona)
HLAVA I ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v přílohách č. 2 a č. 3 k této vyhlášce.
(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty.
(5) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.
(6) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A. Vlastní kapitál" z rozvahy (bilance) a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.
(7) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku podle § 18 odst. 3 zákona v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance) v rozsahu podle § 4 odst. 8 , výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 4 odst. 9 a příloha v rozsahu podle § 4 odst. 10 .
(1) V rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1, č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.
(2) Položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky "+" a "*".
(3) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,
a) pokud nejde o významnou2) částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo
b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti2) informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.
(4) V rozvaze (bilanci) za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto).
(5) Každá z položek rozvahy (bilance), z položek výkazu zisku a ztráty a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze (bilanci) se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze.
(6) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.
(7) Účetní jednotky, které zahájí svoji podnikatelskou činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze (bilanci) namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení podnikatelské činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.
(8) Rozvaha (bilance) ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi.
(9) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi a výpočtové položky.
(10) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 13a zákona, a ostatní účetní jednotky, které mohou podle § 18 odst. 3 zákona sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, sestavují přílohu nejméně v rozsahu obsahového vymezení podle § 39 odst. 1 až 10 .
(11) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč; tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky. Položky "AKTIVA CELKEM" (netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat. Položka "***Výsledek hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období" uvedené v rozvaze (bilanci).
HLAVA II OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)
§ 5 Pohledávky za upsaný základní kapitál
Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky a členy družstva plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.
§ 6 Dlouhodobý nehmotný majetek
(1) Položka "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení2a) od částky stanovené zákonem o daních z příjmů, a to při splnění povinností uvedených v odstavci 1 :
a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1 , pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", ale v nákladech.
(3) Podle odstavce 1 jsou
a) zřizovacími výdaji souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby a nájemné. Zřizovací výdaje se odpisují nejvýše po dobu pěti let.4) Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti nebo družstva,
b) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných osob,
c) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů5) za podmínek stanovených v písmenu b) ,
d) goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Goodwill se odpisuje rovnoměrně šedesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně šedesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do výnosů. O případnou následnou změnu kupní ceny podniku nebo jeho části se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování,
e) povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:
1. povolenky na emise skleníkových plynů 5a) ,
2. jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností 5a) ,
3. jednotky přiděleného množství 5a) ,
f) preferenčními limity zejména individuální referenční množství mléka5b) , individuální produkční kvóty5b) a individuální limit prémiových práv5b) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele5b) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.
(5) Položka "B. I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku, zejména povolenky na emise a preferenční limity.
(6) Položka "B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(7) Položka "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.
(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
(9) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti5c) a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity5d) a energetické audity5e) , lesní hospodářské plány5f) a plány povodí5g) .
(1) Položka "B.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5 ).
(2) Položka "B.II.2. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
a) stavby6) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,7)
b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
c) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.8)
(3) Položka "B.II.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí" obsahuje
a) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,
b) samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce "B.II.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí" se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.
(4) Položka "B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje
a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(5) Položka "B. II. 5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce "B. II. 5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" se účtuje jako o zásobách.
(6) Položka "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na výši ocenění
a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a odst. 3 ,
b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,11) popřípadě jejich soubory.
(7) Položka "B.II.2. Stavby" a položka "B.II.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí" dále obsahuje technické zhodnocení3)
a) k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, a to od částky stanovené zákonem o daních z příjmů,
b) drobného hmotného majetku od částky technického zhodnocení stanovené zákonem o daních z příjmů.
(8) Položka "B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9) Položka "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
(10) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté závazky. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně sto osmdesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně sto osmdesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do výnosů. Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny podniku nebo jeho části se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.
(11) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy12) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
§ 8 Dlouhodobý finanční majetek
(1) Položka "B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména podíly, které nepředstavují podíl v ovládaných12a) a řízených12a) osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem,12b) dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Dluhovým cenným papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papír úvěrové povahy, například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem, a směnka.
(2) Položka "B.III.4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatným vliv" obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem, poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry mezi ovládanými a řízenými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládajícím a řídícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv.
(3) Položka "B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry, pokud nejsou vykázány v položce "B.III.4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv".
(4) Položka "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku.
(1) Položka "C.I.1. Materiál" zejména obsahuje
a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty ,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,
g) samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "B. II.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí", považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
h) pokusná zvířata12c) .
(2) Položka "C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary" obsahuje
a) produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,
b) odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.
(3) Položka "C.I.3. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.
(4) Položka "C. I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat12d) , která nejsou vykazována v položkách "B. II. 5. Dospělá zvířata a jejich skupiny", "C. I.1. Materiál" a "C. I. 5. Zboží".
(5) Položka "C. I. 5. Zboží" obsahuje movité věci včetně zvířat, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat12d) . Položka obsahuje též nemovitosti, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.
(6) Položka "C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení zásob.
(7) O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.
(1) Položka "C.II. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku.
(2) Položka "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů a cenné papíry předané bance k eskontu.
(3) Položka "C.II.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba" obsahuje pohledávky za ovládanými a řízenými osobami, mezi ovládanými a řízenými osobami a za ovládajícími a řídícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.
(4) Položka "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.
(5) Položka "C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" obsahuje pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za účastníky sdružení, které není právnickou osobou.
(6) Položka "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" obsahuje u všech účetních jednotek poskytnuté dlouhodobé zálohy, s výjimkou záloh vykázaných v položkách "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek", "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek", "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek", "C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby" a "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy".
(7) Položka "C.II.6. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(8) Položka "C.II.7. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje podniku nebo jeho části, pohledávky z pronájmu podniku nebo jeho části, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů.
(1) Položka "C.III. Krátkodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.
(2) Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek v položkách "C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení", "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy" a "C.III.8. Dohadné účty aktivní" je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v položkách "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení", "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" a "C.II.6. Dohadné účty aktivní" s odchylkami uvedenými v odstavcích 3 , 4 a 5 .
(3) Položka "C.III.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba" zejména poskytnuté půjčky a úvěry.
(4) Položka "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" zejména poskytnuté půjčky a úvěry.
(5) Položka "C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" zejména krátkodobé půjčky společníkům, členům družstva a převod nákladů a výnosů mezi účastníky sdružení, které není právnickou osobou.
(6) Položka "C.III.9. Jiné pohledávky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.7. Jiné pohledávky" zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté půjčky a úvěry, s výjimkou půjček a úvěrů vykazovaných v položkách "C.III.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba", "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" a "C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení".
§ 12 Krátkodobý finanční majetek
(1) Položka "C.IV.1. Peníze" obsahuje zejména peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.
(2) Položka "C.IV.2. Účty v bankách" obsahuje zejména peněžní zůstatky na bankovních účtech, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pokud banka umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak je tento zůstatek obsahem položky "B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry".
(3) Položka "C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.
§ 13 Časové rozlišení v aktivech rozvahy (bilance)
(1) Položka "D.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.
(2) Položka "D.I.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.
(3) Položka "D.I.2. Komplexní náklady příštích období" obsahuje položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.
(4) Položka "D.I.3. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
(1) Položka "A.I.1. Základní kapitál" obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních společností, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, zapsaný i nezapsaný základní kapitál družstev, základní kapitál obchodních společností povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a závazky plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.
(2) Položka "A.I.3. Změny základního kapitálu" obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními společnostmi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(1) Položka "A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností" obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky. V zahajovací rozvaze nástupnické účetní jednotky může být tato položka nebo její část rozdělena na jednotlivé složky vlastního kapitálu v souladu se zvláštními právními předpisy a s příslušným projektem přeměny. Pokud se v souladu s ustanovením § 54a vykazuje v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti celková hodnota položky "A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností" před rozdělením, uvede se odděleně, u položky "A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností", například ve zvláštním sloupci označeném "Celková hodnota rozdílů při přeměně". Účetní jednotka doloží provedené rozvahové operace, které ovlivnily zahajovací rozvahu, průkazným účetním záznamem.
(2) Položka "A. II.5. Rozdíly z přeměn společností" obsahuje u nástupnických účetních jednotek rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti může být tato položka nebo její část rozdělena na jednotlivé složky vlastního kapitálu v souladu se zvláštními právními předpisy a s příslušným projektem přeměny. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti se navíc uvádí i celková hodnota této položky před rozdělením, a to odděleně, u položky "A. II.5. Rozdíly z přeměn společností", například ve zvláštním sloupci označeném "Celková hodnota rozdílů při přeměně". Účetní jednotka doloží provedené rozvahové operace, které ovlivnily zahajovací rozvahu, průkazným účetním záznamem.
§ 15 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
Položka "A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku" obsahuje fondy vytvářené podle obchodního zákoníku, popřípadě stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona o státním podniku.
(1) Položka "B.I. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů,13) rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy.
(2) Rezerva na důchody a podobné závazky se vykazuje, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem.
(3) Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti.
(4) Položka "B.I.4. Ostatní rezervy" obsahuje zejména rezervu na garanční opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky.
(1) Položka "B.II. Dlouhodobé závazky" obsahuje závazky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odložený daňový závazek.
(2) Položka "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména závazky z obchodních vztahů, závazky plynoucí ze směnek, prostřednictvím nichž má být placeno.
(3) Položka "B.II.2. Závazky - ovládající a řídící osoba" obsahuje závazky k ovládaným a řízeným osobám, mezi ovládanými a řízenými osobami a k ovládajícím a řídícím osobám, které nejsou vykázány v ostatních položkách. Obsahuje zejména závazky z dlouhodobých půjček a úvěrů.
(4) Položka "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" obsahuje závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a závazky účetních jednotek pod podstatným vlivem k účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv. Obsahuje zejména závazky z dlouhodobých půjček a úvěrů.
(5) Položka "B.II.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení" obsahuje zejména dlouhodobé závazky z titulu poskytnutých půjček společníky a závazky k účastníkům sdružení, které není právnickou osobou.
(6) Položka "B.II.6. Vydané dluhopisy" obsahuje závazky emitenta z titulu vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů.
(7) Položka "B.II.8. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky závazků stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(8) Položka "B.II.9. Jiné závazky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé závazky z nájmu podniku nebo jeho části, závazky z koupě podniku nebo jeho části a prodané opce. Dále obsahuje závazky z titulu přijatých půjček, s výjimkou závazků vykázaných v položkách "B.II.2. Závazky - ovládající a řídící osoba", "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" a "B.II.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení".
(1) Položka "B.III. Krátkodobé závazky" obsahuje závazky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.
(2) Obsahové vymezení položek krátkodobých závazků "B.III.1. Závazky z obchodních vztahů" až "B.III.3. Závazky - podstatný vliv ", "B.III.9. Vydané dluhopisy" a "B.III.10. Dohadné účty pasivní" je obdobné obsahovému vymezení položek dlouhodobých závazků "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" až "B.II.3. Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem", "B.II.6. Vydané dluhopisy" a "B.II.8. Dohadné účty pasivní".
(3) Položka "B.III.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení" obsahuje obdobné tituly jako položka "B.II.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení" a dále zejména závazky ke společníkům a členům družstva ve výši jejich podílu na zisku, závazky ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, závazky z upsaných nesplacených akcií a vkladů a závazky k účastníkům sdružení, které není právnickou osobou.
(4) Položka "B.III.5. Závazky k zaměstnancům" obsahuje u všech účetních jednotek zejména závazky z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám, s výjimkou závazků ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti.
(5) Položka "B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění" obsahuje u všech účetních jednotek závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k příslušným institucím jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění.
§ 19 Časové rozlišení v pasivech rozvahy (bilance)
(1) Položka "C.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.
(2) Položka "C.I.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.
(3) Položka "C.I.2. Výnosy příštích období" obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.
HLAVA III OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
(1) Položka "+ Obchodní marže" obsahuje rozdíl z vyúčtovaných tržeb za prodej zboží a nákladů vynaložených na prodané zboží.
(2) Položka "A. Náklady vynaložené na prodané zboží" obsahuje pořizovací cenu, popřípadě reprodukční pořizovací cenu prodaného zboží, přeúčtovanou z příslušného účtu účtové skupiny 13.
Položka "II. Výkony" obsahuje
a) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb,
b) změnu stavu zásob vlastní výroby, to je nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin; tato položka může mít i zápornou hodnotu,
c) aktivaci, v této položce je hodnota aktivovaných nákladů zejména na zásoby a dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvořený vlastní činností.
Položka "B.2. Služby" obsahuje zejména náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku.
Položka "+ Přidaná hodnota" obsahuje součet položky "+ Obchodní marže" a rozdílu položek "II. Výkony" a "B. Výkonová spotřeba".
Položka "C. Osobní náklady" obsahuje mzdové náklady, včetně příjmů společníků a členů družstva ze závislé činnosti, odměny členům orgánů společnosti a družstva, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zákonné i ostatní a sociální náklady zákonné i ostatní, včetně sociálních nákladů fyzické osoby.
Položka "D. Daně a poplatky" obsahuje veškeré daně a poplatky zaúčtované účetní jednotkou jako náklady s výjimkou daně z příjmů.
§ 26 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
Položka "G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období" obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období; tato položka může mít i zápornou hodnotu.
Položka "IV. Ostatní provozní výnosy" obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy13a) a pojistná plnění, která nejsou uvedena v položce "XIII. Mimořádné výnosy".
Položka "H. Ostatní provozní náklady" obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami13c) . Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení13b) .
§ 29 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
Položka "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje zejména dividendy, podíly na zisku, úrokové výnosy u dluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou.
§ 30 Náklady z finančního majetku
Položka "K. Náklady z finančního majetku" obsahuje například u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.
§ 31 Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
Položka "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti" obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv a opravných položek ve finanční oblasti; tato položka může mít i zápornou hodnotu.
§ 32 Výnosové úroky, nákladové úroky
Položka "X. Výnosové úroky" a položka "N. Nákladové úroky obsahuje úroky vykázané ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky patří i úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování.
Položka "XI. Ostatní finanční výnosy" obsahuje zejména kursové zisky a nároky na náhrady mank a schodků na finančním majetku.
Položka "O. Ostatní finanční náklady" obsahuje zejména kursové ztráty, manka, schodky a škody na finančním majetku a bankovní výlohy.
Položka "XIII. Mimořádné výnosy" obsahuje výnosy z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.
Položka "R. Mimořádné náklady" obsahuje náklady z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.
§ 37 Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
Položka "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" obsahuje nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti.
§ 38 Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění
Nákladové položky "A. Náklady prodeje", "B. Odbytové náklady" a "C. Správní režie" obsahují náklady na provozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení položek "IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "F. Náklady z finančního majetku", "H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti", "VII. Výnosové úroky", "I. Nákladové úroky", "VIII. Ostatní finanční výnosy", "J. Ostatní finanční náklady", "X. Mimořádné výnosy", "M. Mimořádné náklady" a "O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" je obdobné obsahovému vymezení položek "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "K. Náklady z finančního majetku", "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti", "X. Výnosové úroky", "N. Nákladové úroky", "XI. Ostatní finanční výnosy", "O. Ostatní finanční náklady", "XIII. Mimořádné výnosy", "R. Mimořádné náklady" a "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům".
(1) Položka "* Provozní výsledek hospodaření"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "I. Tržby za prodej zboží" až "I. Převod provozních nákladů",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb" až "D. Jiné provozní náklady".
(2) Položka "* Finanční výsledek hospodaření"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "P. Převod finančních nákladů",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "K. Převod finančních nákladů".
(3) Položka "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření" sníženým o položku "Q. Daň z příjmů za běžnou činnost",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření" sníženým o položku" L. Daň z příjmů za běžnou činnost".
(4) Položka "* Mimořádný výsledek hospodaření"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je rozdílem položky "XIII. Mimořádné výnosy" a součtu položek "R. Mimořádné náklady" a "S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je rozdílem položky "X. Mimořádné výnosy" a součtu položek "M. Mimořádné náklady" a "N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti".
(5) Položka "*** Výsledek hospodaření za účetní období"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek hospodaření" sníženým o položku "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek hospodaření" sníženým o položku "O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům".
(6) Položka "**** Výsledek hospodaření před zdaněním"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a položky "XIII. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "R. Mimořádné náklady",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a položky "X. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "M. Mimořádné náklady".
HLAVA IV USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
(1) V příloze účetní jednotka uvede informace podle zákona, zejména informace podle § 18 odst. 2 zákona, datum vzniku účetní jednotky nebo datum zahájení činnosti, údaje o fyzických a právnických osobách, které mají podstatný vliv12b) nebo rozhodující vliv12a) na této účetní jednotce s uvedením výše vkladu v procentech, popis změn a dodatků provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku a popis organizační struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého účetního období. Dále účetní jednotka uvede jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni.
(2) V příloze uvede účetní jednotka obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, v nichž má účetní jednotka podstatný vliv12b) nebo rozhodující vliv12a) s uvedením výše podílu na základním kapitálu těchto obchodních společností nebo družstev. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u těchto obchodních společností nebo družstev. Účetní jednotka uvede také výši vlastního kapitálu a výši účetního výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto obchodních společností nebo družstev s ohledem na § 19 odst. 6 zákona. Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále, zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají.
(3) V příloze uvede účetní jednotka průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o jednotlivých pracovnících.
(4) V příloze uvede účetní jednotka výši půjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní jednotkou a platby důchodového připojištění.
a) informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty,
b) informace o odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky,
c) podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41; pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky.
(6) V další části přílohy uvede účetní jednotka doplňující informace k rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Vysvětlí každou významnou položku nebo skupinu položek z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, a u významných položek aktiv uvede též jejich přírůstky a úbytky. Zvlášť uvede významné údaje, které nejsou v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty samostatně vykázány, zejména doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloženého daňového závazku nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěrů, výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů, výši pohledávek určených k obchodování oceněných reálnou hodnotou, přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dále uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka5b) , individuální produkční kvótě5b) , individuálním limitu prémiových práv5b) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou by převýšily její významnost. Účetní jednotka dále uvede informace o druzích zvířat, která jsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pokud účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje:
a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.
Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle písmene b) , například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a jejím účelu.
(7) Účetní jednotka v příloze též uvede důležité informace týkající se majetku a závazků, zejména vysvětlení částky vykázané v položce "B.I.1. Zřizovací výdaje", pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti, pohledávky a závazky, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než pět let, pronájem majetku, zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem a uvedení převedeného nebo poskytnutého zajištění, například majetek v rámci najatého podniku nebo jeho části, penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku uvede zvlášť. Dále účetní jednotka uvede každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona.
(8) Za předpokladu, že účetní jednotka zvolí pro sestavení účetní závěrky výkaz zisku a ztráty podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, uvede v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v členění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce podle § 4 odst. 9 .
(9) V další části přílohy uvede účetní jednotka informace, které nejsou vykázány v rozvaze (bilanci):
a) celkovou výši závazků, je-li tato informace významná k posouzení finanční situace účetní jednotky,
b) s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek,
c) charakter a obchodní účel operací účetní jednotky 13d) , která je právnickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila alespoň dvě ze tří kritérií:
1. aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona,
2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku.
(10) V další části přílohy uvede účetní jednotka, která je právnickou osobou, a
a) která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c) , informace o transakcích 13e) , které uzavřela se spřízněnou stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropských společenství 13f) ,
b) která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět informace podle písmena a) , informace o transakcích 13d) provedených přímo nebo nepřímo mezi
1. účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři 12a) ,
2. účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů,
které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.
Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným společníkem.
(11) V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:
a) povinný audit13h) účetní závěrky,
Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky sestavené podle části páté, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce této konsolidující účetní jednotky nebo osoby.
(12) V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění podle § 25 zákona vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné položky zvýšení nebo snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše v příloze. Dále účetní jednotka uvede strukturu vlastního kapitálu po přeměně.14)
(13) Účetní jednotka rozvrhne tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb podle druhů činnosti, jakož i podle zeměpisného umístění trhů v případě, že se tyto druhy a trhy z hlediska organizace prodeje zboží, výrobků a poskytování služeb vyplývajících z běžné činnosti, od sebe značnou měrou liší.
(14) Příloha obsahuje i údaje předepsané v ustanoveních § 4 a 56 a v ustanoveních § 40 , 41 a 43 , pokud účetní jednotka sestavuje přehled o peněžních tocích.
HLAVA V USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
(1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.
(2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
(3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.
(4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.
(5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze (bilanci).
(1) Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze.
(2) Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti.
(3) Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.
(4) Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.
(1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti:
a) přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů , například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo
b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:
2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.
(2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.
(3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.
(1) Peněžní toky spojené s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a dividend nebo podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách.
(2) Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnosti.
(3) Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými dividendami, popřípadě podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti.
(4) Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými dividendami nebo podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.
(5) Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté dividendy nebo podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti.
HLAVA VI USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
(1) Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny.
(2) Účetní jednotky vyčíslí vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.
ČÁST TŘETÍ SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
(K § 4 odst. 8 zákona)
§ 45 Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(1) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64; členění přizpůsobí výkazu s přihlédnutím k povinnosti uvedené v § 39 odst. 8 .
(2) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.
(K § 4 odst. 8 zákona)
§ 47 Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících
(K § 4 odst. 8 zákona)
(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v § 7 odst. 11 je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
i) úhrady nákladů za přeložky14a) , překládky14b) a náhradní pozemní komunikaci14c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předcházejícího stavu,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba14d) ,
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.
(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení2a) ,3) , k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
(4) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b) . Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.
(5) Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem5b) nebo provozovatelem5a) se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv nebo při odpisu preferenčního limitu bezúplatně nabytého prvním držitelem5b) , který lze odpisovat, se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.
(6) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(7) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů (§ 7 odst. 4 ).
§ 48 Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů15)
Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.
§ 49 Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
(2) Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
(3) Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění; pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.
(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
(5) Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky
a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem nedokončenou výrobu pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými náklady,
b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady,
c) v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců výjimečně i správní režií.
§ 50 Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek
Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
§ 51 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.
(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou(realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení na účty finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty finančních výnosů.
(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané a řízené osoby nebo osoby pod podstatným vlivem se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.
§ 52 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % - 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále nejméně k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3 , účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
(7) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.
(8) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
§ 53 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování
(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky uvedené v § 52 odst. 3 , se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.
(2) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.
(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
§ 53a Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.
§ 54 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při vnitrostátní fúzi nebo rozdělení účetní jednotky
Vyžaduje-li zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen "zákon o přeměnách") ocenění jmění, pak se rozdíly vzniklé z ocenění reálnými hodnotami u účetních jednotek zanikajících nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením vyúčtují na příslušné majetkové účty a účty závazků souvztažně s příslušnými účty účtové skupiny 41 vykazované v položce "A. II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností" s výjimkou příslušných složek majetku a závazků, u kterých se změny reálných hodnot účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, anebo složek majetku a závazků, u kterých se změny reálné hodnoty nebo změny ocenění ekvivalencí účtují prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 41 vykazovaného v položce "A. II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků".
§ 54a Metoda přeměny při přeshraniční fúzi
(1) Je-li vyžadováno zákonem o přeměnách ocenění jmění a nejsou-li u zahraniční zanikající korporace 16a) v účetní závěrce vykázány rozdíly vzniklé z ocenění reálnými hodnotami nebo nejsou-li vykázány způsobem stanoveným vyhláškou, vykáže nástupnická účetní jednotka požadované ocenění v zahajovací rozvaze sestavované k rozhodnému dni přeměny společnosti. Oceňovací rozdíly budou vykázány podle vyhlášky v příslušných položkách stanovených pro ocenění reálnou hodnotou, s výjimkou složek majetku a závazků, u kterých se změny reálné hodnoty účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, a které nebyly zaúčtovány na účty nákladů a výnosů u zanikající zahraniční korporace 16a) ; tyto oceňovací rozdíly se vykáží v položce "A. II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností". Celková hodnota položky "A. II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností" před rozdělením se vykáže v zahajovací rozvaze v souladu s ustanovením § 14a .
(2) Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách lze postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(3) Majetek a závazky nabyté přeměnou společnosti, které jsou vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.
(4) Pokud při přeshraniční fúzi je nástupnickou společností nebo družstvem zahraniční korporace 16a) , která naplňuje znaky účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona, neotevírá tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví od rozhodného dne po úpravách provedených v souladu s § 17 odst. 3 věta druhá zákona. Pokud při přeshraniční fúzi je nástupnickou společností nebo družstvem zahraniční korporace 16a) , která ke dni zápisu fúze do Obchodního rejstříku na území České republiky nepodniká nebo neprovozuje jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, uzavírá tato zahraniční osoba účetní knihy podle tuzemských právních předpisů ke dni ukončení podnikání nebo neprovozování jiné činnosti podle zvláštních právních předpisů po úpravách provedených od rozhodného dne v souladu § 17 odst. 3 věta druhá zákona.
§ 55 Postup tvorby a použití opravných položek
(1) Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(3) Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace neprokáže opodstatněnost její výše.
(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.
(1) Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, 61, 61a a v § 25 a 27 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v § 56a .
(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje:
a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,
c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,
e) soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění,
f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.
(3) Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1 . Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.
(4) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí pozemku vkladem. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3 ) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3 ) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(5) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.
(6) Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytových družstev, pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické osoby založené za účelem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu společníků, členů nebo zakladatelů, nemusí tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.
(7) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(8) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitost zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.
(9) O dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku účtuje a odpisuje jej nájemce, pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části.
(10) Podle ustanovení § 28 zákona se dále neodpisují:
a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,11)
b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
e) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
g) preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.
§ 56a Metoda komponentního odpisování majetku
(1) Stavby [ § 7 odst. 2 písm. a) ], byty a nebytové prostory [ § 7 odst. 2 písm. d) ], samostatné movité věci a soubory movitých věcí [ § 7 odst. 3 písm. b) ] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.
(2) Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání ( § 7 odst. 11 ).
(3) Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 .
(4) Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47 . Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.
(5) O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.
(6) Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce 1 , který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.
§ 57 Postup tvorby a použití rezerv
(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. U rezerv podle zvláštních právních předpisů13) se postupuje podle těchto předpisů.
(2) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.
(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(5) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.
(6) Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci.
(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4 ,
c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
d) rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.
(2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a vykázání vlastních dluhopisů.
(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků ve smyslu občanského a obchodního zákoníku.
(1) O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona ). Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.
(2) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.
(3) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 2 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze (bilanci). Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(4) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.
(5) Účetní jednotka účtuje o odloženém závazku vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.
(6) V prvním roce účtování o odložené dani se část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové skupiny 42 a část, která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na účtech účtové skupiny 59. V následujících letech se na účtu účtové skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se vzniklé rozdíly zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.
(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.
(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.
(4) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.
(5) Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát podle § 52 odst. 3 a 4 ; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle odstavců 1 až 4 .
§ 61 Metoda ocenění souboru majetku
(1) Souborem majetku (§ 24 odst. 4 zákona ), který se podle § 24 odst. 5 zákona ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou známy ceny jeho jednotlivých složek, se rozumí
a) soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení včetně prvního vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponenty ,
b) soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" s výjimkou ložisek nevyhrazeného nerostu.
(2) Za soubor majetku lze též považovat soubor pohledávek vytvářený podle zákona o daních z příjmů .
§ 61a Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona
(1) V případě nabytí majetku podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny rozumí goodwill zjištěný za přiměřeného použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) . Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.
(2) Nejsou-li součástí nabytého majetku též závazky a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.
§ 61b Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví
(1) Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci podle zvláštního právního předpisu16b) (dále jen "daňová evidence"), které se staly účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona , zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a závazků, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7 zákona.
(2) Jednotlivé složky majetku a závazků se ocení podle § 24 a 25 zákona . U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví.
(3) Stavy jednotlivých složek majetku a závazků, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38.
(4) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.
ČÁST PÁTÁ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
(1) Do konsolidačního celku se zahrnuje konsolidující účetní jednotka17) a konsolidované účetní jednotky, kterými se rozumí:
a) osoby, které jsou ovládanými nebo řízenými osobami12a) , bez ohledu na jejich sídlo,
b) osoby, ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv17) , bez ohledu na jejich sídlo.
(2) Základ konsolidačního celku tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky vyjmenované v odstavci 1 písm. a) . Do takto vytvořeného základu konsolidačního celku se zahrnou i konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem vyjmenované v odstavci 1 písm. b) .
(3) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky tvořící konsolidační celek podle odstavců 1 a 2 :
a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný, zejména z hlediska úhrnu rozvahy (bilance), čistého obratu a vlastního kapitálu. Pokud je u dvou a více uvedených konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní jednotky přesto zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, nebo
b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo
c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje v bezprostředně následujícím účetním období.
(4) Konsolidační celek vytvořený podle odstavců 1 a 2 podléhá konsolidaci, pokud splňuje kritéria stanovená v § 22 zákona.
(5) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka podle odstavců 1 až 4 , která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky nebo jiné konsolidující osoby, bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen "konsolidující zahraniční osoba"), za předpokladu, že:
a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží,
b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží alespoň 90 procent akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo
c) v případech neuvedených v písmenu a) nebo b) osoby držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce, přičemž tyto podíly celkem činí v případě akciové společnosti nejméně 10 procent a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 procent, nepožádaly nejpozději šest měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky.
(6) Podle odstavce 5 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby,
b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí,
c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a
d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 5 .
(7) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.
(8) Postup zahrnování konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku popíše konsolidující účetní jednotka v příloze; zejména se uvede:
a) metoda konsolidace podle § 63 odst. 1 ,
b) obchodní firma a sídlo účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením stupně vlivu (závislosti) a podílu (účasti) na základním kapitálu těchto účetních jednotek s uvedením konsolidačních metod při jejich konsolidaci podle § 63 odst. 4 s případným zdůvodněním volby příslušné konsolidační metody,
c) rozvahový den účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku, pokud se liší od rozvahového dne konsolidující účetní jednotky,
d) obchodní firma a sídlo účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku s odůvodněním tohoto nezahrnutí,
e) účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku,
f) přehled o způsobu výpočtu transformace informací z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku do položek konsolidované účetní závěrky,
g) informace o použitých metodách a obecných účetních zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn,
h) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, a u zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky s uvedením příslušné výše osobních nákladů.
(1) Konsolidace se provádí podle příslušné metody způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí konsolidační celky.
(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky (dále jen "dílčí konsolidační celky"), které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků.
(3) Zvolený způsob konsolidace se uplatňuje důsledně a trvale u účetních jednotek tvořících konsolidační celek. Při změně metody se postupuje podle ustanovení § 7 odst. 4 a 5 zákona.
(4) Při sestavování konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek se využívají tyto metody:
a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí ovládané nebo řízené osoby do konsolidované účetní závěrky,
b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí osoby, která je celá ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, do konsolidované účetní závěrky,
c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí osoby pod podstatným vlivem do konsolidované účetní závěrky.
(5) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek ovládaných nebo řízených osob v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(6) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty osoby ovládané ve shodě v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu této osoby, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(7) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti ovládající osoby na osobě pod podstatným vlivem ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách osob vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidačního celku v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby v konsolidované účetní závěrce byly zachyceny pouze ty vztahy, které byly osobami konsolidačního celku realizovány mimo konsolidační celek. Jde zejména o vzájemné pohledávky a závazky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené dividendy, dary a další operace mezi účetními jednotkami konsolidačního celku, které mají významný vliv na výsledek hospodaření konsolidačního celku.
HLAVA III USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65 . Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 66 a výpočtové položky.
(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidujících a konsolidovaných účetních jednotek, konsolidovaných účetních závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.
(5) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje v termínu umožňujícím její ověření auditorem a schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů tak, aby mohla být zveřejněna nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období.
(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2) Rozvaha (bilance) se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a) Kladný konsolidační rozdíl,
b) Záporný konsolidační rozdíl,
d) Menšinový základní kapitál,
e) Menšinové kapitálové fondy,
f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,
g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,
i) Konsolidační rezervní fond,
j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.
§ 66 Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty
(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní
a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu, o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.
§ 67 Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce
Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze kromě údajů předepsaných v příslušných ustanoveních této vyhlášky zejména:
a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
b) výši záloh, půjček a ostatních pohledávek poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši poskytnutých záruk, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
c) změny pořizovacích cen a zůstatkových cen dlouhodobého majetku v porovnání s minulým účetním obdobím v souvislosti s kursovým přepočtem účtů konsolidovaných účetních jednotek se sídlem v zahraničí, které vedou účetnictví v cizí měně, nejméně podle jednotlivých druhů tohoto majetku,
d) podíl na výsledku hospodaření samostatně nebo společně ovládané nebo řízené osoby a osoby pod podstatným vlivem, jejíž cenné papíry nebo účasti byly pořízeny konsolidující účetní jednotkou v průběhu účetního období, vztahující se k období od pořízení do konce účetního období platného pro konsolidující účetní jednotku,
e) počet a jmenovitou hodnotu podílů v tuzemsku a v zahraničí podle jednotlivých druhů a emitentů a přehled o finančních výnosech plynoucích z vlastnictví těchto podílů souhrnně za účetní jednotky konsolidačního celku v tržní hodnotě,
f) komentář a zdůvodnění ke změně vlastního kapitálu konsolidovaného celku mezi dvěma konsolidacemi, zejména v případě změny rozsahu konsolidačního celku a vypořádání cenných papírů a podílů vydaných konsolidující účetní jednotkou v držení konsolidovaných účetních jednotek,
g) komentář k informacím o cenných papírech a podílech uvedených do ekvivalence, pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, pohledávkách a závazcích k účetním jednotkám konsolidačního celku s dobou splatnosti delší než pět let, pohledávkách a závazcích krytých podle zástavního práva nebo věcného břemene s uvedením povahy a formy tohoto zajištění pro případ nesplacení,
h) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky,
i) souhrnnou výši případných dalších závazků, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze,
j) výnosy z běžné činnosti rozvržené podle hlavních činností konsolidačního celku v členění na tuzemsko18) a zahraničí,
k) charakter a obchodní účel operací, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto operací, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace konsolidačního celku,
l) transakce18a) , s výjimkou transakcí v rámci konsolidačního celku, které konsolidující účetní jednotka nebo jiné konsolidované účetní jednotky uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace konsolidačního celku, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci konsolidačního celku; výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropských společenství18b) ,
m) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:
1. povinný audit13h) roční účetní závěrky,
Zrušena ke dni 1.1.2004 novelou č. 472/2003 Sb.
Zrušen ke dni 1.1.2004 novelou č. 472/2003 Sb.
§ 69 Ustanovení přechodná a závěrečná
(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2) Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky hospodařící v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, do doby jejich zániku.
(3) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje též opravnou položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před nabytím účinnosti této vyhlášky.
(4) Položky "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "B.II. Dlouhodobý hmotný majetek" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
(5) Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů a výnosů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
PŘÍLOHA Č. 1 USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.1. Zřizovací výdaje
2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
3. Software
4. Ocenitelná práva
5. Goodwill
6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek
B.II.1. Pozemky
2. Stavby
3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
4. Pěstitelské celky trvalých porostů
5. Dospělá zvířata a jejich skupiny
6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
B.III. Dlouhodobý finanční majetek
B.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách
2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv
5. Jiný dlouhodobý finanční majetek
6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
C.I. Zásoby
C.I.1. Materiál
2. Nedokončená výroba a polotovary
3. Výrobky
4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
5. Zboží
6. Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II. Dlouhodobé pohledávky
C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
3. Pohledávky - podstatný vliv
4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
6. Dohadné účty aktivní
7. Jiné pohledávky
8. Odložená daňová pohledávka
C.III. Krátkodobé pohledávky
C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
3. Pohledávky - podstatný vliv
4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
6. Stát - daňové pohledávky
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
8. Dohadné účty aktivní
9. Jiné pohledávky
C.IV. Krátkodobý finanční majetek
C.IV.1. Peníze
2. Účty v bankách
3. Krátkodobé cenné papíry a podíly
4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
D.I. Časové rozlišení
D.I.1. Náklady příštích období
2. Komplexní náklady příštích období
3. Příjmy příštích období
A.I. Základní kapitál
A.I.1. Základní kapitál
2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
3. Změny základního kapitálu
A.II. Kapitálové fondy
A.II.1. Emisní ážio
2. Ostatní kapitálové fondy
3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností
5. Rozdíly z přeměn společností
A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
A.III.1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond
2. Statutární a ostatní fondy
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let
2. Neuhrazená ztráta minulých let
A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/
B.I. Rezervy
B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů
2. Rezerva na důchody a podobné závazky
3. Rezerva na daň z příjmů
4. Ostatní rezervy
B.II. Dlouhodobé závazky
B.II.1. Závazky z obchodních vztahů
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
3. Závazky - podstatný vliv
4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
5. Dlouhodobé přijaté zálohy
6. Vydané dluhopisy
7. Dlouhodobé směnky k úhradě
8. Dohadné účty pasivní
9. Jiné závazky
10. Odložený daňový závazek
B.III. Krátkodobé závazky
B.III.1. Závazky z obchodních vztahů
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
3. Závazky - podstatný vliv
4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
5. Závazky k zaměstnancům
6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
7. Stát - daňové závazky a dotace
8. Krátkodobé přijaté zálohy
9. Vydané dluhopisy
10. Dohadné účty pasivní
11. Jiné závazky
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé
2. Krátkodobé bankovní úvěry
3. Krátkodobé finanční výpomoci
C.I. Časové rozlišení
C.I.1. Výdaje příštích období
2. Výnosy příštích období
PŘÍLOHA Č. 2 USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY - DRUHOVÉ ČLENĚNÍ
I. Tržby za prodej zboží
A. Náklady vynaložené na prodané zboží
+ Obchodní marže
II. Výkony
II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
2. Změna stavu zásob vlastní činnosti
3. Aktivace
B. Výkonová spotřeba
B.1. Spotřeba materiálu a energie
2. Služby
+ Přidaná hodnota
C. Osobní náklady
C.1. Mzdové náklady
2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva
3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
4. Sociální náklady
D. Daně a poplatky
E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
2. Tržby z prodeje materiálu
F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu F.1. Zůstatková
cena prodaného dlouhodobého majetku
2. Prodaný materiál
G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních
nákladů příštích období
IV. Ostatní provozní výnosy
H. Ostatní provozní náklady
V. Převod provozních výnosů
I. Převod provozních nákladů
* Provozní výsledek hospodaření
VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
J. Prodané cenné papíry a podíly
VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
VII.1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách
pod podstatným vlivem
2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů
3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku
K. Náklady z finančního majetku
IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
X. Výnosové úroky
N. Nákladové úroky
XI. Ostatní finanční výnosy
O. Ostatní finanční náklady
XII. Převod finančních výnosů
P. Převod finančních nákladů
* Finanční výsledek hospodaření
Q. Daň z příjmů za běžnou činnost
Q.1. - splatná
2. - odložená
** Výsledek hospodaření za běžnou činnost
XIII. Mimořádné výnosy
R. Mimořádné náklady
S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti
S.1. - splatná
2. - odložená
* Mimořádný výsledek hospodaření
T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
**** Výsledek hospodaření před zdaněním
PŘÍLOHA Č. 3 USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY - ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ
I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb
A. Náklady prodeje
* Hrubý zisk nebo ztráta
B. Odbytové náklady
C. Správní režie
II. Jiné provozní výnosy
D. Jiné provozní náklady
* Provozní výsledek hospodaření
III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
E. Prodané cenné papíry a podíly
IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách
pod podstatným vlivem
2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů
3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
V. Výnosy z krátkodobého finančního majetku
F. Náklady z finančního majetku
VI. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
G. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
VII. Výnosové úroky
I. Nákladové úroky
VIII. Ostatní finanční výnosy
J. Ostatní finanční náklady
IX. Převod finančních výnosů
K. Převod finančních nákladů
* Finanční výsledek hospodaření
L. Daň z příjmů za běžnou činnost
L. 1. - splatná
2. - odložená
** Výsledek hospodaření za běžnou činnost
X. Mimořádné výnosy
M. Mimořádné náklady
N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti
N. 1. - splatná
2. - odložená
* Mimořádný výsledek hospodaření
O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
*** Výsledek hospodaření za účetní období
**** Výsledek hospodaření před zdaněním
PŘÍLOHA Č. 4 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
01 - Dlouhodobý nehmotný majetek
02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý
finanční majetek
05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
06 - Dlouhodobý finanční majetek
07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku
11 - Materiál
12 - Zásoby vlastní výroby
13 - Zboží
15 - Poskytnuté zálohy na zásoby
19 - Opravné položky k zásobám
Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
21 - Peníze
22 - Účty v bankách
23 - Krátkodobé bankovní úvěry
24 - Krátkodobé finanční výpomoci
25 - Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční
majetek
26 - Převody mezi finančními účty
29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
31 - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
32 - Závazky (krátkodobé)
33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 - Zúčtování daní a dotací 35 - Pohledávky za společníky, za účastníky
sdružení a za členy družstva
36 - Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva
37 - Jiné pohledávky a závazky
38 - Přechodné účty aktiv a pasiv
39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41 - Základní kapitál a kapitálové fondy
42 - Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené
výsledky hospodaření
43 - Výsledek hospodaření
45 - Rezervy
46 - Dlouhodobé bankovní úvěry
47 - Dlouhodobé závazky
48 - Odložený daňový závazek a pohledávka
49 - Individuální podnikatel
50 - Spotřebované nákupy
51 - Služby
52 - Osobní náklady 53 - Daně a poplatky
54 - Jiné provozní náklady
55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v
provozní oblasti
56 - Finanční náklady
57 - Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
58 - Mimořádné náklady
59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
60 - Tržby za vlastní výkony a zboží
61 - Změny stavu zásob vlastní činnosti
62 - Aktivace
64 - Jiné provozní výnosy
66 - Finanční výnosy
68 - Mimořádné výnosy
69 - Převodové účty
Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
70 - Účty rozvažné
71 - Účet zisků a ztrát
75 až 79 - Podrozvahové účty
Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví
1) Je vydána na základě a v mezích zákona, jehož obsah umožňuje zapracovat příslušné předpisy Evropských společenství vyhláškou.
1a) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, 2003/38/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES a 2006/46/ES. Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES a 2006/46/ES.
1b) Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
1c) Například zákon č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
1d) Vyhláška č. 501/2002 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb.
Vyhláška č. 502/2002 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb.
Vyhláška č. 503/2002 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny,
ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb.
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých
hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě
podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb.
Vyhláška č. 505/2002 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními
fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb.
Vyhláška č. 506/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky Fond
národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky,
ve znění vyhlášky č. 478/2003 Sb.
1e) Například zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2a) § 32a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 33 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 65a zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 207/2000 Sb. , o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb. , o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
5a) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb. , o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.
5b) Například zákon č. 256/2000 Sb. , o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb. , zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb. , nařízení vlády č. 244/2004 Sb. , o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb. , o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
5c) Například zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5d) Například zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
5e) Například zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
5f) Například zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
5g) Například zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Například zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8) Zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 71/1994 Sb. , o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.
11) Například zákon č. 122/2000 Sb. , o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
12) Například zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb. , o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), zákon č. 50/1976 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
12a) § 66a obchodního zákoníku.
12b) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.
12c) Například zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
12d) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb. , o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb. , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
13) Například zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13a) Například nařízení vlády č. 337/2006 Sb. , o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, ve znění nařízení vlády č. 44/2007 Sb.
13b) § 12 zákona č. 695/2004 Sb. , o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
13c) § 9 zákona č. 695/2004 Sb. , o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.
13d) Čl. 43 odst. 1 bod 7a směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.
13e) Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.
13f) Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
13g) Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS ve znění směrnice 2006/46/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
13h) Čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.
14) Například § 220a zákona č. 513/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
14a) Například zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
14b) Například zákon č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
14c) Například zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
14d) § 6 zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 61 zákona č. 513/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
15a) Například § 6 vyhlášky č. 501/2002 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
16) Například § 69 odst. 8 a § 69a odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a) Zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev.
16b) § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , ve znění zákona č. 438/2003 Sb.
17) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
18) § 1 písm. a) zákona č. 219/1995 Sb. , devizový zákon.
18a) Čl. 34 bod 7b směrnice 83/349/EHS ve znění směrnice 2006/46/ES.
18b) Čl. 34 bod 7b směrnice 83/349/EHS ve znění směrnice 2006/46/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 472/2003 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. II
K zákonu se váže novela č. 397/2005 Sb. , její přechodné ustanovení je Čl. II
K zákonu se váže novela č. 349/2007 Sb. , její přechodné ustanovení je Čl. II
K zákonu se váže novela č. 469/2008 Sb. , její přechodné ustanovení je Čl. II